|
|
Populismus v politické komunikaci politického hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury a jeho lídra Tomia Okamury
Janáková, Barbora ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Vochocová, Lenka (oponent)
(abstrakt) Magisterská práce se formou kvantitativní obsahové analýzy pokouší prozkoumat politickou komunikaci hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, respektive snaží se v ní nalézt prvky populismu. V teoretické části je definován pojem populismu, jsou zde uvedena i různá pojetí populismu, tedy populismu jako thin-centred ideologie a stylu politické komunikace. V krátkosti je v teoretické části uvedena geneze populismu a rovněž jsou zde vysvětleny znaky populismu, které byly stanoveny pro tuto práci. Koncept populismu je zde rozebrán i s politologem Janem Charvátem. V teoretické části je rovněž vysvětlen pojem politické komunikace se zaměřením na politickou komunikaci na internetu. Tiskový mluvčí hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury Jan Zilvar v rozhovoru vysvětlil, jak funguje politická internetová komunikace hnutí Úsvit přímé demokracie. V praktické části je uvedena metodologie, která byla při sběru a zpracování dat použita, tedy kvantitativní obsahová analýza. Následně jsou stručně shrnuty zdroje: blog Tomia Okamury, profil na Facebooku Tomia Okamury, profil na Facebooku hnutí Úsvit přímé demokracie, tiskové zprávy, stránky www.hnutiusvit.cz a videoblog Tomia Okamury. Příspěvky z těchto zdrojů jsou podrobeny kvantitativní obsahové analýze se zaměřením na rysy populismu. V závěru jsou...
|
|
|
Kritický literární diskurs a jeho medializace na příkladu Vladimíra Novotného
Janáková, Barbora ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Kritický literární diskurs se formoval na našem území několik století. Jeho vývoj byl ovlivněn nejen změnami uměleckých směrů v literatuře, ale zároveň jej formovaly změny v politickém režimu, vývoj technologického prostředí a v posledních dvou desetiletích i vzrůstající tendence medializace. Typickým představitelem současného kritického literárního diskursu je Vladimír Novotný. Za pomoci analýzy jeho literárních kritik a srovnání jeho literárních kritik s pracemi jeho současníků by mělo být možné zmapovat současný kritický literární diskurs a nastínit jeho možný budoucí vývoj. Kromě osobnosti Vladimíra Novotného se tato práce zaměřuje i na další dva současné a známé literární kritiky, Josefa Chuchmu, jenž vede posledních osmnáct let kulturní rubriku Kavárna, a Martina C. Putnu, který je především literárním vědcem a kromě literatury se věnuje filozofii a religionistice. Cílem této práce je srovnáním literárních kritik Josefa Chuchmy a Martina C. Putny pomoci objasnit sílící medializační tendence, a především jejich dopad na kritický literární diskurs. V závěru práce, v sekci přílohy, je poměrně rozsáhlý rozhovor s Vladimírem Novotným, ze kterého je patrné, že i sami kritici si uvědomují medializační tendence v kritickém literárním diskursu. Sice je neumí přesně pojmenovat, ale dokážou je popsat.
|
|
|
Dědictví japonského tichomořského impéria ve studené válce
Janáková, Barbora ; Hnízdo, Bořivoj (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Od počátku dvacátého století bylo Japonsko ústředním bodem jakékoliv koncepce západního Pacifiku jako uceleného regionu. Tato skutečnost nalezla své vyjádření zejména v předvečer a v průběhu tichomořské války, kdy byl realizován japonský pokus o zavedení rozsáhlého ekonomického impéria silovými prostředky. I přes zjevné ponížení plynoucí z porážky se Japonsko za studené války dokázalo stát nejdynamičtějším hospodářským centrem regionu, a to v rámci tamějšího strategického a ekonomického uspořádání nastoleného v padesátých letech Spojenými státy. Hlavním cílem této práce je poukázat na skutečnost, že Spojené státy, převzaly na svá bedra nejen původní rozsáhlou vojenskou správu, ale též zodpovědnost ze začlenění pokořené imperiální mocnosti zpět do struktur poválečného světa. Analyzuje skutečnost, jak prostřednictvím vynořující se sovětsko-americké konfrontace a světové hospodářské krize spolu se vzrůstající obavou Washingtonu z asijské sociální revoluce, došlo k zásadnímu přehodnocení původního přístupu amerických vládních představitelů k japonskému problému. Pokud mělo být Japonsko po skončení války ušetřeno drtivé hospodářské krize a možné vnější komunistické indoktrinace, jež by jej uvrhly do sovětské mocenské sféry vlivu, musel být vytvořen konkrétní plán na jeho ekonomické a bezpečnostní zajištění....
|
host ::
RSS.