|
|
Zhodnocení fyzické základny de facto státu na případu Jižní Osetie za využití definice státnosti Bjørna Møllera.
Dumpík, Marek ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá de facto státy, konkrétně případem Jižní Osetie, kterou posuzuje z hlediska její státnosti. K posouzení jihoosetského případu bylo využito definice státnosti Bjørna Møllera, který rozlišuje mezi třemi dimenzemi státu - institucionální, ideovou a fyzickou základnou. Tato práce se konkrétně zabývá dimenzí fyzické základny, která sestává z ekonomiky, teritoria a populace. Práce také využívá přístupu silných, slabých a selhávajících států, který je využit k přesnějšímu nadefinování zkoumaných indikátorů, pro jednotlivé složky fyzické základny. Práce je rozdělena do tří hlavních částí. V první, teoretické části, jsou představeny jednotlivé teoretické přístupy, které jsou v práci využity a s jejich pomocí jsou navrženy zkoumané indikátory. Ve druhé části je potom představen přehled klíčových historických událostí, který poskytuje nezbytný kontext pro třetí část, která se zabývá samotnou fyzickou základnou Jižní Osetie. Cílem práce je potom zodpovědět otázku, zda je Jižní Osetie schopna naplnit požadavky, které jsou na stát kladeny v dimenzi fyzické základny.
|
|
|
Podmínky a faktory pro přijetí nového státu do americké Unie - srovnání Portorika s Havají a Aljaškou
Chvála, Václav ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Dopieralla, Jakub (oponent)
Bakalářská práce Podmínky a faktory pro přijetí nového státu do americké Unie - srovnání Portorika s Havají a Aljaškou se zabývá vývojem na těchto třech územích. Přestože všechna tři území získala status teritoria ve stejnou dobu, další jejich vývoj se lišil. Zatímco Havaj a Aljaška byly na konci 50. let přijaty do Unie jako 49. a 50. stát, Portoriko dodnes zůstává teritoriem se statusem commonwealthu. Práce analyzuje několik autorem zvolených oblastí. Ve společné části pro všechna tři území se autor zaměřuje na historii před připojením k USA, demografii a kulturu jednotlivých teritorií a vývoj od zisku statusu teritoria do nabytí statusu státu nebo commonwealthu. V případě Portorika práce analyzuje i vývoj od zisku statusu commonwealthu až do současnosti. V těchto oblastech vyhledává autor klíčové faktory ovlivňující směřování území. Identifikované vlivy následně komparuje a identifikuje podmínky, které z analýzy vycházejí jako nutné k přijetí území do Unie. Čtyři identifikované podmínky pro přijetí jsou vytvoření hnutí prosazující státnost, transformace společnosti, evoluce lokálního politického systému a konsenzus na federální úrovni. Výsledky analýzy dále odhalují četnost a různorodost působících faktorů a nesplnění některých podmínek ze strany Portorika. Zároveň ale nastiňují možný pozitivní...
|
|
|
Běloruská lidová republika
Kratochvílová, Martina ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Švec, Luboš (oponent)
Diplomová práce "BLR" v širším slova smyslu analyzuje vývoj běloruského národního hnutí od počátku 20. století do konce roku 1918. V užším smyslu je cílem práce zhodnotit, do jaké míry je možné pokládat Běloruskou lidovou republiku za reálnou republiku v době jejího vyhlášení a do jaké míry mohly fungovat její státní orgány. Diplomová práce dále zkoumá, jaká kritéria potvrzovala či vyvracela existenci BLR jako státu. BLR byla určitým vyvrcholením běloruského národního hnutí. Nejdříve bude věnována pozornost počátkům národního hnutí, jeho vývoji v rámci carského Ruska a v průběhu první světové války. Komparace možností národní agitace v době rozdělení běloruských oblastí mezi dva nepřátele je taktéž součástí první části. Následující část práce, již je přikládána zvýšená pozornost, objasňuje, za jakých okolností byla BLR vyhlášena, jaké byly motivace a požadavky běloruských vlastenců. Vyhlášením nezávislosti země vznikly státní orgány BLR: "předparlament" Rada BLR a "vláda" LS. Analýza míry autentičnosti státních orgánů byla uskutečněna podle kritérií státu. Z důvodu, že orgány BLR dosáhly největších úspěchů v oblasti národní kultury, bude jedna část práce zaměřena na vývoj národní kultury. Tato část odpovídá na otázky: jaká byla výchozí pozice v oblasti kultury před vyhlášením BLR, jakých cílů bylo...
|
|
| |
|
|
Mezinárodněprávní aspekty zhroucení státu
Kostínek, Lukáš ; Faix, Martin (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Mezinárodněprávní aspekty zhroucení státu Fenomén zhroucených států je jedním z velkých problémů současnosti. Mezinárodní právo veřejné s ním nepočítá, a přesto ve světě existuje. Ať již je tento fenomén označován jako zhroucení státu, kolaps státní autority, selhání státu, respektive jako collapsed, failed, failing state, či jinak, je na něj v poslední době zaměřována stále větší pozornost státníků a představitelů mezinárodních organizací. Proto jsem se touto problematikou také rozhodl zabývat. Obsah práce je strukturován od nejobecnějších otázek týkajících se problematiky, tedy od obecného vymezení pojmu a charakterizování zhrouceného státu jako fenoménu v odborné, nejen právní, diskuzi a jeho odlišení od podobných fenoménů až po jednotlivé jeho aspekty dle mezinárodního práva veřejného a shrnutí situace v některých reálných zhroucených nebo selhávajících státech. Ve druhé kapitole je obecně charakterizován fenomén samotný, a to převážně z faktického hlediska za užití převážně mezinárodněprávní a politologické literatury. Je v ní také určeno, jaké jeho pojetí je pro účely práce zvoleno. Ve třetí kapitole je práce již věnována čistě mezinárodněprávním aspektům zhroucení státu. Jedná se o jejich základní vymezení v systému subjektů mezinárodního práva, vymezení oproti běžným státům, jak mezinárodní...
|
|
|
Vývoj čínské percepce počátků vlastních dějin na příkladu rozvoje archeologie
Píbilová, Dominika ; Maršálek, Jakub (vedoucí práce) ; Hudeček, Jiří (oponent)
Práce se zabývá analýzou proměn pojetí počátků čínské kultury a státnosti v obrazu archeologického výzkumu 40. až 80. let 20. století. Analýza probíhá na základě informací obsažených v popularizačních médiích, tj. čínských novinách a učebnicích základních a středních škol, na pozadí archeologického přehledu v odborných anglických, českých a čínských publikacích. Práce je rozdělena na tři části. První kapitola nastiňuje přehled vývoje archeologie během zkoumaných čtyř dekád a působení neakademických vlivů na vědeckou práci. Tvoří teoretický rámec pro následnou analýzu čínských pramenů. Druhá kapitola je věnována obrazu archeologického výzkumu, obsaženému v článcích Lidových novin. Jakou společenskou hodnotu mají odkryté nálezy, vliv státní ideologie na jejich výzkum a na geografické tendence. Je také analyzována terminologie a tendenční způsob vyjadřování v článcích. Třetí kapitola zpracovává obraz historie čínského starověku v učebnicích. Jakým způsobem byla kombinována textologická historiografie s výsledky archeologické práce, co se týče faktografické chronologie událostí a geografického umístění prvních státních útvar. Ideologické vlivy jsou mapovány v terminologii učebnic a také v preferencích některých aspektů historie. Práce dochází k závěru, že jak tradiční historiografie, tak ideologie,...
|
|
|
Somaliland - neuznaný stát jako aktér mezinárodních vztahů
Vašák, Vojtěch ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Werner, Jan (oponent)
Cílem této práce je zhodnotit, zdali lze neuznaný stát Somaliland považovat za aktéra mezinárodních vztahů. V první kapitole jsou nadefinována hlavní kritéria, podle kterých lze hodnotit mezinárodněprávní subjektivitu, státnost a především aktérství v mezinárodních vztazích. Druhá kapitola odpovídá pomocí klíčových historických událostí na otázku, zdali lze Somaliland vůbec považovat za stát, a tedy i za subjekt mezinárodního práva. Ve třetí kapitole jsou pak analyzovány klíčové požadavky aktérství a přístup ostatních aktérů. Shrnutím těchto poznatků je na závěr odpovězeno na hlavní výzkumnou otázku.
|
|
|
Faktory ovlivňující uznání nových států
Šťastný, Kryštof ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Werner, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem vzniku nových států a zaměřuje se zejména na uznání nově vzniklých států. Uznání států není regulováno mezinárodním právem a závisí na rozhodnutí uznávajícího státu. Práce se nejprve věnuje teoretickému vymezení pojmu stát, vzniku státu a jeho uznání. Práce dále analyzuje vybrané případy nově vzniklých států, a to jak států všeobecně uznávaných, tak těch, jejichž státnost není všeobecně uznávána. Ve všech vybraných případech jsou identifikovány konkrétní faktory, které ovlivnily postoj států při uznání či neuznání daného státu. Jednotlivé identifikované faktory uznání jsou v závěrečné části práce zařazeny do tří širších skupin faktorů uznání a tyto skupiny jsou blíže popsány.
|
host ::
RSS.