2021-02-23
15:52 |
Detailed record
|
2021-02-23
15:42 |
Detailed record
|
2020-09-29
21:55 |
Pavel Nešleha: Vidět jinak
Galerie výtvarného umění v Ostravě
Výstava malíře Pavla Nešlehy (1937–2003), výrazné osobnosti generace šedesátých let, poprvé v Galerii výtvarného umění v Ostravě zveřejňuje výběr z jeho rozsáhlé, tematicky bohaté tvorby. Představuje obrazy, kresby, pastely a digitální tisky vzniklé od osmdesátých let do roku 2003, a to se záměrem ukázat myšlenkovou hloubku umělcovy osobité reflexe přítomného světa. Společným znakem vybraných děl je spolu s principem zvětšených detailů fenomén světla. Jak dokládají obrazy Vývrat (1981), Pokus o cestu za K. H. Máchou (1982), Stopy (1983), pastely Tajemství znaků (1993–1994), Záznamy světla (2002–2003), kresby a pastely Oidipus (1992–1993), bylo to právě pojetí světla, které podnětně ovlivňovalo umělcovu imaginaci a vedlo ji k obnažování skrytého a podstatného. Výrazovou a ideovou bohatostí světla se Nešleha zabýval ve svém díle dlouho a systematicky. Napomáhaly mu tvárné možnosti iluzivní malby a poznatky romantiků posilující vztah k mohutnosti přírodního dění a k osudovosti lidského bytí. Na meditativním zhodnocení reality se podílelo i umělcovo fotografické vidění, jak poznáváme z digitálních tisků Via canis (1997), Přírodní struktury (2001) nebo z rozměrného objektu Živly (1999–2001) ozřejmujících šíři jeho obsáhlého, imaginativně působivého díla.
Plný text:  PDF
Detailed record
|
2020-09-29
21:55 |
Rudolf Sikora: Konec světa? Ekologický komiks
Galerie výtvarného umění v Ostravě
Nejnovější výstava Rudolfa Sikory (1946, Žilina) je věnovaná ekologické problematice. Sikora ji koncipoval jako naléhavou výzvu všem, komu záleží na budoucnosti naší civilizace a planety, která se podle nejvýznamnějších vědeckých osobností světa dnes nachází v akutním stavu ekologického ohrožení a není daleko od sebezničení. Autor se už od počátku své tvorby na přelomu 60. a 70. let 20. století věnuje otázkám ekologie, později problematiku ekologie propojuje i s kosmologickými úvahami. Studiem materiálů Římského klubu a publikace Meze růstu (1972), jejíž samizdat získal z Polska, jako jeden z prvních i v širším mezinárodním kontextu pochopil aktuálnost a naléhavost řešení ekologické problematiky. Futurologické úvahy a ekologická varování se periodicky objevují v jeho dílech a jsou jedním z leitmotivů jeho tvorby. V současnosti pracuje s formátem takzvaných (eko)komiksů, které vášnivě a často i podvědomě kreslí. Zaplňuje je obrazovými i textovými graffiti, aby je následně prostřednictvím počítače mixoval a dotvořil. Autorskými poznámkami a texty nejednou vstupuje i do svých starších prací a komentuje současný znepokojivý stav naší civilizace. Patří k tvůrcům, kteří s totálním osobním nasazením berou na svá bedra kříž civilizačních a společenských problémů jedince i lidstva. A nepřestává pro ně hledat silné, i když ztemnělé a pochmurné, vizuální metafory. Své varující poselství zároveň příznačně doplňuje o radikální výzvy mocným. Sikorovo umělecké gesto je stále nabité nezkrotnou energií. Člověk pozemšťan v něm neustále pochybuje, nepřestává přemýšlet o smyslu (konci?) naší cesty... Sikora burcuje, nabádá uvažovat a konat všechny, kteří to dokážou. I proto je výstava komplexním ideovým a vizuálním gestem. Náš čas se neuvěřitelně zkrátil, ekologickou situaci dnes pociťujeme jako velké celoplanetární memento – vykřičník, který se nad naší civilizací vznáší, řekl. Rudolf Sikora nechce nechat nikoho lhostejným.
Plný text: PDF
Detailed record
|
2020-09-29
21:55 |
Zisky 2018 GVUO: Kateřina Šedá - Bedřichovický poledník
Galerie výtvarného umění v Ostravě
Akce Kateřiny Šedé jsou nepřehlédnutelné (jako poslední uveďme UNES-CO, jímž vloni reprezentovala Českou republiku na mezinárodním bienále architektury v Benátkách). Výstava v GVUO představí jeden z autorčiných časově nejrozsáhlejších projektů, který odstartovala v londýnské Tate Modern (Od nevidím do nevidím, 2011). Zamýšlené pětileté budování svátku v obci dne 3. září završila velkorysou přestavbou bedřichovického náměstí s prvky odkazujícími k slavné Tate Modern, včetně ikon londýnské metropole (Bedřichovice nad Temží, 2015). Výstava významné české autorky je druhým projektem v rámci cyklu Zisky 2018 GVUO, v němž jsou nákupy uměleckých děl do sbírek GVUO chápány nejen jako další číselná položka v přírůstkové knize, ale především jako duchovní zisk nemateriální povahy pro veřejnost.
Plný text: PDF
Detailed record
|
2020-09-29
21:55 |
Zisky 2018 GVUO: (Kon)texty Jána Mančušky
Galerie výtvarného umění v Ostravě
Výstava (Kon)texty Jána Mančušky je založena na prezentaci dvou prací Veden zdmi otočil jsem se do rohu (2007) a Žena středního věku (2009), které GVUO zakoupila v roce 2018 do svých sbírek. Kurátorský záměr představit na výstavě pouze a jenom tato dvě díla je motivován nejen vědomím náročnosti procesu jejich pochopení, ale také faktem, že velkorysost a čistota instalační prezentace ve výstavním prostoru může napomoct jejich adekvátnímu prožitku. Z výše uvedeného vyplývá, že výstavní blok nemá ambici ukázat Jána Mančušku v jeho celistvém uměleckém rozpětí. Je pouze částečným otiskem jedné autorovy tvůrčí polohy, v níž se zaobíral texty jako nástroji uměleckého sdělování.
Plný text: PDF; PDF
Detailed record
|
2020-09-29
21:55 |
Otto Gutfreund: Bod zlomu
Galerie výtvarného umění v Ostravě
Bod zlomu je pomyslná hranice mezi dvěma tvůrčími fázemi jednoho z nejtalentovanějších hybatelů české moderny sochaře Otto Gutfreunda. Autor se ve svém předválečném období zabýval aplikací metod malířského kubismu do sochy, což byl z podstaty nelehký úkol. Při jeho promýšlení se nechal inspirovat plošnými tendencemi v dějinách sochařství, jako byly například pozdní Donatellovy sochy, a především formou reliéfu, který je bytostně založen na postupech, kdy se hmota, kompozice i děj vepisují do plochy na základě úsporných objemových vztahů. Gutfreund šel ještě dál a principy reliéfní determinace do objemu sochy paradoxně převedl, respektive vytvořil iluzi objemu, a to na základě paradigmatu, že „objem je výsledek pohybu plochy“. Tyto analytické postupy konstrukce nové kubistické sochy jsou kontrastním protipólem Gutfreundova poválečného civilismu. Bodem zlomu se pro něj stala otřesná zkušenost první světové války, která založila cestu k jeho vnitřní transformaci směrem k civilismu. Gutfreund cítil nové úkoly a chtěl být angažován v budování republiky. Toužil po sdělnosti, poetické a civilní výpovědi, ovšem nikoliv v duchu banální popisnosti. Sochařův povalečný civilismus je tak radikálním odklonem od předchozí kubistické fáze. Jeho charakteristickými rysy jsou kompaktní objem, kultivovaná uhlazenost, věcnost a civilní výraz bez vyhrocené emocionality. Záměrem výstavy je obě tyto Gutfreundovy osobité polohy konfrontovat.
Plný text: PDF
Detailed record
|
2020-09-29
21:55 |
Deset: současné německé umění ze sbírky Adam Gallery
Galerie výtvarného umění v Ostravě
Výstava představuje část rozsáhlé kolekce děl zahraniční provenience Adam Gallery. Redukovaný konvolut děl, který je samostatně vystaven poprvé, odpovídá reálným možnostem intenzivních a cílených nákupů limitovaných lety 2006–2008. Na výstavě v GVUO jsou ve viditelné převaze zastoupeny malby, kresby a objekty charakteristické expresivním rukopisem André Butzera, Hanse-Petera Thomase AKA Bary, Marcela Hüppauffa, Thomase Helbiga, Andrew Gilberta, doplněny o tisky Markuse Selga. Vyvažující protipól zastupují racionálně-geometrická a postkonceptuální díla Gerolda Millera, Thilo Heinzmanna a v neposlední řadě figurativní kompozice Andrey Lehmann a Christiana Macketanze.
Plný text: PDF
Detailed record
|
2020-09-29
21:55 |
Zisky 2018/19 GVUO: Josef Bolf - Planeta, která neexistovala
Galerie výtvarného umění v Ostravě
Výstava Planeta, která neexistovala obrůstá kolem animovaného filmu a malby, které GVUO získala spolu s dalšími Bolfovými kresbami při akvizičních nákupech českého umění poslední doby. Krátkometrážní film Těžká planeta z roku 2014 nebyl první transpozicí Bolfovy poetiky do média pohyblivého obrazu. Na druhou stranu dosud nikdy, ať ve filmu nebo v malbě, v takové míře nevycházel ze vzpomínek na dětství, které strávil (podobně jako tisíce jeho vrstevníků) v kulisách stále ještě dostavovaného sídliště Jižní město v Praze. Ostravská výstava tento dosud nejosobnější výstup Bolfovy úzkostné a přízračné představivosti včleňuje do halucinačního světa jeho nových obrazů, v nichž jako by už definitivně zmizel předěl mezi sněním a bděním. Práce dvou okruhů si tak navzájem aktivizují vztahy mezi osobní a kolektivní pamětí, narativitou a vizualitou, a rovněž vnější a vnitřní realitou, v jejichž předivu je zapleten člověk.
Plný text: PDF
Detailed record
|
2020-06-22
10:40 |
Detailed record
|
|
|
|
guest ::
