|
|
Molekulárně-genetická analýza karcinomů štítné žlázy u dětských a dospívajících pacientů
Bulanová, Barbora
U dětských a dospívajících pacientů se uzly ve štítné žláze objevují vzácně, ale je u nich větší riziko malignity než u dospělých pacientů. Karcinomy štítné žlázy představují nejčastější endokrinní malignitu, jejíž incidence stále narůstá. I když existuje několik typů karcinomů štítné žlázy, z 90 % případů se u dětských a dospívajících pacientů jedná o papilární karcinom štítné žlázy (PTC). Cílem práce bylo zanalyzovat rozsáhlý soubor PTC od dětských a dospívajících pacientů, zjistit jejich genetickou příčinu a nálezy korelovat s klinicko-patologickými daty. Dalším cílem bylo charakterizovat nejčastější nálezy a porovnat je se souborem dospělých pacientů pozitivních na tutéž mutaci. Posledním cílem bylo zoptimalizovat vhodnou metodiku pro detekci nejčastějších nálezů u dětských a dospívajících pacientů pro rutinní využití. Vzorky nádorové tkáně štítné žlázy byly vyšetřeny pomocí molekulárně genetických metod, převážně za využití masivně paralelního sekvenování a analýzy real-time PCR. Zjistili jsme, že nejčastější příčinou PTC dětských a dospívajících pacientů jsou fúzní geny, které jsme detekovali v 56 % pacientů. Celkem bylo identifikováno 20 různých typů fúzních genů, z nichž některé nebyly dosud v literatuře popsány. Fúzní geny zahrnovaly onkogeny RET, NTRK, BRAF, ALK, MET. Dalšími genetickými...
|
|
|
Molekulárně-genetická analýza karcinomů štítné žlázy u dětských a dospívajících pacientů
Bulanová, Barbora ; Kuklíková, Vlasta (vedoucí práce) ; Ludvíková, Marie (oponent) ; Vícha, Aleš (oponent)
U dětských a dospívajících pacientů se uzly ve štítné žláze objevují vzácně, ale je u nich větší riziko malignity než u dospělých pacientů. Karcinomy štítné žlázy představují nejčastější endokrinní malignitu, jejíž incidence stále narůstá. I když existuje několik typů karcinomů štítné žlázy, z 90 % případů se u dětských a dospívajících pacientů jedná o papilární karcinom štítné žlázy (PTC). Cílem práce bylo zanalyzovat rozsáhlý soubor PTC od dětských a dospívajících pacientů, zjistit jejich genetickou příčinu a nálezy korelovat s klinicko-patologickými daty. Dalším cílem bylo charakterizovat nejčastější nálezy a porovnat je se souborem dospělých pacientů pozitivních na tutéž mutaci. Posledním cílem bylo zoptimalizovat vhodnou metodiku pro detekci nejčastějších nálezů u dětských a dospívajících pacientů pro rutinní využití. Vzorky nádorové tkáně štítné žlázy byly vyšetřeny pomocí molekulárně genetických metod, převážně za využití masivně paralelního sekvenování a analýzy real-time PCR. Zjistili jsme, že nejčastější příčinou PTC dětských a dospívajících pacientů jsou fúzní geny, které jsme detekovali v 56 % pacientů. Celkem bylo identifikováno 20 různých typů fúzních genů, z nichž některé nebyly dosud v literatuře popsány. Fúzní geny zahrnovaly onkogeny RET, NTRK, BRAF, ALK, MET. Dalšími genetickými...
|
|
|
Stav štítné žlázy jatečného skotu
PEKSA, Zdeněk
Cílem práce bylo zjištění a zhodnocení různých histometrických parametrů štítné žlázy skotu. Celkem bylo odebráno 23 ks štítné žlázy skotu (od 19 krav a 4 býků). Při zjišťování hmotnosti štítné žlázy byly zjištěny rozdíly mezi kravami a býky (průměrná hmotnost štítné žlázy býků dosáhla 33,28{$\pm$}8,12 g a u krav dosáhl tento ukazatel hodnoty 55,12{$\pm$}35,52 g. Byla zjištěna pozitivní korelace (r=0,33) mezi hmotností štítné žlázy a věkem zvířat. Jedním z důležitých histometrických parametrů štítné žlázy je délka folikulů. V kategorii velkých folikulů byla u býků zjištěna průměrná délka folikulů rovna 273,25{$\pm$}86,75{$\mu$}m a u krav 269,63{$\pm$}81,75{$\mu$}m. U kategorie středních folikulů dosáhla hodnota tohoto ukazatele u býků 124,3{$\pm$}26,77{$\mu$}m a u krav 122,92{$\pm$}24,9{$\mu$}m. Délka folikulů u kategorie malých folikulů byla u býků 31,33{$\pm$}7,24 {$\mu$}m a u krav 58,96{$\pm$}11,81{$\mu$}m. Dále bylo zjištěno procentuální zastoupení jednotlivých velikostních kategorií folikulů. Zastoupení velkých folikulů bylo u býků rovno 37,92{$\pm$}6,22 % a u krav 28,29{$\pm$}14,77 %. U středních folikulů dosáhlo zastoupení této kategorie u býků 48,17{$\pm$}5,35 % a u krav 39,80{$\pm$}9,05 %. Zastoupení malých folikulů představovalo u býků 8,75{$\pm$}3,82 % a u krav 31,91{$\pm$}16,27 %. Hodnota výšky epitelu, zjištěná u krav, byla na úrovni 8,87{$\pm$}1,84{$\mu$}m a u býků 9,59{$\pm$}1,25 {$\mu$}m. Byla zjištěna negativní korelace (r= -0,62) mezi hmotností štítné žlázy a výškou epitelu. Procentuální zastoupení velkých folikulů u ovcí dosáhlo hodnoty 28,72{$\pm$}15,46 %, u středních folikulů 40,78{$\pm$}7,87 % a u malých folikulů 30,5{$\pm$}11,34 %. U jehňat bylo zjištěno 3,28{$\pm$}3,48 % velkých folikulů, 57,38{$\pm$}20,51 % středních folikulů a 39,34{$\pm$}23,15 % malých folikulů. Průměrná výška epitelu zjištěná u ovcí dosáhla hodnoty 6,19{$\pm$}0,49 {$\mu$}m a u jehňat byla hodnota tohoto ukazatele rovna 6,00{$\pm$}1,46 {$\mu$}m. Kromě tohoto ukazatele byly prokázány statisticky významné rozdíly (P<0,05) mezi ovcemi a jehňaty u všech dále zjištěných ukazatelů.
|
|
|
Nádory štítné žlázy a jejich molekulárně genetické příčiny.
Šmídová, Barbora ; Dvořáková, Šárka (vedoucí práce) ; Soták, Matúš (oponent)
Cílem této práce je vypracovat aktuální literární rešerši a zpracovat nejnovější poznatky o genetických příčinách vzniku karcinomů štítné žlázy. Karcinomy štítné žlázy představují nejčastější endokrinní malignitu a jejich incidence neustále stoupá. Práce se zabývá jednotlivými typy karcinomů štítné žlázy, které se od sebe liší v původu buněk a stupněm diferenciace. V práci jsou popsány hlavní genetické změny v nádorové tkáni medulárního, papilárního, folikulárního a anaplastického karcinomu štítné žlázy. Karcinomy štítné žlázy se vyskytují většinou sporadicky, vzácně jako familiární onemocnění. Jsou zde shrnuty také příčiny familiárních forem karcinomů štítné žlázy a popsány hlavní mutace v zárodečné DNA. Klíčová slova: genetika, karcinomy, mutace, štítná žláza
|
|
| |
|
|
Ošetřovatelská péče o pacientku s onemocněním štítné žlázy
Drnek, Jan ; Pírková, Vendula (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
Tématem této bakalářské práce je "Ošetřovatelská péče o pacientku s onemocněním štítné žlázy". Práce je členěna do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část obsahuje základní informace o štítné žláze - její anatomii, histologii a funkci v lidském organismu. Dále se zde věnuji popisu strumy, což je nejčastější onemocnění vedoucí k operačnímu zákroku štítné žlázy. Konkrétně příčinám, příznakům, četnosti výskytu, diagnostice, léčbě, komplikacím a v neposlední řadě prognóze pacientů trpících tímto onemocněním. Poslední část literární rešerše je věnována ošetřovatelskému procesu u pacienta s plánovaným chirurgickým výkonem v krční oblasti, kde je důraz kladen zejména na úlohu sestry v předoperační přípravě a pooperační péči. Praktická část je napsána formou ošetřovatelské kazuistiky. Je zde popisován případ 53-leté pacientky s výše uvedenou diagnózou od počátku zjištění onemocnění až po definitivní chirurgické řešení. Vzorem pro zpracování kazuistiky byl ošetřovatelský model Marjory Gordonové, který akcentuje biologické a psychosociální potřeby klientky. Po uvedení základních údajů o pacientce, diagnostice, léčbě jejího onemocnění a průběhu hospitalizace je práce zaměřena zejména na potřeby klientky, stanovení ošetřovatelských diagnóz, vytyčení ošetřovatelských cílů a plánů, jejich realizace a...
|
|
|
Nádory štítné žlázy a jejich molekulárně genetické příčiny.
Šmídová, Barbora ; Dvořáková, Šárka (vedoucí práce) ; Soták, Matúš (oponent)
Cílem této práce je vypracovat aktuální literární rešerši a zpracovat nejnovější poznatky o genetických příčinách vzniku karcinomů štítné žlázy. Karcinomy štítné žlázy představují nejčastější endokrinní malignitu a jejich incidence neustále stoupá. Práce se zabývá jednotlivými typy karcinomů štítné žlázy, které se od sebe liší v původu buněk a stupněm diferenciace. V práci jsou popsány hlavní genetické změny v nádorové tkáni medulárního, papilárního, folikulárního a anaplastického karcinomu štítné žlázy. Karcinomy štítné žlázy se vyskytují většinou sporadicky, vzácně jako familiární onemocnění. Jsou zde shrnuty také příčiny familiárních forem karcinomů štítné žlázy a popsány hlavní mutace v zárodečné DNA. Klíčová slova: genetika, karcinomy, mutace, štítná žláza
|
|
|
Nádory štítné žlázy a jejich molekulárně genetické příčiny.
Šmídová, Barbora ; Dvořáková, Šárka (vedoucí práce) ; Koudelková, Lenka (oponent)
Cílem této práce je vypracovat aktuální literární rešerši a zpracovat nejnovější poznatky o genetických příčinách vzniku karcinomů štítné žlázy. Karcinomy štítné žlázy představují nejčastější endokrinní malignitu a jejich incidence neustále stoupá. Práce se zabývá jednotlivými typy karcinomů štítné žlázy, které se od sebe liší v původu buněk a stupněm diferenciace. V práci jsou popsány hlavní genetické změny v nádorové tkáni medulárního, papilárního, folikulárního a anaplastického karcinomu štítné žlázy. Karcinomy štítné žlázy se vyskytují většinou sporadicky, vzácně jako familiární onemocnění. Jsou zde shrnuty také příčiny familiárních forem karcinomů štítné žlázy a popsány hlavní mutace v zárodečné DNA. Klíčová slova: genetika, karcinomy, mutace, štítná žláza
|
|
|
Odhad rizik spojených s výskytem syntetických hormonů štítné žlázy pro ryby - přehledová studie
PECH, Michal
Cílem této práce bylo poskytnout ucelený přehled o publikovaných poznatcích týkajících se štítné žlázy, hormonů štítné žlázy, jejich koncentracích, stabilitě ve vodním prostředí a vlivu na ryby. Ke zjištění spotřeby syntetických hormonů štítné žlázy v České republice byla provedena analýza dat o distribuci léků, ve kterých jsou obsaženy, za pět let (2011 2015). Byly tak získány informace o vydaném množství účinných látek tj. levothyroxinu (T4) a liothyroninu (T3) za jednotlivé roky. Spotřeba T4 v průběhu pěti let s výjimkou roku 2013 stoupala, přičemž nejvyšší spotřeba v roce 2015 odpovídala 34,6 kg T4. Spotřeba T3 se pohybovala pouze v desítkách gramů, než se v září 2013 přestaly léky obsahující T3 v České republice předepisovat. Na základě údajů o distribuci syntetických hormonů štítné žlázy byl proveden odhad koncentrací, které by se mohly běžně vyskytovat v povrchových vodách (PECRIVER). Provedeny byly dvě varianty výpočtu. První varianta vycházela ze spotřeby syntetických hormonů štítné žlázy. Druhá varianta vycházela z exkrece hormonů štítné žlázy (včetně přírodních) lidmi. Každá z těchto variant byla počítána s hodnotou F, tedy mírou odstranění chemické látky během procesu čištění odpadních vod na ČOV, ze dvou různých zdrojů. Prvním zdrojem byla studie Svanfelt a kol. (2010), kde účinnost odstranění hormonů štítné žlázy během procesu čištění na ČOV odpovídala u T4 66% (u T3 tato hodnota nebyla stanovena). Druhým zdrojem byl program EPI Suite, pomocí kterého byla vypočtena teoretická účinnost odstranění T4 a T3 na ČOV (35,83 % u T4 a 5,36 % u T3). Výsledné koncentrace byly v první variantě poměrně nízké. Medián odhadovaných koncentrací hormonů štítné žlázy v povrchových vodách s účinností odstranění hormonů štítné žlázy během procesu čištění na ČOV převzatých ze studie Svanfelt a kol. (2010) se u T4 pohyboval v rozmezí 0,6 0,7 ng-l-1. S využitím teoretické hodnoty míry odstranění vypočítané pomocí programu EPI Suite se medián pohyboval mezi 1,1 až 1,3 ng-l-1 pro T4 a od 0,0007 do 0,0025 ng-l-1 pro T3, než se přestal v září 2013 využívat. Ve druhé variantě byly výsledné koncentrace poněkud vyšší. Medián environmentálních koncentrací hormonů štítné žlázy s mírou odstranění převzatou ze studie Svanfelt a kol. (2010) byl stanoven na 1,5 ng-l-1 pro T4. S účinností odstranění podle programu EPI Suite byl medián stanoven na 2,9 ng-l-1 pro T4 a 0,13 ng-l-1 pro T3. Odhadované koncentrace hormonů štítné žlázy v povrchových vodách se mohou zdát v současné době poměrně nízké na to, aby měly nějaký zásadní vliv na ryby, jelikož nejnižší koncentrace hormonů štítné žlázy, při kterých byl pozorován účinek, se u ryb pohyboval řádově v desítkách ng-l-1. Nicméně je potřeba brát na vědomí, že se hormony štítné žlázy dostávají do povrchových vod v důsledku neúplného odstranění v průběhu čištění odpadních vod neustále a ryby jsou těmto hormonům vystavovány dlouhodobě, což znamená, že mohou představovat možné riziko pro vodní organismy včetně ryb i zdánlivě nízké koncentrace. Osud těchto hormonů v životním prostředí je tedy zapotřebí posoudit dalšími studiemi a toxikologickými experimenty.
|
|
|
Zvláštnosti v poskytování ošetřovatelské péče před a po operaci štítné žlázy
HAUSEROVÁ, Kateřina
S onemocněním štítné žlázy se setkáváme, po diabetu mellitu, jako s nejběžnějším onemocněním žláz s vnitřní sekrecí. Nejčastějšími onemocněními štítné žlázy jsou záněty, nádory, struma neboli zvětšení štítné žlázy, hyperfunkce a hypofunkce štítné žlázy. Indikacemi k operačnímu zákroku jsou, kromě jiného, maligní a benigní onemocnění štítné žlázy. V pooperační péči platí jak všeobecné zásady, tak specifické zásady pooperační péče, která se řídí stavem pacienta, druhem operačního výkonu a požadavky operatéra. Poskytování správné ošetřovatelské péče má též napomáhat předcházení vzniku možných pooperačních komplikací. Bakalářská práce s názvem "Zvláštnosti v poskytování ošetřovatelské péče před a po operaci štítné žlázy" je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. Teoretická část bakalářské práce se zabývá anatomií a fyziologií štítné žlázy a jejího okolí, potřebou jódu pro štítnou žlázu, popisuje jednotlivá onemocnění štítné žlázy, diagnostikou a léčbou onemocnění štítné žlázy. Dále ošetřovatelskou péčí před a po operaci štítné žlázy, vznikem možných komplikací a v neposlední řadě domácí péčí po propuštění pacienta z nemocnice. Cílem bakalářské práce bylo zjistit zvláštnosti v poskytování ošetřovatelské péče před a po operaci štítné žlázy a zjistit režimová opatření a jejich znalost u pacientů po operaci štítné žlázy na chirurgickém oddělení. K dosažení cílů byly vytvořeny výzkumné otázky. O1: Jaké existují zvláštnosti v ošetřovatelské péči před operací štítné žlázy? O2: Jaké existují zvláštnosti v ošetřovatelské péči po operaci štítné žlázy? O3: Jaká jsou režimová opatření u pacientů po operaci štítné žlázy? O3: Jaké znalosti mají pacienti o režimovém opatření po operaci štítné žlázy? Pro získání potřebných dat byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Ke zpracování této bakalářské práce bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření. Jako technika sběru dat byly použity polostrukturované rozhovory. Na základě rozhovorů byla sestavena kategorizace. Výzkumné šetření proběhlo na chirurgickém oddělení, kde se vyskytují pacienti s onemocněním štítné žlázy.Z šetření vyšlo, že sestry znají zásady péče a jsou dostatečně informovány o ošetřování pacienta s onemocněním štítné žlázy. Z rozhovorů byly zjištěny zásady ošetřovatelské péče, které by se měly dodržovat po celou dobu hospitalizace pacienta s onemocněním štítné žlázy. Sestry v rozhovorech zdůrazňují rozdíly v poskytování ošetřovatelské péče před a po operaci štítné žlázy u pacienta. Z šetření bylo dále zjištěno, že by sestry uvítaly i další odborné semináře, které se zabývají danou problematikou, o ošetřování pacienta s onemocněním štítné žlázy. Dále byla zjištěna informovanost a znalost režimových opatření u pacientů po operaci štítné žlázy. Na základě získaných dat z rozhovorů s pacienty, kteří uvádějí, že jejich informovanost a tedy i znalost režimových opatření po operaci štítné žlázy, jsou minimální a nedostačující. Výsledkem bakalářské práce bylo zjištění zásad péče o pacienty s onemocněním štítné žlázy. Byly zjištěny zásady ošetřovatelské péče u pacientů před a po operaci štítné žlázy. Dále byly zjištěny režimová opatření u pacientů po operaci štítné žlázy a znalost těchto režimových opatření u pacientů po operaci štítné žlázy. Tato bakalářská práce nastiňuje zvláštnosti v ošetřovatelské péči o pacienta s onemocněním štítné žlázy, zásad režimových opatření po propuštění pacienta z nemocnice a jejichž dodržování je mimo jiné podmínkou pro časné zotavení pacienta a jeho návrat do běžného života. Na základě získaných poznatků z šetření a z dostupných zdrojů bude vytvořen leták o zásadách ošetřovatelské péče u pacientů po operaci štítné žlázy. Bakalářská práce dále poslouží jako studijní materiál těm, kteří mají zájem se dozvědět něco víc o problematice péče o pacienty s onemocněním štítné žlázy.
|
host ::
RSS.