|
|
In vitro modely pro studium Syncytinem-1 indukované fúze buněk trofoblastu
Jech, Lukáš ; Trejbalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Zíková, Martina (oponent)
Fúze buněk trofoblastu je nezbytnou součástí vývoje lidské placenty. Kromě iniciace implantace blas- tocysty do epitelu dělohy je vznik syncytia klíčový pro efektivní výměnu látek a plynů mezi matkou a plodem. Mnohojaderné soubuní nazývané syncytiotrofoblast totiž pokrývá povrch rozvětvených chori- ových klků, které jsou v přímém kontaktu s mateřskou krví. Porucha tvorby syncytia je spojena s ne- dovyživeností vyvíjejícího se plodu a závažnými komplikacemi v průběhu těhotenství. Vznik syncytio- trofoblastu je zprostředkován interakcí Syncytinu-1, povrchového glykoproteinu retrovirového původu, s jeho receptorem. Navzdory významu těchto procesů však stále nebyly popsány detaily buněčných fúzí ani diferenciace trofoblastu jako takové. Lidská placenta je totiž v rámci živočišné říše natolik unikátní, že nemůže být zastoupena zvířecími modely. Studium vývoje lidské placenty včetně Syncytinem-1 in- dukovaných fúzí trofoblastových buněk je tak omezeno na in vitro modely trofoblastu. Tyto modely zahrnují primární kultury trofoblastových buněk a linie trofoblastu, které jsou získávány imortalizací buněčných kultur nebo z nádorů trofoblastu. Kromě toho byly dediferenciací vytvořeny linie trofoblas- tových kmenových buněk. Nejnovější přístupy však umožňují přímé reprogramování dermálních fib- roblastů do...
|
|
|
Transmembránové proteiny ASCT1 a ASCT2 a jejich interakce s retrovirovými obalovými glykoproteiny
Trávníček, Martin ; Trejbalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Mělková, Zora (oponent)
Transmembránové proteiny ASCT1 a ASCT2 patří mezi rozšířené buněčné transportéry neutrálních aminokyselin. Nezávisle na své transportní roli v metabolicky aktivních buňkách, slouží také jako receptory mnoha retrovirů. Všechny retroviry, které interagují s receptorem ASCT2, popř. ASCT1, sdílí příbuzný obalový glykoprotein. Mezi tyto glykoproteiny patří mimo jiné Syncytin-1, kódovaný lidským endogenním retrovirem typu W, který je produkován v placentárním cytotrofoblastu primátů včetně člověka. Interakce receptor-vazebné domény Syncytinu-1 se specifickou extracelulární oblastí ASCT2 způsobuje fúze sousedních buněk a vznik mnohojaderného syncytiotrofoblastu. Význam syncytiotrofoblastu spočívá v efektivnějším příjmu živin plodem z krve matky a zároveň v modulaci imunitní odpovědi matky vůči plodu. Tyto vlastnosti jsou nezbytné pro správný vývoj nového jedince, poruchy se vznikem syncytiotrofoblastu často vedou ke komplikacím během těhotenství. Charakterizace proteinových domén, zodpovědných za interakci mezi Syncytinem-1 a jeho receptory, je tak důležitým krokem při odhalování genetických příčin těchto patologií. Zároveň nám tyto poznatky pomáhají objasnit mechanismus buněčného vstupu i u dalších retrovirů a vysvětlují nám molekulární podstatu senzitivity nebo rezistence hostitele k těmto retrovirům. ASCT1,...
|
host ::
RSS.