| |
|
Nová klasifikace životních forem Collembola a Protura
Rusek, Josef
Byla navržena nová klasifikace životních forem u Collembola a Protura. Každá eko-morfologická skupina je charakterizována morfologicky a ekologicky. To umožňuje zařazení těchto dvou taxonomických skupin mezofauny do dvou hlavních skupin: A – atmobionti a B – edafobionti. Skupina A má 4 podskupiny: a – makrofytobionti, b – mikrofytobionti, c – xylobionti a d – neustonti. Skupina B má 3 podskupiny: a - epigeonti, b – hemiedafobionti a c – euedafobionti. Hemiedafobionti mají dvě podtřídy odvozené od velikosti a života ve svrchní a poněkud hlubší části humusového profilu. Euedafobionti jsou rozdělení do 3 tříd (velcí, střední, drobní) a 6 podtříd podle přítomnosti skákací vidličky, nebo její redukci až absenci. Protura patří do podtřídy středních a drobných euedafobiontů (bez skákací vidličky). Nově navržený systém životních forem umožňuje komplexnější využívání Collembola v ekologických výzkumech.
|
|
Modelování dynamických jevů v GIS
Klimešová, Dana
Různé aspekty dynamického nebo temporálního GIS jsou v poslední době velice často diskutovány a nové přístupy a aplikace se objevují každý týden. Tento příspěvek analyzuje možnosti vybraných nástrojů přispět ke zpracování temporálních dat a věnuje se některým aspektům těch nejzákladnějších.
|
|
Některé nové přístroje ve službách telemedicíny
Peleška, Jan ; Anger, Z. ; Gütter, Z. ; Zvárová, Jana
Vývoj nových přístrojů s ukládáním dat do paměti a později i s jejich přenosem přes pevnou a mobilní telefonní síť přinesl nové poznatky, zlepšil diagnostiku a léčbu. U chronických chorob je výhodný telemonitoring důležitých proměnných – glykémie u diabetu, hmotnosti u srdečního selhání a hodnot krevního tlaku u nejčastější kardiovaskulární choroby arteriální hypertenze. U hypertenze umožňuje měření doma či v práci během dne lépe posoudit úspěšnost léčby, snížit počet návštěv a zvýšit spolupráci pacienta.
|
|
Fotokatalytické technologie a nové nanomateriály 2005
Peterka, F. ; Jirkovský, J. ; Šubrt, Jan ; Špatenka, P. ; Krýsa, J. ; Lukeš, P. ; Kavan, L. ; Štengl, Václav ; Kolouch, A. ; Klusoň, P.
Vývoj nanokrystalických fotokatalytických materiálů je rychle se rozvíjející obor vědy a technologie.
|
|
Identifikace‚ zpřístupnění a ochrana specifických ekosystémů hnědouhelných výsypek v Severozápadních Čechách: Publikace
LARECO, Praha ; Sklenička, Petr
Seznam publikací podporovaných projektem: Stand continuity - a useful parameter for ecological networks in post-mining landscapes, Non-productive principles od landscape rehabilitation after long-term open cast mining in Northwest Bohemia, Rozšíření skokana skřehotavého na výsypkách Ústeckého kraje, Druhová diverzita a struktura společenstev obojživelníků na výsypkách Mostecka a Sokolovska, Význam sledování změn krajinné heterogenity při obnově krajiny narušené povrchovou těžbou, Využití procesů přirozené sukcese při obnově krajiny a těžbě nerostů, Krajinně-architektonické principy obnovy posttěžební krajiny, Modelling integrating a new landscape after long-term open-cast mining in Northwest Bohemia, Filosofie tvorby nové krajiny na Sokolovsku, Obojživelníci výsypkových ploch Mostecka, The species diversity of amphibian communities in brown coal mining deposits: use for management valuable habitats, Obnova funkce krajiny narušené povrchovou těžbou hnědého uhlí, Možnosti využití posthornické krajiny ke stimulaci hospodářského rozvoje Ústeckého kraje, Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí.
|
| |
|
Pražská měšťanka Johanna Barbora Englová rozená Zimmerová v odrazu rodinné korespondence 19. století
MAREŠOVÁ, Dana
Diplomová práce ,,Pražská měšťanka Johanna Barbora Englová rozená Zimmerová v odrazu rodinné korespondence 19. století" představuje na základě rozboru korespondence a některých dochovaných ego-dokumentů životní osudy Johanny Barbory Englové (18101874) rozené Zimmerové, která byla matkou mladočeského politika Emanuela Engla (18441907), a jejím prostřednictvím i pražskou měšťanskou společnost 19. století. Práce je rozdělena do pěti hlavních kapitol. Nejdříve nastiňuje život v habsburské monarchii v 19. století, poté se zaměřuje na pražské prostředí a měšťanskou společnost a její možnosti společenského života. Druhá kapitola se věnuje rodinnému životu Johanny Englové. Třetí kapitola je stěžejní, zabývá se společenskými kontakty, které Johanna Barbora během života získala a které jsou patrné z dochované korespondence. Celá práce je uzavřena kapitolou týkající se salonu, plesu a spolku v životě Johanny Englové. Pro doplnění je součástí práce také všestranný rozbor vybraných pramenů. Na příkladu původní i nové rodiny Johanny Barbory Englové se předkládaná práce pokusí reflektovat kontakty, vztahy, přátelství a zmapovat společenské prostředí. V neposlední řadě práce odráží společenský vzestup Johanny Barbory Englové a její začlenění do pražské měšťanské smetánky. K práci je připojen seznam použitých pramenů, literatury a internetových zdrojů. Součástí diplomové práce jsou také přílohy v podobě grafu, tabulky, rodokmenu a obrazové části.
|
|
Mateřská a otcovská role v rodině: rodinné tradice a trendy změn v mezigeneračním srovnání
HRABÁNKOVÁ, Lenka
V posledních desetiletích dochází v naší kultuře k posunu ve vnímání mateřské a otcovské role v rodině. Za typické rysy tohoto trendu se považuje, že otcové se více přibližují k domácnosti a matky se emancipují a jejich role se v řadě ohledů přibližuje roli tradičně vnímané jako "mužská". Mění se i přístup k výchově dětí a k péči o ně a podíl partnerů na péči a jejich role při výchově. Práce se zaměřuje na různé aspekty tohoto trendu a na příkladu změn pojetí rolí v rodině napříč třemi generacemi dokumentuje jeho konkrétní podobu a zdroje. Teoretická část shrnuje současné poznatky o rodině. První kapitola je věnována způsobům definice rodiny, vývoji rodiny, historickému kontextu a charakteristikou pro jednotlivá historická období. Další část textu se zabývá funkcemi rodiny a její funkčností, dále formám uspořádání rodiny a typologii rodin včetně alternativních forem soužití. Dále pojednává o proměnách rodiny v postmoderní společnosti, včetně proměn mateřské a otcovské role, a o současných trendech ve vývoji rodiny. Věnuje se i rodinným tradicím a rituálům a mezigeneračnímu přenosu vzorců a rolí. Empirická část vychází z výzkumu, který byl koncipován jako intenzivní kvalitativní sonda, sběr dat probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů se zástupci 3 generací v rámci jedné rodiny. Cílem práce bylo retrospektivně sledovat proměny chápání mateřské a otcovské role v rodině v rámci tří generací. Dále jsem se zaměřila na vzájemné postoje jednotlivých generací a vliv rodinných tradic a individuální volby životního stylu. Na základě těchto cílů byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: 1) Měnily se role v průběhu generací? 2) Jak, v čem a z jakých důvodů se role měnily? 3) Jaké jsou vzájemné postoje jednotlivých generací? 4) Jaký vliv mají tradice na rodinu a individuální volbu životního stylu? Prezentace výsledků začíná stručným převyprávěním životních příběhů respondentů, následuje tematická analýza odpovědí respondentů podle stanovených okruhů. Patří k nim očekávání od manželství, péče o děti, výchova dětí, dělení práce, podíl na rozhodování, zajištění rodiny, soudržnost rodiny a volný čas rodiny, významné události a momenty rodiny, kariéra, vliv společnosti na rodinu, osamostatnění dětí a jejich rodiny. V této části je provedena i pracovní interpretace a komparace mezi odpověďmi respondentů různých generací. Interpretaci výsledků ve vztahu k výzkumným otázkám je věnována následující samostatná pasáž. Z výzkumu vyplývá, že role se měnily nejen v průběhu generací, ale jsou odlišné i v rámci jedné linie. Role se měnily ve více oblastech, rozdíly byly patrné v pojetí mateřské a otcovské role a to především v zapojení otce do péče o dítě. Na tyto změny měly vliv i celospolečenské faktory, jako je délka rodičovské dovolené a měnící se podíl institucionální péče. Častým individuálním důvodem změny byla negativní nebo dokonce traumatizující zkušenost. Co se týče vzájemných postojů jednotlivých generací, je navzdory změnám zřejmé, že mladší generace přebíraly zkušenosti a vzory od generací starších. Na rodinu mají vliv tradice, které se příslušníci následujících generací buď rozhodli dále dodržovat, anebo na základě zkušenosti dali přednost individuální změně životní stylu. K tradicím v tomto smyslu patří např. samozřejmost svatby při očekávání potomka. Objevují se i specifické tradice, typické pouze pro danou rodinu. Diskuse se zaměřuje na srovnání výzkumných zjištění s poznatky z odborné literatury. Většina zjištění je konzistentní s literárními zdroji. V rodině se objevují jak nové trendy, mezi které patří samozřejmé zaměstnání ženy, zapojení otce do domácnosti, tak i tradiční přístup, kdy otec plní především roli živitele a matka se stará o děti a domácnost. Vliv na výchovu dětí mělo i to, jak byli respondenti sami vychováváni. Potvrdilo se, že pokud byl respondent vychováván nepříznivě, sám se pak rozhodl vlastní děti vychovávat jinak. Dále respondenti uváděli silný vliv společnosti na rodinu.
|
|
Priority sester a matek po porodu v oblasti edukace.
LUDAŠOVÁ, Tereza
Edukace v ošetřovatelství je velmi důležitá, obzvláště po porodu, kdy je žena vystavena úplně nové životní fázi.Porodní asistentka by měla být pro matku oporou, poskytnout matce radu a pomoci se vším, co nová matka potřebuje. V teoretické části mé práce je věnována pozornost edukaci, vymezení pojmů v edukaci a pojmu učení.Největší část teoretické práce se věnuje období šestinedělí, které je ještě rozděleno na fyziologické, patologické a pozdní. Ve fyziologickém šestinedělí jsou zmíněny především involučních změny a celkové změny v organismu, dále jsou zde popsány psychické změny, které v šestinedělí u matek nastávají. Fyziologické šestinedělí obsahuje také kapitolu laktaci a kojení, které je stručně popsáno ve dvou podkapitolách. Další kapitolou je patologické šestinedělí, které popisuje nejčastější problematiku, se kterou se můžeme v šestinedělí u matky po porodu setkat. Poslední kapitolou této části je pozdní šestinedělí, kde je popsána péče v domácím prostředí. Dále se práce věnuje novorozenci. Výzkumná část této bakalářské práce se zaměřuje na zjištění nejdůležitějších oblastí edukace z pohledu matky a sester a porovnává jejich priority. Výzkumné šetření bylo realizováno pomocí kvantitativního šetření, sběr dat byl uskutečněn v šesti nemocnicích Jihočeského kraje prostřednictvím anonymních dotazníků. Všechny dotazníky byly rozdány zvlášť ženám po porodu a zvlášť sestrám. Výzkumný soubor tvořilo 100 (100 %) žen po porodu a 100 (100 %) sester. Veškeré výsledky dotazníkového šetření byly zpracovávány pomocí grafů a tabulek. Hypotézy byly ověřeny statistickým testem chí- kvadrát v programu Microsoft Excel. Bylo posouzeno, zda rozdíl pozorovaných a očekávaných četností je statisticky významný, a to výpočtem dosažené hladiny statistické významnosti, tzv. p-hodnoty za použití funkce CHITEST. P-hodnota byla převedena na procenta a porovnána s hladinou významnosti 5%. Cílem bakalářské práce bylo zjistit nejdůležitější oblasti edukace z pohledu porodní asistentky, dětské sestry a ženy po porodu. Dalším cílem bylo stanoveno zjistit rozdíly v prioritách edukace u žen po porodu, porodních asistentek a dětských sester. Hypotéza 1 Existují rozdíly v prioritách edukace u matek po porodu a porodních asistentek. Tato hypotéza se potvrdila. Priorita porodních asistentek je hygiena a priorita matek po porodu je výživa novorozence. Hypotéza 2 Existují rozdíly v prioritách edukace u matek po porodu a dětských sester. Tato hypotéza se nepotvrdila. Priorita dětských sester je výživa novorozence stejně jako priorita matek po porodu. Hypotéza 3 Priorita edukace u matek po porodu se liší v závislosti na předchozích zkušenostech s mateřstvím. Tato hypotéza byla potvrzena. Prvorodička udává z 63% za prioritu u novorozence výživu a za prioritu v péči o sebe umění kojit. Druhorodička považuje za svou prioritu v péči o novorozence v 18% manipulaci a z 12% v péči o sebe hygienu. Hypotéza 4 Priority edukace u porodních asistentek se liší v závislosti na délce praxe. Tato hypotéza byla potvrzena. Porodní asistentky pracující na oddělení šestinedělí v rozmezí 0 10 let, udávají v 66% za prioritu hygienu. Porodní asistentky pracující na oddělení šestinedělí déle jak 11let udávají ve 14% stravování a pitný režim. Hypotéza 5 Priority edukace u dětských sester se liší v závislosti na délce praxe. Tato hypotéza byla potvrzena. Dětské sestry pracující na oddělení v rozmezí 0 - 10 let udaly v 32% za prioritu bezpečí novorozence. Sestry pracující na oddělení díle jak 11 let, udávají ve 22% za prioritu výživu novorozence.Výsledky výzkumu bakalářské práce mohou sloužit jako materiál pro porodní asistentky, jako doporučení ke zlepšení edukace matky po porodu. Nebo mohou posloužit matkám jako edukační materiál. Využít je ale rovněž mohou budoucí porodní asistentky, které se rozhodují o svém povolání. Poznatky, které vyplynuly z výzkumného šetření, je možné prezentovat na seminářích a vědeckých konferencích porodních asistentek a dětských sester.
|
host ::
