Sociologický ústav

Nejnovější přírůstky:
2021-03-28
00:01
Škola jako integrační partner. Průběžná výzkumná zpráva projektu
Leontiyeva, Yana ; Mikešová, Renáta ; Tollarová, Blanka ; Šimon, Martin ; Čermáková, Dita
Průběžná výzkumná zpráva je shrnutím dosavadních poznatků projektu Škola jako integrační partner, který se zabývá integrací žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ) na pražských základních školách. První část zprávy se věnuje analýze dostupných statistických dat, analýze předchozích výzkumů a dalších zdrojů informací o žácích s OMJ jako např. výročních zpráv škol. Druhá část shrnuje poznatky z rozsáhlého výzkumu na základních školách v Praze ve školním roce 2019-2020 zjišťujícího situaci žáků s nedostatečnou znalostí češtiny jako vyučovacího jazyka. Výzkum se zaměřil na zjištění počtu těchto žáků na jednotlivých základních školách v Praze s rozlišením podle jejich jazykové úrovně, na využití jednotlivých podpůrných opatření ze strany škol, na financování podpory žáků s OMJ a na existenci učitelů specializovaných na výuku češtiny jako druhého jazyka na základních školách.

Úplný záznam
2021-03-28
00:01
Metodika dlouhodobého monitorování subjektivní kvality pracovního života v České republice (2020)
Vinopal, Jiří ; Pospíšilová, Kristýna
Metodika pro implementaci Indikátoru subjektivní kvality pracovního života za účelem dlouhodobého monitorování kvality pracovního života v České Republice. Obsahuje popis teoretických a metodologických základů, proces vývoje, metodologická a technická pravidla pro provádění dotazníkového šetření a managementu dat, pravidla pro implementaci výsledků do webových aplikací a jejich použití. \nAktualizace pro rok 2020 na základě empirického ověření specifikuje možnost a pravidla přechodu sběru dat z dosavadního f2f (PAPI) na CAWI (resp. CATI), případně smíšený mód sběru dat.

Úplný záznam
2021-03-28
00:01
Souhrnná výzkumná zpráva zaměřená na analýzy fyziologických a sociálních rizik nákazy COVID-19
Hamplová, Dana ; Klusáček, Jan ; Adámková, Věra
Výzkumná zpráva přináší přehled výsledků výzkumu kolektivní imunity české populace, který se uskutečnil v květnu 2020. Tato studie kolektivní imunity prokázala nízkou úroveň protilátkové pozitivity v první vlně epidemie onemocnění covid-19 na jaře 2020. Doprovodný dotazník zjišťující mimo jiné využívání preventivních opatření či odhadované riziko nákazy ukázal, že osoby v rizikových skupinách se nechrání častěji než osoby bez chronických onemocnění. Mezi hlavní faktory ovlivňující to, do jaké míry se daný jedinec chrání před nákazou, patří, pohlaví, případně zdroj informací (získávání informací z internetu snižuje ochotu se řídit epidemiologickými doporučeními).

Úplný záznam
2021-03-28
00:00
Veřejnost o důvodech k odstoupení politiků z funkce – březen 2020
Červenka, Jan
V březnu Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo, jak obyvatelé ČR pohlížejí na různé situace, jež mohou být důvodem pro to, aby veřejný činitel či politik, který se v nich ocitne, odstoupil ze své funkce. Více než čtyři pětiny dotázaných zastávají názor, že politik by měl odstoupit, pokud je usvědčen nebo jen obviněn z trestného činu, a to ať tento čin souvisí, nebo nesouvisí s jeho funkcí a rovněž i pokud neoprávněně používal akademický nebo vědecký titul. Jen o málo více než čtvrtina dotázaných zastává názor, že politik by měl odstoupit z důvodů přistižení při manželské nevěře a trestného činu příbuzné osoby. Dvě pětiny jsou pro odstoupení z důvodu přestupku, který nesouvisí s výkonem funkce. Od minulého šetření v roce 2018 se postoje k důvodům pro odstoupení vesměs významně neposunuly, v porovnání s rokem 2015 je patrný výrazný posun v podobě poklesu souhlasu s důvody jako je nevyjasněnost majetkových nebo finančních operací, spojení politika s nějakou trestnou činností, případně obvinění politika z trestného činu nesouvisejícího s výkonem jeho funkce.

Úplný záznam
2021-03-28
00:00
Vliv na politické rozhodování – březen 2020
Červenka, Jan
V březnovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR zjišťovalo názory české veřejnosti na vliv voličů, občanů, vybraných institucí a dalších faktorů na rozhodování politiků. Sběr dat probíhal ve dnech 29. 2. – 11. 3. 2020. Výsledky tedy nereflektují aktuální situaci, ani události uplynulých týdnů, jako je vyhlášení nouzového stavu 12. 3. kvůli pandemii nemoci COVID-19 a všechna následná opatření. Zveřejněná data tak neslouží jako reflexe současného stavu, ale jsou cenná jako informace do časové řady v rámci ostatních měření. Podle českých občanů mají z vybraných faktorů na rozhodování politiků největší vliv úplatky a korupce, u kterých krajní variantu na sedmibodové škále, tedy že ovlivňují rozhodování politiků „v největší míře“, zvolilo 21 % dotázaných. Přibližně šestina (17 %) české veřejnosti přisuzuje nejvyšší míru vlivu zájmovým skupinám a lobby. Ve srovnání s výzkumem z dubna 2018 mírně posílilo mínění o vlivu vědců a odborníků a průzkumů veřejného mínění. Naopak pokles v hodnocení přisuzovaného vlivu na rozhodování politiků byl zaznamenán v případě většiny ostatních položek, nejvíce v případě médií.

Úplný záznam
2021-03-28
00:00
Postoje české veřejnosti k cizincům – březen 2020
Spurný, Martin
V březnovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR položilo respondentům sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti k cizincům. Dotazovaní se konkrétně vyjadřovali k problematice cizinců pobývajících na území ČR a v místě jejich bydliště. Součástí dotazování byla i řada výroků, které sledují, jak cizinci podle občanů ovlivňují českou společnost.

Úplný záznam
2021-03-28
00:00
Tolerance k vybraným skupinám obyvatel – březen 2020
Tuček, Milan
V rámci pravidelného výzkumu Naše společnost jsme v březnu 2020 zjišťovali postoje obyvatel České republiky k různým skupinám obyvatel. Tento vztah jsme měřili dvěma způsoby. V prvním případě jsme měřili míru sociální distance otázkou, koho by by dotyčný nechtěl mít z daných skupin lidí za sousedy. V druhém případě jsme zjišťovali představu o mínění ostatních lidí, tedy nakolik jsou lidé v České republice tolerantní nebo netolerantní vůči těmto skupinám obyvatel. První otázka se klade každý rok, druhá otázka byla naposled položena v roce 2014. Oproti minulým šetřením byla skupina lidí s jiným náboženským přesvědčením (první dotazovaná skupina) nahrazena křesťany a muslimy.

Úplný záznam
2021-03-28
00:00
Vztah české veřejnosti k národnostním skupinám žijícím v ČR – březen 2020
Tuček, Milan
V březnu 2020 byl v rámci pravidelných šetření Naše společnost zkoumán vztah veřejnosti k národnostním skupinám žijícím v České republice. Do šetření bylo zahrnuto celkem 14 národností žijících v naší zemi včetně Čechů, kteří v tomto případě slouží jako referenční skupina. Respondenti své sympatie či antipatie vyjadřovali pomocí pětibodové škály, na které bod 1 znamenal „velmi sympatičtí“, 2 „spíše sympatičtí“, 3 „ani sympatičtí, ani nesympatičtí“, 4 „spíše nesympatičtí“ a 5 „velmi nesympatičtí“. Za nejsympatičtější jsou vedle Čechů považováni Slováci (více než čtyři pětiny dotázaných uvedly odpověď "velmi" nebo "spíše sympatičtí“). Největší antipatie vyvolávají Romové a Arabové – okolo 70 % dotázaných uvedlo odpovědi "spíše" či "velmi nesympatičtí".

Úplný záznam
2021-03-28
00:00
Postoje české veřejnosti k integraci cizinců v ČR – březen 2020
Spurný, Martin
V březnu 2020 se Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR v rámci svého pravidelného šetření zabývalo postojem české společnosti k otázce, zda by se cizinci žijící v České republice měli nebo neměli přizpůsobit našim životním zvyklostem. Kromě toho byla položena otázka na hodnocení důležitosti okolností, které ovlivňují přijetí cizinců.

Úplný záznam
2021-03-28
00:00
Názory veřejnosti na usazování cizinců v ČR – březen 2020
Spurný, Martin
V březnu 2020 Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR v rámci svého pravidelného šetření zkoumalo názory české veřejnosti na cizince dlouhodobě či trvale žijící v České republice. Konkrétně byly zjišťovány názory na množství cizinců žijících v ČR, zda a za jakým účelem by měl být pobyt cizinců v ČR umožněn.

Úplný záznam