Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 28 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.03 vteřin. 
Etická dilemata v multikulturním ošetřovatelství v souvislosti s dětskými ukrajinskými válečnými uprchlíky
Kučerová, Jana ; Červenková, Denisa (vedoucí práce) ; Bouma, David (oponent)
Diplomová práce se zabývá přístupem dětských sester k dětským ukrajinským válečným uprchlíkům vyžadujícím intenzivní onkologickou péči. Jako etická norma jsou v ošetřovatelství používány modely transkulturního - multikulturního ošetřovatelství. Zejména modely M. Leiningerové, J. N. Gigerové a R. Davidhizarové vytvořené v 50. letech minulého století zaměřené na holistickou kulturní péči, zdraví a projevy nemoci jedinců či skupin a která respektuje společné znaky kulturních hodnot, víry a praktik. Klíčová slova Ukrajinci, migrace, válka, ošetřovatelství, ošetřovatelský model, transkulturní - multikulturní ošetřovatelství, komunikace, lidská práva, dětský pacient, charta práv dětí v nemocnici, lidská důstojnost
Uspokojování potřeb dětských pacientů v psychiatrické nemocnici
BLAŽKOVÁ, Eva
Tato práce se zabývá problematikou uspokojování potřeb dětských pacientů, majících zkušenost s hospitalizací v některé z dětských psychiatrických nemocnic, poskytujících péči dětským pacientům. Vývoj v dětském období a v období adolescence je považován za velmi složitý, a to nejen z důvodu vývojových změn. I v tomto období se setkáváme se situacemi, kdy nedostatečná saturace může vést ke vzniku psychických onemocnění, která mohou být následně řešena formou hospitalizace. Tyto hospitalizace bývají mnohdy opakované a dětský pacient tráví v zařízení velkou část svého času. Je proto důležité, aby mu během hospitalizace byl oporou zdravotnický tým, jehož nezastupitelnou část tvoří sestry, které se budou aktivně snažit rozpoznat jeho potřeby a pomoct mu je saturovat, a které budou po celou přítomnou dobu empatické a asertivní. Cílem této práce bylo popsat uspokojování bio-psycho-sociálních potřeb hospitalizovaných dětských pacientů z pohledu ošetřovatelského personálu a z pohledu samotných dětských pacientů. Tato práce je rozdělena na dvě části. První část, teoretická, se zabývá historií psychiatrie a dětské a dorostové psychiatrie, vzděláváním psychiatrických sester, duševními onemocněními v dětském věku, rozdělením dětského věku, životními potřebami dítěte a ošetřovatelským procesem u dítěte s psychiatrickým onemocněním. Druhá část, praktická, je tvořena z výsledků získaných pomocí polostrukturovaných rozhovorů, které byly nahrávány elektrickým diktafonem a poté přepisovány a kategorizovány. Následně vzniklo 5 kategorií: Fyziologické potřeby, Potřeba bezpečí a jistoty, Potřeba lásky a sounáležitosti, Potřeba uznání a sebeúcty a kategorie Potřeba seberealizace. Každá tato kategorie byla následně rozdělena na několik podkategorií dle odpovědí informantů a převedena do tabulek a schémat. Výzkumného šetření se zúčastnilo 5 dětských pacientů a 3 sestry pracující na některém z oddělení dětské psychiatrické nemocnice. Z výsledků našeho šetření vyplynulo, že v tvrzeních obou výzkumných skupin jsou časté neshody a lišící se názory. Z toho vyplývá, že by se tato problematika měla i nadále řešit. Předešli bychom tak negativním zkušenostem s hospitalizacemi, snížení traumatických zážitků a tím k zmírnění utvoření negativního obrazu vůči zdravotnické péči, a navázání zdravějších vztahů pacient-personál.
Úloha sestry v dárcovství orgánů u dětských pacientů
Votavová, Kateřina ; Kulířová, Veronika (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Téma diplomové práce jsem zvolila problematiku ošetřovatelské péče u pediatrických pacientů před odběrem orgánů na resuscitačním oddělení. Považuji toto téma za společensky velmi aktuální, protože počet čekatelů na transplantačních listinách se stále zvyšuje. Vzhledem k tomu, že právě dětští čekatelé na transplantaci jsou nejvíce ohroženou skupinou, zaměřila jsem se na dětského dárce orgánů. V teoretické části se zabývám koncepcí smrti a jejím stanovením, včetně vyšetřovacích metod, které ve- dou k potvrzení smrti mozku. Představuji činnost Koordinačního střediska transplantací a úlohu koor- dinátora v dárcovském programu, která se zároveň prolíná do programu transplantačního. Podstatnou složkou je právní legislativa a etická hlediska, která jsou nedílnou součástí dárcovského systému v ČR. Studijní materiály jsem vyhledávala v databázích NLK, SVKKL, Medvik, Embase, PubMed, Wiley Online Library, Medscape. Vodítkem mi byla také vypracovaná rešerše z Národní lékařské knihovny a rešerše ze Středočeské vědecké knihovny v Kladně. Statistické údaje jsem získala z internetových zdrojů, především z KST. Metodika: Volba případové studie nejlépe plní požadavky nutné k zmapování...
Specifika péče o dětského pacienta v přednemocniční neodkladné péči
POLESOVÁ, Kristýna
Dítě není malý dospělý. Od dospělého člověka se liší v anatomických, fyziologických, patofyziologických a metabolických systémech. Specifika se promítají také v přístupu a komunikaci s pacientem. Znalost specifik dětského věku je nezbytnou součástí všech zdravotníků, kteří o pediatrické pacienty pečují. V urgentní péči toto platí dvojnásobně. V České republice se pediatrická péče poskytuje pacientům od narození do 18 let + 364 dní věku. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá anatomickými a fyziologickými odlišnostmi dětského věku a specifiky péče o dětského pacienta. V práci je popsán pediatrický protokol s jeho využitím v praxi, péče o novorozence v přednemocniční neodkladné péči a jsou zde upřesněné postupy výkonů, které jsou nezbytné k zajištění dětského pacienta. Dále jsou v teoretické části zpracované základy farmakologie v neodkladné péči a alternativní cesty pro podání léčiv. Práce se také zabývá problematikou komunikace s pacientem, právy dítěte, imobilizací a transportem dětského pacienta a akutními stavy. V bakalářské práci byly stanoveny 3 cíle. Prvním cílem bylo objasnit specifika péče o dětského pacienta v přednemocniční neodkladné péči. Druhým cílem bylo prozkoumat specifika komunikace v péči o dětského pacienta v přednemocniční neodkladné péči. Třetím cílem bylo zmapovat specifika péče o dětského pacienta z pohledu zdravotnického záchranáře. Empirická část bakalářské práce byla zpracována kvalitativní metodou, formou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný vzorek tvořilo 10 zdravotnických záchranářů z Jihočeského kraje. Výzkum probíhal od března do dubna roku 2023. Získaná data byla zpracována a popsána. V empirické části byly stanoveny 3 výzkumné otázky. První otázka zkoumala, jaká jsou specifika péče o dětského pacienta v přednemocniční neodkladné péči. Výzkum ukázal, že specifika se týkají především v anatomii a fyziologii dítěte, farmakologii, odlišných pomůckách, výkonech a komunikaci. Druhá otázka se zabývala specifiky komunikace v péči o dětského pacienta v přednemocniční neodkladné péči. Všichni informanti shledali v komunikaci s dítětem velké úskalí. Především uváděli důležitost milého přístupu, trpělivosti a směřování komunikace primárně k dětskému pacientovi. Třetí otázka mapovala, jaká jsou specifika péče o dětského pacienta z pohledu zdravotnických záchranářů. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že specifika vnímají především v anatomii a fyziologii dětského těla. Mimo jiné také v přístupu a komunikaci. Zdravotničtí záchranáři vyjádřili strach a obavy z péče o kriticky nemocné dítě.
Komunikace rizik při lékařském ozáření dětských pacientů v nukleární medicíně
SOVADINOVÁ, Petra
Radiační ochrana u dětských pacientů je momentálně velmi aktuálním tématem. Využití ionizujícího záření v medicíně u dětí je nedílnou součástí diagnostiky nebo léčbě mnoha onemocnění. Radiosenzitivitě u dětí je mezinárodně věnována pozornost. Důvod je ten, že dětský organismus je mnohem citlivější na záření než dospělý a mnoho rodičů se obává své dítě vystavit rizikům ionizujícího záření. Může dojít i k tomu, že vyšetření mohou odmítnout, avšak důsledná a srozumitelná komunikace odborníků s rodiči může přispět k větší důvěře a psychickému klidu rodičů i jejich dětského pacienta. V teoretické části je popsána problematika ionizujícího záření, jeho účinků na lidský organismus a využití ionizujícího záření v medicíně, konkrétně při vyšetření na oddělení nukleární medicíny. Diplomová práce je zaměřena na rizika u dětských pacientů, kteří podstupují vyšetření, při němž je použito ionizující záření. Hlavním cílem diplomové práce je zdůraznit důležitost ionizujícího záření v medicíně a zjistit jakým způsobem probíhá komunikace mezi rodiči a odborným pracovníkem před vyšetřením. Zároveň apeluje na pozitivní přínos vyšetření převažující nad riziky. Součástí výzkumného šetření je zjistit informovanost rodičů o vyšetření, které jejich dítě podstupuje a zda přispívá ke zmírnění jejich obav z aplikace ionizujícího záření. Výzkumná část je zpracována formou dotazníkového šetření s rodiči dětských pacientů a rozhovorů s odbornými pracovníky nukleární medicíny.
Specifika ošetřovatelské péče u dětí hospitalizovaných s infekčním onemocněním
KŮSOVÁ, Marie
Bakalářská práce se zabývá specifiky ošetřovatelské péče o děti hospitalizované s infekčním onemocněním. Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část se zabývá infekčními nemocemi v dětském věku, a to konkrétně infekčním onemocněním trávicího a respiračního traktu, infekčním exantémovým onemocněním a infekcemi postihujícími CNS. Dále se zabývá specifiky ošetřovatelské péče o děti s těmito nemocemi a jejich potřebami při hospitalizaci. Je zde popsán přenos a původci infekčních onemocnění a dále prevence infekčních onemocnění u dětí a to konkrétně bariérový režim. Výzkumná část je zaměřena na specifika ošetřovatelské péče a na nejčastější ošetřovatelské problémy u dětí s infekčním onemocněním. Cílem této části bylo zjistit a popsat specifika ošetřovatelské péče u dětí hospitalizovaných s infekčním onemocněním. Pro realizaci výzkumného šetření byla použita kvalitativní forma výzkumného šetření prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s deseti participantkami. Pro výzkumné šetření byly záměrně vybrány sestry z dětského oddělení. Otázky byly mířené na konkrétní soustavy, které jsou probírané v teoretické části této práce. Výzkumné šetření bylo ukončeno po teoretickém nasycení dat. Data byla následně kategorizována metodou otevřeného kódování, a to konkrétně metodou "tužka a papír". Na základě tohoto kódování bylo sestaveno několik kategorií a podkategorií. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že sestry znají specifika ošetřovatelské péče u dětí s infekčním onemocněním. Sestry umí popsat postup bariérové ošetřovatelské péče, ale ne všemi sestrami je tento postup dodržován. Sestry jsou schopny vyjmenovat a popsat nejčastěji vyskytované ošetřovatelské problémy u infekčních onemocnění.
Primární péče z pohledu dětské sestry pracující u praktického lékaře pro děti a dorost
TLAČILOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá primární péčí z pohledu dětské sestry pracující u praktického lékaře pro děti a dorost. Naším cílem bylo zjistit specifika práce sestry v primární péči a jejich spolupráci s rodiči dětí během preventivních prohlídek. Teoretická část je zaměřena na vymezení pojmu primární péče v pediatrii, pravidelné preventivní prohlídky, náplň práce sestry v primární péči a edukační a komunikační schopnosti. Naším cílem bylo zjistit specifika práce sestry v primární péči a jejich spolupráci s rodiči dětí během preventivních prohlídek. Praktická část byla zpracována formou kvalitativního šetření pomocí techniky polostrukturovaného rozhovoru s nelékařskými pracovníky v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost.
Potravinové intolerance a alergie u dětí z pohledu ošetřovatelského personálu
KREJSOVÁ, Lucie
Potravinová intolerance je stav, kdy je přítomna absence látky nebo skupiny látek, které za fyziologických podmínek pomáhají ke zpracování potravy. Potravinové intolerance se projevují rozmanitou škálou příznaků a může je způsobovat celá řada faktorů. Pokud se u dítěte rozvine potravinová intolerance, jeho organismus není z důvodu absence určité látky schopen trávit a zpracovat danou potravinu, a tak vznikne celá řada klinických příznaků, které se ve většině případů týkají více orgánových soustav. Na rozdíl od potravinové alergie je potravinová intolerance přímo závislá na množství požité vyvolávající látky a vzniku klinických příznaků. U potravinových intolerancí u méně citlivých jedinců nemusí ani stopové množství problematické potraviny vyvolat žádné klinické příznaky. Dokonce se doporučuje, aby dětský pacient, který trpí potravinovou intolerancí, nedržel eliminační dietu, ale aby malé množství problémové potraviny do stravy zařadil. Je to z důvodu prevence udržování nežádoucí senzibilizace. Mezi známé příznaky potravinové intolerance patří například průjem a bolesti břicha. Méně známými příznaky jsou únava, bolesti hlavy, migrény nebo muskuloskeletární problémy. V léčbě jsou v současné době na trhu pro laktózovou intoleranci dostupné doplňky stravy, které se užívají při jídle a obsahují laktázu, enzym, který pomáhá štěpit laktózu (mléčný cukr) a tak pacient může konzumovat i potraviny, které laktózu obsahují. V současné době je stále těžké pochopit patofyziologii vzniku některých potravinových intolerancí a z toho důvodu mohou být nebezpečné u pacientů v dětském věku. Na druhou stranu potravinová alergie je stav, kdy vzniká nepřiměřená a nežádoucí reakce imunitního systému dětského pacienta. Rozvoj potravinové alergie ovlivňují genetické predispozice dětského pacienta, ale i jeho prostředí. Potravinové alergie mohou způsobovat lehké, ale i velmi vážné reakce organismu. Proto se doporučuje na rozdíl od potravinové intolerance dodržovat eliminační dietu a vyhnout se i stopovému množství alergenu. Potravinové alergie mohou způsobit až život ohrožující stav, který se nazývá anafylaktický šok a může dojít k následnému úmrtí dětského pacienta. Proto je důležité, aby tito pacienti dodržovali přísnou dietu a aby jejich okolí, včetně rodičů a ošetřovatelského personálu znalo typické příznaky anafylaktického šoku. Mezi klinické příznaky potravinové alergie patří problémy gastrointestinálního traktu, respirační potíže nebo kožní příznaky, které u části pacientů zahrnují atopickou dermatitidu. V prevenci vzniku potravinové alergie hraje důležitou roli kojení a výživa laktující matky, protože během kojení dochází k důležitému mikrobiálnímu osídlení střev dítěte. U dětských pacientů je důležité vědět, že u většiny z nich časem, nejčastěji kolem školního věku, spontánně potravinové alergie vymizí. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jak sestry pečují o dětského pacienta, který trpí potravinovou alergií nebo intolerancí a zjistit, jakými znalostmi sestry disponují o potravinových alergiích a intolerancích. Pro uskutečnění výzkumu bylo využito kvalitativního šetření pomocí metody polostrukturovaného rozhovoru. Pro kvalitnější zpracování byly rozhovory anonymně nahrávány na diktafon a následně přepsány do písemné podoby. Výsledky kvalitativního šetření byly analyzovány pomocí metody tužka a papír, tedy zakódovány. Dále byly výsledky kategorizovány do pěti kategorií. Kategorizace: Příznaky, Potravinové alergie, Znalosti, Anafylaktický šok, Specifika ošetřovatelské péče. Kategorie jsou nadále rozdělené systematicky podle výsledných odpovědí respondentek do dalších jedenácti podkategorií. Výsledky jsou přehledně rozdělené do tabulky a schémat. Z výzkumu vyplynulo, že sestry znají specifika ošetřovatelské péče o děti s potravinovou alergií nebo intolerancí. Zmapované znalosti sester o potravinových alergiích a intolerancích jsou nedostatečné.
Ošetřovatelská péče u dětí hospitalizovaných s respiračním onemocněním z pohledu rodičů
ŠÁTAVOVÁ, Iva
Současný stav: S respiračním onemocněním se setkáváme během našeho života běžně. Velmi častou skupinou, kterou postihuje právě toto onemocnění bývají nejčastěji děti. Mnoho autorů udává, že je to z důvodu, protože děti nemají dostatečně vyzrálý imunitní systém a také jsou častými účastníky větších kolektivů. My jsme se v této práci zaměřili na rodiče, kteří prožívají hospitalizaci se svým dítětem, právě z důvodu respiračního onemocnění. Cíle práce: Pro tuto bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle. První cíl byl zaměřen na to, jak je z pohledu rodičů poskytována ošetřovatelská péče jejich dětem s respiračním onemocněním. Ve druhém cíli byl zmapován postoj rodičů k této ošetřovatelské péči u jejich hospitalizovaného dítěte. Metodika: Pro výzkumné šetření této bakalářské práce byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. U sběru dat byla využita technika polostrukturovaných rozhovorů s rodiči dětí hospitalizovaných na dětském oddělení s respiračním onemocněním. Dialogy byly zaznamenávány pomocí funkce "Diktovat" a následně analyzovány pomocí techniky otevřeného kódování "tužka a papír". Velikost výzkumného vzorku byla stanovena na základě teoretického nasycení získaných dat. Výsledky: Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že rodiče dětí hospitalizovaných s respiračním onemocněním jsou spokojeni s ošetřovatelskou péčí, která je jejich dětem poskytována. Rodiče jsou na dětských odděleních informováni a edukováni o poskytování ošetřovatelské péče a rovněž se do ošetřovatelské péče aktivně zapojují. V ošetřovatelské péči každý z rodičů zastává postoj podpory pro své hospitalizované dítě. Rodiče také usilují u svého dítěte o navození klidnějšího prostředí a podmínek při výkonu ošetřovatelských činností.
Příjem polytraumatizovaného pacienta do nemocnice - příprava simulačních scénářů pro záchranáře a sestry
ŠEVČÍKOVÁ, Tereza
Nejčastější příčinou úmrtí dětí a mladistvých jsou traumata. Česká republika se umisťuje na jednom z předních míst v Evropě. U dětí dominují pády, dopravní nehody, kdy je dítě v pozici spolujezdce nebo kdy je dítě zastoupeno jako chodec či cyklista. Mezi další příčiny patří popáleniny, utonutí či udušení. Ošetření v prvních 20 minutách je pro další prognózu pacienta nejdůležitější. Proto je třeba postupovat při ošetřování rychle a poskytnout nejprve neodkladnou pomoc - což znamená zajistit dýchací cesty a oběh. Polytraumatizovaný pacient je považován jako osoba ve velmi závažném stavu, která potřebuje akutní pomoc záchranných složek. Při příjmu polytraumatizovaného pacienta do nemocnice je důležité, aby ošetřující tým si práci zorganizoval a poskytl pacientovi, co nejrychlejší a nejkvalitnější péči. Diplomová práce je zpracována teoretickou formou a je rozdělena na čtyři části. Vědecké informace byly získávány prostřednictvím studia odborné literatury. Jednalo se o literaturu českou i zahraniční a bylo využito jak monografických děl, tak vědeckých periodik. Ke zpracování postupů ošetřovatelské péče o děti s polytraumatem a rozšířenému získávání dat k diplomové práci velmi přispěly mé osobní zkušenosti z pozice všeobecné sestry na resuscitačním oddělení pro děti. Diplomová práce vytváří souhrn postupů u příjmu polytraumatizovaného pacienta a umožňuje lepší orientaci v poskytování ošetřovatelské péče u dětí. Zaměřuje se na odlišnosti v poskytování urgentní péče u dětí a vyzdvihuje priority při ošetřování pacientů v přednemocniční a nemocniční péči. Poukazuje také na střet nelékařských pracovníků s lékaři a schopnost spolupráce v poskytování péče v rámci ošetřujícího týmu. Diplomová práce podává informace o tématice příjmu polytraumatizovaného pacienta do nemocnice a je určena především nelékařským zdravotnickým pracovníkům, ale také odborné i laické veřejnosti.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 28 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.