|
|
Sociální management intragenderové nahoty
Tomková, Hana ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Sociální management intragenderové nahoty Bc. Hana Tomková V této práci se zabývám chováním žen v prostorách s omezeným soukromím, jako jsou například šatny a sprchy u sportovišť nebo wellness zařízení. V teoretické části práce se snažím pomocí odborné literatury poukázat na problematiku posuzování nejen ženské nahoty a na problematiku zvýšeného zahalování žen v prostorách, kde je intragenderová nahota očekávána. V této první, teoretické, části, se zabývám definicí studu a jeho možnou přítomností v takovýchto prostorách. Formuluji zde předpoklad, že tento stud, a na základě něj i zvýšená míra zahalování, může být způsobeno posuzováním těl na základě rozšíření medicinských a jiných odborných diskurzů mezi laickou veřejnost. K definici takového posuzování využívám v práci foucaultovskou teorii posuzování poslušnosti a užitečnosti těla, kdy se snažím poukázat na to, že v dnešní, moderní, době nejsou experti jedinými, kdo má moc posuzovat. V této práci jsem využila kvalitativní výzkum, konkrétně etnografická a autoetnografická pozorování, které jsem doplnila o rozhovory. Výzkum ukázal, že spíše než pocit posuzování hraje v těchto prostorách roli spíše zvyklost, zahalování na základě naučených stereotypů, snaha o zachování osobního prostoru a v neposlední řadě i osobní zodpovědnost, která je významnou...
|
|
| |
|
|
Změna života po příchodu dítěte
Tomková, Hana ; Marková Volejníčková, Romana (vedoucí práce) ; Cuker, Ivan (oponent)
Téma, kterým se v této práci zabývám, je změna života rodičů po narození dítěte. Součástí této práce je kvalitativní výzkum. Zabývám se zde různými aspekty života, jako je partnerský život, dělba práce v domácnosti, pracovní a finanční sféra nebo volnočasové aktivity či společenský život nových rodičů, a tím, jak se po příchodu dítěte proměnily případně omezily. Ve své práci se snažím zaměřit na rozdíl mezi tím, jak tuto změnu vnímají muži a ženy, a to i v porovnání s genderovými stereotypy, které s rodinným uspořádáním úzce souvisí. Kromě toho se také snažím vyzdvihnout témata a změny, které dané rodiny považují za nejvýznamnější, případně oblasti, které se dle jejich názoru měnily nejvíce. Kromě restrukturalizace rodiny respondenti a respondentky uváděli změny, jako je omezení volnočasových aktivit, společenského života (obměna přátel apod.) nebo i proměnu a přizpůsobení intimního života. Tyto a další změny v práci detailněji diskutuji. V rámci této práce bylo provedeno deset polostrukturovaných rozhovorů s pěti respondentskými rodinami, zvlášť s otcem a zvlášť s matkou a na základě jejich analýzy pomocí kódování a předchozí teoretické přípravy byly vytvořeny kategorie, které byly následně interpretovány a diskutovány. Kritériem respondentských rodin byl především počet dětí, tedy pouze jedno,...
|
|
| |
|
|
Změny malého venkovského města od roku 1945 na příkladu Kelče
Tomková, Hana
Diplomová práce se zabývá změnami v malém městě od roku 1945. Vybraným objektem je Kelč, městečko ležící ve Zlínském kraji. První část práce pojednává o historii českého venkova od roku 1945 se zřetelem na poválečnou konfiskaci, pozemkovou reformu, proces združstevňování, úlohu JZD, transformace po roku 1989 a vstup do EU. Další část je zaměřena na historii města Kelče. Následuje charakteristika města z hlediska polohy, přírodních a historických zvláštností a jeho urbanistická struktura, zhodnocení současné Kelče. V poslední části je městečko zdokumentováno pomocí fotografií. Klíčová slova: Kelč, poválečná konfiskace, pozemková reforma, združstevňování, transformace, urbanistická struktura
|
|
| |
|
|
Rodinná péče o seniory z pohledu vybraných skupin obyvatelstva
TOMKOVÁ, Hana
S rostoucím počtem starých a nemocných lidí se zvyšují nároky na ekonomicky aktivní část populace z hlediska morálního, finančního i sociálního. Rodinná péče o staré a nemocné již není tak samozřejmá jako v dřívějších dobách, odborníci mluví o odklonu od rodiny. Rodina hraje v životě každého člověka nezastupitelnou úlohu. Od nepaměti ve společnosti existuje ústavní péče, ale ukazuje se, že není nejlepším řešením pro podzim života. Cílem práce bylo zjistit postoj k rodinné péči u čtyř skupin obyvatelstva, kdy se dotazníkového šetření zúčastnili studenti Zdravotně sociální fakulty JU jako budoucí odborníci v sociální problematice, studenti Ekonomické fakulty JU jako jejich protiklad, zaměstnanci domova pro seniory, kteří jsou s nemohoucími denně v kontaktu, a skupina laické veřejnosti ve věku, kdy budou muset danou problematiku řešit. V práci byla použita metoda analýzy dokumentů s využitím techniky sekundární analýzy dat a kvantitativní metoda dotazování s použitím techniky dotazníku. Z výsledků šetření vyplynulo, že studiem různých oborů na rozdílných fakultách se u studentů liší i postoj k rodinné péči. Dále vyplynulo, že zaměstnanci domova pro seniory nejsou jednoznačně přesvědčeni, že institucionální péče je nejlepším řešením péče o seniory. Předpokladem výzkumu bylo tvrzení, že veřejnost z hlediska reality života inklinuje k rodinné péči. Toto tvrzení se potvrdilo. Postoj k rodinné péči byl zjištěn u všech dotazovaných skupin, proto cíle práce byly naplněny. Ačkoli jde současná společnost rychle dopředu a klade na jedince vyšší a vyšší nároky, stále je mezi námi dost těch, kteří se nezaleknou náročnosti péče v rodinném kruhu, protože v životě je normální péči dvakrát dávat a dvakrát přijímat.
|
|
|
Etika odpovědnosti v rodinné péči
TOMKOVÁ, Hana
Již ve starém Římě věděli, že rodina je základní jednotkou společnosti. Zdá se však, že postupem času svou důležitost ztrácí jak rodina, tak domácí péče o její nejstarší příbuzné. Dříve bylo běžné soužití dvou až tří generací, dnes odborníci hovoří o odklonu od rodiny a důrazu na individualitu každého člena. Cílem této bakalářské práce je především odpovědět na otázku, nakolik dnes ekonomická stránka života ovlivňuje, případně omezuje, možnosti rodinné péče o staré, nemocné a postižené. V práci byla použita metoda analýzy dokumentů s využitím techniky sekundární analýzy dat a kvantitativní metoda dotazování s použitím techniky dotazníku. Dotazníkové šetření probíhalo u 60 zaměstnanců Domova pro seniory Radkova Lhota. Předpokladem bylo, že každý z nich má v rodině nějakého seniora, o kterého se stará, nebo jednou bude muset postarat. Z výsledků výzkumu celkově vyplynulo, že lidé jsou ve většině případů schopni se o starého rodinného příslušníka postarat případně i na úkor zaměstnání jednoho člena rodiny, ale bez příspěvku na péči od státu by se neobešli. Za zmínku stojí i srovnání věkových kategorií. Nejvíce respondentů ve věku 18-25 let bydlí se svým (potenciálním) seniorem v jednom domě či bytě, péči by zvládli sami, nebo s s pomocí rodiny, ale otázkou výše příspěvku se zatím nezabývali. Naproti tomu generace ve věku 45-54 let bydlí od svého seniora 1 a více km, péči by zvládli výhradně s pomocí dalších rodinných příslušníků a současnou výši příspěvků na péči považují za vyhovující. Odpověď na otázku, která byla cílem práce, je nasnadě. Možnost rodinného pečování je vždy, když má člověk chuť pečovat a za zády mu stojí lidé, o které se v případě potřeby může opřít. Ačkoli jde společnost rychle kupředu, rodinná péče i přes snahu dřívějšího režimu nevymizela a nevymizí, naopak. Budeme se k ní vracet už proto, že jsme lidé.
|
host ::
RSS.