|
|
Asistovaný kontakt a asistované předávání dětí po rozvodu / rozchodu rodičů
Bartůšková, Ema ; Formánková, Lenka (vedoucí práce) ; Koldinská, Kristina (oponent)
(česky) Diplomová práce se zabývá asistovanými kontakty a asistovaným předáváním z pohledu pracovníků a pracovnic, kteří asistence vykonávají. Cílem práce je zjistit, jak asistující pracovníci a pracovnice reflektují vlastní a klientskou pozici a jak je ukotvena asistence v legislativě a ve veřejném prostoru. V teoretické části práce je dán největší prostor tématu rodiny, vzniku a zániku manželství či partnerství, dále také asistovaným kontaktům a v neposlední řadě asistujícím pracovníkům a pracovnicím a klientům. Výzkumná část staví na kvalitativní výzkumné strategii, ke sběru dat používá techniku polostrukturovaných rozhovorů s asistujícími pracovnicemi a pracovníky. Výzkumu se zúčastnilo 10 respondentů a respondentek dohromady z 5 organizací. Analýza výsledků získaných z rozhovorů byla provedena pomocí tematické analýzy. Klíčovými zjištěními byly pohledy a pocity asistujících pracovníků a pracovnic na jejich roli v procesu asistovaného setkávání a předávání a zhodnocení služby v rámci různých aspektů a postupů práce. Zmíněné faktory se projevují v pracovních kompetencích a postupech dané organizace. Díky výzkumu byly odhaleny potřebné kompetence pro řešení situací a také nutnost zvýšení povědomí o kurzech, které by připravovaly nové asistující pracovníky a pracovnice.
|
|
|
Náhradní výživné v České republice
Navrátilová, Kateřina ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Munková, Gabriela (oponent)
Náhradní výživné v České republice Tématem diplomové práce je náhradní výživné, které bylo do českého právního řádu zavedeno přijetím zákona č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném). Cílem diplomové práce je jednak analyzovat tuto právní úpravu, poskytnout kritický pohled na určité její části a současně zasadit náhradní výživné do širšího kontextu situace neúplných rodin a forem pomoci, které jim stát poskytuje. První kapitola je věnována samotným neúplným rodinám a jejich vzniku, kdy je zvláštní pozornost zaměřena na genderové aspekty samoživitelství. V této souvislosti se diplomová práce zabývá také problematickou situací samoživitelů související s jejich uplatněním na trhu práce a současně zvýšeným rizikem ohrožení chudobou a sociálního vyloučení. V druhé kapitole se autorka zabývá soukromoprávní úpravou vyživovací povinnosti a práva na výživné, a to s důrazem na vyživovací povinnost vůči zletilým a nezletilým dětem, z níž fakticky zákon o náhradním výživném vychází. Jeho prostřednictvím totiž dochází k propojení institutů soukromého a veřejného práva, když stát poskytuje náhradní výživné v situaci, kdy povinné osoby, nejčastěji rodiče, tuto svou povinnost neplní. Stěžejní část práce je zaměřena na kritickou...
|
|
|
Právní postavení osob využívajících asistenci psů se speciálním výcvikem
Pěničková, Tereza ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Munková, Gabriela (oponent)
Právní postavení osob využívajících asistenci psů se speciálním výcvikem Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou právního postavení osob využívajících asistenci psů se speciálním výcvikem. V českém právním řádu nadále chybí definice psa se speciálním výcvikem a jeho jednotlivých druhů. Požadavky na výcvik, dovednosti a označení speciálně vycvičených psů nejsou českým právem upraveny vůbec. Navzdory finanční a časové náročnosti speciálního výcviku je v současné době poskytován pouze příspěvek na pořízení zvláštní pomůcky v podobě vodicího psa. Právní úprava přístupových práv osob v doprovodu psa se speciálním výcvikem je roztříštěná do předpisů různé právní síly, úprava některých oblastí je zcela opomenuta. Prostředky obrany při neoprávněném odepření přístupu osoby v doprovodu psa se speciálním výcvikem v praxi narážejí na zásadní limity. Cílem práce je podat přehled stávající právní úpravy stěžejních aspektů právního postavení osob využívajících asistenci psů se speciálním výcvikem. Na základě toho jsou autorkou navrženy změny, které mohou přispět k jejich plnohodnotné integraci do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními. Práce je rozdělena do čtyř částí. V první části se autorka zaměřuje na pojetí osoby se zdravotním postižením, a to z pohledu mezinárodního práva a práva Evropské unie...
|
|
|
Slaďování pracovního a rodinného života - perspektiva českého i evropského práva
Fantová, Karolína ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Munková, Gabriela (oponent)
Slaďování pracovního a rodinného života - perspektiva českého i evropského práva Slaďování pracovního a rodinného života je v dnešní době velmi aktuální otázkou. Zaměstnanci již nechtějí volit mezi prací a péčí, chtějí mít možnost vykonávat oboje. Právní úprava reaguje na tuto potřebu - vytváří podmínky, které podporují slaďování. To má pozitivní vliv na produktivitu a spokojenost zaměstnanců. Kromě toho má sladění rodinného a pracovního života pozitivní vliv na celospolečenské faktory, jako jsou demografická stabilita a udržitelný ekonomický růst, a to z něj činí i politicky velmi zajímavé téma. Diplomová práce přináší komplexní pohled na problematiku sladění pracovního a rodinného života v kontextu platné právní úpravy v České republice a v rámci Evropské unie se zaměřením především na pečující osoby. Hlavním cílem práce je poskytnout čtenářům ucelený přehled současné legislativy týkající se sladění pracovního a rodinného života, zejména zaměřený na flexibilní formy zaměstnávání, institut překážek v práci na straně zaměstnance a finanční zabezpečení v situacích, kdy zaměstnanec nemůže pracovat z důvodu péče o jinou osobu. Práce dále zkoumá normy evropského práva a jejich dopad na tuzemskou legislativu, přičemž upozorňuje i na nelegislativní iniciativy Evropské unie v oblasti slaďování pracovního...
|
|
|
Zaměstnávání žen v řídících pozicích z pohledu pracovního práva
Černá, Julia ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Tomšej, Jakub (oponent)
ZAMĚSTNÁVÁNÍ ŽEN V ŘÍDÍCÍCH POZICÍCH Z POHLEDU PRACOVNÍHO PRÁVA ABSTRAKT Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku diskriminace žen v oblasti ekonomického a politického vedení. Přibližuje různé formy diskriminačního jednání a představuje možnosti aplikovatelnosti pozitivních opatření společně s důvody pro jejich přijetí. Zvláštní pozornost je věnována institutu kvót, jejich dopadům na současnou (absentující) rovnoprávnost obou pohlaví a možnostem jejich implementace do právního systému skrze nejen pracovněprávní normy. Práce nastíní předešlé snahy o jejich zavedení, současný postoj společnosti pro jejich přijetí a formy regulace, se kterými se lze setkat v zahraničí. V širším sociologicko-ekonomickém kontextu se práce zabývá konkrétními bariérami bránícím ženám v jejich kariérním postupu, jako je skleněný strop a tokenismus. Analyzuje příčiny a důsledky segmentace pracovního trhu z pohledu horizontální a vertikální segregace žen a poukazuje na problematičnost existence tohoto jevu. Hlavním cílem práce je analyzovat současné právní systémy na mezinárodní, unijní i tuzemské úrovni v jejich snaze bojovat proti dané problematice. Představí konkrétní právní předpisy, které se danou oblastí zabývají a položí otázku, zda je současná regulace dostatečná. Práce se zaměřuje na posouzení potenciálu nové...
|
|
|
Povinnost zaměstnavatele k náhradě škody způsobené zaměstnanci
Štěpánková, Kateřina ; Koldinská, Kristina (oponent)
Povinnost zaměstnavatele k náhradě škody způsobené zaměstnanci Abstrakt V předkládané disertační práci se autorka věnuje tématu povinnost zaměstnavatele k náhradě škody (újmy) způsobené zaměstnanci. Tato problematika je přitom problematikou vysoce aktuální, v jejímž rámci v minulosti došlo, a i nadále pravidelně dochází k přílivu stále nových a nových otázek, nebo dokonce ke znovuotevírání otázek již dříve řešených. Současně platí, že se jedná o téma rovněž pragmaticky zaměřené, neboť téměř každý ze zaměstnavatelů se někdy dostal do postavení, v němž byl nucen tuto svou zákonnou povinnost vůči zaměstnanci plnit. Zásadní pozornost je v rámci této disertační práce věnována rozboru jednotlivých druhů odpovědnosti zaměstnavatele za újmu způsobenou zaměstnanci a kritickému náhledu na komplexnost jejich úpravy a jejich reálnou využitelnost. Není opomenuto ani mezinárodní srovnání na místech, kde je to vhodné a účelné. Poskytnuta je též celá řada konkrétních podnětů de lege ferenda. První část je věnována základnímu vhledu do této problematiky, ale kromě něj je v ní obsaženo též přehledné statistické srovnání četnosti soudních rozhodnutí ve věcech žalob na plnění jednotlivých druhů odpovědnosti zaměstnavatele, aby bylo v samém úvodu dostatečně zjevné nakolik je tato právní úprava v soudní praxi využívána. Druhá...
|
|
|
Neformální pečující a jejich postavení v českém sociálním právu
Hemerová, Lucie ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Matějka Řehořová, Lucie (oponent)
Neformální pečující a jejich postavení v českém sociálním právu Abstrakt Většina dlouhodobé péče o seniory je poskytována formou péče neformální, tj. příbuznými nebo jinými blízkými osobami ošetřovaného. Navzdory tomu, že tato péče má nezanedbatelnou ekonomickou i společenskou hodnotu, postavení neformálních pečujících je zákonodárcem dlouhodobě opomíjena. Účelem této diplomové práce je proto zmapování právních předpisů dopadajících na situaci neformálních pečujících, jejich analýza a návrhy změn vyplývajících z konfrontace právní úpravy s faktickou situací neformálních pečujících. Práce je strukturována do šesti kapitol. V první kapitole jsou předestřena základní východiska, která stručně popisují nejvýznamnější sociální a demografické jevy akcelerující potřebu zabývat se postavením neformálních pečujících a z hlediska kterých je třeba analyzovat relevantní právní úpravu. Jedná se o stárnutí populace, genderovou nerovnost, financování systémů sociálního zabezpečení a postavení neformálních pečujících na trhu práce. V druhé kapitole je s ohledem na téma této diplomové práce definováno sociální právo a přiblíženy oblasti práva obsahující z hlediska postavení neformálních pečujících klíčové právní předpisy, tj. oblast práva sociálního zabezpečení a práva pracovního. V kapitole třetí, čtvrté a páté jsou pak...
|
|
|
Sociální ochrana rodin při úmrtí dítěte před porodem a po něm
Zajíčková, Adéla ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Lang, Roman (oponent)
91 Abstrakt: Sociální ochrana rodin při úmrtí dítěte před porodem a po něm Diplomová práce rozebírá problematiku sociální ochrany rodin, které se potýkají se ztrátou potomka. Pod tuto sociální událost spadají děti mrtvě narozené, děti, které zemřely bezprostředně či krátce po porodu, plody po potratu a po umělém ukončení těhotenství. Práce je dělena do tří hlavních částí. První kapitola zasazuje celou problematiku do kontextu současné doby. Je zde rozebírána terminologie, které se na téma úzce váže, a to včetně jejího vývoje v čase. Tato část se současně zmiňuje i o směrech, kterými se ubírala zahraniční právní úprava a v neposlední řadě je zde na základě dříve rozebraného pojmosloví vymezena zkoumaná sociální událost, tím je i vymezen okruh analyzovaných případů. Část druhá jakožto jádro textu obsahuje podrobný rozbor použitelných institutů, které se mohou v rámci práva sociálního zabezpečení v definovaných případech uplatnit. S inspirací u samotného sociálního systému České republiky je i tato kapitola dělena podle prvního a druhého pilíře na dávky sociálního pojištění a dále pak dávky státní sociální podpory. Vzhledem k provázanosti institutů je zmíněna i pracovněprávní ochrana a její rozsah. Pro získání uceleného přehledu o možné podpoře kapitola obsahuje současně i péči poskytovanou ze sociálních...
|
|
|
Zásada rovného zacházení a zákaz diskriminace v pracovněprávních vztazích
Vaněk, Šimon ; Matějka Řehořová, Lucie (vedoucí práce) ; Koldinská, Kristina (oponent)
Zásada rovného zacházení a zákaz diskriminace v pracovněprávních vztazích Abstrakt Diplomová práce se zabývá zásadou rovného zacházení a zákazu diskriminace v pracovněprávních vztazích. Cílem autora je představit základní pojmy spojené se zkoumanou problematikou, uvést přehled příslušné právní úpravy, zmínit některé zásadní judikáty, představit další projekty k podpoře rovného zacházení a zamezení diskriminace a zhodnotit současnou právní úpravu, jakož i nedávné změny a předpokládaný budoucí vývoj. V úvodní části jsou vymezeny základní pojmy jako rovnost, diskriminace (včetně jejich forem) či pozitivní opatření. V následujících částech je představena úprava v mezinárodním právu a v právu Evropské unie, včetně bližšího představení některých judikátů, které lze označit za důležité a které přispěly k výkladu norem či k legislativním změnám. Poté je představena úprava problematiky v právním řádu České republiky, od ústavních základů přes nejzásadnější zákony, z nichž lze zmínit antidiskriminační zákon a zákoník práce, po další zákony, které se dané problematiky dotýkají. Rovněž je uvedeno chápání problematiky na příkladech z judikatury českých soudů, která výklad norem dotváří. Autor také uvádí možnosti obrany zaměstnanců v případě, že jsou diskriminováni nebo že je s nimi (nepřípustně) rozdílně zacházeno. Jako...
|
|
|
Mimořádně hrazené zdravotní služby
Vopatová, Petra ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Mimořádně hrazené zdravotní služby Abstrakt Listina zaručuje občanům, resp. účastníkům systému veřejného zdravotního pojištění, nárok na poskytnutí bezplatné zdravotní péče za podmínek stanovených zákonem. Právní úprava je tvořena několika zákony, které jednak definují disponibilní prostředky určené k financování zdravotních služeb, dále stanovují povinnosti zdravotních pojišťoven ve vztahu k hospodaření s vybraným pojistným na veřejné zdravotní pojištění a také vymezují rozsah zdravotních služeb hrazených z prostředků veřejného zdravotního pojištění a podmínky jejich úhrady. Vzhledem k omezeným finančním prostředkům, jimiž systém veřejného zdravotního pojištění disponuje, je přístup pojištěnců k hrazeným službám zákonem limitován. Právní úprava však ve výjimečných případech pojištěncům zaručuje přístup k mimořádné úhradě takových služeb, které jsou jinak z prostředků veřejného zdravotního pojištění nehrazené, pokud takové služby představují jedinou možnost z hlediska zdravotního stavu pojištěnce. O poskytnutí takových zdravotních služeb jakožto hrazených rozhodují, až na výjimečné případy, zdravotní pojišťovny, které jsou povinny posoudit, zda v konkrétním případě jsou naplněny podmínky jejich mimořádné úhrady. Povinností zdravotních pojišťoven je zajištění co možná nejlepší hrazené léčby při současném...
|
host ::
RSS.