Název:
Mytická metoda v T. S. Eliotově "The Waste Land"
Překlad názvu:
Mythical Method in T. S. Eliot's "The Waste Land"
Autoři:
Straková, Kateřina ; Quinn, Justin (vedoucí práce) ; Vichnar, David (oponent) Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok:
2016
Jazyk:
eng
Abstrakt: [eng][cze] By the use of mythical method, T. S. Eliot created a pattern of archetypal imagery in his poem The Waste Land (1922). This work focuses on the various interpretations of The Waste Land written from the perspective of archetypal criticism. Eliot's critics frequently interpreted the poem as a modern cultural artefact testifying to the ritual of death and rebirth. Examination of the approaches towards archetypal imagery contained in Eliot's work enables an exploration of the main thematic concepts of this literary composition - namely the lack of vital energy and longing for renewal. The poem incorporates archetype-based images into its symbolic frame, and at the same time exposes the sources of these variations on primal ideas. Vegetation myths and the Arthurian legends are recognized by the archetypal critics as the main references for the thematic structure of Eliot's poem. The archetypal analysis of Eliot's work was prevalent in the 1950-70s. Critics expanded upon the idea of the desired renewal of productive forces expressed in the poem. They identified this concept as anthropological in its origin, and traced the influence which James G. Frazer's theories about primitive ritual had on The Waste Land. Eliot coined the term "mythical method" in his essay on James Joyce "Ulysses, Order, and Myth"...Užitím mytické metody vytvořil T. S. Eliot vzorec archetypálních obrazů v básni Pustá země (1922). Tato práce se zaměřuje na rozličné interpretace Pusté země z hlediska archetypální kritiky. Eliotovi kritici často vykládali tuto báseň jako moderní kulturní artefakt, který vypovídá o rituálu smrti a znovuzrození. Prozkoumání přístupů k archetypálním obrazům, které jsou obsaženy v Eliotově tvorbě, umožňuje poznání hlavních tematických konceptů tohoto literárního díla, mezi které patří konkrétně nedostatek vitální energie a touha po obnově. Báseň obsahuje obrazy založené na archetypech ve svém symbolickém rámci a současně odhaluje prameny těchto variant na primární představy. Archetypální kritici považují vegetační mýty a Artušovskou legendu za hlavní zdroje tematické struktury Eliotovy básně. Archetypální analýza Eliotova díla převládala v období mezi padesátými a sedmdesátými lety dvacátého století. Kritici se zaměřili na myšlenku vytoužené obnovy produktivních sil, která byla v básni vyjádřena. Tento tematický koncept vychází z antropologického základu a navazuje na teorie Jamese G. Frazera. Eliot vytvořil a poprvé použil termín "mytická metoda" v eseji o Jamesi Joyceovi, Odysseus, řád a mýtus (1923). Kritici rozeznali tuto metodu jako jemu vlastní básnický styl. Mytická metoda transformuje...
Klíčová slova:
"Pustá země"; mýtus; T. S. Eliot; "The Waste Land"; myth; T. S. Eliot