|
|
Příprava, charakterizace trimethylchitosanu a ověření jeho interakčních schopností vůči variabilně nabitým iontovým sloučeninám
Bayerová, Zuzana ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Cílem předložené bakalářské práce je studium interakcí trimethylchitosanu s opačně nabitými látkami s ohledem na jeho potenciální biomedicínské využití. Podstatným krokem před samotným studiem interakcí byla úspěšná syntéza trimethylchitosanu, která byla následně potvrzena charakterizací finálního produktu syntézy pomocí fyzikálně-chemických metod (infračervená spektroskopie, elementární analýza, nukleární magnetická rezonance). Výsledný produkt byl podroben interakcím se záporně nabitými látkami, jimiž byly dodecylsíran sodný jakožto zástupce ionogenního tenzidu, alginát coby zástupce přírodního polysacharidu a Chicago Blue jako zástupce anionaktivního barviva. Schopnost interakcí s dodecylsíranem sodným a alginátem byla prokázána tvorbou hydrogelů, které byly následně charakterizovány z hlediska mechanických vlastností pomocí klasických viskoelastických testů na reometru. Pozitivní afinita trimethylchitosanu vůči organickým barvivům byla zkoumána v podpůrných hydrogelových matricích na bázi agarózy z hlediska změny transportních a bariérových vlastností.
|
|
|
Příprava a charakterizace komplexních liposomálních systémů pro distribuci léčiv
Szabová, Jana ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá přípravou a charakterizací stealth liposomů a jejich kombinací s trimethylchitosanem (TMC). Tento komplex by mohl najít uplatnění v oblasti inhalačního podávání. Stealth liposomy byly připraveny z neutrálního fosfatidylcholinu, záporně nabité kyseliny fosfatidové a polyethylenglykolu navázaného na fosfatidylethanolaminu. Podařilo se nám připravit stealth liposomy s vhodnými vlastnostmi, které by měly zaručit pasivní cílení bez vyvolání imunitní reakce, a to i přes obsah záporné komponenty. Dále jsme zjistili vhodnou metodu přípravy pro komplex stealth liposom–TMC, kdy změna velikosti a zeta potenciálu nám potvrdila nekovalentní vazbu mezi dvěma komponenty i přes obsah polyethylenglykolu.
|
|
|
Inkorporace malých organických hydrofilních látek do vezikulárních systémů
Janoušková, Vendula ; Krouská, Jitka (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem enkapsulační účinnosti hydrofilní látky a jejím uvolňováním z vodného středu v závislosti na odlišném složení komponent jednotlivých lipozomálních systémů. Jako modelové léčivo byla vybrána hydrofilní fluorescenční sonda zvaná pyranin. Cílem bylo připravit lipozomy, které by byly z hlediska jejich vlastností vhodné pro inhalační podávání a které by zajistily pasivní cílení s prodlouženou dobou uvolňování bez vyvolání vedlejších účinků na organismus. Podařilo se nám vytvořit standardní operační postup pro inkorporaci hydrofilních látek. Byly připraveny lipozomální systémy skládající se z přídavků různých komponent, jako je cholesterol, kyselina fosfatidová, polyethylenglykol navázaný na fosfatidylethanolamin a trimethylchitosan. Dále se nám podařilo charakterizovat jednotlivé lipozomální systémy z hlediska velikosti, stability a enkapsulační účinnosti, což jsou důležité fyzikálně-chemické vlastnosti pro další aplikační potenciál.
|
|
|
Inkorporace nízkomolekulárních a vysokomolekulárních látek do vezikulárních systémů
Geistová, Karolína ; Smilek, Jiří (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem inkorporace nízko a vysokomolekulárních látek do liposomálních systémů. Cílem práce bylo stanovit enkapsulační účinnost (EE) vybraných látek a vliv jednotlivých komponent liposomálního systému na EE. Liposomy byly připraveny z dipalmitoylfosfatidylcholinu, stabilizovány byly přídavkem cholesterolu a přídavkem kyseliny fosfatidové získaly záporný náboj. Stealth vlastnosti získaly navázáním polyethylenglykolu a přídavkem trimethylchitosanu byl umožněn vstup liposomů do krevního řečiště paracelulární cestou. K inkorporaci do liposomů byl použit vitamín C a enzym bromelain. Ke zjištění enkapsulační účinnosti liposomů připravených kombinací jednotlivých složek byla použita metoda UV-VIS spektrofotometrie. Bylo zjištěno, že vitamín C a enzym lze inkorporovat do liposomů, kdy enzym vykazuje vyšší EE. Dále bylo zjištěno, že největší vliv na EE má kyselina fosfatidová a trimethylchitosan, který zvyšuje EE vitamínu C a naopak snižuje EE enzymu.
|
|
|
Inkorporace nízkomolekulárních a vysokomolekulárních látek do vezikulárních systémů
Geistová, Karolína ; Smilek, Jiří (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem inkorporace nízko a vysokomolekulárních látek do liposomálních systémů. Cílem práce bylo stanovit enkapsulační účinnost (EE) vybraných látek a vliv jednotlivých komponent liposomálního systému na EE. Liposomy byly připraveny z dipalmitoylfosfatidylcholinu, stabilizovány byly přídavkem cholesterolu a přídavkem kyseliny fosfatidové získaly záporný náboj. Stealth vlastnosti získaly navázáním polyethylenglykolu a přídavkem trimethylchitosanu byl umožněn vstup liposomů do krevního řečiště paracelulární cestou. K inkorporaci do liposomů byl použit vitamín C a enzym bromelain. Ke zjištění enkapsulační účinnosti liposomů připravených kombinací jednotlivých složek byla použita metoda UV-VIS spektrofotometrie. Bylo zjištěno, že vitamín C a enzym lze inkorporovat do liposomů, kdy enzym vykazuje vyšší EE. Dále bylo zjištěno, že největší vliv na EE má kyselina fosfatidová a trimethylchitosan, který zvyšuje EE vitamínu C a naopak snižuje EE enzymu.
|
|
|
Inkorporace malých organických hydrofilních látek do vezikulárních systémů
Janoušková, Vendula ; Krouská, Jitka (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem enkapsulační účinnosti hydrofilní látky a jejím uvolňováním z vodného středu v závislosti na odlišném složení komponent jednotlivých lipozomálních systémů. Jako modelové léčivo byla vybrána hydrofilní fluorescenční sonda zvaná pyranin. Cílem bylo připravit lipozomy, které by byly z hlediska jejich vlastností vhodné pro inhalační podávání a které by zajistily pasivní cílení s prodlouženou dobou uvolňování bez vyvolání vedlejších účinků na organismus. Podařilo se nám vytvořit standardní operační postup pro inkorporaci hydrofilních látek. Byly připraveny lipozomální systémy skládající se z přídavků různých komponent, jako je cholesterol, kyselina fosfatidová, polyethylenglykol navázaný na fosfatidylethanolamin a trimethylchitosan. Dále se nám podařilo charakterizovat jednotlivé lipozomální systémy z hlediska velikosti, stability a enkapsulační účinnosti, což jsou důležité fyzikálně-chemické vlastnosti pro další aplikační potenciál.
|
|
|
Příprava a charakterizace komplexních liposomálních systémů pro distribuci léčiv
Szabová, Jana ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá přípravou a charakterizací stealth liposomů a jejich kombinací s trimethylchitosanem (TMC). Tento komplex by mohl najít uplatnění v oblasti inhalačního podávání. Stealth liposomy byly připraveny z neutrálního fosfatidylcholinu, záporně nabité kyseliny fosfatidové a polyethylenglykolu navázaného na fosfatidylethanolaminu. Podařilo se nám připravit stealth liposomy s vhodnými vlastnostmi, které by měly zaručit pasivní cílení bez vyvolání imunitní reakce, a to i přes obsah záporné komponenty. Dále jsme zjistili vhodnou metodu přípravy pro komplex stealth liposom–TMC, kdy změna velikosti a zeta potenciálu nám potvrdila nekovalentní vazbu mezi dvěma komponenty i přes obsah polyethylenglykolu.
|
|
|
Příprava, charakterizace trimethylchitosanu a ověření jeho interakčních schopností vůči variabilně nabitým iontovým sloučeninám
Bayerová, Zuzana ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Cílem předložené bakalářské práce je studium interakcí trimethylchitosanu s opačně nabitými látkami s ohledem na jeho potenciální biomedicínské využití. Podstatným krokem před samotným studiem interakcí byla úspěšná syntéza trimethylchitosanu, která byla následně potvrzena charakterizací finálního produktu syntézy pomocí fyzikálně-chemických metod (infračervená spektroskopie, elementární analýza, nukleární magnetická rezonance). Výsledný produkt byl podroben interakcím se záporně nabitými látkami, jimiž byly dodecylsíran sodný jakožto zástupce ionogenního tenzidu, alginát coby zástupce přírodního polysacharidu a Chicago Blue jako zástupce anionaktivního barviva. Schopnost interakcí s dodecylsíranem sodným a alginátem byla prokázána tvorbou hydrogelů, které byly následně charakterizovány z hlediska mechanických vlastností pomocí klasických viskoelastických testů na reometru. Pozitivní afinita trimethylchitosanu vůči organickým barvivům byla zkoumána v podpůrných hydrogelových matricích na bázi agarózy z hlediska změny transportních a bariérových vlastností.
|
host ::
RSS.