Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Mamodiagnostika - postoj a informovanost
HRBKOVÁ, Jana
Ročně je diagnostikováno přes 7000 případů karcinomu prsu, což z tohoto onemocnění dělá nejčastější zhoubné onemocnění u žen v České republice. I přes trvale rostoucí incidenci, mortalita stagnuje a v poslední době má i tendenci mírného poklesu. Mezi nejčastější zobrazovací metody prsů patří mamografie a ultrazvuk. V roce 2002 byl v České republice zaveden celoplošný mamografický screening, který napomáhá zachytit karcinom již v časném klinickém stádiu. Toto preventivní vyšetření je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění všem ženám od 45 let věku v intervalu 1x za 2 roky. V sekundární prevenci hraje velkou roli i samovyšetření prsů. Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat prevenci karcinomu prsu a informovanost o mamodiagnostice u žen od 18 let. Data potřebná pro svoji práci jsem získala z dotazníkového šetření. Elektronický dotazník, který jsem vytvořila na internetové stránce www.vyplnto.cz, vyplnilo celkem 533 respondentek. Výsledky dotazníku jsem zpracovala do výsečových grafů. U otázek č. 10-23, které byly zaměřené na informovanost, jsem také do sloupcových grafů zpracovala procentuální zastoupení správných odpovědí podle věkové kategorie. Díky získaným datům jsem mohla odpovědět na výzkumné otázky. V první jsem se tázala, která věková skupina má nejmenší povědomí o problematice prevence karcinomu prsu a o mamodiagnostice; a v druhé, zda si více jak 50 % dotazovaných žen provádí samovyšetření prsů. Vyhodnotila jsem, že nejstarší věková skupina, tj. respondentky ve věku 65 a více let, má nejmenší povědomí o problematice prevence karcinomu prsu a o mamodiagnostice. Z dotazníku také vyplynulo, že více jak 50 % dotazovaných žen si provádí samovyšetření prsů.
Economic effects of the health promotion at the example of mammographic screening examination introduced in Czech republic in 2002
Fabová, Lucia ; Bartůsková, Lucia (vedoucí práce) ; Kotýnková, Magdalena (oponent)
Téma zdraví je v současné době velmi aktuální a stále více se vyvíjí potřeba podpory zdraví obyvatel a prevence nemocí. Důsledky zanedbání prevence a podpory zdraví na ekonomiku státu jsou jednoznačné, ať jde o růst veřejných výdajů na zdravotní péči nebo nepřímé efekty na úroveň lidského kapitálu. Cílem této práce je analýza podpory zdraví v České republice se zaměřením na mamografické screeningové vyšetření prsníka zavedené v roce 2002. Práca dokazuje pokles úmrtnosti na karcinom prsu po zavedení screeningového vyšetření a zvýšení počtu nálezů nádorů v dřívějších stadiích choroby. Taktéž analyzuje dopad na náklady na zdravotní péči a vliv screeningu na ne. Navrhuje rozšířit preventivní screeningové vyšetření i o další oblasti, ve kterých by využití screeningu mohlo být v budoucnosti užitečné.
Úroveň prevence karcinomu prsu v okrese Strakonice
NEDVĚDOVÁ, Jana
Počet nově diagnostikovaných karcinomů prsu se v České republice blíží sedmi tisícům případů ročně, což znamená dlouhodobý mírný růst incidence onemocnění. Příčiny vzniku onemocnění nejsou zcela jasné. Známé jsou rizikové faktory. Primární prevence se zaměřuje na potlačení až eliminaci rizikových faktorů. Sekundární prevence si klade za cíl zachytit nádorové onemocnění v časných klinických stádiích, což umožní jeho efektivnější léčbu. V České republice byl od roku 2002 zaveden preventivní mamografický screening, což je preventivní vyšetření prsních žláz mamografem hrazené z veřejného zdravotního pojištění pro všechny ženy starší 45 let v intervalu jedenkrát za dva roky. Stav úrovně prevence karcinomu prsu v okrese Strakonice byl zjišťován formou dotazníkového šetření, kdy dotazníky byly rozdány v ordinacích praktických lékařů ve vybraných městech a obcích okresu. Cílem práce bylo zjistit, zda ženy v okrese Strakonice jsou informovány o rizikových faktorech onemocnění. Dalším zkoumaným tématem bylo samovyšetřování prsů. Ženy mladší 45 let jsou z hlediska sekundární prevence hrazené z veřejného zdravotního pojištění odkázány pouze na pravidelné samovyšetřování. Bylo zjištěno, že ženy příliš často samovyšetření neprovádí a jistě by bylo přínosem, aby ženy byly s touto technikou více seznámeny například cestou informování ze strany praktických lékařů, gynekologů či sdělovacích prostředků. Vyšetření by se mělo stát běžnou součástí života každé ženy od 20. roku života. Dalším cílem práce bylo zjistit zkušenosti žen s vyšetřeními pomocí zobrazovacích metod v mamologii. Především pak bylo zkoumáno, zda ženy starší 45 let pravidelně podstupují preventivní mamografický screening a jejich názory na dostupnost tohoto vyšetření v okrese Strakonice. V Jihočeském kraji jsou v současnosti pouze tři mamografická centra, žádné v okrese Strakonice. Bylo zjištěno, že 82 % respondentek starších 45 let se screeningového programu účastní a zřízení mamografického centra ve městě Strakonice by bylo přínosem pro 78 % z nich.
Analýza nákladů terapie karcinomu prsu
Češkovičová, Petra ; Lešetický, Ondřej (vedoucí práce) ; Jankůj, Miroslav (oponent)
Předmětem diplomové práce je identifikace a kvantifikace nákladů na terapii karcinomu prsu. Záměrem je vyčíslení nákladů na jednotlivé léčebné modality používané při léčbě a získané hodnoty použít pro znázornění nejdražší a nejlevnější léčby pro modelové pacientky.
Vztah mezi velikostí tumoru mammy a délkou remise
ŠPAČKOVÁ, Eva
Karcinom prsu je jeden z nejčastějších zhoubných nádorů u žen. Má rostoucí incidenci. Stále více postihuje mladší věkové kategorie a tím se jeho dosah stává celospolečenským, zejména sociálně ekonomickým, psychologickým a veřejně zdravotnickým problémem. V České republice je každoročně diagnostikováno více jak 5500 nových případů. Na následky karcinomu prsu zemře každý rok 2000 českých žen. Ve své práci jsem analyzovala současný stav mammární diagnostiky i prevence. Zpracovala a vyhodnotila jsem data od 238 žen, u kterých byl karcinom prsu diagnostikován v období od roku 2003 do roku 2007 na akreditovaném mammografickém pracovišti v Havlíčkově Brodě na Vrabčím trhu. Cílem práce bylo zjistit, zda délka remise závisí na velikosti tumoru v době stanovení maligní diagnózy. I přes malý počet žen u nichž ani tumor do 1cm neovlivnil délku remise a onemocnění dále progradovalo, potvrdily výsledky mé práce hypotézu- délka remise je závislá na velikosti tumoru v době stanovení maligní diagnózy. Výsledky mé práce poslouží na podporu mammografického screeningu v České republice.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.