Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 107 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Analýza obsahu významných nutrientů v tropickém ovoci a v jejich škůdcích
Remencová, Julie
Diplomová práce pojednává o analýze vybraných nutričně významných prvků ve vybraných druzích tropického ovoce a jejich škůdcích. Cílem práce bylo zjistit, zda existuje vztah mezi obsahem minerálních látek v tropickém ovoci a škůdcích a objasnit, zda zjištěné korelace lze využít k cílené ochraně proti škůdcům. Vrtule velkohlavá (Ceratitis capitata) a vrtule (Bactrocera zonata) patří k nejnebezpečnějším a ekonomicky nejvýznamnějším druhům čeledi Vrtulovitých, které způsobují značné ekonomické ztráty v hodnotě stovek miliónů amerických dolarů ročně. Teoretická část popisuje jednotlivé analyzované druhy tropického ovoce z hlediska obecné charakteristiky, produkce a spotřeby, chemického složení a využití. Literární přehled dále pojednává o vybraných nutrientech – vápníku, hořčíku, železu, zinku, manganu a mědi z pohledu významu ve výživě člověka. Praktická část se zabývá analýzou výše uvedených prvků pomocí plamenové absorpční spektrometrie ve vzorcích tropického ovoce – manga (Mangifera indica), mandarinek (Citrus unshiu), kaki (Diospyros kaki) a granátových jablek (Punica granatum) a vzorcích dvou druhů vrtulí B. zonata a C. capitata. Z provedených korelací obsahů prvků v ovoci a v mouchách vyplývá, že k identifikaci původu škůdce je možné použít stanovení vápníku, neboť byla zjištěna významná korelace pouze mezi obsahy vápníku v mandarince a C. capitata živené mandarinkou.
Stanovení vybraných prvků v obilných moukách a jejich bezlepkových alternativách
Venclová, Veronika ; Hraníček, Jakub (vedoucí práce) ; Nováková, Eliška (oponent)
Tato práce se věnuje stanovení vápníku, hořčíku, fosforu, draslíku, sodíku, železa, zinku, mědi, manganu a molybdenu v obilných lepkových moukách a jejich bezlepkových alternativách. Vzorky mouky byly rozkládány pomocí mikrovlnného zařízení a prvky v roztocích byly následně stanovovány pomocí hmotnostního spektrometru s indukčně vázaným plazmatem. Před samotným stanovením prvků byla provedena optimalizace rozkladu vybraných druhů mouk. Cílem práce bylo stanovení uvedených prvků ve vzorcích mouk a vytvořit základní přehled prvkového složení různých druhů mouk. Tento přehled a porovnání jednotlivých druhů mouk má pomoci lidem s celiakií při výběru bezlepkových alternativ za pšeničnou mouku. Klíčová slova Hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem, mikrovlnný rozklad, vápník, hořčík, fosfor, draslík, sodík, železo, zinek, měď, mangan, molybden, pšeničná mouka, bezlepkové mouky, celiakie
Toky vybraných prvků v nadzemním opadu temperátního lesa střední Evropy
Bašta, Jan ; Oulehle, Filip (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
4 Abstrakt Nadzemní opad je nejvýznamnějším vnitrosystémovým tokem v ekosystému temperátního lesa. Pro většinu živinově důležitých makroprvků (N, P, Ca, Mg, K) je zároveň největším vstupním tokem na povrch půdy. V podmínkách střední Evropy, ale chybí rozsáhlejší studie o velikosti tohoto toku ve vztahu k zásobám prvků. Síť malých lesních povodí GEOMON slouží k výzkumu dlouhodobých trendů cyklů živin v temperátním lese střední Evropy a vlivu člověka na ně. V rámci této sítě byly na konci roku 2019 na 14 povodích na celkem 19 lokalitách nainstalovány odběráky na nadzemní opad. Ten byl ve dvouměsíčním kroku odebírán, vážen a roztříděn na jednotlivé frakce. Tyto frakce byly analyzovány pro zjištění koncentrace sledovaných prvků. Z těchto hodnot byly následně vypočítány toky sledovaných prvků v nadzemním opadu. Zjištěné hodnoty byly porovnány s charakteristikami jednotlivých lokalit a zásobami prvků v povodích. Sledované prvky je možné seřadit sestupně dle velikosti toku daného prvku nadzemním opadem oproti ostatním vstupům daného prvku na povrch půdy následovně: C, P, N, Ca, Mg a K. Průměrné množství nadzemního opadu v síti GEOMON je 4,6 t.ha-1.rok-1, což odpovídá 2,3 t C.ha-1.rok-1. Tyto hodnoty jsou vyšší, než jsou průměrné hodnoty pro temperátní lesy. Průměrné toky dalších prvků jsou 60 kg N.ha-1.rok-1, 25...
Stanovení vápníku, hořčíku a fosforu v kostech vybraných živočichů
Škardová, Alice ; Hraníček, Jakub (vedoucí práce) ; Kozlík, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována stanovení vybraných prvků (vápníku, hořčíku a fosforu) v kostech různých druhů živočichů a jejich vzájemného porovnání. Analyzované vzorky kostí byly vybrány za účelem porovnání výživových hodnot v souvislosti se stanovovanými prvky. Získané vzorky kostí byly nejprve mechanicky rozmělněny a naváženy do rozkladných patron. Pomocí vysokotlakého mikrovlnného rozkladu za přítomnosti kyseliny dusičné a chlorovodíkové byly vzorky převedeny do roztoku a následně vhodným způsobem naředěny. Analýza kapalných vzorků byla provedena pomocí hmotnostního spektrometru s indukčně vázaným plazmatem. Výsledný obsah všech třech prvků byl vypočten na základně kalibračních závislostí a se započtením navážky vzorku a příslušného faktoru ředění. Všechny získané výsledky byly nad limitem detekce přístroje za daných podmínek. Tento limit byl pro vápník 0,38 mg/l, pro hořčík 0,037 mg/l a pro fosfor 0,078 mg/l. Základním přínosem této práce je ucelený přehled o obsahu prvků v kostech různých druhů živočichů.
Vliv vlhkosti na pevnost povrchu pískovcových skalních výchozů
Fraňková, Kateřina-Alexandra ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Bruthans, Jiří (oponent)
Cílem práce je rešeršní studií a pomocí konkrétních příkladů z vlastního i nevlastního výzkumu zhodnotit vliv vlhkosti na tahovou pevnost pískovcových skalních výchozů a dále také zhodnotit možný vliv člověka na erozi pískovcových skal, zejména horolezeckou činností. Vlivu vlhkosti na tahovou pevnost pískovce se doposud věnovalo jen málo studií a byť se z výsledků těchto studií obecně dá říci, že s rostoucí vlhkostí tahová pevnost pískovcových skalních výchozů klesá, jsou zde rozdíly v závislosti na specifikách vybraných studovaných oblastí. Bylo by proto zajímavé udělat studii, která pojmenuje a zhodnotí možné aspekty ovlivňující tuto závislost. Ve své práci jsem zhodnotila studie provedené různou metodikou, která je popsána v samostatné kapitole. Z výsledků studií vyplývá, že tahová pevnost se s rostoucí vlhkostí opravdu snižuje, míra snížení ale závisí především na mineralogickém složení horniny. Tahová pevnost hornin s vysokým obsahem jílového či organického materiálu se bude s rostoucí vlhkostí snižovat podstatně více než tahová pevnost hornin s vysokým obsahem křemene. Rovněž jsem se zabývala zhodnocením několika studií týkajících se případného vlivu tzv. magnézia (používaného horolezci na vysoušení rukou při lezení) na erozi pískovcových skal. Z výsledků těchto studií vyplývá, že magnézium...
Konstrukční návrh mechanismu pro čištění hořčíkového svařovacího drátu
Seidler, Filip ; Jaroš, Jan (oponent) ; Slavíček, Jakub (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývala konstrukčním návrhem mechanismu pro čištění hořčíkového svařovacího drátu. V první části práce byla provedena rešerše možných řešení a komerčně dostupných přístrojů zajišťujících čištění drátů. Použitelnost jednotlivých řešení byla následně vyhodnocena a na základě vyhodnocení bylo navrženo vlastní řešení splňující zadané podmínky. Vlastní návrh využíval principů vyplývajících z rešerše stávajících i nekonvenčních řešení, které dále rozvíjí, čímž se podařilo naplnit požadavky hlavních i vedlejších cílů zadání. Konstrukční návrh umožňoval odstranění nečistot a koroze z povrchu hořčíkového svařovacího drátu splňující specifické podmínky zadání.
Specifika minerální výživy rostlin na hadcových půdách
Škopová, Lucie ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Hadec je metamorfovaná ultrabazická hornina, na které se utváří substrát se specifickými kombinacemi vlastností zodpovědných za tvorbu typických nehostinných podmínek pro život rostlin. Charakteristické chemické složení hadcových půd spočívá v nízkém poměru Ca:Mg iontů, nízkém obsahu biogenních prvků (P, K, N) a naopak ve vysoké koncentraci těžkých kovů (Co, Cr, Ni). Život tamních rostlin stěžují ale i abiotické faktory v podobě skalnatého povrchu, mělké půdní vrstvy a nedostatku vody. Cílem této bakalářské práce bylo shrnout komplex charakteristického hadcového fenoménu, který v mnoha ohledech vytváří stres pro růst rostlin. Díky zmíněné specifitě se hadce vyznačují specifickou flórou a vegetací v čele s řadou endemitů. Práce je zaměřena na specifickou minerální výživu rostlin a shrnuje poznatky o mechanismech adaptace rostlin žijících na hadcovém substrátu. Zaměřila jsem se především na problematiku typického nízkého poměru Ca:Mg iontů v hadcové půdě a popsala funkce těchto prvků v rostlinách a stresové působení nadbytku Mg. Napříč celou touto prací se zároveň zabývám doposud identifikovanými mechanismy přijmu a transportu k hadcům relevantních živin v rostlinách. V závěru se zabývám schopnostmi rostlin přežívat v hadcových půdách i přes velkou koncentraci těžkých kovů, popisuji působení nadbytku...
Příprava a charakterizace fluoridového konverzního povlaku na hořčíkovém materiálu
Šmíd, Jakub ; Doskočil, Leoš (oponent) ; Březina, Matěj (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá přípravou fluoridových konverzních povlaků na hořčíkovém materiálu. Byl sledován vliv doby povlakování na tvorbu povlaku a měřena korozní odolnost vzniklých povlaků. Teoretická část je zaměřena na hořčík a jeho slitiny, metodu práškové metalurgie, korozi a ochranu proti ní. Dále jsou rozebrány konverzní povlaky, především fluoridové, a jejich využití. Rešeršní část se zaměřuje na současný stav výzkumu v oblasti fluoridových konverzních povlaků. Experimentální část popisuje postupy přípravy vzorků a tvorby povlaků. Je zkoumán vliv času na vznik povlaku sledováním mikrostruktury, a to především prvkovou analýzou povrchu vzorků v řezu. Dále je měřena korozní odolnost vzorků pomocí potenciodynamické polarizace v roztoku NaCl.
Studium vlivu legovacích prvků na rozpustnost titanu v hořčíku
Staněk, Jan ; Buchtík, Martin (oponent) ; Březina, Matěj (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem vlivu hliníku a zinku na rozpustnost titanu v hořčíku. V teoretické části jsou shrnuty základní poznatky o hořčíku a o hořčíkových slitinách se zaměřením na systémy obsahující hliník, zinek a titan. Dále je zde popsána technologie práškové metalurgie, konkrétně příprava, zhutňování a slinování kovových prášků. Teoretickou část uzavírá rešerše o současném výzkumu ternárních a kvaternárních hořčíkových slitin. Experimentální část je zaměřena na přípravu hořčíkového materiálu legovaného titanem, zinkem a hliníkem pomocí práškové metalurgie a základní strukturně-mechanickou charakterizaci připravených materiálů. Byl sledován vliv legovacích prvků a teploty na rozpustnost titanových částic v hořčíku. Bylo zjištěno, že hlavní podmínkou rozpouštění titanu v hořčíku je teplota 800 °C a přítomnost hliníku, který zahajuje reakci tvorbou intermetalických sloučenin s titanem. Po začlenění titanu do struktury materiálu došlo vedle popsaných struktur také ke vzniku nových intermetalických sloučenin se všemi prvky, které dosud nebyly v literatuře popsány.
Využití hořčíku u nosnic
Jandová, Eliška
Diplomová práce se zabývá stanovením retence hořčíku v organismu. Pro experiment byly použity kuřice nosného typu hybrida Bovans Brown od 14. týdne věku. Slepice po celou dobu pokusu byly krmeny ad libitum krmnou směsí s indikátorem oxidem chromitým. Od zahájení snášky byly každý den odebírány vejce pro stanovení pevnosti skořápky. Bilanční stravitelnost hořčíku byla zjišťována ve třídenních periodách. Spotřeba krmiva byla zjišťo-vána indikátorovou metodou. Průměrná bilanční stravitelnost hořčíku z krmné směsi byla 55,1 %. Maximálních hodnot, okolo 58 %, dosahovala mezi 40 – 60 dny po snesení 1. vej-ce. Průběh retence hořčíku od 43. dne před snesením 1. vejce a 73. den po snesení 1. vejce lze vyjádřit polynomickou rovnicí 2. stupně: Y= -0,0009x2 + 0,1316x + 54,12; R2 = 0,6414. S postupující snáškou a hmotností vajec se zvyšovala denní retence hořčíku, která byla před zahájením snášky 127 mg. Během snášky bylo v těle nosnice denně zadržováno 179 – 196 mg hořčíku. Průměrný obsah hořčíku ve skořápce byl 3,771 ± 0,2131 g/kg. Za celé bilanční období byla průměrná spotřeba krmiva 120,13 g. V hodnocení kvality vajec od 17. do 29. týdne věku se všechny hodnoty shodovaly s technologickým návodem daného hybrida.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 107 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.