Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 17 záznamů.  předchozí11 - 17  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Geny časné meioticke profáze I spermatogeneze myši domácí
Škaloudová, Eliška ; Trachtulec, Zdeněk (vedoucí práce) ; Forman, Martin (oponent)
Meiotickým dělením vznikají gamety nutné pro reprodukci sexuálně se rozmnožujících organismů. Tato práce je zaměřena na popis genů časné fáze meiotického dělení, a to u samců modelového organismu myši domácí. První část práce souhrnně popisuje meiózu s hlubším zaměřením na profázi I, která trvá déle než profáze II. Profáze I se dělí na pět stádií, jmenovitě leptotenní, zygotenní, pachytenní, diplotenní a diakinetické. Dále je stručně popsána myší spermatogeneze a její rozdíly oproti oogenezi. Druhá část práce podává výčet genů, kódujících proteiny nutné k iniciaci meiotického dělení, k párování a synapsi a k iniciaci katalýzy dvouřetězcových zlomů. Dvouřetězcové zlomy jsou opraveny procesem homologní rekombinace, která může vyústit v tzv. crossing-over, což je hlavní zdroj genetické variability. Práce se zabývá časnou fází homologní rekombinace a složkami pro tento proces nezbytnými. Umístění meiotických dvouřetězcových zlomů v genomu není náhodné a je pod kontrolou genu Prdm9, který patrně zastává více rolí, například při vzniku nových poddruhů myši domácí. Znalost genů, kontrolujících ranou fázi meiotického dělení, je nezbytná k pochopení některých příčin neplodnosti nejen u myši, ale i u jiných obratlovců včetně člověka. Klíčová slova: meióza, myš domácí, sterilita, homologní rekombinace,...
Kontrola jakosti transfuzních přípravků
NOVÁČKOVÁ, Barbora
Hlavním tématem bakalářské práce je kontrola jakosti transfuzních přípravků na Transfuzním oddělení v Nemocnici České Budějovice a.s. Ve své bakalářské práci se věnuji nejzákladnějším transfuzním přípravkům vyráběných z plné krve, mezi které patří erytrocyty bez buffy-coatu resuspendované (EBR), plazma (P), trombocyty z buffy-coatu směsné deleukotizované v náhradním roztoku (TBSDR) a trombocyty z buffy-coatu směsné deleukotizované (TBSD). Cílem bakalářské práce je statistické vyhodnocení kontroly kvality vyjmenovaných transfuzních přípravků zpětně za posledních 5 let. U nejnovějšího transfuzního přípravku TBSDR jsem si navíc osvojila vlastní vyšetření kontrolních vzorků. Teoretická část je zaměřena na kontrolu dárců krve, na metody odběru, zpracování krve a na postupy, jež mohou významně ovlivnit kvalitu transfuzního přípravku. Popisuji vyšetřované transfuzní přípravky a proces kontroly kvality. V praktické části se zabývám postupem vyšetření jednotlivých parametrů kontroly kvality transfuzních přípravků a jejich hodnocením. Po výrobě transfuzního přípravku se provádí odběr kontrolních vzorků a kontrola účinných a nežádoucích složek (erytrocyty, leukocyty, trombocyty, hemoglobin, hematokrit). Na konci exspirace se u transfuzních přípravků hodnotí jejich stabilita (hemolýza, pH, koagulační faktory) a sterilita. Podrobněji se zaměřím na kontrolu kvality transfuzního přípravku TBSDR měsíc po jeho zavedení do výroby po dobu 6 měsíců. Při kontrole kvality transfuzních přípravků se uplatňuje statistická kontrola procesu. Za posledních 5 let byla kvalita všech transfuzních přípravků vyhovující. Nově zavedený transfuzní přípravek TBSDR je z mnoha pohledů kvalitnější než dřívější TBSD. TBSDR přináší pro pacienty, ale i pro transfuzní oddělení značné výhody.
Porovnání výskytu inverze na 9. chromozomu u infertilních a sterilních pacientů s literárními údaji
Šlégrová, Sandra ; Krkavcová, Miroslava (vedoucí práce) ; Šípek, Antonín (oponent)
Pericentrická inverze chromozomu 9 [inv(9)] malého rozsahu je nejčastější inverzí u lidských chromozom. Některé publikace ji považují za variantu lidského karyotypu, která nemá klinické projevy. V této práci však zmiňuji ty studie, které dávají inverze na chromozomu 9 do souvislosti s rznými patologickými stavy, jako jsou např. sterilita, infertilita nebo některé vrozené anomálie. Výzkum probíhal v akreditované genetické laboratoři GENvia s. r. o., kde byla sbírána data za období 2004-2011. Za tuto dobu bylo vyšetřeno celkem 5195 pacient z rzných indikačních dvod, mezi nimiž bylo nalezeno celkem 84 případ s inverzí na chromozomu 9 s laboratorní incidencí 1,62 %. Indikační diagnózy jsem vzhledem k jejich množství rozdělila do šesti vytvořených skupin, z nichž jedna nese název sterilita/infertilita. V této skupině bylo nalezeno 23 případ s inverzí na 9. chromozomu, což činí 27,38 % z celkového počtu nalezených inverzí na chromozomu 9. Výskyt této inverze jsem zaznamenala i u ostatních indikačních skupin: vrozené vývojové vady u pacienta, vrozené vývojové vady v rodinné anamnéze, dárci pohlavních buněk, psychomotorická a mentální retardace, jiná diagnóza. Nejvíce nález inverze chromozomu 9, bylo zaznamenáno ve skupině jiná diagnóza, tj. ve skupině vytvořené z případ, jejichž indikace nespadá do žádné jiné...
Metody plánovaného rodičovství u romských žen
ŠULCOVÁ, Iva
V uvedené bakalářské práci jsem se zabývala problematikou romské populace, zvláště pak plánováním rodiny u romských žen. Má práce je rozdělena na 2 části. První část je teoretická a druhá část praktická. V první části jsem se zabývala historií romské populace, romskými zvyky, rituály, bydlením, rodinou, dětmi atd. Tyto fenomény byly jednotlivě aplikovány do modelu transkulturního ošetřovatelství ? modelu Gigerové ? Davidhizarové. Vlivem globalizace a migrací obyvatelstva, jsem zdůraznila potřebu využití a aplikaci modelu transkulturního ošetřovatelství jako nedílnou součást ošetřovatelské péče. Ve druhé části mé bakalářské práce jsem provedla výzkumné šetření formou polo řízeného rozhovoru s náhodně vybranými pěti romskými ženami ve věku mezi 20 ? 40 lety. Stanoveno bylo pět cílů a s nimi související výzkumné otázky. Všechny cíle byly splněny. Na výzkumnou otázku 1, zda mají romské ženy povědomí o metodách plánovaného rodičovství, nebyla nalezena jednoznačná odpověď. Z výzkumné otázky 2, vyplývá, že romské ženy využívají metody plánování rodičovství. Výzkumnou otázkou 3 bylo zjištěno, že romské ženy využívají k plánování rodiny hormonální antikoncepci. Výzkumná otázka 4 objasnila, že pro romské ženy není důležité plánování rodiny. Na 5. výzkumnou otázku, jaké potřeby mají romské ženy v oblasti primární péče, respondentky odpověděly, že specifické požadavky nemají. Má bakalářská práce může být využita jako studijní materiál pro porodní asistentky, které se chtějí dozvědět informace o problematice romské populace a plánovaném rodičovství, dále pro pracující porodní asistentky, které by poznatky v oblasti multikulturního ošetřovatelství aplikovaly do své praxe, v rámci primární prevence doporučily například vhodnou antikoncepci a edukovaly romské ženy, kdy, jak a za jakých okolností založit rodinu. Laická veřejnost, zejména pak mladé dívky, které začínají s pohlavním životem, zde najdou přehled všech dostupných a používaných antikoncepčních metod.
Fyzioterapie jako součást léčby poruch plodnosti
ROHLÍČKOVÁ, Eva
Neplodnost je jinými slovy neschopnost páru otěhotnět během jednoho roku nechráněným pohlavním stykem, a to nejméně dvakrát týdně. Světová zdravotnická organizace ji označila v 70. letech 20. století za nemoc. Udává se, že v České republice je přibližně 20 {--} 25 % párů nedobrovolně bezdětných. Metod, které řeší tuto problematiku je mnoho. Patří mezi ně i fyzioterapeutické přístupy. Cílem této práce bylo najít nové (moderní) pohledy na řešení daného problému, popřípadě odhalit některé z příčin, a poukázat na možnosti využití moderního fyzioterapeutického přístupu v léčbě poruch plodnosti. Z takto zadaného cíle jsem se v teoretické části zaměřila na různé příčiny poruch plodnosti a jejich diagnostiku. Dále jsem se snažila zmapovat některé metody řešící tuto problematiku. Velký důraz jsem kladla právě na fyzioterapeutický přístup, především na metodu Ludmily Mojžíšové. V praktické části této práce jsem využila kvalitativní druh výzkumu, metodu případové studie. Výzkum byl prováděn v Rehabilitačním a regeneračním centru v Borovanech u Českých Budějovic. Vybrány byly ženy, které měly diagnostikovanou neplodnost a přítomnou palpační citlivost v oblasti svalů pánevního dna. Osloveny byly tedy tři ženy, které se léčily Rehabilitační metodou některých druhů funkční ženské sterility. Cílem výzkumu bylo zmapovat změnu stavu svalových dysbalancí v oblasti pánevního dna. U sledovaných pacientek došlo ke zlepšení držení těla, stereotypu dýchání a funkce pánevního dna. Všechny tři ženy během léčby udávají postupné zlepšování subjektivních pocitů. Jedna z žen oznámila během léčby těhotenství. Velkým přínosem této práce je jistě zmapování problematiky léčby poruch plodnosti. Z hlediska fyzioterapie je možné tuto práci využít v klinické praxi fyzioterapeutů, kteří se této problematice věnují.
Problematika odběrů biologického materiálu v ambulantních zařízeních z pohledu sestry
SRBOVÁ, Kateřina
Odběry biologického materiálu představují pro sestru pracující v ambulantní sféře, jednu z nejčastěji vykonávajících činností. Sestra se denně se s touto činností setkává a setkává se i s problémy s tímto spojené. Součástí vyšetření a léčby klientů jsou odběry biologického materiálu, proto by měly být provedeny správně a kvalitně. Kvalitu odběru biologického materiálu ovlivňuje sestra sama svou zručností a základními vědomostmi. V ambulantní sféře je nutné, aby každá sestra na základě svých znalostí a zkušeností prováděla odběry tak, aby nedocházelo k neznehodnocování odebraných vzorků a aby klienti navštěvující ambulantní zařízení byli spokojeni. Cílem práce bylo zjistit jaké jsou nejčastější problémy vyskytující se při odběru biologického materiálu v ambulantních zařízeních a zda sestry informují pacienty o přípravě k odběru biologického materiálu v ambulantních zařízeních. Byly stanoveny tři hypotézy : H1 {--} sestra při odběru biologického materiálu nepoužívá ochranné pomůcky, H2 - sestra při odběru biologického materiálu nedodržuje doporučené standardy a H3 - sestra neinformuje pacienta o přípravě k odběru biologického materiálu. K dosažení cíle a ověření hypotéz byla použita dotazníková metoda technikou dotazníků pro sestry a pro klienty. Výzkumný soubor tvořilo 103 klientů a 73 sester z ambulantních zařízeních z Jižních a Středních Čech. Vyhodnocením výsledků se ukázalo, že H1 - sestra při odběru biologického materiálu nepoužívá ochranné pomůcky se nepotvrdila. H2 - sestra při odběru biologického materiálu nedodržuje doporučené standardy se nepotvrdila a H3 - sestra neinformuje pacienta o přípravě k odběru biologického materiálu se také nepotvrdila. Ze zjištěných výsledků tedy vyplývá, že mezi nejčastější problémy vyskytující se při odběru biologického materiálu jsou především komunikace, která mezi sestrou a klientem vázne, edukace klientů, uložení použitých pomůcek po odběru a dále samotný svoz vzorků do laboratoře. S výsledky výzkumu bych chtěla seznámit sestry výzkumného souboru a jejich vedoucí pracovníky, poučit je o možnostech řešení. Výsledky z výzkumu bych ráda použila při prezentaci na seminářích určených pro ambulantní sestry.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 17 záznamů.   předchozí11 - 17  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.