Název:
Úsilí o prvou hegemonii versus rozšiřování mocenské roztříštěnosti po Studené válce
Překlad názvu:
An Effort to gain the first hegemony vs. the dissemination of the fragmentation of the power after the Cold War
Autoři:
Štaif, Vít ; Voráček, Emil (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent) ; Anděl, Petr (oponent) Typ dokumentu: Disertační práce
Rok:
2015
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Text se zaměřuje na záměr státní politiky získat po skončení Studené války postavení první světové hegemonie. Vzhledem k tehdejšímu mnohostrannému vlivu USA v zahraničí, a k významným americkým představám o jeho povaze, sleduje v této souvislosti zvláště právě jejich rozhodování. Zároveň se také snaží přiblížit způsob, jehož prostřednictvím se k této působnosti vymezovali ostatní význační aktéři světové politiky, nezávisle na jejich státní anebo jiné podobě, a na jejich vztahu k USA, jakožto k nejsilnějšímu uchazeči v úsilí o nabytí první světové hegemonie. Soutěž o moc se zde představuje hlavně vhledem do průběhu střetů, s nimiž se po Studené válce setkávali, a které ovlivňovali. Text se soustřeďuje na ty politické a bezpečnostní výzvy, do nichž kromě USA rovněž ve značné míře zasahovala mezinárodní společenství, především OSN, NATO a EU, anebo příležitostně uzavřená spojenectví. Výhled na hegemoniální možnosti v příštích letech potom předkládá v závěru.An Abstract The text focuses on the aim of the state politics to gain the position of the first global hegemony after the end of the Cold War. It observes, with the regard to the wide-ranging influence of the USA at that time, and to the important American visions about its character, especially their particular decisions. It tries to describe the way, which the other influential participants of the global politics, the states as well as those of other kind, used to express their reactions to this activity, and their relation to the USA, the strongest contender in the effort to acquire the first global hegemony. The power contest is here mainly introduced by the insight into the course of the conflicts, which they, after the end of the Cold War, faced and influenced. The text concentrates on those political and security challenges with, apart from the policies of the USA, the strong presence of the intervention of the international organizations, above all the UN, the NATO and the EU, or of the occassionally created alliances. The prospects of hegemonial possibilities is presented in the conclusion.
Klíčová slova:
11. září 2001; Afghánistán; bývalá Jugoslávie; EU; hegemonie; Irák; islamismus; nacionalismus; NATO; nezávislost; státní svrchovanost; střety po Studené válce; USA; 11th September 2001; Afghanistan; Iraq; the conflicts after the Cold War; the EU; the former Yugoslavia; the hegemony; the independence; the islamism; the nationalism; the NATO; the state sovereignty; the USA