|
|
Význam dravců (Accipitriformes, Falconiformes) a sov (Strigiformes) v agrocenózách a antropogenní faktory, které je ovlivňují.
Seligová, Renáta
Diplomová práce byla zaměřena na posouzení vlivu biologické ochrany a antropogenní vlivy, které ovlivňují početnost dravců a sov v agrocenózách. Význam těchto predátorů jako biologická ochrana polních plodin proti hlodavcům se v posledních několika desetiletí probouzí ze zapomnění a je snaha zkoumat vztahy mezi dravci a jejich kořistí, aby byla lépe pochopena celá problematika. Do záchranných stanic bylo v letech 2015-2017 přijato celkem 8 693 jedinců myšilovných dravců a sov. Je nutno brát ovšem v úvahu, že zranění dravci a sovy se do záchranných stanic dostanou jen asi z 1%, velká část zraněných hyne mimo místo zranění nebo slouží jako kořist dalším predátorům. Velká část důvodů příjmu do záchranných stanic byla kvůli zranění a to nejčastějším bylo popálení na elektrickém vedení (30,63 %), zranění způsobené dopravním prostředkem (21,85 %) nebo náraz na překážku (9,33 %), výjimkou ovšem nebylo ani zranění jiným živočichem, poškození peří z důvodu počasí nebo postřelení člověkem. Celkově u 42,45 % případů nastala smrt. Z toho u 23,96 % případů došlo k úhynu a v 18,49 % případů bylo nutné jedince utratit, k tomuto kroku bylo potřeba přikročit převážně u jedinců popálených el. zařízením nebo kde došlo ke střetu s dopravním prostředkem. Na základě těchto dat jsem dále vyhodnotila mírů ohroženosti dravců a sov antropogenními vlivy. Poslední část mé práce byla zaměřena na posouzení vlivu biologické ochrany proti hraboši polnímu (Microtus arvalis). K posouzení jsem si zvolila poštolku obecnou (Falco tinnunculus) a káni lesní (Buteo buteo) na území o velikosti 100 km2 kde podle literatury hnízdí průměrně u obou druhů dravců 26 párů. K výpočtu jsem zohlednila několik faktorů. Výsledkem bylo, že populace poštolky obecné odebrala ze stanoviště 52 767 hrabošů za rok a populace kaně lesní 177 708 hrabošů za rok. Následně jsem odhadla predační tlak na hraboše 12,9 %. I když číslo není zanedbatelné, bylo by odvážné tvrdit jednoznačně, zda biologická ochrana funguje či ne. Existuje v této problematice nespočet proměnných, které je potřeba zohlednit. Můj výsledek odhadu byl spjat se střední populační hustotou hraboše polního, tedy v případě nástupu gradace by se rapidně snížil. Naopak ale právě draví ptáci a sovy mohou uspíšit pád populace po gradačním vrcholu a udržet delší časový úsek před začátkem nové gradace.
|
host ::
RSS.