Název:
Nebeský klid. Role světecké intervence ve staročeské rytířské epice
Překlad názvu:
Heavenly Calm. The Role of Saintly Intervention in the Old Czech Chivalric Poetry
Autoři:
Jaluška, Matouš Typ dokumentu: Příspěvky z konference Konference/Akce: Karel IV. a Emauzy. Liturgie - text - obraz, Praha (CZ), 20161005
Rok:
2017
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Studie se inspiruje dvěma současnými obraty v humanitních vědách, obratem k prostoru a obratem k náboženství, a zkoumá roli prostoru a jeho zabezpečení ve dvou staročeských rytířských romá-nech adaptovaných ze středohornoněmeckých originálů. Prvním z nich je Tristram, zahájený výpo-vědí o nebezpečí, které od cornwallského krále Marka hrozí králi, do jehož panství náleží mimo jiné rovněž „slovanská země“. Právě během této války se seznámí rodiče titulního hrdiny a tento je po-čat, jeho život sám o sobě je tedy produktem agrese vůči domovu čtenářů románu. Tragický konec příběhu o lásce Tristrama a Izaldy pak ztrácí část své pochmurnosti, neboť se ukazuje, že s Tristra-movou smrtí končí ohrožení pro domov. Konec vlády krále Marka a trvalost míru je totiž zajištěna vybudováním kláštera zasvěceného Panně Marii, kde jsou oba milenci pohřbeni a král Marek skládá sliby mnicha, odkázav dříve všechny své země mírumilovnému Kurvenalovi. Titulní hrdina druhého románu, Vévody Arnošta, začíná jako úspěšný mladý šlechtic pod ochranou císaře, který se oženil s Arnoštovou ovdovělou matkou. Žárlivost jej však dožene k vraždě a k pokání za ni. To má podobu dobrodružné cesty do Svaté země, kde se nakonec Arnoštovi spolu s družinou lidských monster podaří porazit babylonského krále ohrožujícího místní křesťanské krále. Příběh je vsunut mezi dva divotvorné hroby mocných žen, zesnulé císařovny Diany a svaté Ryngaty střežící Arnoštův hrob, na rozdíl od Tristrama tu však světecká moc neslouží jako prostředek k uzemnění nevhodných či ne-bezpečných sil, ale jako připomínka neustále přítomné moci Boží, k níž se lze vztáhnout v modlitbě a titulní hrdina se během svých cest projevuje především jako velmi výkonný modlitebník. Změny v českých textech ve srovnání s jejich německými předlohami vedou k vyššímu stupni náboženského angažmá, práce s tímto jejich rysem nám pak může lépe objasnit jejich roli v období „podzimu stře-dověku“ a vzedmuté religiozity 15. století.The essay inspired by the Spatial and Religious Turns in contemporary humanities explores the role of space and safety in two Old Czech heroic romances adapted from Middle High German sources, Tristram a Izalda and Vévoda Arnošt. The Tristram story starts with a report about King Mark’s mili-tary campaign against the Slavs. It was during this conflict that Tristram’s parents got to know each other, the hero himself is, therefore, a product of an aggression against the listeners’ or readers’ homeland. The inevitable tragic end of the story looses a part of its grimness, because the public is aware of the connection between Tristram and the war. With Tristram’s death, the danger evapo-rated and the peace seemed to be restored. The benign closure is further secured by a new mo-nastery dedicated to the Virgin Mary, where the graves of Tristram and Izalda lie and where the former king Mark starts a new monastic career. Arnošt began his quest as a successful young nobleman whose widowed mother became a spouse of the Emperor. The jealousy of the Em-peror’s blood kin eventually drove Arnošt to vengeful murder after which he had to leave the country. After many adventures he finally arrived in the Holy Land, where he and his retinue of kobolds, giants and other humanoid creatures decisively defeated the King of Babylon and restored Christian dominance in the area. The story of Arnošt is inserted between two miracle-producing graves of mighty women, Empress Diana and Saint Ryngata, but the presence of a saint in this case did not facilitate the entombment of a difficult situation. Rather, it reminds the Christian reader about the ever available power of prayer and subsequent saintly intervention into this world. From this angle, Arnošt emerged as an especially powerful praying subject thanks to his unshakable de-meanor. Such slight adjustments of the Czech stories in comparison with their German counterpart lead to a palpable ΄sermonisation΄ of the material and can help us better assess the role played by the corpus of Old Czech chivalric poetry, in the milieu of the ΄Waning of the Middle Ages΄and gene-ral unrest of the 15th century.
Klíčová slova:
heroic romances; miracles; Old Czech Chivalric Poetry; religious turn; spatial turn; Tristram a Izalda; Virgin Mary Zdrojový dokument: Karel IV. a Emauzy. Liturgie - text - obraz, ISBN 978-80-86890-92-0
Instituce: Ústav pro českou literaturu AV ČR
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Dokument je dostupný v příslušném ústavu Akademie věd ČR. Původní záznam: http://hdl.handle.net/11104/0282696
host ::
