Název: Filozofie přirozeného jazyka - její úpadek a co po něm
Překlad názvu: Philosophy of Ordinary Language - its Decline and What to Do After It
Autoři: Ivan, Michal ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Peregrin, Jaroslav (oponent) ; Tomeček, Marek (oponent)
Typ dokumentu: Disertační práce
Rok: 2019
Jazyk: cze
Abstrakt: [cze] [eng]
Práce se zabývá historií Filozofie běžného jazyka, konkrétně kritickými argumenty, které byly vůči Filozofii běžného jazyka vzneseny. Práce nabízí krátký historický a sociologický pohled na Filozofii běžného jazyka, jelikož kromě důvodů argumentačních je nutno zvážit i další příčiny jejího úpadku. Analýza kritiky ukazuje dvě věci: 1) hlavním důvodem odmítnutí bylo jiné chápání významu (a důsledky, které z takového chápání plynou); 2) kritici zdůvodnění těchto odmítnutí ve svých argumentech už předpokládali. Oblastmi této kritiky byly: argument paradigmatického příkladu, empirická povaha vět o významu ve Filozofii běžného jazyka, strukturální prvky významu a politické důsledky teorie významu. Práce kritizuje Filozofii běžného jazyka tam, a v takových interpretacích, kde se v chápání významu nevzdaluje od kritiků a kde spolu sdílí předpoklady. Na druhou stranu se snaží obhajovat interpretaci, která se klasickému chápání vyhýbá ve všech důsledcích. Na závěr se ptá, jak je možné Filozofii běžného jazyka nadále využívat pro účely dnešní filozofie. The general topic of the thesis is the history of the Ordinary Language Philosophy. To be more precise, it deals with the critical arguments, which were raised against is. The thesis offers a short historical and sociological review of the Ordinary Language Philosophy. Critical analysis shows two things: 1) the main reason for the rejection was a different understanding of meaning (and consequences of such a understanding); 2) critics begged the question and already assumed the justification of these rejections in their arguments. The area of this criticism was: the paradigm case argument, the empirical nature of the statements of meaning produced by the Ordinary Language Philosophy, the structural elements of meaning and the political implications of the theory of meaning. The thesis criticizes the Ordinary Language Philosophy in those parts (and in such interpretations), where its understanding of meaning does not differ from the understanding of the critics and where they share common assumptions. On the other hand, the thesis argues for an interpretation, which avoids classical understanding of meaning in all its consequences. Finally, the thesis asks how the Ordinary Language Philosophy can be useful for contemporary debates.
Klíčová slova: filozofie běžného jazyka|běžný jazyk|význam|teorie významu|používání|jazyková hra|argument paradigmatického příkladu|jednorozměrná filozofie|empirický význam|jazyková intuice|doslovný význam|model|obraz|čirý nesmysl|normativita|racionalita|řečový akt; ordinary language philosophy|ordinary language|meaning|theory of meaning|use|speech act|language game|paradigm case argument|one-dimensional philosophy|empirical meaning|language intuition|literal meaning|model|image|austere nonsense|normativity|rationality

Instituce: Fakulty UK (VŠKP) (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Dostupné v digitálním repozitáři UK.
Původní záznam: http://hdl.handle.net/20.500.11956/107534

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-398800


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Univerzita Karlova > Fakulty UK (VŠKP)
Vysokoškolské kvalifikační práce > Disertační práce