Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Analýza vybraných ukazatelů kvality mléka a jejich vliv na výtěžnost a senzorické vlastnosti čerstvých sýrů
PLONER, Michaela
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit vliv kvality mléka na prokysávání, výtěžnost a vybrané vlastnosti čerstvých sýrů vyráběných v laboratorních podmínkách. Pro ten-to účel bylo ve třech pokusech vyrobeno 51 vzorků čerstvých sýrů ze 17 bazénových vzorků kravského mléka pocházejících z šesti chovů. U vzorků mléka, resp. sýrů byly provedeny vybrané analýzy a získaná data byla statisticky vyhodnocena. Chemické složení, fyzikálně-chemické a senzorické vlastnosti, hmotnost a výtěžnost čerstvých sýrů byly vyhodnoceny v závislosti na: i) čase prokysávání, ii) provedeném pokusu, resp. kvalitě mléka. Průměrné hodnoty pH, hmotnosti a výtěžnosti čerstvých sýrů se v průběhu prokysávání podle očekávání statisticky významně odlišovaly. Z kvalitativních ukazatelů mléka měly na výtěžnost a kvalitativní ukazatele čerstvých sýrů nejvyšší vliv obsah bílkovin, laktózy a počet somatických buněk. Kvalita mléka ovlivnila rovněž hodnocení senzorických vlastností, zejména intenzitu barvy a konzis-tenci. K dosažení požadovaného pH čerstvých sýrů (<5,00) by byla optimální doba prokysávání 15 až 16 hodin.
Senzorické vlastnosti mražených krémů
KADLECOVÁ, Hana
Mléčné výrobky s nízkým obsahem tuku získávají na oblibě díky vnímání jejich zdravotních benefitů. Mléčný tuk má však významný vliv na stabilitu struktury, texturu, senzorické vlastnosti a vzhled. Cílem této diplomové práce bylo zvážit možnosti využití sóji jako náhrady tuku při vývoji nízkotučného nemléčného mraženého krému.
Vliv přídavku nutričně významných složek na vybrané vlastnosti fermentovaných mléčných výrobků
HONESOVÁ, Simona
Cílem diplomové práce bylo určení vhodných rostlinných antioxidantů do fermentovaných mléčných produktů a posouzení jejich vybraných chemických a senzorických vlastností. Literární část se zaměřuje na jogurty, jejich obohacování a na vliv přídavku rostlinných antioxidantů. Experimentální část se zabývala analýzou vybraných ukazatelů plodů drobeného ovoce a džemů z nich vyrobených, analýzou vybraných ukazatelů bílých a ochucených jogurtů.
Vývoj spotřeby králičího masa v ČR v letech 1995 - 2010
ŠPERLÍN, Radomír
ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá vývojem spotřeby králičího masa v České republice v letech 1995 2010. Hlavní význam chovu králíků je produkce masa, kterého seve světě se v současné době vyprodukuje 1 1,3 mil. tun. I přes své výborné nutriční vlastnosti je pouze doplňkovým druhem masa. Od roku 1995 do roku 1999 se v České republice zvyšovaly stavy králíků a od roku 2000 došlo k postupnému poklesu stavů králíků v malochovech a mírnému zvýšení stavů faremních chovů. Zároveň se snižovala produkce a spotřeba králičího masa, došlo k navyšování dovozu masa hlavně z Číny a vývozu do Německa. Spotřeba králičího masa byla v roce 1995 3,4 kg*osoba-1*rok-1 a v roce 2010 pouze 2,2 kg*osoba-1*rok-1. Naproti tomu došlo ke zvýšení spotřeby drůbežího masa ze 13,0 kg*osoba-1*rok-1 na 24,5 kg*osoba-1*rok-1, což je dáno hlavně cenou. Cena zemědělských výrobců byla v roce 1995 u králičího masa 40,87 Kč*kg-1, u drůbežího masa 22,22 Kč*kg-1. V roce 2007 byla u králičího masa 46,32 Kč*kg-1 a u drůbežího masa 20,98 Kč*kg-1.U králičího masa došlo k nárůstu ceny o cca 13 %, u drůbežího masa ke snížení ceny cca o 5 %. Cena průmyslových výrobců byla v roce 1995 u králičího masa 87,50 Kč*kg-1, u drůbežího masa 38,81 Kč*kg-1. V roce 2007 byla u králičího masa 92,00 Kč*kg-1, u drůbežího masa 39,06 Kč*kg-1.U králičího masa došlo k nárůstu ceny o cca 5 %, u drůbežího masa se držela na stejné úrovni. Nejvyšší spotřeba je u vepřového masa, kdy v roce 2010 byla 41,6 kg*osoba-1*rok-1.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.