|
|
Princip subsidiarity EU: vývoj a dopady
Tejkal, Tomáš
Bakalářská práce se zaměřuje na důležité aspekty spojené s dodržováním principu subsidiarity s cílem určit, jestli je princip v unijních strukturách řádně dodržován. Podle této zásady by se měl efektivně regulovat výkon pravomocí mezi Evropskou unií a členskými státy. Princip má ale v sobě obsažen i další prvky, které přispívají k jeho nejednoznačné definici. Studie klade důraz na interpretaci samotného principu, ale také zkoumá roli národních parlamentů, které se mohou podílet na mechanismu kontroly subsidiarity. Odlišné vnímání principu panuje jak mezi institucemi EU, tak národními parlamenty. Významným hráčem je především Evropská komise, která se dívá na princip v jeho užší podobě, přesto ale nemá jasně stanovená kritéria. To se odráží i na funkci mechanismu kontroly subsidiarity, který má v současné podobě na legislativní tvorbu spíše marginální vliv. Navíc jeho využívání se dlouhodobě snižuje a nedochází k žádným významným reformám. Také samotné právní ukotvení zásady koexistuje s politickým rámcem, který dále prohlubuje problematickou povahu principu. I to může představovat důvod, proč je Soudní dvůr EU velmi zdrženlivý zpochybňovat zákonodárce EU. Navíc se neukazuje, že by dodržování principu subsidiarity bylo hlavním předmětem regulatorních nástrojů Komise, které jsou v tomto ohledu spíše uplatňovány směrem k lepšímu politickému rozhodování. Příčiny tak pravděpodobně tkví ve stále nejasně stanovených procedurách vztahujících se k fungování principu subsidiarity od přijetí Lisabonské smlouvy. Výše zmíněné argumenty tak nasvědčují, že princip subsidiarity je v EU porušován a nezdá se, že by docházelo k efektivní regulaci pravomocí, které vyžadují i řádnou legitimitu nižších jednotek.
|
|
|
Parlament ČR a Evropská unie
Trejbal, Jakub ; Grinc, Jan (vedoucí práce) ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Parlament ČR a Evropská unie ABSTRAKT Jaké dopady má evropská integrace na fungování Parlamentu ČR a jakým způsobem evropské právo vytyčuje mantinely pro zapojení klíčového ústavního orgánu do evropských záležitostí? Nakolik se Poslanecká sněmovna a Senát zabývají evropskou agendou a zapojují se do tvorby politik Evropské unie a jsou mezi nimi v tomto ohledu rozdíly? Jaká je role obou komor v evropském legislativním procesu a míra aktivity v porovnání s parlamentními komorami ostatních členských zemí Evropské unie? Hledáním odpovědí na uvedené otázky se zabývá tato diplomová práce. V první části této práce je vymezen pojem parlamentu a jeho funkcí a pravomocí tak, jak je chápán teorií, následuje obecná charakteristika Parlamentu ČR, obou jeho komor a ústavních základů pro projednávání evropských záležitostí. Druhá část představí zásadní milníky v historii evropské integrace, které formovaly vzájemný vztah Parlamentu ČR a Evropské unie a zhodnocení jejich dopadů na fungování parlamentů členských států. V třetí části je provedena analýza primárního práva a identifikace hlavních způsobů, jakými mohou národní parlamenty ovlivnit dění na evropské úrovni. Následuje rozbor vnitrostátních právních nástrojů a posouzení jejich praktického využívání na půdě Poslanecké sněmovny a Senátu ve čtvrté části této práce....
|
host ::
RSS.