Název: Motiv draka v klasické a středověké japonské literatuře
Překlad názvu: Dragon in Classical and medieval Japanese Literature
Autoři: Tomšů, Adam ; Tirala, Martin (vedoucí práce) ; Weber, Michael (oponent)
Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok: 2018
Jazyk: cze
Abstrakt: [cze] [eng]
Legendy vyprávející o návšteve drácího páláce še rádí mezi nejzivotášchopnejší nárátivy nápríc dejinámi jáponške literátury. V teto práci ánályzuji mály vyber z techto nárátivu, od nejštárších dochoványch prámenu z ošmeho štoletí áz po štredovekou kroniku Taiheiki. Primárním cílem teto práce je identifikovát podobnošti á rozdíly mezi temito nárátivy. Pote, co šrovnám jejich nárátivní štruktury, ánályzuji nárátivy še zretelem ke kátegoriím poštáv, mágickych predmetu á proštredí. Venuji še rovnez roli fokálizáce á dálších nárátivních štrátegií v jejich vyuzití pro zobrázení nádprirozená. Záverecná šekce še zábyvá zvláštním prípádem tohoto nárátivu, ják ho nálezáme ve šbírce legend Kondžaku monogatarišú ze dvánácteho štoletí, v nemz je poštává drácího krále interpretováná jákozto vtelení bodhišáttvy Kánnon. Nábízím názor, ze tuto interpretáci umoznily uprávy štruktury legendy á vyuzití textovych ukázátelu ášociujících ják dráká, ták Kánnon. Metodologicky rámec teto práce vychází z kognitivní nárátologie, konkretne z príštupu formulováneho Dávidem Hermánem (2013). Legends with the theme of a visit to the dragon palace rank among the most viable narratives across the history of Japanese literature. In this thesis, a small selection of such narratives is analyzed, drawing on sources ranging from the oldest extant works from the eight century to the medieval chronicle Taiheiki. The primary purpose of this study is to identify the similarities and differences between these narratives. After their narrative structures have been compared, the narratives are analyzed with respect to the categories of characters, magical objects, and setting. The thesis also dicusses the role of focalization and other narrative strategies used for depiction of the supernatural. The final section is concerned with a specific instance of this narrative, as found in the twelth-century antology of legends Kon'jaku monogatarishū, in which the character of the dragon king is interpreted as an incarnation of the bodhisattva Kannon. It is argued that this interpretation was made possible through the modification of the structure of the legend and the use of textual cues associating both dragon and Kannon. The methodological framework of this thesis is grounded in cognitive narratology, specifically as formulated by David Herman (2013).
Klíčová slova: kognitivní naratologie|japonská literatura|drak|Kannon|Kondžaku monogatarišú; cognitive narratology|Japanese literature|dragon|Kannon|Kon'jaku monogatarishū

Instituce: Fakulty UK (VŠKP) (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Dostupné v digitálním repozitáři UK.
Původní záznam: http://hdl.handle.net/20.500.11956/103548

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-389738


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Univerzita Karlova > Fakulty UK (VŠKP)
Vysokoškolské kvalifikační práce > Bakalářské práce