Název: Úloha cereblonu při terapii lenalidomidem u del(5q) myelodysplastického syndromu
Překlad názvu: The role of cereblon in lenalidomide therapy of del(5q) myelodysplastic syndrome
Autoři: Bokorová, Radka ; Fuchs, Ota (vedoucí práce) ; Lukačková, Renata (oponent) ; Krijt, Jan (oponent)
Typ dokumentu: Disertační práce
Rok: 2022
Jazyk: eng
Abstrakt: [eng] [cze]
Myelodysplastic syndrome (MDS) with deletion of the long arm of the chromosome 5 (5q - syndrome, del( 5q)) can be characterized by anemia, macrocytosis, a normal or high platelet count, and hypolobulated megakaryocytes in the bone marrow. 5q - syndrome belongs to low - risk MDS, which means low risk to transform to acute myeloid leukemia. 5q - syndrome is ass ociated with female predominance and older age. Another sign is transfusion burden that is treated by erythropoiesis - stimulating agents (ESA) as erythropoietin (EPO). Moreover, the response of MDS patients is around 30 - 60% with the median of the response b eing ~ 24 months. The second line of treatment is lenalidomide (LEN) which is a derivate of teratogenic analog thalidomide. LEN increases erythropoiesis and inhibits the growth of del(5q) erythroid progenitors in vivo and it does not have a significant effe ct on the growth of normal CD34+ progenitors or cytogenetically normal progenitors in MDS with del(5q) clones. LEN is used as therapy in multiple myeloma, myelodysplastic syndrome, and lymphoma. LEN is an expensive agent and not every MDS patient re sponds to this therapy. This is a reason why is a need to find a biomarker for the determination of successful treatment. Some multiple myeloma studies showed that cereblon can be the biomarker... Myelodysplastický syndrom (MDS) s delecí dlouhého raménka chromozomu 5 (5q syndrom, del(5q)) může být charakterizován anémií, makrocytózou, normálnímim nebo zvýšeným počtem krevních destiček a hypolobulovanými kostní dřeni. 5q syndrom se řadí mezi nízko rizikové MDS, které ojediněle transformují do akutní myeloidní leukémie (AML). 5q spojen se starším věkem a převládá u žen. Dalším znakem je transfúzní závislost, která je léčená léky stimulujícími erytropoézu (ESA), například erytropoetin (EPO). Navíc, odpověď pacientů je jenom 30 mediánem odpovědi ~24 měsíců. Druhou linií léčby je lenalidomid (LEN), což je derivát teratogenního analogu thalidomid. LEN zvyšuje erytropoézu a inhibuje růst erytroidných progenitorových buněk del(5q) in vivo a nemá signifikantní efekt na růst normálních progenitorových buněk CD34+ nebo cytogeneticky normálních progenitorových buněk u MDS se klony del(5q). LEN je využíván jako léčba u mnohočetného myelomu, myelodysplastického syndromu a lymfomů. LEN je drahý lék a ne u každý MDS pacient odpovídá na terapii. Toto je důvod proč je důležité najít biomarker pro určení úspěšné terapie. Některé studie u mnohočetného myelomu ukazují, že cereblon může být tímto biomarkrem, který je zapotřebí. Cereblon (CRBN) je součástí komplexu E3 ubiguitin ligázy CRL4 obsahující komplexu CRL4 jako...
Klíčová slova: 5q- syndrom; cereblon; erytropoetin; lenalidomid; myelodysplastický syndrom; nuclear factor erythroid- derived 2-like 2; oxid arsenitý; 5q- syndrome; arsenic trioxide; cereblon; erythropoietin; lenalidomide; myelodysplastic syndrome; nuclear factor erythroid-derived 2-like 2

Instituce: Fakulty UK (VŠKP) (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Dostupné v digitálním repozitáři UK.
Původní záznam: http://hdl.handle.net/20.500.11956/171637

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-456197


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Univerzita Karlova > Fakulty UK (VŠKP)
Vysokoškolské kvalifikační práce > Disertační práce