Název:
Analýza argumentů Francise Fukuyamy ilustrovaná na současné dystopické kulturní produkci
Překlad názvu:
An Analysis of Francis Fukuyama's Arguments Exemplified on Contemporary Dystopian Cultural Production
Autoři:
Šinaľ, Martin ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent) Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2017
Jazyk:
eng
Abstrakt: [eng][cze] In this thesis I analyze and problematize Francis Fukuyama's position on posthumanism, largely expressed in his 2002 book Our Posthuman Future. In it he warns against the likely negative outcome of a potential biotechnological revolution, which could enable easy access to interfering with human genome via practices such as genetic modification or human cloning. Fukuyama's major assumption is that all members of society must meet some limited standards of humanity in order to be equal, because if people acquire different levels of artificially altered "human natures," the outcome will be stratification, irrecuperable inequality and perhaps even class warfare. For this reason, Fukuyama calls for a pre-emptive regulation of genetic manipulation so as to avoid a "posthuman future." I contrast this theory with a selection of transhumanist and feminist theorists as well as with examples from fiction, namely the trilogy Lilith's Brood (1987-1989) by Octavia Butler and the novel Never Let Me Go (2005) by Kazuo Ishiguro. Drawing on these sources I conclude that Fukuyama's position is harmfully exclusionary and divisive; and also counter- productive in the sense that in his pursuit of securing freedom and equality he renders potential posthuman subjects fundamentally inferior, thus principally defeating his...V této práci analyzuji a problematizuji přístup Francise Fukuyamy k posthumanizmu, který je vyjádřen převážně v knize Our Posthuman Future (2002). V ní Fukuyama varuje před pravděpodobným nepříznivým dopadem potenciální biotechnologické revoluce, která by mohla umožnit snadný přístup k manipulaci s lidským genomem, pomocí praktik jako je genetická modifikace nebo lidské klonování. Fukuyamův hlavní předpoklad je, že všichni členové společnosti musí splňovat jistá ohraničená kritéria humanity k tomu, aby si byli rovni, protože když různí lidé nabudou odlišné "lidské přirozenosti," výsledkem bude stratifikace, nezvrátitelná nerovnost a možná dokonce třídní válka. Z toho důvodu Fukuyama volá po preventivní regulaci genetické manipulace, aby se předešlo "posthumanitní budoucnosti." Tuto teorii dávám do kontrastu s názory vybraných transhumanistických a feministických teoretiků. Dále se věnuji beletrii, konkrétně románové trilogii Lilith's Brood (1987-1989) od Octavie Butler a románu Never Let Me Go (2005) od Kazua Ishigura. Vycházejíc z těchto zdrojů vyvozuji, že Fukuyamova pozice je škodlivě vylučující, rozdělující a kontraproduktivní v tom, že ve snaze zajistit svobodu a rovnost vykresluje potenciálně posthumánní subjekty jako fundamentálně podřadné, čímž v principu popírá vlastní projekt a odhaluje...
Klíčová slova:
dystopie; dějiny; Fukuyama; Hegel; lidská přirozenost; posthumanismus; dystopia; Fukuyama; Hegel; history; human nature; posthumanism