Název:
Moderní pěstitelské technologie třešní
Autoři:
Štochl, Marek Typ dokumentu: Disertační práce
Rok:
2014
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Nově zakládané výsadby třešní se vyznačují hustým sponem s použitím méně vzrůstných podnoží a nových pěstitelských tvarů. Cílem této práce bylo porovnat mezi sebou dva intenzivní pěstitelské tvary pěstování třešní (vřeteno a španělský keř) z hlediska vlastností růstových (výška stromu, objem koruny, plocha kmene), výnosových a pomologických (produkce na strom, specifická plodnost, hmotnost plodu, kumulativní výnos), fyziologických (průduchová vodivost, obsah chlorofylu, obsah makro- a mikroelementů v listech) a náročnosti na řez a tvarování. Na základě získaných výsledků byla posouzena vhodnost použití tvaru španělský keř v podmínkách jižní Moravy. Dalším cílem bylo zjistit možnosti produkce školkařského materiálu vhodného pro tento typ výsadeb. Za účelem porovnání pěstitelských tvarů byly vybrány dvě výsadby. Výsadba v Lednici byla založena na jaře roku 2005 a hodnocena následující tři roky. Použity byly dvě odrůdy (Burlat, Kordia) na dvou podnožích (Colt, Gisela 5) ve dvou výše zmíněných pěstitelských tvarech. Jako kontrola sloužily stromy obou odrůd na podnoži P-TU-1 ve tvaru vřetene. Pokus byl založen ve dvou opakováních, po čtyřech kusech v každém. Sad ve Slupi byl založen ze stromů odrůdy Sweetheart na podnoži P-TU-1 vedených jako vřeteno nebo španělský keř. Od každé varianty bylo použito 21 stromů. Výsadba byla hodnocena od čtvrtého do šestého roku po výsadbě. U všech sledovaných charakteristik ve výsadbě v Lednici s výjimkou obsahu většiny makro- a mikroelementů byl nalezen významný vliv použité podnože a/nebo pěstitelského tvaru. Ve většině případů měla větší vliv použitá podnož s výjimkou času potřebného na řez a tvarování a výšky stromů, kdy významnější vliv měl použitý tvar. V případě hmotnosti plodu měla největší vliv použitá odrůda. U výsadby ve Slupi byly nalezeny významné rozdíly u většiny sledovaných charakteristik s výjimkou všech výnosových vlastností v prvním roce pozorování a času potřebného na řez a tvarování v prvních dvou letech pozorování. Za účelem produkce kvalitního školkařského materiálu vhodného pro moderní typy výsadeb bylo ověřeno použití regulátoru růstu (6-benzyladenin). Pokus opět probíhal na dvou lokalitách. Na první lokalitě byly použity 2 odrůdy (Hedelfingenská, Kordia) na dvou podnožích (mahalebka, ptáčnice) a na druhé pouze jedna odrůda (Sweetheart) a jedna podnož (P-TU-1). Na obou lokalitách byly použity dvě varianty ošetření (postřik a postřik spojený s defoliací vrcholové části) a kontrola (bez ošetření). Pokus probíhal dva (první lokalita) a tři roky (druhá lokalita). Na obou lokalitách byly zjištěny významné rozdíly u sledovaných charakteristik (celkový přírůstek na strom, úhel odklonu, počet výhonů, výška stromku), i když byly pozorovány rozdíly mezi lokalitami i jednotlivými roky. Na první lokalitě měla největší vliv použitá podnož, zatímco na druhé použité ošetření. Z výsledků počtu výhonů na obou lokalitách se jako nejlepší jeví varianta postřiku spojená s defoliací vrcholové části. Získané poznatky lze využít při produkci kvalitního školkařského materiálu a jeho následném využití při výsadbách intenzivních sadů třešní.New cherry orchards are planted in denser spacing with less vigorous rootstocks and using new training systems. The aim of the thesis was to compare two training systems (central leader, Spanish bush) with respect to growing (tree height, canopy volume, trunk cross-section area, pruning requirements), yielding (yield per tree, yield per TCSA, fruit weight, and cumulative yield) and physiologic characteristics (stomatal conductance, chlorophyll content, macro- and microelement leaf content). For this purpose, two cherry orchards were chosen. The first one was planted with commercially produced Burlat and Kordia sweet cherry trees on Gisela 5 and Colt rootstock in spring 2005. The trees were trained in two above mentioned systems and evaluated for four years. The trees of both varieties on rootstock P-TU-1 (similar to Mazzard) trained as central leader were used as a control. The trees were planted in two replications of four trees per each. The second orchard was planted with commercially produced Sweetheart sweet cherry trees on P-TU-1 rootstock and trained also in the two systems. In each variant twenty-one trees were evaluated for three years. In the first orchard, the most characteristics except the micro- and macroelement content were significantly related to rootstock and/or training system. In the most cases, rootstock had stronger effect than training system except the pruning requirements and tree height. The variety had the strongest effect on fruit weight. In the second orchard, the significant differences were found in the most characteristics except yielding characteristics in the first year of evaluation and the pruning requirements in the first two years of evaluation. The use of growth regulator (6-benzyladenin) for production of high quality cherry tree saplings for modern orchards was tested. The trial was realized at two localities. At the first locality two varieties (Hedelfingen´s, Kordia) on two rootstocks (mahaleb, Mazzard) were used for testing while the variety Sweetheart on P-TU-1 was used at the second locality. Two treatments (spraying, spraying with the defoliation of the top part of the tree) and the control treatment (without spraying) were made for two (first locality) or three years (second locality). At the both localities, the significant differences in total growth per tree, angle of shoots, number of annual shoots and sapling height were found even if the differences between localities and the growing years were found. At the first locality, the strongest effect was due to the rootstock used whereas at the second locality, it was the treatment used. From the results of the shoot number, the best treatment seems to be the spraying with the defoliation of the top part of the tree. The presented results can be utilized in high quality production of sweet cherry tree saplings from nurseries and their subsequent planting in the intensive sweet cherry tree orchards.
Klíčová slova:
odrůdy; podnože; pěstitelské technologie; růstové regulátory; třešeň