|
|
Mediální reflexe Jomkipurské války
Černá, Christina ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Bakalářská práce se zabývá mediální prezentací jomkipurské války v deníku Rudé právo a Mladá fronta v Československé socialistické republice. Stěžejním cílem je zjistit, jak se kontrola a cenzura Komunistickou stranou Československa projevovala při informování o událostech jomkipurské války a vývoji československé zahraniční politiky. Nejprve na základě historického výzkumu sekundárních zdrojů budou popsány podmínky, kvůli kterým k válečnému střetu došlo a jsou vytyčeny stěžejní události. Práce je založena na kvalitativním výzkumu, který propojuje historický kontext a obsahovou analýzu určených tiskovin. V případě obsahové analýzy pak autorka využila diskurzivní analýzy. Cílem této bakalářské práce je vytvořit ucelený obraz vybraných událostí krize ve výše uvedených denících od 6.října 1973 do 11. listopadu 1973. Takto sestavená osnova se poté stane opěrným bodem pro vyhledání odborných informací z tehdejších periodik a referováním, zda o nich bylo psáno pravdivě a nezaujatě. Bakalářská práce je na základě odborné literatury doplněna o tehdejší československou zahraniční politiku vůči Izraeli a Egyptu. Jádrem práce je vlastní analýza celkové argumentace a názorů v tehdejších textech, která je konfrontována se současnou dějinnou interpretací.
|
|
|
Ekonomické, politické a sociální příčiny Tulipánové revoluce v Kyrgyzstánu v roce 2005
Bilinec, Vít ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Tématem bakalářské práce je popis dlouhodobě neřešených problémů, které vedly ke vzniku Tulipánové revoluce v Kyrgyzstánu v roce 2005. Tato událost spadá pod takzvané barevné revoluce, k nimž docházelo po rozpadu Sovětského svazu v nástupnických republikách a jejíž účastníci používali jako symbol barvu či květinu (Gruzie, Ukrajina…). Během revoluce došlo ke svržení dlouholetého režimu prezidenta Askara Akajeva a k nástupu Kurmanbeka Bakijeva. Důležitost revolučního dění a změn, které přineslo, mělo dopad na Kyrgyzstán samotný, ale i na okolní státy v celém regionu. Těžištěm práce je zkoumání dlouhodobě neřešených příčin, jež přímo vedly až k propuknutí Tulipánové revoluce. Zvláštní zřetel přitom bude brán na sociální, ekonomickou a politickou sféru. V případě poslední zmiňované pak bude v práci popsán vliv souvisejících vnitrostátních i mezinárodních aspektů. Prostor v bakalářské práci dostane i osoba prezidenta Askara Akajeva, jehož rozhodování mělo výrazný vliv na výše uvedené oblasti.
|
|
|
Válka o Ogaden v sovětské zahraniční politice
Balazh, Evelina ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Bakalářská práce "Válka o Ogaden v sovětské zahraniční politice" si klade za cíl vystihnout dynamiku vývoje sovětské zahraniční politiky v oblasti Afrického rohu. Hlavní důraz je kladen na popis okolností, které přinutily Sovětský svaz k přeorientování jeho podpory ze Somálska na Etiopii v kontextu války o Ogaden, jež se odehrála mezi lety 1977 a 1978. Vzájemné vztahy Sovětského svazu se zeměmi Afrického rohu byly před samotným vypuknutím konfliktu komplikované a nepřehledné a Moskva byla nucena balancovat mezi dvěma rivaly. Válka o Ogaden tak představovala zlom v zahraniční politice Kremlu vůči východoafrickému regionu. Text analyzuje příčiny a okolnosti poskytnutí podpory Etiopii navzdory předchozí úzké spolupráce se somálskou vládou, a to s ohledem na širší kontext sovětské zahraniční politiky v třetím světě v 70. letech s ohledem na vývoj studené války a détente.
|
|
|
The Factor of Water in Central Asia
Kopajová, Zuzana ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Diplomová práce Faktor vody ve Střední Asii přináší analýzu fenoménu přes-hraniční vodní interakce v povodí Aralského jezera. Zvláštní pozornost je věnována vznikajícím mezistátním a regionálním politickým vztahům, které souvisejí s otázkami mezinárodního hospodaření a bezpečnosti na vodních tocích - Syrdarja a Amudarja. V současných globálních debatách o mezistátní vodní politice rezonují různé teoretické rámce pro analýzu. Předkládaná práce tyto přístupy zkoumá, například: integrované vodohospodářství (IWRM), enviromentální bezpečnost nebo teorie o vzniku hydrohegemonii; se záměrem najít optimální metodologii pro naše případové studie. Následně je tato teorie aplikována na konkrétní vyjednávači konstalace v povodí středoasijských řek. Případové studie na řekách Syrdarja a Amudarja ilustrují například tyto rozpory: (1) mezi státy na horním a dolním toku řek; (2) mezi zavlažováním a vodními elektrárnami; (3) mezi vodou a energetikou; (4) mezi geopolitikou a mezinárodním právem; (5) mezi celostátními a regionálními otázkami. Vodohospodářská situace ve Střední Asii je zasazena do geopolitického kontextu, a vnímaná v souvislostech rozvoje lidského a ekonomického potenciálu, v daném jy f n; kultumě-historickém pozadí a přihlíží také na možné výzvy-do budoucna. Zajímavé jsou dále obecné tendence v členských...
|
|
|
Manas Air Base and U.S.-Kyrgyz Relations
Nováková, Sabina ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Bakalářská práce představuje případovou studii americké vojenské základny Manas v Kyrgyzstánu. Věnuje se významu základny v kontextu americko-kyrgyzských vztahů po roce 2001. Zaměřuje se na analýzu bilaterálních jednání mezi USA a Kyrgyzstánem ve spojitosti se zřízením, fungováním a uzavřením základny v roce 2014. Práce hledá odpověď na otázku, v čem spočívaly pozice obou zemí, jaká byla motivace jejich kroků a jaké další faktory vstupovaly do procesu vyjednávání. Dospívá k závěru, že snaha Spojených států získat a udržet přístup k základně byla vedena potřebou zajistit opěrný bod pro zásobování ozbrojených sil v Afghánistánu. Oproti tomu Kyrgyzstán byl primárně zaujat vidinou finančního prospěchu plynoucího z přítomnosti americké základny na svém území. Spojené státy poskytly místním elitám možnost obohacení díky příjmům spojeným s provozem základny. Důležitý dopad na postoj Kyrgyzstánu k zahraničněpolitickým otázkám včetně základny Manas měla rovněž nestabilita vnitropolitických poměrů. Spojené státy se nezřídka ocitly ve vleku vnitropolitického dění v Kyrgyzstánu, přestože byly v tomto asymetrickém vztahu silnějším hráčem. Biškek dlouhodobě postrádal ucelenou zahraničněpolitickou strategii. Jeho kroky, vyznačující se častými obraty a náhlými zvraty, zpochybňovaly z pohledu Spojených států reputaci...
|
|
| |
|
|
Energy profile of the Republic of Azerbaijan: recent developments and their impact on the European Union's energy security
Hajiyev, Shahmar ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Žídková, Markéta (oponent)
This thesis will focus on Azerbaijan's oil and gas industry; how the country uses its energy revenues within its economy; how it avoids economic pathologies such as the "Dutch Disease"; Azerbaijan's role within the Caspian Basin, and finally, the European Union's energy security and how Azerbaijan's energy resources can impact it. The Republic of Azerbaijan is a natural resource-rich country, and uses its energy resources as a means of socio-economic advancement and stability. Recent developments within the country's natural gas sector have allowed Azerbaijan to become a net gas exporter. The EU's growing demand for energy resources illustrates how important it is for states to have access to secure, stable, and diverse sources of energy. Energy resource exploration and the subsequent export of these products to international markets play a crucial role for the Republic of Azerbaijan's economy. Therefore, this thesis will first provide a brief evaluation of the history of Azerbaijan's energy sector; an overview of the current situation and recent developments; and explore how energy revenues are being distributed in the economy. It will define the interests of other important actors such as Russia, Turkey and the USA; and finally, it will assess the EU energy security, the role of Azerbaijan as the...
|
|
|
Uzbekistan's Foreign Policy (2001-2012): The Pendulum Diplomacy between the US and Russia
Lídl, Václav ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Diplomová práce analyzuje formování uzbecké zahraniční politiky od roku 1991. Taškentský rozhodovací proces v zahraniční politice byl podle ní v největší míře ovlivněn vztahem mezi Uzbekistánem, Ruskem a Spojenými státy. Režim Islama Karimova se snažil udržet svoji nezávislost a status regionálního lídra ve Střední Asii. To bylo možné především díky jeho střídavé spolupráci s Moskvou a Washingtonem. Pro potřeby této studie je tento proces nazván "kyvadlová diplomacie". Tento proces je analyzován ve druhé a třetí kapitole práce, zatímco první kapitola obsahuje analytický rámec pro tuto analýzu. Diplomová práce se pokouší popsat prostředí, ve kterém byla formována uzbecká zahraniční politika a hlavní výzvy, se kterými se musela vyrovnat.
|
|
|
Irán v ruské zahraniční politice za Putina:Je ruské chování vůči Iránu součástí širší zahraničně-politické strategie?
Typoltová, Johana ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Bakalářská práce se věnuje otázce postavení Íránu v ruské zahraniční politice mezi lety 2000 až 2011. Íránu bylo v posledních letech věnováno mnoho pozornosti kvůli jeho jadernému programu. Rusko je jedním ze států, které podpořily sankce Rady bezpečnosti OSN vůči Íránu. Zároveň však Rusko odmítlo podpořit jakékoliv další sankce a s Íránem udržovalo ekonomickou i strategickou spolupráci. Cílem práce je posoudit, zda se ruské chování vůči Íránu řídi podle ruských zahraničně-politických zájmů, jak jsou definované v oficiálních koncepcích zahraniční politiky, nebo pouze reaguje na chování Íránu či vývoj v mezinárodním společenství.
|
|
| |
host ::
RSS.