|
|
Syndrom vyhoření u zdravotních sester
FRÖMLOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou, co je to syndrom vyhoření, jak se projevuje a jaká je jeho prevence. Zároveň si klade za cíl představit souvislosti mezi syndromem vyhoření a osobnostními charakteristikami zdravotních sester. V empirické části se práce snaží zachytit rozdíly v míře vyhoření sester na psychiatrii ve srovnání s jinými odděleními a v závěru se snaží tyto odlišnosti vysvětlit.
|
|
|
Riziko moci v pomáhajících profesích
BÁRTEK, Lukáš
Práce se věnuje aspektům, které mohou představovat určité ?riziko? užití moci při výkonu pomáhajících profesí, přičemž se zaměřuje zejména na oblast sociální práce. V první části se práce zabývá základními pojmy, které jsou klíčové pro tuto problematiku. Věnuje pozornost moci jako takové, jejím specifikům a souvislostech v pomáhajících profesích. Dále se zaměřuje na charakteristiku pojmů jako pomáhající profese a sociální práce či na formulaci aspektů, které představují riziko nesprávného užití moci. Rovněž se věnuje tématice syndromu vyhoření, syndromu pomocníka či tématu supervize, jako oblastem, které s tématem úzce souvisí. Druhá část práce poukazuje na důležitost aplikace etiky v sociální práci a v pomáhajících profesích obecně. Vychází z hodnot, z kterých pomáhající profese vyvstávají a které jsou pro ně klíčové. Zaměřuje se na etický kodex sociálních pracovníků jako na pomůcku při řešení etických problémů a jeho opodstatnění v sociální práci. Pokouší se představit etické teorie, které jsou pro tuto oblast stěžejní a relevantní a na jejich základě dále vyvodit základní etické principy, které hrají důležitou roli v etickém zdůvodňování správného rozhodování a užívání moci v kontextu pomáhajících profesí. Cílem diplomové práce je popsat etický rámec pomáhajících profesí jako takových a následně analyzovat problém moci v pomáhajících profesích, na jehož základě formulovat základní etická východiska, která by měla být při výkonu pomáhajících profesí zohledněna.
|
|
|
Náročnost práce sester na standardním oddělení interního typu
KOLÁŘOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou náročnosti práce sester na standardním interním oddělení. Interní oddělení je jedno ze základních oddělení, které patří do nemocniční péče. Jsou zde hospitalizováni pacienti s onemocněním vnitřních orgánů, léčba spočívá v konzervativním řešení. Práce sestry na standardním interním oddělení spočívá v poskytování kvalitní zdravotnické a ošetřovatelské péče. Sestra zná všechny choroby, které se zde vyskytují, jejich léčbu a komplikace. Zárověň by měla být empatická a trpělivá. Jelikož denně komunikuje s lékaři, pacienty a jejich rodinami, musí znát zásady asertivní komunikace. Do náplně práce sestry patří uspokojování potřeb pacientů, podílení se na diagnostických výkonech, plnění ordinací lékaře, zpracovávání ošetřovatelské dokumentace. Sestra se zde setkává s ne vždy šťastným koncem léčby. Všechny tyto faktory jsou zátěží na celý organismus- po duševní i tělesné stránce. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat náročnost práce sester na standardním oddělení interního typu. Aby bylo dosaženo tohoto cíle, bylo použito kvalitativního výzkumného šetření a to metodou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořily sestry z interního oddělení v Nemocnici České Budějovice a. s. a Nemocnici Jindřichův Hradec a. s. Rozhovory s respondentkami byly přepsány do kazuistik a dále zpracovány do kategorizačních tabulek. Z výsledků je zřejmé, že práce sester na standardním oddělení interního typu je velmi náročná jak po fyzické, tak po psychické stránce. Z kazuistik a tabulek dále vyplývají další důležité informace- známky syndromu vyhoření a vliv stresu na práci sester, relaxační techniky sester, spokojenost s finančním ohodnocením a mnoho dalších. Na základě výsledků byla sestavena informační brožura pro sestry, která zahrnuje způsoby relaxačních technik jako je autogenní trénink, meditace, jóga.
|
|
|
Prevence syndromu vyhoření u úředníků vykonávajících agendu sociální péče
RAUNEROVÁ, Dagmar
Od 1. ledna 2007 došlo k rozsáhlým změnám v systému vyplácení dávek sociální péče. Jednalo se zejména o zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi a zákon č. 108/2006 S., o sociálních službách. Tato práce se zabývá prevencí syndromu vyhoření zaměřenou právě na období od účinnosti uvedených zákonů. Současně se účinností zákonů nastala povinnost úředníků žádosti o poskytování sociálních dávek zpracovávat pomocí softwarového programu a nutnost lidské osudy {\clq}qvměstnat`` do kolonek počítačového programu, což přinášelo nemalé psychické vypětí. Dále je třeba vést dvojí dokumentaci, jak v listinné, tak v elektronické podobě, což opět klade zvýšené pracovní nároky na úředníky. Výzkum byl prováděn u pracovníků městských úřadů na okrese Domažlice, pracující na odborech sociálních věcí, kteří se zabývají zpracováním žádostí podle výše uvedených zákonů. Byla stanovena hlavní hypotéza, že prevence syndromu vyhoření u úředníků sociální péče na okrese Domažlice neexistuje. Dále byly stanoveny další pracovní hypotézy: úředníci nemají zájem o preventivní programy a zaměstnavatelé nevytvářejí podmínky pro prevenci syndromu vyhoření. Výsledky mohou posloužit samotným pracovníkům pro lepší orientaci v problematice prevence syndromu vyhoření a především vedoucím pracovníkům a vedení úřadů ke zlepšení péče o zaměstnance.
|
|
|
Syndrom vyhoření - edukační model zdravotní profylaxe
BLÁHOVÁ, Štěpánka
Tato bakalářská práce odpovídá na otázku: Co je to syndrom vyhoření? Úvodní část je věnována představení základních charakteristik tohoto syndromu a dosavadních zkušeností s jeho průběhem a důsledky. Dále charakterizuje specifika žen ve středním věku a zabývá se odolností vůči stresu a syndromu vyhoření. Na základě získaných výsledků a porovnání dochází k závěru, že tato strategie může být úspěšným řešením k zlepšení stavu vyhořelých žen, pedagogických pracovnic. Poukazuje na nedostatečnou informovanost žen, o účinných technikách boji proti syndromu vyhoření a důležitosti a aktuálnosti se tomuto tématu dále věnovat.
|
|
|
Syndrom vyhoření - edukační model zdravotní profylaxe
RŮŽIČKOVÁ, Karolína
Bakalářská práce byla zaměřena na mapování míry postižení stresem a syndromem vyhoření pedagogických pracovníků. Výzkumné šetření bylo provedeno u 32 pedagogů-mužů ve středním věku ze základních a středních škol. Tyto poznatky byly rozšířeny o 17 absolventů (2 muži, 15 žen) česko-pasovského programu PACZion, který je zaměřen na prevenci syndromu vyhoření. Z výsledků vyplynulo, že obecným problémem učitelů se jeví fyzická vyčerpanost a nedostatek uznání a ocenění, na druhou stranu z jejich odpovědí bylo patrné, že nepochybují o svých profesionálních schopnostech a problémy ve škole nenarušují jejich soukromé vztahy. Teoretická část se zaměřuje na sběr informací a dat, objasnění základních pojmů z oblasti syndromu vyhoření a stresu jakožto jeho hlavní příčiny a na metody jejich prevence v pedagogické profesi, týkající se konkrétně mužů v produktivním věku. Závěry a doporučení pro praxi výchovy ke zdraví v prevenci syndromu vyhoření, které tato práce měla za cíl předložit, spočívají dle odborné literatury ve zdravém životním stylu, kam patří pravidelná pohybová aktivita, zdravá strava a relaxace. V prevenci vyhoření je velmi důležité umět oddělovat pracovní a osobní život, mít dobrou sociální podporu a smysl pro humor a nadhled na vykonávanou práci.
|
|
|
Vliv typu zaměstnání na vnímání stresu
NIEMCOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce ve své teoretické části shrnuje odborné poznatky z problematiky stresu a syndromu vyhoření. Zabývá se jak obecnou deskripcí těchto dvou propojených fenoménů a možnostmi jejich detekce a prevence, tak souvislostí mezi nimi a pracovním zařazením jedince. Výzkumná část práce se zaměřuje na zmapování závažnosti a frekvence stresových situací, na pocity vyhoření a možnosti sociálně oporných systémů u respondentů pracujících v různých typech zaměstnání a reprezentovaných třemi vzorky: učitelů, resp. budoucích výchovných poradců, manažerů nadnárodních poradenských společností a terapeutů pečujících o jedince s mentálním postižením a psychickým onemocněním. Práce dále mapuje odlišné vnímání subjektivní míry stresových událostí mezi těmito profesemi. Pro sběr dat byl užit dotazník BMS (Ayala Malach- Pines, 2005, The Burnout Measure Short Version), JSS-CZ (Spielberger, Knotková, Man, 1999, Inventář pracovního stresu) a doplňující otázky. Implikace výsledků a jejich generalizační omezení jsou součástí diskuze.
|
|
|
Psychohygiena zaměstnanců pomáhajících profesí v zařízeních poskytujících sociální služby regionu Pelhřimov
ŠUHÁJKOVÁ, Pavla
Psychohygiena (duševní hygiena) je obor, který se zabývá rozvojem a podporou duševního zdraví, prevencí duševních poruch a nemocí. Je to systém vědecky propracovaných pravidel a rad sloužící k udržení, prohloubení nebo znovuzískání duševního zdraví. Pomáhající profese jsou bezesporu všeobecně považovány za velmi náročné. Na pracovníky jsou kladeny vysoké nároky, vždy musí být připraveni pomáhat druhým s jejich problémy a těžkými životními situacemi, proto je pro udržení duševní rovnováhy těchto pracovníků dodržování zásad psychohygieny velice důležité. Cílem diplomové práce je zjistit, jak pomáhající pracovníci subjektivně hodnotí svou pracovní zátěž, zda vědí, jakým způsobem čelit této zátěži, a zjistit konkrétně, jakými prostředky psychohygieny se se zátěží plynoucí z jejich povolání vyrovnávají. Před samotným výzkumem byly stanoveny 3 hypotézy: H1: Pracovníci pomáhajících profesí v zařízeních poskytujících sociální služby v pelhřimovském regionu si uvědomují míru svého pracovního zatížení, H2: Pracovníci pomáhajících profesí jsou seznámeni s možnostmi, jak se vyrovnat s pracovní zátěží, H 3: Pracovníci pomáhajících profesí eliminují svou pracovní zátěž pomocí aktivních i pasivních prostředků psychohygieny. Pro zpracování výzkumné části diplomové práce byl použit kvantitativní výzkum, metodou sběru dat bylo dotazování, technikou byl zvolen dotazník. Výzkum byl realizován ve všech 16 zařízeních poskytujících sociální služby v regionu Pelhřimov. Výzkumný vzorek tvořilo celkem 224 zaměstnanců v pomáhajících profesích z těchto zařízení. Výzkum potvrdil všechny předpokládané hypotézy. Výsledky výzkumu mohou být k dispozici vedoucím pracovníkům zařízení poskytujících sociální služby jako podnět k aktivnímu přístupu k řešení dané problematiky. Dále by práce mohla posloužit jako zdroj důležitých informací k tématice duševní hygieny jak samotným pracovníkům pomáhajících profesí, tak i všem těm, kteří mají o tuto problematiku hlubší zájem.
|
|
|
Hodnocení stravovacích návyků sester na standardních odděleních
KADLECOVÁ, Lenka
Abstrakt Bakalářská práce Hodnocení stravovacích návyků sester na standardních odděleních programem NutriDan je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zaměřuje na osobnost sestry, její vzdělání a podmínky k výkonu její práce. Stravovací návyky se hodnotí u sester na standardních odděleních. Dále pak je zaměřena na samotnou výživu, která je důležitá nejen pro sestry, ale i pro nás ostatní. Jsou zde rozebrány všechny složky stravy jako cukry, tuky a bílkoviny. Následují je vitamíny, minerální a stopové prvky a samozřejmě pitný režim, který je také důležitý. Prvním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem se sestry stravují na standardních odděleních. Druhým cílem bylo zjistit, jestli je nějaký rozdíl ve stravování, když jsou sestry doma anebo když jsou v práci. K těmto cílům byly stanoveny tyto hypotézy: H1 Sestry na standardních odděleních se v pracovní době stravují nepravidelně. H2 Více jak polovina sester na standardních odděleních se v době volna stravují podle zásad správné životosprávy. H3 Sestry ví, jak se správně stravovat. Ve výzkumné části byla použita metoda kvantitativního výzkumu ? anonymní dotazník. Dotazník obsahoval 18 otázek, 10 otázek je uzavřených a 4 polootevřené, zbylé 4 byly doplňující. Součástí dotazníku byly také dva záznamové archy, na které sestry zapisovaly 24 hodinový jídelníček i s tekutinami, které vypily. Jeden záznamový arch byl na den, kdy byly sestry v zaměstnání a druhý na den, kdy měly volno a byly doma. Pro výzkumnou část bylo možno použít 102 dotazníků a jídelníčků. V programu NutriDan poté byly jídelníčky vyhodnoceny. Z výsledků výzkumu vyplývá, že sestry pokud jsou v zaměstnání tak přijmou méně energie než je jejich výdej. Dále z výsledků výzkumu vyplynulo, že sestry ví obecně jak se správně stravovat a jejich hodnoty BMI jsou ve většině v normě. Většina sester ví, že jejich jídelníček se liší v době volna a kdy jsou v práci, ale doma se snaží jíst pravidelně a podle zásad správné životosprávy. Proto jsou v jejich stravování znatelné rozdíly a i výsledky z NutriDanu o obsažených složkách výživy tomu napovídají vyjma proteinů a vlákniny. Tyto složky výživy jsou doma i v práci zanedbávány. Pravidelně snídají a více jak polovina jí pravidelně. Pravidelně konzumují ovoce a zeleninu a mléčné výrobky. V době, kdy jsou sestry v zaměstnání, jejich jídelníčky jsou nevyrovnané a méně výživné. V době, kdy jsou sestry v zaměstnání se sestry stravují nepravidelně a neplnohodnotně. V zaměstnání často v jídelníčcích figurují mléčné výrobky a ovoce a zelenina a jídla s vysokým obsahem cholesterolu a lipidů. V praxi by mohly být tyto výsledky poskytnuty sestrám na odděleních, aby věděly, kde dělají ve svém stravování chyby, jak je to s jejich stravováním a mohly změnit nebo upravit svoje stravování. Dále pak by výsledky mohly být publikovány v odborných časopisech nebo článcích zabývajících se touto problematikou.
|
|
|
Rodinná péče o seniory z pohledu vybraných skupin obyvatelstva
TOMKOVÁ, Hana
S rostoucím počtem starých a nemocných lidí se zvyšují nároky na ekonomicky aktivní část populace z hlediska morálního, finančního i sociálního. Rodinná péče o staré a nemocné již není tak samozřejmá jako v dřívějších dobách, odborníci mluví o odklonu od rodiny. Rodina hraje v životě každého člověka nezastupitelnou úlohu. Od nepaměti ve společnosti existuje ústavní péče, ale ukazuje se, že není nejlepším řešením pro podzim života. Cílem práce bylo zjistit postoj k rodinné péči u čtyř skupin obyvatelstva, kdy se dotazníkového šetření zúčastnili studenti Zdravotně sociální fakulty JU jako budoucí odborníci v sociální problematice, studenti Ekonomické fakulty JU jako jejich protiklad, zaměstnanci domova pro seniory, kteří jsou s nemohoucími denně v kontaktu, a skupina laické veřejnosti ve věku, kdy budou muset danou problematiku řešit. V práci byla použita metoda analýzy dokumentů s využitím techniky sekundární analýzy dat a kvantitativní metoda dotazování s použitím techniky dotazníku. Z výsledků šetření vyplynulo, že studiem různých oborů na rozdílných fakultách se u studentů liší i postoj k rodinné péči. Dále vyplynulo, že zaměstnanci domova pro seniory nejsou jednoznačně přesvědčeni, že institucionální péče je nejlepším řešením péče o seniory. Předpokladem výzkumu bylo tvrzení, že veřejnost z hlediska reality života inklinuje k rodinné péči. Toto tvrzení se potvrdilo. Postoj k rodinné péči byl zjištěn u všech dotazovaných skupin, proto cíle práce byly naplněny. Ačkoli jde současná společnost rychle dopředu a klade na jedince vyšší a vyšší nároky, stále je mezi námi dost těch, kteří se nezaleknou náročnosti péče v rodinném kruhu, protože v životě je normální péči dvakrát dávat a dvakrát přijímat.
|
host ::
RSS.