Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 20 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zobrazování chrupavek na magnetické rezonanci
Němcová, Simona ; Jiřík, Radovan (oponent) ; Krátká, Lucie (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá zobrazováním chrupavek pomocí magnetické rezonance. Nejprve je zmíněn fyzikální princip jevu magnetické rezonance a nejčastěji používané budící sekvence, následně je popsán 9.4 T MR přístroj Bruker BioSpec 94/30 USR, který byl využit při měření praktické části. Další část práce se věnuje stavbě chrupavky a popisuje také temporomandibulární kloub, neboť je vhodným objektem při zobrazování chrupavek. V praktické části práce byla naměřena série snímků temporomandibulárního kloubu s různými akvizičními parametry a pomocí programového prostředí MATLAB byl vytvořen program pro prohlížení těchto snímků, vyhodnocování jejich kontrastu a také ke zjišťování T1 relaxačních časů tkání pomocí T1 map.
Rešeršní studie totálních endoprotéz temporomandibulárního kloubu
Horňas, Jan ; Borák, Libor (oponent) ; Marcián, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská se zabývá totálními endoprotézami (TEP) aplikovanými při náhradě temporomandibulárního kloubu (TMK). V práci je provedena rešerše řešené soustavy, ve které je uvedena anatomie TMK, dolní čelisti a žvýkacích svalů. Dále jsou uvedeny hlavní výrobci a používané materiály pro zhotovení TEP. Na základě provedené rešerše je v poslední části práce provedena deformačně napěťová analýza zvolené TEP pomocí výpočtového modelování metodou konečných prvků.
Deformační a napěťová analýza totální endoprotézy temporomandibulárního kloubu
Horňas, Jan ; Valášek, Jiří (oponent) ; Marcián, Petr (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou v oblasti aplikace totální endoprotézy (TEP) při náhradě temporomandibulárního kloubu (TMK). Implantace TEP se provádí v důsledku vážného onemocnění TMK (artróza, ankylóza, nádorové onemocnění) či jeho makrotraumatu. Během implantace TEP se pomocí samořezných šroubů k dolní čelisti fixuje protéza kloubní hlavice. Díky tomu se mění deformačně- apěťové stavy dolní čelisti, TEP a fixačních šroubů. V práci je provedena deformačně-napěťová analýza pomocí výpočtového modelování s využitím metody konečných prvků (MKP). Řešení je provedeno pro šest různých uložení šroubů (počet šroubů je neměnný) a pro proměnný statický koeficient tření (v rozmezí 0,01 až 0,11) mezi protézou kloubní hlavice (PKH) a protézou kloubní jamky (PKJ). Celkem bylo vytvořeno 36 variant výpočtových modelů. Na základě provedené deformačně-napěťové analýzy je zjištěn podstatný vliv velikosti statického koeficientu tření na výsledné hodnoty deformačních posuvů, kontaktního tlaku v oblasti artikulační plochy PKH a PKJ a také redukovaného napětí HMH v PKH. Podstatný vliv z hlediska různého uložení šroubů je pozorován u Redukovaného napětí HMH ve šroubech a redukovaného přetvoření HMH kortikální a spongiózní kostní tkáně.
Porovnání dílčích parametrů kineziologického a stomatologického vyšetření u pacientů se symptomatikou poruch temporomandibulárního kloubu
Mičánková, Kateřina ; Šedý, Jiří (vedoucí práce) ; Kachlík, David (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na porovnání výsledků stomatologického a kineziologického vyšetření, anamnestických údajů, dotazníků PHQ-4 a RTG snímků mezi skupinou se symptomatikou temporomandibulárních poruch a skupinou asymptomatickou. Teoretická část je věnována anatomii a kineziologii temporomandibulárního kloubu, dále epidemiologii, etiologii, symptomatologii, klasifikaci, vyšetření a léčbě temporomandibulárních poruch. Hlavním cílem bylo zjistit rozdíly mezi oběma skupinami v palpační citlivosti svalů orofaciální oblasti, aktivním rozsahu deprese mandibuly a aktivním rozsahu dorzální flexe krční páteře. Metodika: Do výzkumu bylo zařazeno celkem 30 probandů, z toho 18 symptomatických (průměrný věk 44,8; SD ± 11,6 let) a 12 kontrolních (průměrný věk 36,9; SD ± 13,9 let). Probandi absolvovali vyšetření, které sestávalo z podrobného odebrání anamnézy, stomatologického vyšetření, kineziologického vyšetření a odebrání RTG (zadopřední, boční a panoramatický snímek), probandi také vyplnili dotazník PHQ-4. Výsledky: Významně vyšší citlivost a bolestivost svalů orofaciální oblasti byla u symptomatických probandů (p = 0,019). Rozdíl aktivní deprese mandibuly nebyl statisticky významný (p = 0,26). Rozsah aktivní dorzální flexe krční páteře byl významně větší u asymptomatické skupiny (p = 0,014)....
Možnosti fyzioterapie u bolestí hlavy vertebrogenního původu
FRIDRICHOVSKÝ, Radek
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi fyzioterapie pro ovlivnění bolestí hlavy vertebrogenní etiologie. Terapie všech pacientů je založena na stejném principu a podobném přístupu, resp. manuální ošetření zkrácených a přetížených svalů, ovlivnění dechového stereotypu, náprava základních pohybových stereotypů, zapojení hlubokého stabilizačního systému skrze vybrané cviky a provádění autoterapie zadané pacientce. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část se zabývá anatomickými strukturami, které přímo souvisí s danou problematikou, dále je popsán klinický obraz a diferenciální diagnostika bolestí hlavy, prevalence a možnosti fyzioterapie. Praktickou část tvoří cvičební jednotka, sestavená z metodik v teoretické části, a samotný výzkum, zpracovaný kvalitativní formou, složený ze vstupního a výstupního kineziologického vyšetření společně s průběhem terapie tří pacientek podobného věku. Na základě vstupního vyšetření byla každé pacientce sestavena cvičební jednotka, kterou měla za úkol si cvičit třikrát týdně. Výzkum probíhal po dobu dvou měsíců a u dvou ze tří pacientek mohlo být uskutečněno celkem osm sezení, první pacientka se kvůli onemocnění COVID-19 nemohla dostavit na dvě terapie. Na konci každé kazuistiky je vytvořen souhrn průběhu terapie a její dosažený efekt. Následně se věnuji diskuzi, ve které shrnuji poznatky z teoretické části a výsledky z části praktické, dále zde zahrnuji vybrané publikace nedávného data orientované na bolestí hlavy a její léčby. Práce je zakončena shrnutím výsledků a seznamem použitých zdrojů.
Možnosti fyzioterapie u poruch temporomandibulárního kloubu
HLINKOVÁ, Pavlína
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi fyzioterapie u poruch temporomandibulárního kloubu. Hlavním cílem této práce je zmapování problematiky a popsání možnosti fyzioterapie u pacientů s poruchou TMK, ale i zhodnocení efektivity fyzioterapie a jejího vlivu na pacienty s touto poruchou. Teoretická část je zaměřena na anatomii TMK, pohyby v čelistním kloubu, poruchy TMK, vyšetření TMK, příčiny poruch a léčbu. Praktická část je zpracována formou dvou kazuistik, kdy se pacientky s různou diagnózou podrobily vstupnímu vyšetření i terapii po nutně dlouhou dobu, což mělo vést ke zlepšení jejich obtíží, načež následovalo výstupní vyšetření a samozřejmě pokračování léčby.
Možnosti fyzioterapie u pacientů s migrenózní bolestí hlavy
POLANOVÁ, Edita
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi, které má fyzioterapie u pacientů s migrenózní bolestí hlavy. Při vhodně zvolené fyzioterapii dochází u pacientů ke snížení frekvence a intenzity záchvatů. Terapie u všech pacientů v této práci je jednotná. Fyzioterapie klade důraz na zlepšení funkce respiračního systému, snížení napětí hypertonických svalů, protažení svalů v oblasti AO přechodu, zvětšení rozsahu temporomandibulárního kloubu, zvětšení rozsahu v oblasti krční páteře a uvolnění fascie na hlavě. Prvním cílem práce bylo zmapovat možnosti fyzioterapie u pacientů s bolestmi hlavy migrenózního typu. Druhým cílem bylo navrhnout cviky a vytvořit cvičební jednotku vhodnou pro autoterapii u pacientů s migrenózní bolestí hlavy. Třetím cílem práce byla vytvořit edukační materiál pro pacienty s migrénami. Práce se dělí na 2 části. V teoretické části je popsáno onemocnění (patofyziologie, klinický obraz, diagnostika onemocnění, diferenciální diagnostika, komplikace, prevalence, možnosti léčby, vliv na pacienta ve společnosti a možnosti fyzioterapie migrény). Druhá, praktická část, je zpracována formou kvalitativního výzkumu a zahrnuje kineziologické vyšetření a terapii 6-ti žen ve věku 23-46 let. Pacientky byly informovány o terapii i o tom, že průběh terapie a výsledky budou zveřejněny v této práci. Všechny pacientky souhlasily a podepsaly informovaný souhlas, který je uveden v přílohách. Po vstupním vyšetření byla pacientkám navržena fyzioterapie a cvičební jednotka. K potvrzení vhodně zvolené terapie bylo s každou pacientkou provedeno 10 terapií a pacientky byly sledovány 6 měsíců. Každá pacientka měla za úkol cvičit 3x týdně. Dále byl sepsán výstupní kineziologický rozbor a zhodnocení terapie u každé pacientky. Pacientky byly edukovány, aby používaly během terapie méně léků ze skupiny triptanů. Díky tomu jsem mohla zjistit, jestli je má terapie účinná. Závěr práce obsahuje výsledky výzkumu. Práce může být využita v klinické praxi fyzioterapeutem nebo může sloužit jako edukační materiál pro pacienty s migrenózní bolestí hlavy.
Poruchy temporomandibulárního kloubu ve vztahu k psychosomatickým onemocněním
Harásková, Kristýna ; Maršáková, Kateřina (vedoucí práce) ; Pánek, David (oponent)
Název: Poruchy temporomandibulárního kloubu ve vztahu k psychosomatickým onemocněním Cíle: Cílem této diplomové práce je zpracovat teoretická východiska a poznatky s využitím především zahraničních zdrojů o problematice temporomandibulárního kloubu. Dalším cílem této práce je zjistit, s kterými onemocněními řazenými do kategorie psychosomatických onemocnění má souvislost vznik poruch v oblasti temporomandibulárního kloubu. Metody: Diplomová práce je zpracována formou literární rešerše za využití databází PEDro, PubMed, Scopus a Web of Science. Práce je rozdělena do dvou částí. V první části jsou shrnuta teoretická východiska a poznatky o problematice temporomandibulárního kloubu. Druhá část má deskriptivně - analytický charakter a obsahuje analýzu vybraných studií. Výsledky: Na základě vypracované rešerše vyhovovalo výběrovým kritériím 12 studií. Z výsledků zahrnutých studií vyplývá, že existuje souvislost mezi vznikem poruch v oblasti temporomandibulárního kloubu a vybranými onemocněními z kategorie psychosomatických onemocnění. Z této kategorie onemocnění souvisí vznik poruch v oblasti temporomandibulárního kloubu nejčastěji s revmatoidní artritidou. Klíčová slova: temporomandibulární kloub, porucha, psychosomatika, psychosomatická onemocnění
Fyzioterapie funkčních poruch v orofaciální oblasti u hráčů na dechové nástroje
Havlíčková, Lucie ; Maršáková, Kateřina (vedoucí práce) ; Malá, Jitka (oponent)
Název: Fyzioterapie funkčních poruch v orofaciální oblasti u hráčů na dechové nástroje Cíle: Diplomová práce se zabývá problematikou temporomandibulárního kloubu (TMK), hrou na dechové nástroje a zdravotními problémy, které postihují orofaciální oblast hráče na dechové nástroje. Cílem této diplomové práce bylo zjistit aktuální funkční stav orofaciální oblasti u hráčů na dechové nástroje a zhodnotit účinnost zadané autoterapie. Metody: Tato experimentálně zaměřená pilotní studie zahrnovala celkem 21 hráčů na dechové nástroje ve věku 15-30 let. Po odběru anamnestických dat probandi podstoupili kineziologické vyšetření zaměřené na orofaciální oblast. K vyhodnocení výsledků byla využita vizuální analogová škála bolesti (VAS) a vyšetření aktivního rozsahu pohybu TMK pomocí milimetrového pravítka. V případě, že proband zaznamenal bolest TMK na stupnici VAS, nebo měl snížený aktivní rozsah pohybu TMK, případně obojí, byla mu zadána jednoměsíční autoterapie zacílená na orofaciální oblast. Po ukončení zadané terapie probandi podstoupili kontrolní kineziologické vyšetření orofaciální oblasti. Pro analýzu získaných dat byl využit Hornův postup, Wilcoxonův test a program Microsoft Excel 2021. Výsledky: Při vstupním kineziologickém vyšetření uvedlo bolest TMK 38 % hráčů na dřevěné dechové nástroje a 25 % hráčů...
Vliv sklonu okluzní roviny na funkční stav orofaciální oblasti.
Yurchenko, Maksim ; Hubálková, Hana (vedoucí práce) ; Németh, Tibor (oponent) ; Jenča, Andrej (oponent)
Fungování maxillofaciálního komplexu jako jednotného celku je důležitou podmínkou plnění celé řady funkcí, spojených s touto oblasti lidského organismu. Klíčem k propojení maxilofaciální oblasti a mnoha dalších častí těla je okluze, jednou z jejíž základních charakteristik je okluzní rovina. Třídimenzionální poloha okluzní roviny, forma a případné deformace dle řady autorů můžou mít vliv na jiné anatomické struktury prostřednictvím systému složitých neuromuskulárních reakcí. Dle této teorie, změny inklinace okluzní roviny vyvolávají přerozdělení a přesměrování žvýkacích sil v okolních anatomických strukturách, což se následně projevuje ve změně napětí jednotlivých svalů. Cíl práce Cílem experimentální části práce bylo zjistit vliv sklonu okluzní roviny na stav maxilofaciální oblasti se zaměřením na čelistní klouby a žvýkací svaly. Dalším cílem bylo zjištění hodnot sagitálního a frontálního sklonu okluzní roviny, který lze považovat za fyziologické. Pacienti a metody Studie se zúčastnilo celkem 87 osob s uplatněním následujících kritérií obou pohlaví, různých věkových kategorií s kompletním chrupem a bez závažných celkových onemocnění. Účastníci výzkumu byli rozděleni do dvou skupin - 46 osob v experimentálním souboru a 41 osob v kontrolním souboru. Do experimentální skupiny byli zařazeni pacienti s...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 20 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.