Název:
Biotransfer of selected risk metals into plants and their accumulation and distribution in plant organs
Autoři:
Le Minh, Phuong ; Lachman, Jaromír (vedoucí práce) Typ dokumentu: Disertační práce
Rok:
2016
Jazyk:
eng
Nakladatel: Česká zemědělská univerzita v Praze
Abstrakt: [eng][cze] Contamination of soils with heavy metals is one of the serious environmental problems threatening human being. Heavy metals are considered as the special hazard of soil pollutants because of the adverse effects on the plant growth, the amount, activity of useful microorganisms in soils and the quality of food. Regard to the persistent and toxicity, the heavy metals are toxic when we consider different kinds of pollutants in soils. In the soil, zinc (Zn), cadmium (Cd), lead (Pb) and mercury (Hg) toxicities frequently occur than the other metals because of their precipitation and sorption by the soil. It is a very dangerous situation because when these metals are taken up by plants, they can be transported to the food web and food chains.
In the present study, the accumulation of four heavy metals (mercury, zinc, lead and cadmium) in the whole grain of spring accessions of emmer, einkorn and common spring wheat cultivars and potato (Solanum tuberosum) is reported. Heavy and essential elements were monitored in potato cultivars in the exact field experiments and in hydroponically grown plants. The elements were determined by methods FAAS, ET AAS, and AMA (Advance Mercury Analysis). Statistical analyses were performed using SPSS 9.0 with the Tukey HSD (Honestly Significant Difference) test (alpha equal to 0.05).
In our study, the concentration of heavy metals decreased in the order zinc (Zn) > lead (Pb) > cadmium (Cd) > mercury (Hg) in the wheat grain. The comparison between three varieties of investigated wheat revealed that the emmer wheat was rich in zinc content (62.12 mg kg-1 dry matter), while the spring wheat had the lowest average concentration of zinc in the grain (40.99 mg kg-1 dry matter). Generally, the values of lead concentration in grain wheat varieties were low (ranging from 0.1268 mg kg-1 dry matter to 0.2950 mg kg-1 dry matter).
The concentrations of mercury in four typical growth stages of wheat (boot stage 10, heading stage 10.2 1/4 of head emerged, leaf-stage 10.2 and stage ripening 11 according to Feekes) were also determined. It has been shown that the concentrations of mercury in different wheat varieties were absorbed differently at different growth stages of plant. Stage 10.2 and leaf stage 10.2 showed the high mercury content (0.0152 mg kg-1 dry matter and 0.0214 mg kg-1 dry matter, respectively). Among individual varieties significant differences were determined.
Amounts of toxic and potentially toxic elements detected in investigated potato tubers are characterized by a large variability within investigated groups. Performing statistical analysis (one way ANOVA) showed that there were no significant differences between two investigated groups of samples (samples from Uhříněves and Valečov in the year 2013 and 2014) considering either one of investigated metals. Measurable levels of mercury were found in smallest amounts in all investigated potato samples comparing to other metals (Cd, Pb).
Plant cells compared to animal cells are characterized by the formation of cell walls. Plasma membrane or cell membrane is a biological active membrane separating the interior of cell from the outside environment. An adjusted method for isolation of protoplasts was developed and adapted for isolation of protoplasts from plant material (potatoes). In our experiment, the plants were grown hydroponically in the Research Institute of Plant Crops Prague-Ruzyně. If we examine the plant membrane, one option is to remove the cell wall by means of special mixture enzymes. Protoplasts were released in the dark at 25 degrees of Celsius for 18 hours. The 70 and 90 microns sieve was used to filter and then centrifugation for 5 minutes at 100 x g. All the steps were carefully carried out to prevent the damage or breakage of protoplasts.
Kontaminace půdy těžkými kovy je jedním z problémů životního prostředí ohrožujících lidské bytosti. Těžké kovy jsou považovány za zvláštní nebezpečí znečišťujících látek v půdě a to z důvodu nepříznivých účinků na růst rostlin, množství a činnost užitečných mikroorganismů v půdě a kvalitu potravin. Vzhledem k perzistenci a toxicitě jsou těžké kovy toxické, když vezmeme v úvahu různé druhy znečišťujících látek v půdě. V půdě, se často vyskytuje toxicita zinku (Zn), kadmia (Cd), olova (Pb) a rtuti (Hg), než je tomu u ostatních kovů z důvodu jejich srážek a sorpce v půdě. Jedná se o velmi nebezpečné situace, protože když jsou tyto kovy absorbovány rostlinami, mohou být dále transportovány potravinových řetězců.
V této studii je sledována akumulace čtyř těžkých kovů (rtuť, zinek, olovo a kadmium) v celém zrnu jarních odrůd pšenice dvouzrnky, jednozrnky a jarní pšenice a brambor (Solanum tuberosum). Těžké kovy a esenciální prvky byly sledovány v odrůdách brambor v přesných polních pokusech a v hydroponicky pěstovaných rostlin. Prvky byly stanoveny pomocí metod F AAS, ET AAS a AMA (Advance Mercury Analysis). Statistické analýzy byly provedeny pomocí SPSS 9.0 a Tukeyho HSD testu (alfa 0,05).
V naší studii se koncentrace těžkých kovů v pšeničných obilkách snižovala v pořadí zinek (Zn)> olovo (Pb)> kadmium (Cd)> rtuť (Hg). Srovnání mezi třemi druhy zkoumané pšenice bylo zjištěno, že dvouzrnka je bohatá na obsah zinku (62,12 mg kg-1 sušiny), zatímco jarní pšenice měla nejnižší průměrné koncentrace zinku v zrnu (40,99 mg kg-1 sušiny). Obecně platí, že hodnoty koncentrací olova v obilkách analyzovaných odrůdy pšenice byly nízké (v rozmezí od 0,1268 mg kg-1 sušiny do 0.2950 mg kg-1 sušiny).
Rovněž byly stanoveny koncentrace rtuti ve čtyřech typických fázích růstu pšenice podle Feekese (10 naduřování listové plochy, začátek metání, 10,1 metání, 10,2 čtvrtina klasu vymetána, 10,2 v listech a ve stupni 11 zrání, raně mléčná zralost). Bylo prokázáno, že koncentrace rtuti v různých odrůdách pšenice byly absorbovány odlišně v různých stadiích růstu rostlin. Růstové stadium 10,2 a 10,2 v listech ukázaly vysoký obsah rtuti (0,0152 mg kg-1 sušiny a 0,0214 mg kg-1 sušiny, v uvedeném pořadí). Mezi jednotlivými odrůdami byly stanoveny významné rozdíly.
Obsahy toxických resp. potenciálně toxických prvků stanovené ve zkoumaných bramborových hlízách se vyznačovaly velkou variabilitou v rámci sledovaných brambor. Statistické analýza (analýza rozptylu jednoduchého třídění ANOVA) však ukázala, že neexistovaly významné rozdíly mezi oběma skupinami zkoumaných vzorků (vzorky z Uhříněvsi a Valečova v roce 2013 a 2014) pokud se hodnotil jeden ze zkoumaných kovů. Měřitelné hladiny rtuti byly nalezeny ve stopových množstvích u všech zkoumaných vzorcích brambor při porovnání s jinými kovy (Cd, Pb).
Rostlinné buňky ve srovnání s živočišné buňky jsou charakterizovány tvorbou buněčných stěn. Plazmatická membrána nebo buněčná membrána jsou biologicky aktivní membrány oddělující vnitřek buňky z vnějšího prostředí. Byla vyvinuta a upravena metoda izolace protoplastů z rostlinného materiálu (brambory). V našem experimentu byly rostliny pěstovány hydroponicky ve Výzkumném ústavu rostlinných plodin Praha-Ruzyně. Jestliže zkoumáme rostlinnou membránu, jednou z možností je odstranění buněčné stěny pomocí speciálních směsí enzymů. Protoplasty byly uvolněny ve tmě při teplotě 25 stupňů Celsia po dobu 18 hodin. Bylo použito síto 70-90 mikrometrů k filtrování a poté odstředění po dobu 5 minut při 100 g. Všechny kroky byly prováděny pečlivě, aby se zabránilo poškození nebo rozbití protoplastů.
Klíčová slova:
atomová absorpční spektrometrie; brambory; dvouzrnka; jednozrnka; protoplast; pšenice jarní; těžké kovy
host ::
