|
|
Strategie tvorby genderové identity ve sportech: Komparativní studie jógy a MMA
Hoza, Matyáš ; Országhová, Kristína (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
V mé práci zkoumám strategie tvorby genderových identit v prostředí MMA a jógy. V první části popisuji konstrukci maskulinity v józe. Nejvýraznějším zjištěním je koncept "druhého sportu", ve kterém maskulinní aktéři ponižují jógu, zároveň ji asociují s pasivitou. Strategie konstrukce feminity zkoumám také u zápasnic MMA. Zde je nejvýraznější koncept fragile sex a projev intimity, coby vymezení genderové identity. Zápasnice vykazují znaky odmítnutí násilí skrze pojem fragile sex. Budování maskulinity a feminity následně porovnávám. Porovnání je zavádějící, jelikož maskulinní aktéři v józe mají zájem pouze o praxi maskulinity, kdežto zápasnice v MMA musí praktikovat feminitu i maskulinitu. Přesto existují určité korelace, například vyjadřování genderové identity pomocí heteronormativity. V druhé části, určuji čtyři modely maskulinity, kterými sleduji evoluci maskulinity skrze bojové sporty. Modely maskulinity úzce pracují s dominancí a jsou většinou neagresivní. Pro vytváření dat jsem využil techniku polostrukturovaného rozhovoru a zúčastněného pozorování.
|
|
|
Filozofie Tinderu, online seznamování v 21. století
Daniliuk, Kristina ; Tremčinský, Martin (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Cílem této práce je zjistit, jak používání Tinderu ovlivňuje proces vzniku a vnímání romantických vztahů v současné pražské společnosti. Analýzou chování uživatelů, jejich očekávání a výsledků používání aplikace se snažím pochopit, jak technologické inovace ovlivňují dynamiku mezilidských vztahů, sebedefinici uživatelů v kontextu romantiky a intimity. V teoretické části své práce se zabývám tématy, jako je vývoj seznamovacích aplikací, jejich používání a změny, které přinášejí do moderní společnosti. Druhá část práce je analytická. K zodpovězení položených otázek byla data shromážděna prostřednictvím polostriptýzových rozhovorů. Výzkum probíhal v Praze od listopadu 2023 do ledna 2024, bylo provedeno 13 rozhovorů s uživateli Tinderu. Na závěr práce jsou shrnuty výsledky studie, které jsou propojeny s informacemi uvedenými v teoretické části.
|
|
|
Strategie otevřenosti a dělání genderu trans* žen
Demjanovičová, Klára ; Andresová, Nela (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se zabývá sociálními specifikami trans* žen, které vykazují genderovou identitu, která může být v rozporu se společenskými genderovými očekáváními ohledně dvou oddělených a protikladných kategorií žen a mužů. Genderová identita je součástí sociální identity každého jedince, který se k ní vztahuje skrze dělání genderu. Trans* ženy se tak ocitají ve specifické situaci strategického rozhodování ohledně dělání feminity ve fungujícím genderovém uspořádání. Práce k vystižení tohoto strategického rozhodování jednak využívá koncept strategic outness, který otevírá téma sociálních faktorů ovlivňující otevřenost ohledně trans* genderové identity, ale také staví na specifikách dělání feminity, která v hierarchickém genderovém uspořádání figuruje jako podřízená maskulinitě. Cílem práce je přiblížit aspekty ovlivňující přijetí a otevřenost trans* žen ohledně svého genderu v různých sociálních kontextech a zjistit, jak se podle toho, jak se k těmto různým sociálním kontextům vztahují, liší jejich strategie dělání feminity. Empirická část vychází z analýzy šesti hloubkových rozhovorů s trans* ženami různého věku, jejichž pojítkem byly zkušenosti s pracovním prostředím. Analýza proběhla na principu kvalitativních postupů segmentace a kódování částí výpovědí. Mezi hlavní zjištění patří různé...
|
|
|
Sociální sítě jako zdroj symbolického kapitálu
Latislavová, Aneta ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Tato studie se zaměřuje na identifikaci motivací uživatelů pro používání platforem sociálních sítí a otázku vnímání jejich aktivity jako zdroje symbolického kapitálu. Práce také nabízí pohled na chování jedinců na sociálních sítích a názory na fenomény s nimi spojenými. Empirická část je provedena formou smíšeného výzkumu, ve kterém jsou jevy detailněji zkoumány pomocí rozhovoru a následně dotazníkovým šetřením. Práce identifikuje klíčové faktory pro motivaci a aktivitu uživatelů a sleduje a jak si je sami vysvětlují. Analyzuje vzájemnou sociální interakci mezi uživateli a její důležitost pro online i off-line komunikaci. Součástí studie je i mapování vlivu influencerů na jejich sledovatele a vnímané pozitivních a negativních aspektů jejich aktivity. Práce se zaměřila také na to, jak respondenti reagují na přerušení online komunikace a jaké dopady to má na jejich duševní zdraví.
|
|
|
Význam materiálních objektů v ulici Ječné z pohledu jednotlivce a sociální biografie stavby Ječná 39a
Strecková, Anna ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Význam materiálních objektů v ulici Ječné z pohledu jednotlivce a sociální biografie stavby Ječná 39a" se věnuje sociálními významu hmotných objektů, přičemž toto téma je, jak název napovídá, zkoumáno na materiálním prostředí velmi frekventované pražské ulice Ječné. V práci vycházíme z myšlenky, že lidé chápou a dávají smysl hmotným objektům na základě jejich ukotvení v rámci meziskupinových sítí, které tvoří součást jejich sociální identity. Způsob, jakým jednotlivci (či skupiny jednotlivců) materiálním objektům rozumí, je navíc podmíněn také časoprostorovým kontextem. První zmíněnou tezi blíže zkoumáme na základě dat získaných z interview s obyvateli ulice Ječné, kde analyzujeme, jak tito dané materiální prostředí interpretují a jak se tyto interpretace různí nebo shodují. Hledisko, kdy se může porozumění hmotnému objektu měnit v čase, potom blíže rozebíráme na stavbě Ječná 39a, kde na základě teorie Igora Kopytoffa zkoumáme její sociální biografii. Cílem bakalářské práce je ukázat, že i dopravně vytížená ulice, zdánlivě bez většího společenského významu, může mít sociální signifikantnost právě v tom, jakým způsobem se k jejímu materiálnímu prostředí lidé vztahují.
|
|
| |
|
|
Genderové stereotypy, se kterými se ženy setkávají při podnikání v České republice
Rollová, Elisabeth ; Teichman, Klaudia (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá genderovými stereotypy, se kterými se ženy setkávají při podnikání v České republice. Ač se může zdát, že muži a ženy jsou si ve společnosti rovni, ženy stále čelí genderovým předsudkům, které je staví do role matek. Podnikání je pak vnímáno jako mužská doména. Tyto genderové role, a jiné předsudky, ženám komplikují integraci na trh práce. Kvůli tomuto binárnímu vnímání rolí ve společnosti ženy často o podnikání ani neuvažují z obavy, že nemají šanci uspět. Hlavními cíli práce je tedy zjistit s jakými stereotypy se ženy při podnikání setkávají a jak se s nimi následně vyrovnávají. Práce analyzuje primární kvalitativní data, získána polostrukturovanými rozhovory s šesti českými podnikatelkami.
|
|
| |
|
|
Motivace migrace mladých dospělých z Moravskoslezského kraje do Hlavního města Prahy
Němcová, Tereza ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Tématem této diplomové práce je motivace mladých dospělých k migraci z Moravskoslezského kraje do Hlavního města Prahy. Práce se za pomoci kvalitativního výzkumu snaží představit motivaci migrovat jako vyústění stávající situace v Moravskoslezském kraji. Jedná se především o výpověď nejen o individuálních rozhodnutích jednotlivců, ale také o dopadu strukturálních problémů, nerovností a socioekonomických rozdílů české společnosti na mobilitu a taktéž na dynamiku demografického vývoje. Na příkladech jednotlivých respondentů, práce ukazuje určitou specifickou životní dráhu typickou pro děti generace Husákových dětí z Moravskoslezského kraje. Tyto životní dráhy vybraných jedinců jsou silně spojeny s představou sociálního úspěchu a kulturou migrace, kterou jedinci přejímají od svého okolí. Motivace k migraci je v práci rámovaná především za pomocí tzv. push- a pull- faktorů. Výzkum je založen na sérii hloubkových epizodických rozhovorů se studenty a absolventy pražských vysokých škol. Hlavním zjištěním práce je zásadní role příležitostí, v oblastech vzdělání, zaměstnání a získání sociálního kapitálu ve formě kontaktů, které fungovaly jako hlavní pull faktor a taktéž nižší kvality života v oblasti push faktorů. Cílem práce je rozšíření stávajícího diskurzu na dané téma a jeho obohacení o perspektivu...
|
|
|
Sociální management intragenderové nahoty
Tomková, Hana ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Sociální management intragenderové nahoty Bc. Hana Tomková V této práci se zabývám chováním žen v prostorách s omezeným soukromím, jako jsou například šatny a sprchy u sportovišť nebo wellness zařízení. V teoretické části práce se snažím pomocí odborné literatury poukázat na problematiku posuzování nejen ženské nahoty a na problematiku zvýšeného zahalování žen v prostorách, kde je intragenderová nahota očekávána. V této první, teoretické, části, se zabývám definicí studu a jeho možnou přítomností v takovýchto prostorách. Formuluji zde předpoklad, že tento stud, a na základě něj i zvýšená míra zahalování, může být způsobeno posuzováním těl na základě rozšíření medicinských a jiných odborných diskurzů mezi laickou veřejnost. K definici takového posuzování využívám v práci foucaultovskou teorii posuzování poslušnosti a užitečnosti těla, kdy se snažím poukázat na to, že v dnešní, moderní, době nejsou experti jedinými, kdo má moc posuzovat. V této práci jsem využila kvalitativní výzkum, konkrétně etnografická a autoetnografická pozorování, které jsem doplnila o rozhovory. Výzkum ukázal, že spíše než pocit posuzování hraje v těchto prostorách roli spíše zvyklost, zahalování na základě naučených stereotypů, snaha o zachování osobního prostoru a v neposlední řadě i osobní zodpovědnost, která je významnou...
|
host ::
RSS.