|
| |
|
|
Interaction of 7,8-dihydroxyflavone with physiological metals
Streďanská, Aneta ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Červený, Lukáš (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakológie a toxikológie Študentka: Aneta Streďanská Školiteľ: prof. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Konzultant: PharmDr. Zuzana Lomozová, Ph.D. Názov diplomovej práce: Interakcie 7,8-dihydroxyflavónu s fyziologickými kovmi 7,8-dihydroxyflavón patrí medzi fenolické látky súhrne označované ako flavonoidy. Flavonoidy sú bioaktívne zložky bohato distribuované v každodennej strave so schopnosťou modulovať zdravie a ochorenia prostredníctvom mnohých mechanizmov vrátane svojej antioxidačnej aktivity. Avšak za určitých podmienok môžu vykazovať aj prooxidačné účinky. Vzhľadom na túto skutočnosť, ktorá súvisí jak s vplyvom jednotlivých faktorov, tak s pestrou štruktúrou flavonoidov, je preto esenciálne pochopiť dané redoxné správanie na základe vzťahu štruktúry a účinku a porozumieť ich fyziologickým, farmakologickým, a teda i prípadným toxickým vlastnostiam. Interakcia s fyziologickými kovmi je daná štruktúrou molekuly prostredníctvom dihydroxy uskupenia v polohe 7 a 8. Tieto spomenuté kovy sú esenciálne pre mnohé biochemické pochody v biologických systémoch. Ich homeostáza je v ľudskom tele prísne regulovaná a narušenie tejto rovnováhy môže viesť k vývoju rôznych patofyziologických zmien. Táto práca prezentuje flavonoidy a fyziologické...
|
|
|
Kompozitní materiály Mg-hydroxyapatit připravené práškovou metalurgií
Řičánek, Adam ; Doskočil, Leoš (oponent) ; Buchtík, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na přípravu kompozitního materiálu hořčík-hydroxyapatit metodami práškové metalurgie. Teoretická část se zabývá hořčíkem, hořčíkovými slitinami a hořčíkovými materiály. Následně jsou v teoretické části shrnuty základní poznatky týkající se práškové metalurgie, zpracování materiálů připravených práškovou metalurgií a kompozitních materiálů s kovovou matricí. V experimentální části bakalářské práce byly připraveny dvě série vzorků kompozitních materiálů s různým obsahem hydroxyapatitu kompozitní materiály zpracované smícháním Mg a plniva a kompozitní materiály zpracované semletím Mg a plniva. U obou sérií vzorků byla v rámci charakterizace zkoumána mikrostruktura a prvkové složení, tvrdost, pevnost v tlaku a korozní odolnost. U kompozitů připravených mletím byla pozorována vysoká homogenita materiálu. Tvrdost, pevnost v tlaku i korozní odolnost se s rostoucím obsahem hydroxyapatitu zvyšovala. U série kompozitů připravených mícháním byla pozorována heterogenní struktura materiálu. S rostoucím obsahem plniva nebyl pozorován evidentní trend nárůstu tvrdosti, korozní odolnost se mírně zvýšila. Pevnost v tlaku s rostoucím obsahem hydroxyapatitu klesala v důsledku nižší soudržnosti a nekompaktnosti struktury.
|
|
|
Vliv legujících prvků na rozpustnost titanu v hořčíkových slitinách
Matocha, Martin ; Buchtík, Martin (oponent) ; Březina, Matěj (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem legovacích prvků na rozpustnost titanu v hořčíkových slitinách. V teoretické části byla vypracována literární rešerše na téma tvorba, složení, zpracování a stručné možnosti analýzy hořčíkových slitin s důrazem na možnost legování hořčíkových slitin titanem. Experimentální část byla zaměřena na přípravu systémů o různém složení za účelem dosažení integrace titanu do hořčíkové slitiny. Po přípravě vzorků daných systémů byla provedena jejich analýza pomocí SEM/EDS a XRD. V závislosti na průběžných výsledcích analýzy vzorků bylo usilováno o optimalizaci doby držení vzorků daného systému na teplotě 905 °C. Bylo zjištěno, že při stabilizaci modifikace titanu lze dosáhnout míšení titanu, zinku a hořčíku. Podmínkou vzniku modifikace titanu je co nejvyšší teplota, kterou systém dovoluje. Teplota avšak musí přesahovat alespoň 881 °C. Stabilitu modifikace titanu také podporuje absence legovacích prvků, které podporují stabilitu modifikace titanu. Směs prvků výše zmíněného systému nebyla doposud v odborné literatuře popsána.
|
|
|
Studium vlivu EDTA na vlastnosti podvojně vázaných hydroxidů připravených na Mg substrátech
Tkadlec, Tomáš ; Doskočil, Leoš (oponent) ; Buchtík, Martin (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce byla příprava a charakterizace MgAl LDH povlaků na Mg substrátech připravených práškovou metalurgií za účelem zlepšení korozní odolnosti. Povlaky byly připraveny v reakční směsi s různými koncentracemi EDTA. Korozní odolnost povlakovaných vzorků byla analyzována pomocí potenciodynamických měřeními a srovnána s nepovlakovaným Mg. Nejlepší korozní odolnost vykazoval vzorek připravený s 5mM koncentrací EDTA v reakční směsi. Vyšší koncentrace EDTA vedla ke zhoršení korozních vlastností. Popis morfologie a struktury povlaků a prvkového složení byl proveden pomocí elektronové mikroskopie a využitím EDS analýzy. Fázová analýza byla provedena pomocí rentgenové difrakce (XRD). Bylo prokázáno, že EDTA ovlivňuje strukturu LDH povlaků. Při koncentraci EDTA nad 25mM v reakční směsi dochází ke vzniku povlaků typu Al(OH)3.
|
|
|
Příprava a charakterizace podvojných vrstevnatých hydroxidů na Mg substrátech připravených práškovou metalurgií
Kobzinková, Eliška ; Doskočil, Leoš (oponent) ; Buchtík, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá přípravou a charakterizací podvojných vrstevnatých hydroxidů (LDH) na Mg substrátech připravených práškovou metalurgií. Teoretická část se zabývá hořčíkem, práškovou metalurgií hořčíku a LDH povlaky a metodami jejich přípravy se zaměřením na MgAl-LDH. Teoretická část je zakončena rešeršní studií současného výzkumu v oblasti přípravy LDH povlaků na hořčíkových substrátech a vlivem procesních parametrů na vlastnosti povlaků. Experimentální část zahrnuje proces optimalizace MgAl-LDH na Mg vzorcích připravených metodou práškové metalurgie. Hodnocena byla zejména morfologie a struktura povlaků a jejich prvkové složení. Hodnocení bylo prováděno pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu (SEM) s energiově disperzním spektrometrem (EDS). U optimalizovaných MgAl-LDH povlaků bylo také provedeno hodnocení elektrochemických korozních vlastností pomocí potenciodynamických zkoušek v korozním prostředí Hankova roztoku a fázová analýza pomocí rentgenové difrakce (XRD).
|
|
| |
|
|
Mechanické vlastnosti hořčíkové slitiny AZ91E připravené metodou ECAP
Darida, Jiří ; Válka, Libor (oponent) ; Pantělejev, Libor (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá mechanickými a únavovými vlastnostmi hořčíkové slitiny AZ91 připravené metodou EX-ECAP. Tato metoda zahrnuje aplikaci extruze následované procesem ECAP. K získání základních mechanických charakteristik byly provedeny tahové zkoušky při pokojové a zvýšených teplotách. Dále byly provedeny zkoušky únavy a ze získaných dat byla sestavena S-N křivka. Práce obsahuje také metalografické hodnocení mikrostruktury a fraktografickou analýzu lomových ploch zkušebních a tahových únavových těles.
|
|
|
Objemové materiály na bázi Zn a Mg pro biomedicínské aplikace
Ryšťák, Jaroslav ; Fintová, Stanislava (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je proces přípravy objemového materiálu Zn-Mg slinováním při lisování za tepla z práškových směsí. Objemové materiály byly hodnoceny z hlediska struktury, porozity a fyzikálně mechanických charakteristik připraveného materiálu. Výsledky těchto hodnocení a jejich interpretace vzhledem k přípravě materiálu byly použity pro následnou optimalizaci jednotlivých parametrů procesu přípravy objemového materiálu. Řešení je zaměřeno na studium a řízení procesů při přípravě objemového materiálu a popis těchto dějů z fyzikálně-chemického hlediska s ohledem na tvorbu struktury a výsledné vlastnosti.
|
|
|
Nanokompozity s kovovou matricí
Chlupová, Monika ; Kohout, Jan (oponent) ; Zapletal, Josef (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá převážně nanokompozity s kovovou matricí (MMNC), jejichž výzkum započal teprve nedávno. V první části této práce jsou definovány kompozitní materiály obecně, přičemž větší část je věnována kompozitům s kovovou matricí (MMC), na níž jsou popsány i mechanismy zpevnění kompozitů, které se uplatňují i u kompozitů, které mají velikost výztuže v řádu nanometrů. Druhá část práce, je již zaměřena konkrétně na nanokompozity s kovovou matricí. Zde je nejdříve definován pojem nanokompozitních materiálů s kovovou matricí a jejich rozdělení, poté následuje definice výztuží, které je možné pro výrobu nanokompozitů použít, jsou zde popsány rovněž možnosti výroby těchto vyztužujících fází a také jejich vliv na strukturně mechanické vlastnosti výsledného kompozitu. Po této části následuje popis možných postupů výroby nanokompozitů s jejich výhodami a omezeními. V poslední části je nastíněno, jak by měl probíhat výzkum a vývoj těchto materiálů, aby mohly být v budoucnosti komerčně vyráběny a používány.
|
host ::
RSS.