Název:
Význam dravců (Accipitriformes, Falconiformes) a sov (Strigiformes) v agrocenózách a antropogenní faktory, které je ovlivňují.
Autoři:
Seligová, Renáta Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2018
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Diplomová práce byla zaměřena na posouzení vlivu biologické ochrany a antropogenní vlivy, které ovlivňují početnost dravců a sov v agrocenózách. Význam těchto predátorů jako biologická ochrana polních plodin proti hlodavcům se v posledních několika desetiletí probouzí ze zapomnění a je snaha zkoumat vztahy mezi dravci a jejich kořistí, aby byla lépe pochopena celá problematika. Do záchranných stanic bylo v letech 2015-2017 přijato celkem 8 693 jedinců myšilovných dravců a sov. Je nutno brát ovšem v úvahu, že zranění dravci a sovy se do záchranných stanic dostanou jen asi z 1%, velká část zraněných hyne mimo místo zranění nebo slouží jako kořist dalším predátorům. Velká část důvodů příjmu do záchranných stanic byla kvůli zranění a to nejčastějším bylo popálení na elektrickém vedení (30,63 %), zranění způsobené dopravním prostředkem (21,85 %) nebo náraz na překážku (9,33 %), výjimkou ovšem nebylo ani zranění jiným živočichem, poškození peří z důvodu počasí nebo postřelení člověkem. Celkově u 42,45 % případů nastala smrt. Z toho u 23,96 % případů došlo k úhynu a v 18,49 % případů bylo nutné jedince utratit, k tomuto kroku bylo potřeba přikročit převážně u jedinců popálených el. zařízením nebo kde došlo ke střetu s dopravním prostředkem. Na základě těchto dat jsem dále vyhodnotila mírů ohroženosti dravců a sov antropogenními vlivy. Poslední část mé práce byla zaměřena na posouzení vlivu biologické ochrany proti hraboši polnímu (Microtus arvalis). K posouzení jsem si zvolila poštolku obecnou (Falco tinnunculus) a káni lesní (Buteo buteo) na území o velikosti 100 km2 kde podle literatury hnízdí průměrně u obou druhů dravců 26 párů. K výpočtu jsem zohlednila několik faktorů. Výsledkem bylo, že populace poštolky obecné odebrala ze stanoviště 52 767 hrabošů za rok a populace kaně lesní 177 708 hrabošů za rok. Následně jsem odhadla predační tlak na hraboše 12,9 %. I když číslo není zanedbatelné, bylo by odvážné tvrdit jednoznačně, zda biologická ochrana funguje či ne. Existuje v této problematice nespočet proměnných, které je potřeba zohlednit. Můj výsledek odhadu byl spjat se střední populační hustotou hraboše polního, tedy v případě nástupu gradace by se rapidně snížil. Naopak ale právě draví ptáci a sovy mohou uspíšit pád populace po gradačním vrcholu a udržet delší časový úsek před začátkem nové gradace.The aim of the thesis is to assess the effect of biological protection and anthropogenic effects that influence the number of raptors and owls in agrocenoses. The importance of these predators as biological protection of crop-plants against rodents is on the rise in the past decades. There is also an effort to examine the relationship between raptors and their prey to understand the topic better. From 2015 to 2017, 8,693 mouse-eating raptors and owls have been accepted to animal rescues in the Czech Republic. Although, it is necessary to take into account that only about 1% of injured birds get to the rescues. Most of them die further from the place of injury or become a prey of other predators. The majority of birds had been accepted due to injury, mostly because of electric wire burns (30.63%), road hit (21.85%) or obstruction impact (9.33%). Injury by another animal, feather damage and gun wound were not a rarity either. 42.95% of accepted birds died – 18.49% of these had to be destroyed (especially if the cause of injury was electric burns or road hit). The extent of anthropogenic threat on raptors and owls was analysed based on the abovementioned data. The last part of the thesis deals with the effect of biological protection against common voles (Microtus arvalis). Two specimens – Falco tinnunculus and Buteo buteo – were assessed on an area of 100 km2 with the estimated 26 pairs of each species. Several factors had to be taken into account in the estimate. The population of Falco tinnunculus removed 52,767 common voles per year and the population of Buteo buteo removed 177,708 of common voles per year. The predatory pressure on the vole is estimated to 12.9%. Even thought the number should not be omitted, it would not be accurate to state whether biological protection functions or not. There are several variables that must be taken into account. The result of the estimate is based on middle population density of common vole, thus it would much lower in case of accession of population gradation. On the contrary, raptors and owls can accelerate the fall of the population after gradation culimation and maintain a longer interval before a new gradation.
Klíčová slova:
agrocenóza; biologická ochrana; draví ptáci; hraboš polní; sovy; škůdce polních plodin