|
|
Celoživotní vzdělávání sociálních pracovníků pracujících v nestátních neziskových organizacích
HRUBEŠOVÁ, Nikola
Diplomová práce se zaměřuje na téma celoživotního vzdělávání sociálních pracovníků, kteří pracují v nestátních neziskových organizacích. Cílem této práce bylo zjistit jaké mají možnosti sociální pracovníci s ukončeným magisterským studiem v oblasti celoživotního vzdělávání. Druhým důležitým cílem bylo zjistit jaké potřeby v oblasti celoživotního vzdělávání sociální pracovní mají, a zda jsou jejich potřeby v rámci poskytování vzdělávání zohledňovány. Celoživotní vzdělávání je nedílnou součástí v sociální práci a je důležité potřeby sociálních pracovníků zohlednit. K naplnění uvedených cílů byl využit kvantitativní výzkum, který byl realizován za pomoci dotazníkového šetření, kdy bylo položeno celkem 28 otázek, z nichž některé byly nepovinné. Celkem bylo osloveno 61 sociálních pracovníků, kteří pracují v nestátní neziskové organizaci, a mají magisterský titul. V rámci tohoto kvantitativního výzkumu proběhl výzkum soustředěný pouze na Jihočeský kraj, kdy v rámci registru poskytovatelů sociálních služeb byly vyhledány nestátní neziskové organizace, a v nich pracující sociální pracovníci mající ukončené magisterské studium. Na dotazník zodpovědělo celkem 36 sociálních pracovníků s tím, že dotazníky byly odesílány 2x, protože v první vlně byla návratnost bohužel velice nízká. Data, která byla z dotazníkového šetření následně získána, byla zpracovány jednak v Microsoft Excel, ale také v R software. Z provedeného výzkumu je možné konstatovat, že sociální pracovníci jsou spokojeni s nabídkou kurzů, které absolvují v rámci celoživotního vzdělávání. Toto tvrzení vykazuje to, jak práce v sociální oblasti motivuje. Respondenti uváděli, že dostávají pravidelné nabídky kurzu v rámci celoživotního vzdělávání od svého zaměstnavatele, což považuji za velmi důležité a perspektivní. Toto dokazuje skutečnost, že vzdělávání v oblasti sociální práce má u zaměstnavatelů - nestátních neziskových organizací podporu, a to nejen v rámci zákonné povinnosti. Mohu konstatovat, že v mnou sledovaných organizacích jsou potřeby sociálních pracovníků zohledňovány.
|
|
|
Současné postoje poskytovatelů sociálních služeb k sebeobhajovacím skupinám.
BŘINKOVÁ, Eva
Bakalářská práce se zabývá problematikou sebeobhajování dospělých osob s mentálním postižením. Jejím cílem je zjistit, jaký postoj zaujímají poskytovatelé sociálních služeb pracující se skupinou dospělých osob s mentálním postižením v České republice k sebeobhajovacím skupinám. Práce je rozdělena na dvě hlavní části - část teoretickou a praktickou. První kapitola v teoretické části je zaměřena na vymezení pojmu mentální postižení spolu s klasifikací a právy osob s mentálním postižením. Ve druhé kapitole je uvedena definice pojmu sebeobhajování, jeho historie a typy sebeobhajovacích skupin. V praktické části práce je vymezen stanovený cíl bakalářské práce a jsou stanoveny hypotézy. Dále je popsán zvolený postup při výzkumném šetření. Pro sběr potřebných dat byla využita metoda dotazníkového šetření. Výzkumným souborem jsou respondenti ve funkci vedoucího pracovníka u poskytovatelů sociálních služeb pracujících se skupinou dospělých osob s mentálním postižením. Na základě získaných informací jsou zjištěny současné postoje poskytovatelů sociálních služeb v České republice k sebeobhajovacím skupinám. V poslední kapitole empirické části bakalářské práce jsou shrnuty veškeré výsledky z dotazníkového šetření a jsou vyhodnoceny stanovené hypotézy.
|
|
|
Specifika sociální práce s klienty se sluchovými vadami
Sittová, Denisa ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
Ve své diplomové práci se věnuji specifikám sociální práce s klienty se sluchovými vadami. Smyslem mojí práce je zjistit, jaké zkušenosti mají studenti českých škol s osobami se sluchovými vadami a jak se v této problematice orientují. Tato práce je rozdělená do dvou hlavních částí: Teoretické a praktické. Teoretická část mé práce se člení do dvanácti kapitol, které jsou zaměřeny na surdopedii, dělení sluchových vad, diagnostiku, screening sluchu, vzdělávání a v neposlední řadě na komunikaci, kompenzační pomůcky a specifika sociální práce. V praktické části jsem pomocí dotazníku zjišťovala základní informace od studentů z Husitské teologické fakulty. Zajímalo mě, zda jsou u nás na fakultě studenti, kteří se v této problematice orientují a zda by do budoucna měli zájem pracovat s osobami se sluchovou vadou.
|
|
|
Zapojení uživatelů sociálních služeb do procesu komunitního plánování v Karlovarském kraji
Pisár, Robert ; Tollarová, Blanka (vedoucí práce) ; Růžička, Michal (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje popisu aktuálního stavu komunitního plánování sociálních služeb a střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb v Karlovarském kraji. Práce současně zachycuje historický kontext, který vedl k tomu, že se v České republice začala používat metoda komunitního plánování. V diplomové práci jsou na příkladech ze zahraničí i z České republiky ukázány konkrétní problémy, se kterými se při plánování potýkají zejména jeho organizátoři. Autor svůj výzkum opřel o analýzu rozhovorů s koordinátory plánování v Karlovarském kraji. Z pohledu koordinátorů popisuje, jakou podobu mají procesy plánování sociálních služeb v kraji. Autor se věnuje také tomu, jakou roli v plánování mají uživatelé sociálních služeb, jak organizátoři plánování v kraji komunikují s uživateli sociálních služeb a jak vyhodnocují se zástupci uživatelů dosažené výsledky. Druhým zdrojem informací o průběhu plánování sociálních služeb byly veřejně dostupné zdroje, především webové stránky jednotlivých měst a kraje. Cíle této práce jsou popsat, jak vypadá plánování sociálních služeb v Karlovarském kraji, a zjistit, kdo jsou jeho hlavní aktivní aktéři. Závěr práce autor věnuje shrnutí poznatků jak z teoretické části práce, tak z její praktické části, včetně návrhů opatření, která by dle jeho názoru mohla situaci v...
|
|
|
Zlepšení informovanosti poskytovatelů sociálních služeb o doporučených způsobech chování při vzniku mimořádné události
KOVÁČ, David
Cílem práce bylo "Posoudit současný stav informovanosti personálu poskytovatelů sociálních služeb na úseku problematiky mimořádných událostí, posoudit efektivnost realizovaného výukového programu." Na základě stanoveného cíle následně ověřit 2 stanovené hypotézy. Hypotézu č. 1 "Informovanost personálu poskytovatelů sociálních služeb o doporučených způsobech chování při mimořádných událostech nedosahuje 80% úspěšnosti správných odpovědí", a Hypotézu č. 2: "Vzdělávání personálu poskytovatelů sociálních služeb vede ke zlepšení současného stavu chování při mimořádných událostech". Za účelem testování Hypotézy č. 1 bylo vytvořeno dotazníkové šetření, které jsem prováděl u 4 poskytovatelů sociálních služeb, které splňovali daná kritéria: poskytovatel sociálních služeb musel poskytovat formu pobytovou, museli zde žít osoby se zdravotním postižením a lokace poskytovatele byla na území Jihočeského kraje. Výsledky jsem vyhodnocoval pomocí grafů v programu Microsoft Excel Word 2007. Pro posouzení Hypotézy č. 2 jsem vytvořil výukový program formou e-learningu, který obsahoval 5 tematických okruhů: ochranu obyvatelstva, požár, povodeň, chemické látky a radioaktivní látky. S tímto výukovým programem jsem personál u poskytovatelů sociálních služeb seznámil a následně potom prováděl druhé kolo dotazníkového šetření. Ve výsledcích mé práce jsem posuzoval efektivnost realizovaného výukového programu, tedy jakou personál prokázal informovanost o doporučených způsobech chování při vzniku mimořádné události před realizovaným výukovým programem a po. Výukový program přinesl personálu u poskytovatelů sociálních služeb cenné informace. Kdy došlo u druhého kola dotazníkové šetření po realizovaném výukovém programu k výraznému zlepšení. U některých otázek jsem nezaznamenal zlepšení, ale podle mého názoru je to z důvodu příliš odborného nebo tematického okruhu otázek.
|
|
|
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a byrokratizace činnosti NNO
Kádner, Filip ; Šťovíčková Jantulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Deverová, Lenka (oponent)
ZÁKON Č. 108/2006 SB., O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH A BYROKRATIZACE ČINNOSTI NNO Diplomová práce se zabývá zákonem o sociálních službách (č. 108/2006 Sb.) v souvislosti s procesem byrokratizace činnosti nestátních neziskových organizací (NNO), které jsou poskytovateli sociálních služeb. Prvním cílem práce je zodpovědět otázku, zda zákon obsahuje prvky byrokracie, které zavádí do činnosti poskytovatelů sociálních služeb. Druhým souvisejícím cílem je zjistit, zda NNO považují prvky byrokracie obsažené v zákoně o sociálních službách za překážky pro způsob jejich fungování a zda v souvislosti s jejich zavedením pozorují v rámci své organizace typické dysfunkce spojené s procesem byrokratizace. Teoretické zázemí a nastavení výzkumných nástrojů práce vychází z výzkumů R.H. Hall a na poli dimenzionální analýzy prvků přítomných ve struktuře byrokratických organizací. Jako výzkumná metoda pro dosažení prvního cíle je v práci využita kvantitativní obsahová analýza. Výsledky analýzy potvrzují, že zákon o sociálních službách obsahuje prvky, které byrokratizují činnost poskytovatelů sociálních služeb. Jako výzkumná metoda pro dosažení druhého cíle diplomové práce slouží kvantitativní dotazníkové šetření mezi reprezentanty NNO v sociálních službách. Závěry šetření ukazují, že NNO považují prvky byrokracie obsažené v...
|
|
|
Problematika evakuace zdravotně postižených osob
KOVÁČ, David
Cílem poskytování sociálních služeb je vytvoření podmínek pro uspokojování základních potřeb lidí, a to formou podpory a pomoci při zvládání péče o zdravotně postižené osoby. Pocit domova vytváří u člověka osobní vztah. Nejedná se jen o vybavení či střechu nad hlavou, ale především o laskavý a přátelský přístup zaměstnanců sociálních zařízení. Téma bakalářská práce je zaměřeno na problematiku evakuace zdravotně postižených osob ve vybraných zařízeních. Za tímto účelem je výzkumná část práce věnována zařízením poskytujícím sociální služby na území Jihočeského kraje, kde po většinu denní doby pobývají osoby s různým druhem a stupněm zdravotního postižení. Mezi tato zařízení patří: domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, domovy pro osoby se zdravotním postižením, odlehčovací služby, týdenní stacionáře, chráněná bydlení a sociální rehabilitace. Zdravotně postižené osoby jsou v případě evakuace odkázány na pomoc druhých, zejména na ošetřující personál a na činnosti složek integrovaného záchranného systému (dále jen IZS). Tato skutečnost klade vysoké nároky na připravenost sociálních zařízení a samotného personálu z pohledu evakuace. Bakalářská práce řeší připravenost výše uvedených sociálních zařízení na mimořádné události se zvláštním důrazem na evakuaci uživatelů žijících v těchto zařízeních. V teoretické části je řešena problematika evakuace a způsoby jejího dělení z několika hledisek. A to z hlediska doby trvání, zvolené varianty řešení, způsobu realizace, rozsahu opatření, z hlediska výběru osob a z hlediska ohrožení osob. Jelikož pozornost práce je zaměřena na objekty, ve kterých se sdružují osoby se zdravotním postižením, byla v práci podrobněji rozepsána právě objektová evakuace. Podstatnou a do značné míry i rozsáhlou kapitolou je popis služeb sociální péče, z nichž jsem vybral pouze ty, které mají formu objektů, v nichž zdravotně postižené osoby pobývají. Dále jsem vybral ta zařízení, která poskytují pobytovou formu, neboť zde vyvstává povinnost péče o svěřené osoby, a tudíž i nutnost reakce na vznik mimořádné události, se kterou se v řadě případů neodmyslitelně pojí provádění evakuace. Stanoveným kritériím pro výběr poskytovatelů sociálních služeb (pobytová forma poskytovaných sociálních služeb a druh sociální služby) odpovídalo celkem 66 sociálních zařízení na území Jihočeského kraje. Pro účely následného dotazníkového šetření bylo náhodným výběrem osloveno 33 z nich, přičemž samotného šetření se účastnilo 30 zařízení. K ucelenému pohledu na zkoumanou problematiku bylo nezbytné definovat zdravotní postižení dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Dle tohoto zákona se zdravotní postižení dělí na zrakové, sluchové, tělesné, mentální a kombinované. Podrobnějším, avšak ne zcela vyčerpávajícím způsobem se jejich popisu věnuje kapitola 2. Cílem práce bylo zhodnotit připravenost vybraných zařízení sociálních služeb na území Jihočeského kraje na evakuaci. Za tímto účelem bylo realizováno rozsáhlé dotazníkové šetření u vybraných zařízení na území kraje. Pro samotné šetření byly vytvořeny dva dotazníky. Jeden byl určen pro ředitele nebo odpovědné vedoucí těchto zařízení a obsahoval 16 otázek. Druhý byl pro zaměstnance a obsahoval 26 otázek. Byl rozdělen do tří bloků. První blok obsahoval 5 otázek, které poskytovaly informace o respondentovi. Druhý blok osahoval 16 otázek, které informovaly o znalostech personálu v oblasti evakuace, o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, o požární ochraně a o mimořádných událostech, které mohou vzniknout v objektu zařízení nebo jeho okolí. Třetí blok obsahoval 5 otázek, které byly zaměřeny na sebehodnocení dotazovaných. Výsledky dotazníkového šetření byly pro svou přehlednost vyhodnoceny formou grafů včetně jejich interpretace.
|
|
|
Sexuální problematika klientů s mentálním postižením v ústavních zařízeních
PATEROVÁ, Michaela
Sexualita osob s mentálním postižením představovala do nedávné doby společenské tabu. Problematika tohoto tématu mě zaujala natolik, že jsem se rozhodla získat bližší informace svojí bakalářskou prací. Bakalářská práce obsahuje teoretickou část a praktickou část. Teoretická část obsahuje tři kapitoly. V první kapitole se zabývám mentálním postižením. V této kapitole jsem se ještě zabývala etiologií a příčinami mentálního postižení. V další kapitole jsem se zabývala termínem jedinec s mentální retardací. Pojem disabilita je zde popsán a chápán jako zastřešující výraz pro oblast funkčních poruch, aktivit a participací konkrétního jedince. V další části uvádím sexuální problematiku osob s mentálním postižením. Prvním tématem je výchova a osvěta osob s mentálním postižením. Dále jsem se zabývala sexuálním zneužíváním osob s mentálním postižením. Se sexualitou úzce souvisí partnerské vztahy, které v práci také uvádím. V závěru teoretické části jsem se zabývala rodičovstvím a možnostmi ochrany před početím. Praktickou část bakalářské práce tvoří sběr dat, pomocí techniky kvalitativního výzkumu, metodou nestandardizovaných hloubkových rozhovorů. Základní soubor byl vytvořen parametry zakotvené teorie, přičemž nebylo využito všech parametrů, vzhledem k její obsáhlosti. Základní výzkumný soubor jsem stanovila dle pracovních pozic zaměstnanců Centra sociálních služeb v Jindřichově Hradci. Byly položeny dvě výzkumné otázky. Zda vnímá personál sexuální život osob s mentálním postižením jako vyhovující a zda jsou informace odborného personálu o sexuálním životě osob s mentálním postižením dostačující. Z výzkumu bylo zjištěno, že odborný personál má dostatečné množství informací, ale sexuální osvěta a výchova v zařízení vůbec neprobíhá. Z rozhovorů vyplývá, že se zaměstnanci necítí být dostatečně kompetentní v otázkách sexuální výchovy a osvěty. Z rozhovorů dále vyplynulo, že zaměstnanci souhlasí s partnerstvím osob s mentálním postižením. Z rozhovorů bylo také zjištěno, že souhlasí s užíváním antikoncepce v případě, že klientka zahájí s partnerem sexuální život. Dále jsem zjistila, že s rodičovstvím osob s mentálním postižením většina respondentů spíše nesouhlasí. V otázce sexuálního zneužívání osob s mentálním postižením jsem v rozhovoru zjistila, že tento problém byl v zařízení již jednou řešen. Zaměstnanci si uvědomují, že jsou tito lidé snadnou obětí, ale zároveň neprovádí žádnou prevenci ve formě sexuální výchovy. Z těchto zjištění vyplývá, že by bylo vhodné podpořit vznik protokolu, ve kterém bude zakotvena sexuální problematika uživatelů sociálních služeb pro toto zařízení. Protokol by zároveň mohl sloužit jako prevence sexuálního zneužívání. Vhodné by také bylo odborné školení v oblasti komunikace v sexuální oblasti, mezi zaměstnancem a uživatelem.
|
|
|
Rozvoj dobrovolnictví mezi poskytovateli sociálních služeb na Českobudějovicku
POŠVÁŘOVÁ, Michaela
Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou definovány pojmy související s dobrovolnictvím, Evropským rokem dobrovolnictví 2011 a metodikou práce s dobrovolníky. Jsou zde také charakterizovány sociální služby, jejich poskytovatelé a dobrovolnictví v sociálních službách. V praktické části práce jsou popsány cíle práce a hypotéza, metody výzkumu a výsledky výzkumu. Ke zjištění potřebných informací byl zvolen kvantitativní typ výzkumu, sběr dat proběhl metodou dotazování, technikou dotazníku. Výzkumný soubor tvořili poskytovatelé sociálních služeb v okrese České Budějovice. Na Českobudějovicku působí 47 poskytovatelů sociálních služeb, ze kterých 30 odpovědělo na dotazník. Bakalářská práce ukázala, že v profesionálním řízení mají zařízení nakročeno správným směrem, ale v oblasti její koordinace mají mezery.
|
|
|
Síť sociálních služeb v českokrumlovském regionu
VALACH, Pavel
Má práce se zabývá zákonem o sociálních službách. Práce je zaměřena na mapování sociálních služeb v českokrumlovském regionu. Zabývá se problematikou dostupnosti sociálních služeb v českokrumlovském regionu. Dále je zaměřena na možnosti poskytování sociálních služeb v regionu.
|
host ::
RSS.