|
|
Návrh komplexního automatizovaného systému pro akvaristy
Hedvíček, Michal ; Kunz, Jan (oponent) ; Uher, Miroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá teoretickým návrhem automatizovaného řídicího systému pro akvárium a jeho následnou simulací v softwarovém prostředí Proteus ISIS. Díky simulačnímu programu lze ověřit chování procesoru při žádaných funkcích, správnost elektrických zapojení a chyby ve zdrojovém kódu. V další části práce je uveden rozbor komerčních systémů, jejich vlastností a možnosti použití. Kromě dostupných komerčních systémů je zde uveden základní přehled běžně používaných periferií v akvaristice, včetně jejich srovnání a zhodnocení. Následně je provedena realizace komplexního systému a jsou popsány postupy a metody potřebné k nastavení systému. Prostor je zde věnován také problematice chlazení a testům spolehlivosti.
|
|
|
Zhodnocení účinnosti srážení fosforu na přítoku do nádrže Plumlov
Košťálová, Alena
Tato bakalářská práce na téma ,,Zhodnocení účinnosti srážení fosforu na přítoku do nádrže Plumlov‘‘ je zpracována jako literární a rešerše s následným zpracováním zjištěných výsledků z terénního měření. V první části se zaměřuje na uvedení čtenáře do problematiky eutrofizace, znečišťování vod či jak funguje a co ovlivňuje chemismus vod, dále přináší plno dalších důležitých informací pro pochopení řešeného problému a také příslušné legislativní předpisy. V praktické části se zabývá problematikou srážení fosforu ve vodním toku. Tento systém provádí Povodí Moravy, s.p. a úkolem práce bylo pravidelně sledovat po dobu jednoho kalendářního roku vývoj obsahu fosforu, při jeho neustálém srážení. Výsledky měření byly znázorněny graficky a přiloženy jsou také názorné mapy přibližující čtenáři umístění vodního toku v rámci České republiky.
|
|
|
Sezónní dynamika bičíkatých řas v různých typech rybníků
STAŘÍKOVÁ, Ester
Tato bakalářská práce sledovala sezónní dynamiku zejména bičíkatých řas během vegetační sezóny 2020 v 10 typech rybníků v okolí Toužimi a Brtě. Odběry proběhly během jara, léta podzimu a zimy. Krom planktonu a metafytonu byla odebrána voda na chemickou analýzu a byly naměřeny pH, konduktivita, průhlednost a teplota. Ze složení společenstva byly vypočítány saprobní a diverzitní indexy. Získaná environmentální data byla statisticky zpracována.
|
|
|
Vlastnosti rekultivovaných povodí a jejich vliv na chemismus odtékající vody
Hurychová, Renata ; Přikryl, Ivo (vedoucí práce) ; Rojík, Petr (oponent)
Po skončení hydrické rekultivace z monitorovaného zdroje napouštění jsou uměle vytvořená jezera napájena vodou z vlastního povodí. Voda z vlastního povodí však není tak systematicky monitorována jako voda ze zdrojů pro zatápění a v nově vzniklém vodním útvaru. Práce se snaží shrnout poznatky o vývoji uměle vybudovaného povodí v těžební lokalitě a objasňuje rozdílnosti mezi jednotlivými povodími. Dále se práce zabývá vlastnostmi odtékající vody, která napájí Chabařovické jezero (Milada) vzniklé hydrickou rekultivací těžební jámy hnědouhelného lomu Chabařovice. Zkoumaná povodí mají různou plochu, svažitost, vegetační kryt, se kterým je spjata distribuce látek. Tyto faktory značně ovlivňují vlastnosti vod v přítocích. Bylo zjištěno, že přítoky z vlastního povodí mají vysokou koncentraci rozpuštěných látek a dochází tak k nežádoucímu obohacování jezera. Zvlášť problematické jsou vysoké koncentrace síranů a dusičnanů, které ve všech přítocích, kromě jediného, překračují limity pro povrchové vody. Vysoké koncentrace látek se postupem času snižují. Jednotlivé přítoky se mezi sebou liší a hlavní faktor, který ovlivňuje vlastnosti vod je sklon, charakter koryta a podklad (navážka ornice).
|
|
|
Vliv zemědělské činnosti na vybrané fyzikálně chemické parametry povrchových vod
MIKEŠOVÁ, Aneta
Náplní diplomové práce bylo statisticky vyhodnotit vliv způsobu hospodaření a krajinného pokryvu na vybrané hydrochemické parametry povrchových vod říční sítě v Novohradských horách a zjištění možného vlivu zemědělství na hodnoty těchto parametrů. Modelové území je tvořeno horními a dolními subpovodími Paseckého, Bedřichovského a Váčkového potoka. Odběrová místa zahrnovala zemědělsky obdělávané pozemky, ale i lesní ekosystémy. Práce je zaměřena především na tyto parametry: vodivost, dusičnanový dusík (N-NO3-), nerozpuštěné látky (NL105) a fosforečnanový fosfor (P-PO43-), tedy především parametry způsobující eutrofizaci vod. Změny těchto parametrů byly monitorovány v období let 2014 2017. Změny v chemismu mezi horním a dolním odběrovým místem jednoho potoka byly prokázány ve všech tocích u vodivosti a dusičnanového dusíku (N-NO3-). Na základě výsledků lze konstatovat, že povrchové vody v zájmovém území jsou ovlivňovány zemědělskou činností, nejedná se však o intenzivní formu zemědělské činnosti.
|
|
|
Reakce zooplanktonu na změny chemizmu vody a množství potravy v důsledku zotavování jezer z acidifikace.
Bartošíková, Martina ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Šorf, Michal (oponent)
Antropogenní okyselení ovlivnilo společenstva tisíců jezer v Severní Americe a Evropě. Ukázalo se, že během acidifikace došlo ke změnám početnosti, ale i druhového složení zooplanktonu, na některých lokalitách došlo i k jeho celkovému vymizení. Hlavním důvodem byl výrazný pokles pH, vyplavení toxických iontů Al3+ a změna trofie jezer. Míra a rozsah biologického zotavení po obnově pH se v acidifikovaných jezerech výrazně liší napříč regiony. Zotavení vodních společenstev je značně opožděno za zotavením chemismu. Některé zooplanktonní druhy jsou nicméně schopny velmi rychle kolonizovat zotavující se ekosystémy a v mnoha acidifikovaných jezerech se opět začaly vyskytovat původní druhy, které během acidifikace vymizely. Návrat původních druhů může být blokován výskytem acido-tolerantnějších druhů, které po vymizelých druzích obsadily prázdné niky. Zooplankton může být ovlivněn přímo chemismem vody, ale i nepřímo kvalitou a množstvím potravy. Důležitým faktorem je též možnost šíření kolonizujících druhů. Nicméně může být velmi obtížné určit relativní role těchto faktorů v regulaci zotavení. Klíčová slova: zooplankton, acififikace, chemismus vody, toxicita hliníku, fytoplankton
|
|
|
Vlastnosti rekultivovaných povodí a jejich vliv na chemismus odtékající vody
Hurychová, Renata ; Přikryl, Ivo (vedoucí práce) ; Rojík, Petr (oponent)
Po skončení hydrické rekultivace z monitorovaného zdroje napouštění jsou uměle vytvořená jezera napájena vodou z vlastního povodí. Voda z vlastního povodí však není tak systematicky monitorována jako voda ze zdrojů pro zatápění a v nově vzniklém vodním útvaru. Práce se snaží shrnout poznatky o vývoji uměle vybudovaného povodí v těžební lokalitě a objasňuje rozdílnosti mezi jednotlivými povodími. Dále se práce zabývá vlastnostmi odtékající vody, která napájí Chabařovické jezero (Milada) vzniklé hydrickou rekultivací těžební jámy hnědouhelného lomu Chabařovice. Zkoumaná povodí mají různou plochu, svažitost, vegetační kryt, se kterým je spjata distribuce látek. Tyto faktory značně ovlivňují vlastnosti vod v přítocích. Bylo zjištěno, že přítoky z vlastního povodí mají vysokou koncentraci rozpuštěných látek a dochází tak k nežádoucímu obohacování jezera. Zvlášť problematické jsou vysoké koncentrace síranů a dusičnanů, které ve všech přítocích, kromě jediného, překračují limity pro povrchové vody. Vysoké koncentrace látek se postupem času snižují. Jednotlivé přítoky se mezi sebou liší a hlavní faktor, který ovlivňuje vlastnosti vod je sklon, charakter koryta a podklad (navážka ornice).
|
|
|
Návrh komplexního automatizovaného systému pro akvaristy
Hedvíček, Michal ; Kunz, Jan (oponent) ; Uher, Miroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá teoretickým návrhem automatizovaného řídicího systému pro akvárium a jeho následnou simulací v softwarovém prostředí Proteus ISIS. Díky simulačnímu programu lze ověřit chování procesoru při žádaných funkcích, správnost elektrických zapojení a chyby ve zdrojovém kódu. V další části práce je uveden rozbor komerčních systémů, jejich vlastností a možnosti použití. Kromě dostupných komerčních systémů je zde uveden základní přehled běžně používaných periferií v akvaristice, včetně jejich srovnání a zhodnocení. Následně je provedena realizace komplexního systému a jsou popsány postupy a metody potřebné k nastavení systému. Prostor je zde věnován také problematice chlazení a testům spolehlivosti.
|
|
|
Vliv povrchové těžby uhlí na kvalitu povrchové vody
Hurychová, Renata ; Přikryl, Ivo (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Cílem této práce je ukázat, jak moc se liší tekoucí důlní voda od vody, která není ovlivněna povrchovou těžbou uhlí. Byla soustředěna a vyhodnocena literatura na toto téma a otázka byla též studována v samostatném projektu zabývajícím se povrchovými a důlními vodami Sokolovska. Bylo odebráno 17 vzorků tekoucích vod z toků různě zasažených těžbou uhlí, u nichž bylo stanoveno: pH, vodivost, acidita, alkalita, tvrdost a obsah dusičnanů, dusitanů, amonných iontů, fosforečnanů, železa, chloridů, vápníku a manganu. Tato data byla porovnána mezi skupinami vzorků s různým stupněm zasažení těžbou. Naměřené hodnoty byly porovnávány s dříve publikovanými hodnotami i z jiných lokalit (odborné články, diplomové práce, apod.).
|
|
|
Srovnávací studie fluviálních jezer středního Polabí horní Lužnice a horní Svratky
Havlíková, Petra ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Pithart, David (oponent) ; Pokorný, Jan (oponent)
SROVNÁVACÍ STUDIE FLUVIÁLNÍCH JEZER STŘEDNÍHO POLABÍ, HORNÍ LUŽNICE A HORNÍ SVRATKY Petra Havlíková ABSTRAKT Cílem práce bylo postihnout zásadní rozdíly v chemismu a oživení (zooplanktonním společenstvu) mezi fluviálními jezery tří regionů charakterizovaných různou mírou antropogenního ovlivnění - středního Polabí, Horní Lužnice a Svratky v Milovské kotlině. Pro sledování bylo vybráno deset slepých, mrtvých nebo odstavených ramen, která se liší velikostí, mírou napojení na tok, geologickým podložím, zastíněním, způsobem hospodaření v okolní nivě a dalšími charakteristikami. Výchozí hypotézy práce byly následující: 1) Chemismus fluviálních jezer se bude v jednotlivých oblastech (nivách) zásadně lišit. V Polabí budou nejvyšší hodnoty vodivosti a koncentrací organických látek a živin. Fluviální jezera v nivě Svratky u Milov budou mít tyto hodnoty nejnižší a jezera v nivě Lužnice se budou nacházet uprostřed mezi těmito dvěma oblastmi. 2) Chemismus fluviálních jezer komunikujících s řekou povrchovým spojením bude řekou zásadně ovlivněn, což se projeví odlišnými hodnotami koncentrací vybraných parametrů ve srovnání s fluviálními jezery bez přímého spojení. 3) Zooplankton jezer se bude lišit v důsledku různé nadmořské výšky lokalit, jejich chemismu a geografické vzdálenosti. V období od podzimu 2004 do zimy 2007...
|
host ::
RSS.