Název:
O popisu
Překlad názvu:
On Description
Autoři:
Jedličková, Alice Typ dokumentu: Sborníky Konference/Akce: O popisu, Praha (CZ), 2013-11-14
Rok:
2014
Jazyk:
cze, slo
Abstrakt: [slo][eng] Na popis jako slohový úkol ve škole možná leckdo nevzpomíná rád. Přesto nejspíš nepopře, že jej často potřebujeme i v každodenních hovorech. Málokdo z nás si ovšem uvědomuje, jak vlastně běžně popisujeme a jak velkou roli při tom hrají okolnosti komunikace. Sondu do všednodenní řeči i námět k sebereflexi nabízí studie Jany Hoffmannové o „nepřítomném popisu“. Lingvistika je přitom jen jedním z oborů zastoupených v této publikaci: nad společným tématem se sešlo devět zástupců nejrůznějších disciplín a teorií: analytické filozofie a teorie fikcionality, lingvistiky a literární historie, teorie literatury a poetiky, dějin umění a teorie intermediality. Nad tím, do jaké míry lze přenášet zkušenost s komunikačním fungováním popisu do rozumění světu literárního díla, se z pozice teorie fikčních světů zamýšlí Petr Koťátko. Zatímco v jeho příspěvku ukázky z realistického románu ilustrují limity identifikační funkce popisu, Ivana Taranenková sleduje různé deskriptivní postupy jako příznak vývoje realistického psaní. Žádný čtenář patrně nepochybuje o tom, že vyprávění má vždy svého více či méně zřejmého vypravěče. Ovšem zda se popis může chlubit svým „deskriptorem“, je třeba se teprve přesvědčit: v české próze ověřuje Stanislava Fedrová. Podobně jako o tom, nakolik se dají popisné formy uplatnit jako nástroj poetiky: ať už historické (jak v interpretaci Gautierova Kapitána Fracasse ukazuje Zdeněk Hrbata), nebo intermediální (temporální principy básnické ekfráze zkoumá Emma Tornborgová).There are probably not many readers who would cherish their memories of writing a description at school… Nevertheless, hardly anyone would deny that we cannot do without descriptions in everyday face-to-face dialogues – though only a few of us may be able to reflect on the process of describing, and to judge to what extent it is influenced by the circumstances surrounding communication. The essay on “absent description” by Jana Hoffmannová provides an insight into everyday speech, as well as an opportunity for linguistic self-reflection. Linguistics is only one of the disciplines present in this volume: nine representatives of various fields of research and theories are brought together here to discuss the issue of description: analytic philosophy and fictionality theory, linguistics and literary history, art history and intermedia theory. Petr Koťátko discusses the relationship between the communicational functions of descriptions and their function in the structure of fictional worlds of literature. While he employs realist descriptions to illustrate the limits of their identificatory work, various descriptive modes provide a parameter for Ivana Taranenková to pursue the development of realist writing. Hardly any reader will doubt the fact that every fiction has its own more or less overt (or covert) narrator. Nevertheless, it remains to be proved whether there is a corresponding “descriptor” in descriptions: an attempt at doing so in the context of Czech fiction is made by Stanislava Fedrová. The possibilities of employing descriptive forms as a tool of poetics (be it the historical or the intermedia one) are put to the test by Zdeněk Hrbata (in his interpretation of the generic schemes underlying Gautier’s novel Le Capitaine Fracasse, and Emma Tornborg, who focuses on poetic ekphrasis.
Klíčová slova:
description; literary theory; narratology Číslo projektu: GAP406/12/1711 (CEP) Poskytovatel projektu: GA ČR Poznámka: Související webová stránka: https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:1b6a9472-80a5-437b-a4aa-4c604438b21f
Instituce: Ústav pro českou literaturu AV ČR
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Dokument je dostupný v příslušném ústavu Akademie věd ČR. Původní záznam: http://hdl.handle.net/11104/0236633
host ::
