Název:
Využití hodnotících škál na oddělení následné péče
Překlad názvu:
The use of rateing scales in the department of subsequent care
Autoři:
JINDRLOVÁ, Lenka Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok:
2017
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Současný stav: Hodnotící škály napomáhají sestrám k objektivnímu posouzení zdravotního stavu pacienta. Pomocí hodnotících škál je možné určit oblasti pacientových potřeb a plánovat intervence vedoucí k řešení jeho problémů. Na oddělení následné péče jsou hospitalizováni pacienti po stanovení základní diagnózy a stabilizaci jejich zdravotního stavu. Na tomto oddělení je poskytována ošetřovatelská péče a rehabilitační ošetřovatelství, fyzická a mentální aktivizace, nutriční péče, rehabilitace a odborná ergoterapie (Doležalová, 2011). Cílem výzkumného šetření bylo určit rozsah využití hodnotících škál na oddělení následné péče, popsat obsah jednotlivých hodnotících škál, zjistit názor sester na přínos hodnotících škál pro praxi a vyhodnotit úplnost a komplexnost práce sester s hodnotícími škálami. Metodika a výzkumný soubor: Výzkum byl realizovaná metodou kvalitativního výzkumného šetření provedeného technikami hloubkového rozhovoru, obsahové analýzy hodnotících škál a obsahové analýzy ošetřovatelské dokumentace. Rozhovory byly vedeny s pěti sestrami pracujícími na oddělení následné péče. Obsahová analýza byla zaměřena na 5 hodnotících škál, které sestry využívají při plánování ošetřovatelské péče a 10 vybraných komplexních ošetřovatelských dokumentací. Z výsledků vyplývá, že sestry využívají hodnotící škály Bartelův test základních všedních činností k posouzení soběstačnosti pacienta při vykonávání denních činností. Přepracovaná stupnice Nortonové slouží k určení rizika vzniku dekubitu, Rizikové faktory pádu k identifikaci rizika pádu, Hodnocení nutričního stavu ke stanovení rizika malnutrice a Bolest hodnocení a monitorace. Screening je prováděn u všech pacientů přijatých na oddělení do 24 hodin po příjmu, při změně stavu pacienta a v pravidelných intervalech jednou týdně. Bolest je hodnocena denně. Názor sester je pozitivní na první screening, avšak rescreening hodnotí participantky negativně především u soběstačných pacientů. Výsledky také ukazují, že práce sester s hodnotícími škálami je neúplná a nekomplexní. Bylo zjištěno, že nejsou dodržovány formální náležitosti záznamu, především opravy chybných záznamů, označení všech bodů hodnotících škál a správně sečteny body. K rescreeningu nedochází vždy v pravidelných intervalech a plánování ošetřovatelských intervencí v návaznosti na zjištěná rizika a rescreening jsou nedostatečná. Závěr a využití pro praxi: Výsledky předkládaného kvalitativního výzkumu nemohou být zevšeobecňovány. Pro verifikaci našich závěrů by bylo vhodné realizovat kvantitativní studii, jejíž cíle by bylo na širším souboru uzavřených nebo otevřených ošetřovatelských dokumentací vyhodnotit úplnost a komplexnost vedení hodnotících škál. Vzhledem ke zjištění chybného vyhodnocování hodnotících škál proběhl na Oddělení následné péče odborný seminář, prostřednictvím kterého byly sestry seznámeny s hodnotícími škálami, jejich využitím a prací s nimi. Součástí školení byla i prezentace výsledků výzkumného šetření. Current Situation: Rating scales help nurses judge the patient´s health condition objectively. Via rating scales it is possible to state the areas of a patient´s needs and plan interventions leading to solutions of his or her problems. In after-care departments, patients who have already had their basic diagnosis set and their health-condition stabilized, are hospitalized. In this department, nursing care as well as rehabilitation nursing, physical and mental activization, nutrition care, rehabilitation, and professional ergotherapy, are provided (Doležalová, 2011). The aim of this research was to determine the range of use of rating scales in after-care departments, to describe the content of individual rating scales, to find out about the nurses´ perspectives on the advantages of rating scales for practical use, and to evaluate the complexity of nurses´ work with rating scales. Methodology and Research File: The research was implemented via the method of a qualitative survey using in-depth interview, rating scale content analysis, and nursing documentation content analysis. Interviews were carried out with five nurses working in the after-care department. Content analysis was focused on 5 rating scales used by the nurses when planning nursing care, and 10 chosen complex pieces of nursing documentation. The results prove clearly that the nurses use Bartel´s test of basic every-day activities to evaluate the patient´s self-sufficiency when carrying out everyday activities. Norton´s redesigned scale serves the determination of decubitus formation, risky factors of a fall to identify the risk of the fall, evaluation of nutritional status to determine malnutrition risk, and pain evaluation and monitoring. Screening is carried out in all patients accepted at the department up to 24h after having been accepted, at a change of health- situation in a patient, and in regular intervals once a week. Pain is evaluated daily. The nurses´ point of view is positive towards the first screening, but rescreening is evaluated negatively by the participants, especially in self-sufficient patients. The results also prove that nurses´ work with rating scales is incomplete and not complex. It was found out that formal recording requirements were not followed, concerning corrections of record errors, marking all points in rating scales and a correct point sum. Re-screening is not always done in regular intervals, nursing intervention planning in relation to the observed risks and re-screening are insufficient. Conclusion and Practical Use: The results of the submitted qualitative research may not be generalized. To verify our conclusions it would be suitable to implement a quantitative study the aim of which would be to evaluate the complexity of rating scales, based on a wider file of closed or open pieces of nursing documentation. With regard to findings of an incorrect evaluation of rating scales, there was an expert seminar held in the after-care department, through which the nurses were introduced to rating scales, their use and working with them. Survey result presentation was a part of the educating programme.
Klíčová slova:
Hodnotící škála; oddělení následné péče; ošetřovatelský proces; posouzení zdravotního stavu; after care; health condition evaluation; nursing documentation; nursing proces; Rating scale Citace: JINDRLOVÁ, Lenka. Využití hodnotících škál na oddělení následné péče. České Budějovice, 2017. bakalářská práce (Bc.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta
Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU. Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/51323
host ::
