|
|
Tvorba účelové mapy zámeckého parku Židlochovice
Pospíšilová, Iveta ; Kuruc, Michal (oponent) ; Kalvoda, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá tvorbou účelové mapy centrální části zámeckého parku přilehlého k Zámku Židlochovice. Předpokládá se, že výsledná účelová mapa bude v budoucnu využita k dendrologickým studiím a jiným činnostem spojeným s péčí o dřeviny. Zámecký park je vlastnictvím státu Česká republika. Právo hospodařit s tímto státním majetkem náleží Lesnímu závodu Židlochovice, který spadá pod Lesy České republiky, s. p. Obsahem účelové mapy je polohopis, výškopis a popis. V polohopisné části je zvláště kladen důraz na podrobné rozlišení druhů dřevin. Dosažená přesnost měření byla testována třemi kontrolními profily. Výsledná účelová mapa centrální části zámeckého parku je vyhotovena v měřítku 1:500 ve 3. třídě přesnosti dle ČSN 01 3410.
|
|
|
Účelová mapa zámeckého parku v Buchlovicích
Martináková, Veronika ; Bartoněk, Dalibor (oponent) ; Vondrák, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá tvorbou účelové mapy zámeckého parku v Buchlovicích. Je zde popsán postup vyhotovení výsledné mapy v měřítku 1:500 ve 3. třídě přesnosti dle ČSN 01 3410 Mapy velkých měřítek - základní a účelové mapy. Přiblíženy jsou i teoretické základy, z nichž práce vychází. Výsledný elaborát bude sloužit k rekonstrukci a zahradním úpravám parku.
|
|
|
Šlechtické sídlo ve víru moderní doby - Proměny zámeckého parku v Krásném Dvoře
Kocek, Karel ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Předložená práce se věnuje vývoji zámeckého parku v Krásném Dvoře, který zkoumá na základě dostupných pramenů. V pěti kapitolách, zahrnujících období let 1783 - 1986, se zaměřuje na důvody, které vedly ke vzniku parku. Současný stav porovnává s dochovanými zprávami, s pojednáními, která byla napsána významnými návštěvníky, s hospodářskými záznamy majitelů, ale také s korespondencí. Zvláštní pozornost je upřena na rekonstrukce, kterými park v průběhu let prošel, proměnu jeho zástavby a terénní úpravy, které jsou porovnány se současným stavem. Základním cílem práce je vytvoření dějinné osy areálu, kterou bude možné využít k popularizaci parku v očích široké veřejnosti. Klíčová slova Šlechtické sídlo, moderní doba, Krásný Dvůr, zámecký park, proměny.
|
|
| |
|
|
Obnova památky krajinářské architektury
Svobodová, Veronika
Cílem této bakalářské práce bylo nastudovat postupy průzkumu historického objektu a na základě provedených analýz a rozborů vytvořit návrh jeho obnovy. Tento návrh by měl navázat na původní záměr, a přitom prostor dotvořit tak, aby podpořil jeho současné využití. Jako modelový objekt pro tuto práci byl vybrán zanedbaný park a pozemky u zámku Radim ve Středočeském kraji. Po zpracování literární rešerše a provedení terénních průzkumů byla vytvořena situace reagující na potřeby a přání všech zúčastněných stran. Návrh pracuje s historickými podobami parku v různých etapách vývoje, které propojuje, a vytváří tak harmonický celek. Vypracován byl i návrh obnovy pro přilehlou kuchyňskou zahradu a zámecké nádvoří. Tyto prostory byly pojednány jednoduše a tak, aby co nejlépe plnily svou funkci. Celý projekt byl v průběhu zpracovávání konzultován jak s majitelem zámku, tak s pracovníky památkového ústavu. Snaha byla vytvořit takový návrh, aby mohl případně posloužit jako podklad pro reálnou obnovu parku a dalších prostranství zámku Radim.
|
|
|
Potřeba a možnosti obnovy zámeckého parku v Tovačově z pohledu vlastníka objektu
Šmídová, Andrea
První část práce se zabývá potřebou obnovy zámeckého parku v Tovačově. Potřeba obnovy parku byla hodnocena na základě několika faktorů, a to počtu ploch zeleně ve městě, jejich dostupnosti, funkce a využitelnosti k rekreaci. Výsledky byly následně podpořeny dotazníkovým průzkumem mezi obyvateli města a přilehlých vesnic. Druhá část práce se zabývá variantami obnovy parku. Všem variantám předchází první fáze obnovy, spočívající v pěstebních opatřeních. Dalšími variantami obnov byly "Zlepšení stavu objektu" a "Obnova v duchu historie". Varianty byly zakresleny do mapy a byl k nim vytvořen rozpočet. Výsledný materiál tak slouží vlastníkovi objektu při rozhodování o jeho obnově.
|
|
|
Zhodnocení variantních řešení revitalizace zámeckého parku Maříž a návrh alternativního řešení revitalizace
KALVODOVÁ, Vanda
Výsledkem předkládané diplomové práce na téma "Zhodnocení variantních řešení revitalizace zámeckého parku Maříž a návrh alternativního řešení revitalizace" je vlastní návrhová varianta a zhodnocení variantních řešení revitalizace zámeckého parku Maříž. První variantou je tzv. "bezzásahová varianta", ve které je popsán stav zámeckého parku v roce 2009, před provedením jakéhokoliv revitalizačního zásahu. Druhou variantou je "návrhová varianta", zpracovaná projektanty pro vlastníka parku. Poslední variantou je "varianta vlastní", která je zpracována autorkou diplomové práce. Každá varianta je hodnocena z hlediska kulturně-historického, ekologického, ekonomického, sociálního a edukativního pomocí SWOT analýzy.V rámci diplomové práce bylo zjištěno, že v obci Maříž již částečně proběhla revitalizace zeleně. Problémem v současné době je znečištění povrchových vod odpadními vodami.
|
|
| |
|
|
Šlechtické sídlo ve víru moderní doby - Proměny zámeckého parku v Krásném Dvoře
Kocek, Karel ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Předložená práce se věnuje vývoji zámeckého parku v Krásném Dvoře, který zkoumá na základě dostupných pramenů. V pěti kapitolách, zahrnujících období let 1783 - 1986, se zaměřuje na důvody, které vedly ke vzniku parku. Současný stav porovnává s dochovanými zprávami, s pojednáními, která byla napsána významnými návštěvníky, s hospodářskými záznamy majitelů, ale také s korespondencí. Zvláštní pozornost je upřena na rekonstrukce, kterými park v průběhu let prošel, proměnu jeho zástavby a terénní úpravy, které jsou porovnány se současným stavem. Základním cílem práce je vytvoření dějinné osy areálu, kterou bude možné využít k popularizaci parku v očích široké veřejnosti. Klíčová slova Šlechtické sídlo, moderní doba, Krásný Dvůr, zámecký park, proměny.
|
|
|
Obnova historických parků u drobných panských sídel na příkladu studie obnovy zámecké zahrady v Doudlebách nad Orlicí ve východních Čechách
Faltysová, Lenka ; Buttry, Ivana (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Cílem této práce je zpracování metodiky a představení postupu, jak obnovu památky zahradního umění provést. Na příkladu revitalizace zámecké zahrady, nemovité kulturní památky Zámku Doudleby nad Orlicí, a to na základě studia literatury, obdobných zásahů a rozboru a interpretací různých typů archivního materiálu, bylo provedeno vyhodnocení současného stavu historické zahrady. Vychází z terénního průzkumu, který se skládá z dendrologického průzkumu, rozboru autenticity dřevin a ze zhodnocení všech shromážděných dokumentů, historických pramenů a odborné literatury. Návrh obnovy zámecké zahrady vychází ze závazného stanoviska odborného orgánu státní památkové péče.
Renesanční zámek v Doudlebách nad Orlicí stojí ve východní části obce na mírně vyvýšeném návrší při pravém břehu řeky Divoké Orlice. Na tomto místě již ve 13. století existovala dřevěná středověká tvrz s hospodářským dvorem. Mikuláš starší z Bubna dal v roce 1588 vystavět lovecký zámek v renesančním stylu jako letohrad, který byl dostaven v roce 1590. Význam renesančního sídla, které doplňují raně barokní prvky z konce 17. století, je umocněn bohatou a působivou sgrafitovou výzdobou tzv. kobercového vzoru, pokrývající všechna vnější i vnitřní průčelí, restaurovanou v roce 1886 Kirchnerem. Součástí výzdoby jsou i vysoké komíny v nádvoří, ozdobené rovněž sgrafitem. Zámecký areál je tvořen po svém obvodě hospodářskými budovami a objektem pro bydlení. Objekt vlastního zámku je oddělen parkovou úpravou se starým stromovím a novějšími trávníky (Hieke, 1984).
Zámecký park v Doudlebách nad Orlicí byl založen roku 1809 v kompoziční návaznosti na budovu renesančního zámku. Se zámkem tvoří jeden organický celek. Zakladatel se snažil podobně jako v zámeckých místnostech i zde demonstrovat své bohatství, svůj smysl pro umění a své botanicko-dendrologické znalosti. Park je vytvořen jako úzká dispozice v krajinářském slohu a komponován jako dlouhý průhled na zámek. Rozloha krajinářského parku dnes činí 3,76 ha.
Literární rešerše je věnovaná zvláště renesanci a jejímu vztahu k zahradnímu umění. V této části je představena památková péče v České republice, činnost odborné organizace památkové péče Národního památkového ústavu v Josefově.
V metodické příručce jsou popsány použité podkladové materiály a vzniklé výstupy na základě nichž jsou prováděna taková opatření, která povedou ke zlepšení zdravotního stavu a vitality stávajících perspektivních stromů a nové výsadby dřevin, které jsou v souladu s původní kompozicí s důrazem na její obnovu a zvýšení historické hodnoty objektu. V rámci celkové revitalizace zámeckého parku dojde k ošetření dřevin v parku a doplňkové výsadbě.
V praktické části je popsán současný stav vegetace památky zahradního umění. Základním nástrojem pro analýzu současného stavu vegetace památky zahradního umění je inventarizace dřevin. Inventarizace, která má poskytnout kvalitní podklad pro návrh obnovy, by se zároveň měla v určitých částech zabývat i vlastnostmi jednotlivých dřevin (Krejčiřík, 2015).
Výsledky terénních šetření byly kompletně zaznamenány do grafických výstupů.
|
host ::
RSS.