|
|
Moderní pěstitelské technologie třešní
Štochl, Marek
Nově zakládané výsadby třešní se vyznačují hustým sponem s použitím méně vzrůstných podnoží a nových pěstitelských tvarů. Cílem této práce bylo porovnat mezi sebou dva intenzivní pěstitelské tvary pěstování třešní (vřeteno a španělský keř) z hlediska vlastností růstových (výška stromu, objem koruny, plocha kmene), výnosových a pomologických (produkce na strom, specifická plodnost, hmotnost plodu, kumulativní výnos), fyziologických (průduchová vodivost, obsah chlorofylu, obsah makro- a mikroelementů v listech) a náročnosti na řez a tvarování. Na základě získaných výsledků byla posouzena vhodnost použití tvaru španělský keř v podmínkách jižní Moravy. Dalším cílem bylo zjistit možnosti produkce školkařského materiálu vhodného pro tento typ výsadeb. Za účelem porovnání pěstitelských tvarů byly vybrány dvě výsadby. Výsadba v Lednici byla založena na jaře roku 2005 a hodnocena následující tři roky. Použity byly dvě odrůdy (Burlat, Kordia) na dvou podnožích (Colt, Gisela 5) ve dvou výše zmíněných pěstitelských tvarech. Jako kontrola sloužily stromy obou odrůd na podnoži P-TU-1 ve tvaru vřetene. Pokus byl založen ve dvou opakováních, po čtyřech kusech v každém. Sad ve Slupi byl založen ze stromů odrůdy Sweetheart na podnoži P-TU-1 vedených jako vřeteno nebo španělský keř. Od každé varianty bylo použito 21 stromů. Výsadba byla hodnocena od čtvrtého do šestého roku po výsadbě. U všech sledovaných charakteristik ve výsadbě v Lednici s výjimkou obsahu většiny makro- a mikroelementů byl nalezen významný vliv použité podnože a/nebo pěstitelského tvaru. Ve většině případů měla větší vliv použitá podnož s výjimkou času potřebného na řez a tvarování a výšky stromů, kdy významnější vliv měl použitý tvar. V případě hmotnosti plodu měla největší vliv použitá odrůda. U výsadby ve Slupi byly nalezeny významné rozdíly u většiny sledovaných charakteristik s výjimkou všech výnosových vlastností v prvním roce pozorování a času potřebného na řez a tvarování v prvních dvou letech pozorování. Za účelem produkce kvalitního školkařského materiálu vhodného pro moderní typy výsadeb bylo ověřeno použití regulátoru růstu (6-benzyladenin). Pokus opět probíhal na dvou lokalitách. Na první lokalitě byly použity 2 odrůdy (Hedelfingenská, Kordia) na dvou podnožích (mahalebka, ptáčnice) a na druhé pouze jedna odrůda (Sweetheart) a jedna podnož (P-TU-1). Na obou lokalitách byly použity dvě varianty ošetření (postřik a postřik spojený s defoliací vrcholové části) a kontrola (bez ošetření). Pokus probíhal dva (první lokalita) a tři roky (druhá lokalita). Na obou lokalitách byly zjištěny významné rozdíly u sledovaných charakteristik (celkový přírůstek na strom, úhel odklonu, počet výhonů, výška stromku), i když byly pozorovány rozdíly mezi lokalitami i jednotlivými roky. Na první lokalitě měla největší vliv použitá podnož, zatímco na druhé použité ošetření. Z výsledků počtu výhonů na obou lokalitách se jako nejlepší jeví varianta postřiku spojená s defoliací vrcholové části. Získané poznatky lze využít při produkci kvalitního školkařského materiálu a jeho následném využití při výsadbách intenzivních sadů třešní.
|
host ::
RSS.