|
|
Paměti Glikl z Hameln
Polišenská, Jana ; Šedinová, Jiřina (vedoucí práce) ; Nosek, Bedřich (oponent)
Tato diplomová práce "Paměti Glikl z Hameln" se věnuje životu a dílu Glikl bas Juda Lejb, aškenázské Židovky žijící v letech 1645(?)-1724. První část práce zahrnuje životopis Glikl a charakteristiku dochovaného textu jejích Pamětí. Glikl se narodila v Hamburku a zde prožila značnou část svého života. Ve věku přibližně 13 let byla provdána za Chajima, se kterým prožila dlouhé a šťastné manželství. Porodila 14 dětí, z nichž 12 se dožilo dospělosti. Glikl byla také velmi schopnou obchodnicí s drahokamy i dalším zbožím se široce rozvětvenou sítí obchodních kontaktů a její rodina patřila k aškenázské elitě Hamburku. Po manželově smrti roku 1689 převzala rodinné obchodování a od roku 1691 začala psát své Paměti ) ). Roku 1700 se podruhé provdala, opustila Hamburk a odešla za manželem Hiršem Levym do francouzských Met. O dva roky později Hirš Levy zbankrotoval a manželé přišli o všechno. V roce 1710 Glikl podruhé ovdověla. Zemřela v Metách ve věku asi 78 let. Paměti Glikl byly napsány v několika etapách v letech 1691-1719 a byly určeny jen pro členy rodiny, ne pro veřejnost. Originál rukopisu Pamětí se bohužel do současnosti nedochoval, dochoval se však jejich opis, který pořídil Moše Hamel, nejmladší syn Glikl. Je známo, že existovala ještě jedna verze opisu Pamětí, tato je však již také ztracena. Paměti byly...
|
|
|
Staročeské glosy ve středověkých hebrejských rabínských spisech
Uličná, Lenka ; Šedinová, Jiřina (vedoucí práce) ; Hoffmannová, Jana (oponent) ; Oliverius, Jaroslav (oponent)
disertační práce Lenka Uličná Tato práce si klade za cíl představit a interpretovat staročeské tzv. kenaanské glosy dochované ve středověkých rabínských hebrejsky psaných spisech, a to v textech ʿArugat ha-bośem autora Avrahama ben ʿAzriela, v komentáři k Maḥzoru norimberskému a ve spise Or zaruaʿ autora Jicḥaḳa ben Mošeho. Doposud byly lingvistické analýzy tohoto jazykového materiálu založeny na čtení glos, jak je uvádějí edice. Předkládaná práce vychází z analýzy rukopisných verzí glos a významným způsobem tak zpřesňuje dosavadní bádání. Otázku tzv. kenaanských glos chápeme především jako otázku sociolingvistickou, čemuž odpovídají i použité metody: nutná předcházející jazykovědná práce však vyžadovala využít metody paleografické a analytické metody diachronní lingvistiky. Výsledky této analýzy prezentované prostřednictvím slovníkových hesel jsme pak použili při charakteristice tzv. kenaanského jazyka a jeho postavení vzhledem k tzv. jazykům židovským na jedné straně a k češtině křesťanské majority na straně druhé. Glosa je mj. projevem bilingvismu produktora textu. Ten si je vědom nedostatečnosti jednoho jazyka a s intencí zabezpečit porozumění jistému výrazu v původním textu využívá jinojazyčnou glosu tak, že ji do textu zakomponuje, nebo ji použije v pomocné větné konstrukci, nebo pod....
|
|
|
Židovské bajky. Berechja ben Natronaj ha-Nakdan: "Mišle šu'alim".
Hynková, Cecílie ; Šedinová, Jiřina (vedoucí práce) ; Oliverius, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá sbírkou bajek s názvem Mišle šu'alim židovského autora Berechji ben Natronaje ha-Nakdana (12./13. století, Francie či Anglie). Text je zasazen do kontextu prostřednictvím představení žánru bajky a uvedení jeho zástupců v židovské starověké a středověké literatuře (Bibli, Talmudu, midraších a několika středověkých dílech). Stěžejní část práce obsahuje informace o autorovi a jeho dílech, charakteristiku a rozbor sbírky a přehled dochovaných rukopisů, všech známých vydání a existujících překladů sbírky či jednotlivých bajek. Zvláštní pozornost je věnována pražskému jezuitskému vydání z roku 1661. Součástí práce je i komentovaný překlad tří vybraných bajek.
|
|
|
Obraz východního Žida v českých židovských časopisech 20. stol. (do r. 1938)
Fottová, Magdalena ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Šedinová, Jiřina (oponent)
Práce se zabývá obrazem východního Žida v česky psaných časopisech sionistického a českožidovského hnutí v letech 1910-1925 a jeho místem v identitě obou skupin. Základem pro rozbor jsou literární texty (původní i překlady) s postavami východních Židů, které vzhledem ke svému umístění v oficiálních periodikách českožidovských a sionistických institucí představovaly fikční světy přijatelné pro ideologii daného hnutí a spoluvytvářely tak literární obraz východního Žida v kolektivní paměti jeho stoupenců. Popis frekventovaných rysů těchto postav je doplněn historickým kontextem s použitím souvisejících publicistických příspěvků zkoumaných časopisů. Klíčová slova Východní Žid, 1. světová válka, židovská identita, asimilace, sionismus, židovské časopisy, stereotypy, postavy.
|
|
|
Konverze k judaismu v zrcadle židovské tradice a historie
Mayer, Daniel ; Šedinová, Jiřina (vedoucí práce) ; Nosek, Bedřich (oponent) ; Weis, Martin (oponent)
Disertační práce se zabývá konverzí k judaismu z hlediska židovské ústní tradice a historie. Úvodní část je věnována obecné problematice konverzí, zákonům a ustanovením židovského práva-halachy týkajících se konverzí a názorům učenců talmudického období na ně. Následují chronologicky řazené části obsahující příklady konverze jednotlivců i etnických skupin (Samaritáni) biblického období s důrazem na jejich uvedení v zapsané ústní tradici, v Mišně, Gemaře a midraších. Podobně je tomu i na příkladech konvertitů epochy řecké a římské antiky. Tuto část uzavírá kapitola o konvertitech v sasánovské Babylónii. Práce pokračuje příklady konverzí z období pozdní antiky a raného středověku, a to i v okrajových částechch tehdejšího známého světa - severní Afrika, Etiopie, Jemen a povolžské stepi chazarského kaganátu. Následují příklady jednotlivých konverzí k judaismu ve středověké a novověké Evropě 17. a 18. století. Klíčová slova: judaismus, konverze, konvertité, halacha, ústní tradice.
|
|
|
Tel Aviv v poezii Meira Wieseltiera
Hametová, Zuzana ; Šedinová, Jiřina (vedoucí práce) ; Oliverius, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá obrazem izraelského města Tel Avivu tak, jak jej ve svém díle zpracovává současný izraelský a především telavivský básník Meir Wieseltier. Stěžejní část práce je věnována rozboru Wieseltierových telavivsky relevantních textů s důrazem na rozmanitost, s jakou básník město zobrazuje. Práce je uvedena stručným shrnutím vývoje moderní hebrejské poezie, následně nastiňuje vývoj zobrazování Tel Avivu v dílech moderních izraelských básníků.
|
|
|
Vývoj židovské obce v Kolíně v 18. století. Populace, živnosti a správa ve srovnání
Věchetová, Zuzana ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Šedinová, Jiřina (oponent)
Původním záměrem mé práce bylo porovnat populace jedné židovské obce české (Kolín) a jedné moravské (Třebíč), tak aby šlo i o porovnání typů pramenů. Na těchto územích došlo k rozdílnému vývoji židovských obcí, zejména kvůli jinému sídelnímu rozmístění židovské populace. V Praze a Kolíně byli Židé1 koncentrováni oproti rozptýleným Židům v českých venkovských sídlech. Na Moravě žili relativně rovnoměrně rozmístěni ve městech, což bylo dáno legislativním zákazem usídlování Židů na vesnicích a také zákazem hausírování. Nařízení zřejmě neumožňovalo existenci sociálně slabším židovským rodinám a více se prosadil model ochranných Židů usídlovaných vrchností. Díky tomu došlo také k rozdílnému vzniku určitých typů hromadných pramenů. Na Moravě nevznikly celozemské soupisy Židů, tak jako v Čechách, které jsou výborným statistickým souborem jednotně zpracovaných údajů. Nakonec se tyto rozdíly ukázaly být natolik rozporné, že neumožnily smysluplné srovnání. Proto jsem původní koncepci srovnání české a moravské židovské obce opustila a i přes rozdíly soupisových pramenů v Čechách jsem se věnovala srovnání dvou českých obcí. Předkládaná diplomová práce se zabývá především židovskou obcí v Kolíně v porovnání s židovskou obcí v Libni 18. století. Kolín a Libeň jsem zvolila vzhledem k předpokládané podobné dynamice vývoje...
|
|
|
Likutej amarim a chasidská spiritualita
Holubová, Markéta ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Sadek, Vladimír (oponent) ; Šedinová, Jiřina (oponent)
Likutej amarim a chasidská spiritualita Likutei Amarim and Hasidic Spirituality Mgr. Markéta Holubová Disertační práce je věnována jednomu ze základních děl východoevropského chasidismu, přesněji jeho směru Chabad. Čeští badatelé se hnutím Chabad dosud zabývali v rámci obecné charakteristiky chasidismu a jeho myšlenkového světa. Cílem práce bylo nabídnout čtenáři komprehenzívní překlad a komentář zásadních částí Tanja (tedy díla v českém jazyce až dosud nedostupného) a jeho zasazení do religiózních a historických souvislostí, ale i současného světa novověkého chasidut (na jehož utváření měl Šneur Zalman, a především jeho dílo, značný vliv).
|
|
|
Staročeské glosy ve spisech Or zarua a Arugat ha-bosem
Uličná, Lenka ; Šedinová, Jiřina (vedoucí práce) ; Sadek, Vladimír (oponent)
České glosy v středověkých hebrejských spisech se doposud nesetkaly s patřičným zájmem české ani zahraniční bohemistiky; ten se zatím omezoval na všeobecné zmínky a pobídky k výzkumu. Na opomíjení tohoto bohatého lingvoliterárního materiálu poukazovala a poukazuje zejména česká hebraistika. Je zřejmé, že bohemistika se musí zabývat i texty psanými v jiných jazycích, než je čeština či slovanské jazyky: dnes již snad nikdo nepochybuje o zařazení latinských textů české provenience do dějin naší literatury, postupně přijímány jsou i texty psané německy mluvícími autory, hlásícími se k českému území a kultuře. Písemnictví česko-hebrejské, tedy texty psané hebrejským jazykem českými Židy, stojí doposud v pozadí. Hebrejské středověké spisy jsou nejen významnými literárními památkami z doby, z níž se do současnosti nedochovalo mnoho textů; jsou zároveň i nedoceněným pramenem poznání života tehdejších obyvatel Českého království, a to jak židovských, tak i nežidovských. Obzvlášť pozoruhodným aspektem těchto spisů je právě přítomnost českých, resp. jinojazyčných glos. Problémem byla a nadále zůstává jazyková bariéra: středověké hebrejské spisy především z oblasti rabínské literatury se sice ve světě od 19. století znovu vydávají, nikdo je však nepřekládá. 1.2 V předkládané práci se pokusím shrnout doposud publikované...
|
|
|
Vývoj židovské obce v Kolíně v 18. století. Populace, živnosti a správa ve srovnání
Věchetová, Zuzana ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Šedinová, Jiřina (oponent)
Původním záměrem mé práce bylo porovnat populace jedné židovské obce české (Kolín) a jedné moravské (Třebíč), tak aby šlo i o porovnání typů pramenů. Na těchto územích došlo k rozdílnému vývoji židovských obcí, zejména kvůli jinému sídelnímu rozmístění židovské populace. V Praze a Kolíně byli Židé1 koncentrováni oproti rozptýleným Židům v českých venkovských sídlech. Na Moravě žili relativně rovnoměrně rozmístěni ve městech, což bylo dáno legislativním zákazem usídlování Židů na vesnicích a také zákazem hausírování. Nařízení zřejmě neumožňovalo existenci sociálně slabším židovským rodinám a více se prosadil model ochranných Židů usídlovaných vrchností. Díky tomu došlo také k rozdílnému vzniku určitých typů hromadných pramenů. Na Moravě nevznikly celozemské soupisy Židů, tak jako v Čechách, které jsou výborným statistickým souborem jednotně zpracovaných údajů. Nakonec se tyto rozdíly ukázaly být natolik rozporné, že neumožnily smysluplné srovnání. Proto jsem původní koncepci srovnání české a moravské židovské obce opustila a i přes rozdíly soupisových pramenů v Čechách jsem se věnovala srovnání dvou českých obcí. Předkládaná diplomová práce se zabývá především židovskou obcí v Kolíně v porovnání s židovskou obcí v Libni 18. století. Kolín a Libeň jsem zvolila vzhledem k předpokládané podobné dynamice vývoje...
|
host ::
RSS.