Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Martinický palác v Praze za vlastnictví Jiřího Bořity z Martinic a jeho následovníka Jaroslava Bořity z Martinic. Architektonická podoba a výzdoba
Poláčková, Daniela ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Martinický palác za vlastnictví Jiřího Bořity z Martinic a jeho následovníka Jaroslava Bořity z Martinic. Architektonická podoba a výzdoba" se zabývá Martinickým palácem na Hradčanském náměstí za vlastnictví Jiřího Bořity z Martinic a jeho následovníka Jaroslava Bořity z Martinic, za kterých došlo na paláci k důležitým změnám, a to jak po stránce architektonické, tak i ke změnám ve výzdobě. První kapitola je věnována přehledu majitelů, kteří palác vlastnili. Následující kapitola se zabývá architektonickou podobou paláce, a to jak vnější, tak i vnitřní. Je zde také kapitola, která se věnuje rodu Martiniců a především dvěma majitelům paláce, kteří se pyšnili tímto původem. Byli to Jiří Bořita z Martinic a Jaroslav Bořita z Martinic, kteří provedli na paláci důležité změny. Mezi ně patří i sgrafitová výzdoba na hlavním průčelí směrem k Hradčanskému náměstí a ještě na průčelí směrem do Kanovnické ulice. Jsou zde zpracované příběhy Josefovy. Další sgrafitová výzdoba byla použita na dvou stěnách dvorního průčelí, na nichž jsou výjevy ze Samsonových skutků a Herkulových činů. Nesmíme však také zapomenout na sgrafito na jižním křídle jižní stěny, kde je pravděpodobně zpracován biblický příběh. Z důvodu poškození nemůžeme s určitostí říci, o jaký příběh se jedná. Závěrečná kapitola se zabývá...
Renesanční nástěnná malba a sgrafito na fasádách domů v Prachaticích
Žabková, Gabriela ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Práce zpracovává renesanční fasádní nástěnné malby a sgrafita v Prachaticích. Časově je práce vymezena 16. stoletím, kdy město vlastnili Rožmberkové. Největší rozkvět města je spojen s vládou Viléma z Rožmberka v 2. polovině 16. století, kdy ve městě také vnikly všechny výpravnější figurální výzdoby domů. Výzdoba jednotlivých domů odráží postupný majetkový vzestup prachatických měšťanů. Realizace z 50. a 60. let 16. století jsou spíše výtvarně a také technologicky skromnější. Největší vzepětí jak majetkové tak také umělecké lze sledovat od začátku 70. let. Hrdost měšťanů a jejich estetické nároky nejlépe dokládá výzdoba Staré radnice. Nesmírně zajímavá a kvalitní výzdoba prachatických domů otvírá jako celek řadu otázek. Vedle dílenských a uměleckých souvislostí s ostatními jihočeskými městy, je to problém autenticity památky. Na některých fasádách, které byly pokládány za renesanční, se již s renesanční malbou ve skutečnosti nesetkáme. Jedná se o barokní novotvary, které motivickými částmi navázaly na původní výzdobu. Výrazné jsou odkazy na Rožmberky, které připomíná téměř každá fasáda. To nelze vysvětlit jinak, než jako výraz subordinace majiteli panství a tamnímu panovníkovi. Rožmberky na počátku 17. století v této roli vystřídal český král a říšský císař. KLÍČOVÁ SLOVA - Prachatice - renesance -...
Renesanční sgrafitová výzdoba zámků Benátky nad Jizerou, Nelahozeves a Brandýs nad Labem
Malinová, Anna ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Bibliografická citace Renesanční sgrafitová výzdoba zámků Benátky nad Jizerou, Nelahozeves a Brandýs nad Labem: bakalářská práce / Anna Malinová; vedoucí práce: PhDr. Markéta Jarošová, PhD. -- Praha, 2021. -- 98 s. Anotace Ve své bakalářské práci se zaměřuji na vnější sgrafitovou výzdobu třech renesančních zámků propojených českou královskou hutí. Soustředím se na kulturně-historický kontext doby renesančního umění na území Českého království, techniku sgrafita a jeho vývoj v našem zaalpském prostředí. Pro práci jsem si vybrala tři renesanční zámky - Benátky nad Jizerou, Nelahozeves a Brandýs nad Labem - kdy nejprve uvádím jejich historický význam a vysvětluji souvislost mezi královskou hutí a renesanční sgrafitovou výzdobou, na níž též analyzuji jednotlivé ikonografické motivy a předkládám původní grafické předlohy, podle nichž byly jednotlivé scény a náměty vyobrazeny. V závěru se pokusím srovnat umělecké provedení sgrafitové výzdoby těchto zámků a toto srovnání doplním o další příklady sgrafitové výzdoby odpovídající vybraným stavbám v rámci historického období, podobné lokalitě a kvalitě zpracování. Klíčová slova renesanční umění, sgrafito, renesanční nástěnná malba v Čechách, renesanční zámky, sgrafitová výzdoba zámků, motivy renesanční nástěnné malby, zámek Benátky nad Jizerou, zámek Nelahozeves,...
Restaurování sgrafit na cementové podložce
Machačko, Luboš ; Bláha, Jiří
Hlavním záměrem předkládaného památkového postupu bylo popsat specifika sorelového sgrafita, pojmenovat hlavní problémy jeho restaurování a na postupech ověřených zkušebními zásahy navrhnout vhodné řešení. Podkladem stanovení postupu jsou výsledky terénního a laboratorního výzkumu získané v průběhu výzkumného projektu. Úvodní tezí výzkumu, který stanovení památkového postupu předcházel, byl literaturou často opakovaný fakt, že se pro sorelová sgrafita využívala cementové omítky. Objevoval se nejen v recentní literatuře, ale zdůrazňovaly jej i dobové příručky. Při samotném restaurátorském průzkumu a laboratorním vyhodnocení odebraných vzorků byl vyvrácen. Ukázalo se, že sgrafita 50. let byla ve většině případů prováděna tradiční vápennou technologií. Samotné cementové sgrafito se stalo až výsadou 60. a 70. let 20. století a často bylo využíváno v poloprofesionálním či přímo amatérském prostředí. Hlavním rozdílem mezi sorelovými sgrafity a sgrafity předchozích etap vývoje tak byla volba podkladu. Sorelová sgrafita byla často prováděna na cementovém (betonovém) podkladu, resp. na panelech. Ve zkoumaných příkladech nevyplynuly z této skutečnosti závažnější problémy, které by bylo nutné při restaurátorských zásazích aktuálně řešit. Předkládaný památkový postup tak především definuje ostatní problémy, s nimiž se restaurátoři setkali, a popisuje metody restaurování, které byly použity při vzorových restaurátorských zásazích, a které je možné aplikovat i na další památky z této skupiny.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Architektura Velké míčovny na Pražském hradě
Kováříková, Eva ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Cílem bakalářské práce je popsat stavební a historický vývoj Velké míčovny na Pražském hradě postavené Bonifácem Wolmutem v letech 1567-1569 pro císaře Maxmiliána II., přiblížit historické okolnosti za kterých vznikla a možné vlivy při jejím vzniku.
Průčelí měšťanských domů ve Slavonicích
Pražáková, Zuzana ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku průčelí renesančních měšťanských domů ve Slavonicích. Zabývá se různorodostí jejich architektonického členění a sgrafitové výzdoby. Sleduje faktory, které patrně ovlivnily vznik jejich jedinečné podoby. Podrobně popisuje čtrnáct vybraných domů a obsahuje také fotodokumentaci domů pořízenou autorkou práce. Vyhledává a srovnává renesanční domy v okolí Slavonic, které nesou obdobné znaky. Ukazuje jedinečnost souboru slavonických domů, danou především kvalitou sgrafitové výzdoby a současným výskytem sklípkové klenby. Vyzdvihuje tuto výjimečnou kulturní hodnotu a nutnost jejího zachování, ke kterému se snaží přispět.
Martinický palác v Praze za vlastnictví Jiřího Bořity z Martinic a jeho následovníka Jaroslava Bořity z Martinic. Architektonická podoba a výzdoba
Poláčková, Daniela ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Martinický palác za vlastnictví Jiřího Bořity z Martinic a jeho následovníka Jaroslava Bořity z Martinic. Architektonická podoba a výzdoba" se zabývá Martinickým palácem na Hradčanském náměstí za vlastnictví Jiřího Bořity z Martinic a jeho následovníka Jaroslava Bořity z Martinic, za kterých došlo na paláci k důležitým změnám, a to jak po stránce architektonické, tak i ke změnám ve výzdobě. První kapitola je věnována přehledu majitelů, kteří palác vlastnili. Následující kapitola se zabývá architektonickou podobou paláce, a to jak vnější, tak i vnitřní. Je zde také kapitola, která se věnuje rodu Martiniců a především dvěma majitelům paláce, kteří se pyšnili tímto původem. Byli to Jiří Bořita z Martinic a Jaroslav Bořita z Martinic, kteří provedli na paláci důležité změny. Mezi ně patří i sgrafitová výzdoba na hlavním průčelí směrem k Hradčanskému náměstí a ještě na průčelí směrem do Kanovnické ulice. Jsou zde zpracované příběhy Josefovy. Další sgrafitová výzdoba byla použita na dvou stěnách dvorního průčelí, na nichž jsou výjevy ze Samsonových skutků a Herkulových činů. Nesmíme však také zapomenout na sgrafito na jižním křídle jižní stěny, kde je pravděpodobně zpracován biblický příběh. Z důvodu poškození nemůžeme s určitostí říci, o jaký příběh se jedná. Závěrečná kapitola se zabývá...
Renesanční nástěnná malba a sgrafito na fasádách domů v Prachaticích
Žabková, Gabriela ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Práce zpracovává renesanční fasádní nástěnné malby a sgrafita v Prachaticích. Časově je práce vymezena 16. stoletím, kdy město vlastnili Rožmberkové. Největší rozkvět města je spojen s vládou Viléma z Rožmberka v 2. polovině 16. století, kdy ve městě také vnikly všechny výpravnější figurální výzdoby domů. Výzdoba jednotlivých domů odráží postupný majetkový vzestup prachatických měšťanů. Realizace z 50. a 60. let 16. století jsou spíše výtvarně a také technologicky skromnější. Největší vzepětí jak majetkové tak také umělecké lze sledovat od začátku 70. let. Hrdost měšťanů a jejich estetické nároky nejlépe dokládá výzdoba Staré radnice. Nesmírně zajímavá a kvalitní výzdoba prachatických domů otvírá jako celek řadu otázek. Vedle dílenských a uměleckých souvislostí s ostatními jihočeskými městy, je to problém autenticity památky. Na některých fasádách, které byly pokládány za renesanční, se již s renesanční malbou ve skutečnosti nesetkáme. Jedná se o barokní novotvary, které motivickými částmi navázaly na původní výzdobu. Výrazné jsou odkazy na Rožmberky, které připomíná téměř každá fasáda. To nelze vysvětlit jinak, než jako výraz subordinace majiteli panství a tamnímu panovníkovi. Rožmberky na počátku 17. století v této roli vystřídal český král a říšský císař. KLÍČOVÁ SLOVA - Prachatice - renesance -...
Lidské věky v symbolické výzdobě fasád renesančních měšťanských domů na česko-rakouském pomezí
CHALUPA, Pavel
Cílem bakalářské práce je katalog motivů lidských věků ve výzdobě fasád renesančních měšťanských domů na česko-rakouském pomezí, obsahová a srovnávací interpretace zvolených námětů. První kapitola pojednává o stavu bádání v historické a historicko-umělecké vědě. Dále se věnuje historiografii, pojmu sgrafito a podobě renesančních měšťanských domů. Druhá kapitola se zabývá samotným motivem lidských věků, symbolikou a divadelním zpracováním. Třetí kapitola popisuje jednotlivé fasády na česko-rakouském pomezí. Poslední kapitola porovnává jednotlivé výzdoby a řeší náboženskou otázku majitele. Závěr shrnuje zjištěné poznatky a uvádí možnosti dalšího bádání.
Architektura venkovských panských sídel na Táborsku
VAVÁČEK, Miloslav
Diplomová práce s názvem {\clqq}Architektura venkovských panských sídel na Táborsku`` se zabývá problematikou stavebně historického vývoje zámků a tvrzí venkovské šlechty umístěných v oblasti Táborska. Dokument ukazuje, v jakém stavu byly vybrané objekty v letech 2007-2008. Do práce nejsou zařazeny všechny objekty tohoto typu na Táborsku. Vzorek je však zvolen tak, aby reprezentoval co nejširší spektrum architektonických stylů od gotiky, přes renesanci, až po historizující slohy 19. století. Autor vychází jednak z poznatků uvedených v rozličných odborných i turistických publikacích, jednak z výsledků vlastního průzkumu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.