|
|
Srovnání účinnosti malých balených ČOV a kořenových ČOV
Dudíková, Kristýna ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Vymazal, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá srovnáním kořenových a mechanicko-biologickými čistíren odpadních vod. Cílem je objektivní porovnání obou druhů čistíren a zhodnocení dosud obecně uznávaného předpokladu, že kořenové čistírny jsou levnější a účinnější. Výsledky byly získány porovnáním osmnácti zástupců tří velikostních skupin obou druhů čistíren (9 čistíren kořenových a 9 mechanicko-biologických). Práce srovnává účinnost čištění, investiční a provozní náklady a výhody a nevýhody obou systémů. Údaje o čistírnách byly poskytnuty od starostů obcí, provozních firem a také z MŽP. Zjišťované údaje zahrnovaly technologii čistírny, údaje o ročních rozborech vyčištěné vody, rok výstavby, investiční náklady a provozní náklady. Ke zhodnocení účinnosti bylo provedeno u některých čistíren vlastní měření vzorků vyčištěné vody. Byly vyhodnoceny ty parametry, které nejsou v malých čistírnách běžně sledovány. Jednorázově byly odebrány vzorky vody a sedimentů a kalů, ve kterých byly změřeny koncentrace vybraných těžkých kovů. Aby bylo možno posoudit provozní problémy KČOV, byl proveden telefonický průzkum. Bylo kontaktováno celkem 75 správců obecních KČOV, velikosti nad 100 EO. Výsledky ukázaly vyšší investiční náklady u kořenových čistíren, což je v souladu s literárními údaji, stejně jako nižší náklady provozní. Účinnost...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Využití vznášené vrstvy zrnitého materiálu při úpravě pitné vody.
Čuda, Jan ; Pitter, Pavel (oponent) ; Benešová, Libuše (vedoucí práce)
V České republice je v současné době nejběžnější technologií využívanou pro výrobu pitné vody chemická úprava vody. Principem procesu je destabilizace nežádoucích příměsí pomocí nadávkování destabilizačního činidla do surové vody, vytvoření separovatelných agregátů a jejich následné odstranění filtrací vrstvou zrnitého materiálu. Optimalizace vodárenských provozů bývá převážně řešena změnou chemických parametrů, tj. typicky změnou dávky destabilizačního činidla. Menší důraz je kladen na úpravu fyzikálních parametrů při úpravě vody, jakými jsou např. doba a intenzita míchání. Ty mají přitom zásadní vliv na vlastnosti vloček (velikost, hustota, kompaktnost) a tedy následně i na jejich separovatelnost. Předkládaná práce si klade za cíl zhodnotit vliv intenzity míchání na vlastnosti suspenze. Vliv míchání na vlastnosti agregátů byl ověřen na poloprovozním modelu úpravy vody umístěném na vodárně Želivka, která je napájena z nádrže Švihov. Poloprovozní model pracoval ve dvou módech - 1) pomalé míchání děrovanými stěnami a 2) rychlé míchání vznášenou vrstvou zrnitého materiálu. Rychlé míchání bylo nastaveno buď agregační (sloužilo pouze k zamíchání destabilizačního činidla), nebo separační (separace agregátů probíhala již ve vznášené vrstvě). Vyhodnocení působení intenzity gradientu rychlosti na...
|
|
|
Případová studie: bioplynová stanice v Úpici
Přidal, Štěpán ; Pastorek, Zdeněk (oponent) ; Benešová, Libuše (vedoucí práce)
V této práci je popsán a vyhodnocen stav provozu bioplynové stanice v Úpici u Trutnova o instalovaném výkonu 150 kWel. Tato stanice zpracovává kal z ČOV a různé druhy organických odpadů. V období prosinec 2008 až prosinec 2009 byly odebírány vzorky odstředěného digestátu a byl u nich sledován především obsah rizikových prvků. Z provozní evidence zpracovaných odpadů a produkce bioplynu byla získána data, která byla následně použita pro vyhodnocení toho, zda existuje závislost mezi vloženým množstvím určitého odpadu a produkcí bioplynu. Toto vyhodnocení bylo provedeno metodou mnohonásobné lineární regrese. Na základě provozní evidence a podrobného sledování provozu bylo posouzeno, zda bioplynová stanice naplňuje svůj projektovaný potenciál. Výsledky jednotlivých rozborů ukázaly, že digestát v žádném ze sledovaných ukazatelů nepřesahuje limitní hodnoty pro rizikové látky stanovené legislativou a může tedy být certifikován jako hnojivo a uveden do oběhu. Ukazatele, jejichž hodnoty lze považovat za potenciálně "rizikové" jsou obsah zinku a PAU. Mnohonásobná lineární regrese vypověděla o tom, že největší pozitivní vliv na tvorbu bioplynu by měly mít odpady "obsahy bachorů" a "siláž". Poskytla však jen poměrně nízkou hodnotu koeficientu determinace (r2 ~ 0,73). Zpracování dat tedy jednoznačně nevypovědělo...
|
|
| |
host ::
RSS.