| |
| |
| |
| |
|
Autorskoprávní ochrana počítačových programů
Vajbarová, Radka ; Holcová, Irena (vedoucí práce) ; Křesťanová, Veronika (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce bylo nabídnout základní souhrnné pojednání o v současnosti dle mého názoru nejzajímavějších tématech souvisejících s autorskoprávní ochranou počítačových programů. Problematika chápání počítačových programů a jejich právní úpravy do současné doby prošla již značným vývojem, a to i přes to, že se jedná o relativně mladou oblast lidské činnosti. V současné době je ovšem zřejmé, že tento vývoj ještě není zdaleka u konce. Neustále probíhající diskuze o povaze ochrany, kterou je možné počítačovému programu přiznat a rovněž o povaze počítačového programu samotného to jenom dokazují. Současné řešení, jímž je podřazení počítačových programů pod ochranu autorskoprávní se v minulosti zdálo být řešením nejpřijatelnějším a ať bylo jakkoli účelové, bude tomu tak zřejmě i nadále, neboť lepší způsob ochrany zatím, jak se zdá, objeven nebyl. Rovněž vytvoření nového typu ochrany prostřednictvím práva sui genesis se v nejbližší době s největší pravděpodobností nedá předpokládat. Ačkoli se tato diplomová práce zabývá ochranou počítačových programů zejména z hlediska autorského práva, pokusila jsem se uvést i nejčastější argumenty pro a proti ochraně patentoprávní. I přes to, že v poměrně nedávné době, konkrétně 6. července 2005, Evropský parlament ukončil diskusi nad návrhem Směrnice o...
|
| |
|
Vztah jednotlivce a státu v Základech filosofie práva G. W. F. Hegela
Navrátilová, Olga ; Keřkovský, Pavel (vedoucí práce) ; Kranát, Jan (oponent)
Tato práce se věnuje otázce vztahu jednotlivce a státu v Základech filosofie práva G. W. F. Hegela. Jejím motivem je snaha vyrovnat se s jednostrannou, ale v českých zemích rozšířenou liberální kritikou Hegelovy politické filosofie, která tohoto filosofa obviňuje z etatismu a potlačení svobody jednotlivce. Ve své první části stručně pojednává o řešení otázky vztahu státu a jednotlivce v politických filosofiích nejdůležitějších Hegelových novověkých předchůdců: Thomase Hobbese, Johna Locka, JeanaAJacquese Rousseaua a Immanuela Kanta. Druhá část nejprve seznamuje s hlavními rysy Hegelovy politické filosofie. Dále je krátce zmíněn vztah Hegelova učení o státě a jeho filosofie dějin. Hlavní část práce se zaměřuje na představení Základů filosofie práva s ohledem na pojednávanou otázku. Závěr se pokouší o shrnutí získaných poznatků a nastínění nedořešených otázek. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
| |
|
Lidé s mentálním postižením v roli rodičů
Huclová, Miroslava ; Mašát, Vladimír (vedoucí práce) ; Klípová, Eva (oponent)
Má závěrečná práce je nazvána " Lidé s mentálním postižením v roli rodičů ". Tato práce je rozdělena na dvě části. V první, teoretické části popisuji definici mentální retardace, její historii a její dělení. Tato problematika zasahuje do mnoha oblastí, například se jedná o oblast práva lidí s mentální retardací, která zahrnuje také právo na manželství a rodičovství. Píši také o možnostech sociální podpory lidí s mentálním postižením před i po porodu, které jsou popsány v sedmé kapitole. Dále také popisuji sexuální dovednosti z hlediska stupně mentálního postižení, problémy v partnerských vztazích a možnosti přípravy na období těhotenství a dobu porodní a následné pečování o dítě. Jsou zde nabídnuty i možnosti řešení bydlení v chráněním bydlení, či v podporovaném bydlení... Cílem závěrečné práce, kterým se zabývám v praktické části, bylo zjistit postoj lidí, jež pracují s dospělými lidmi s mentální retardací na možnost mít děti. Poznatky k dosažení cíle jsem zjišťovala pomocí dotazníků. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Práva na zachování menšinového jazyka a kultury v mezinárodním právu(tradiční menšiny versus imigranti)
Šimková, Sylva ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Tato práce se zabývá poskytováním práv na zachování menšinového jazyka a kultury imigrantským menšinám. Práce se zvláště soustředí na "lingvistická práva", tedy na veřejné vzdělání v menšinovém jazyce a přístup menšiny k většinovému jazyku, právo na vícejazyčné názvy a označení, právo na financování aktivit, které zviditelňují menšinovou kulturu, a právo na použití menšinového jazyka při jednání s úřady. Práce shrnuje úpravu lingvistických práv v mezinárodněprávních dokumentech. Budou popsány závazky, které pro státy vyplývají z následujících dokumentů: Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (1966), Deklarace OSN o právech osob náležejících k národnostním, etnickým, náboženským a jazykovým menšinám (1992), Všeobecná deklarace lingvistických práv (1996), Všeobecná deklarace kulturní diversity (2001), Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a jejich rodinných příslušníků (1990), Římská smlouva (1957), Evropská úmluva o lidských právech (1950), Evropská charta regionálních či menšinových jazyků (1992), Podobně Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin (1995), Haagská doporučení vztahující se k právům národnostních menšin na vzdělání (1996) a Doporučení z Oslo vztahující se k lingvistickým právům národnostních menšin (1998). Cílem práce je zjistit, jak se lingvistická...
|
host ::
