Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 446 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vybrané aspekty pandemie COVID-19 u zdravotnických pracovníků
POLAN, Martin
Diplomová práce se zaměřila na otázku, jaký dopad měla a má pandemie onemocnění COVID-19 na pracovníky ve zdravotnictví. Teoretická část porovnává dostupnou literaturu a uvádí potřebné informace o původci tohoto virového onemocnění. Dále je popsán stres, jeho příčiny, rizikové faktory, projevy a metody jeho zvládání. Největší prostor je zde věnován syndromu vyhoření. Cílem výzkumné části bylo zjistit, v jaké míře se syndrom vyhoření u zdravotníků vyskytuje a jaké faktory ho ovlivňují. Výzkum byl proveden na vybraných odděleních v Nemocnici České Budějovice, a.s., konkrétně na Interním oddělení, Anesteziologicko-resuscitačním oddělení, Oddělení urgentního příjmu, Infekčním oddělení a Oddělení nemocniční hygieny a epidemiologie. Potřebná data byla získána formou kvantitativního výzkumu, a to prostřednictvím standardizovaného dotazníku "Inventář syndromu vyhoření." Tyto výsledky byly vyhodnoceny a statisticky ověřeny za účelem potvrzení či vyvrácení hypotéz. Výsledkem bylo zjištění, že o dost více než 50 % zdravotnických pracovníků na sobě po dobu pandemie pocítilo zhoršování příznaků syndromu vyhoření. Spojitost mezi určitým faktorem a přítomností syndromu vyhoření se podařilo statisticky prokázat pouze u faktoru velikosti obce, kdy zdravotničtí pracovníci z obcí s počtem do 3 000 obyvatel prokazovali nižší míru vyhoření než zdravotníci z obcí s vyšším počtem obyvatel.
Informovanost veřejnosti v Jihočeském kraji o prevenci a léčbě tromboembolické nemoci
PECHOVÁ, Silvie
Cílem bakalářské práce je zmapování znalosti týkající se tromboembolické nemoci u veřejnosti v Jihočeském kraji. První část práce je věnována teoretickému popisu tromboembolické nemoci. Druhá část práce je výzkumná a byla vypracována pomocí kvalitativního výzkumného šetření s využitím polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly anonymní a byly provedeny se šestnácti informanty. Ti byli vybíráni metodou sněhové koule dle předem stanovených kritérií. Rozhovory byly realizovány v období od prosince 2020 do března 2021. Následně byly doslovně přepsány a analyzovány metodou tužka-papír. Na základě analýzy dat bylo identifikováno celkem 7 kategorií s 20 podkategoriemi. Na základě analýzy dat lze určit, jaká je kvalita informovanosti veřejnosti a jaký je rozdíl ve vnímání nemoci mezi osobami zdravými, rizikovými a léčenými. Bylo zjištěno, že jak informovanost, tak vnímání tromboembolické nemoci je vysoce individuální a hraje v něm roli řada faktorů. Ukazuje se, že u osob rizikových je tato nemoc vnímaná jako nebezpečí, které může člověka na životě ohrozit každým dnem. Osoby léčící se vnímají tromboembolickou nemoc jako komplikaci, se kterou se naučili žít a nemyslí na rizika, která je v souvislosti s tromboembolickou nemocí ohrožují. U osob zdravých je tromboembolická nemoc vnímána jako závažné onemocnění kardiovaskulárního systému. Dále lze říci, že obyvatelé Jihočeského kraje mají rozsáhlé znalosti o prevenci tromboembolické nemoci a uvědomují si její důležitost, ale zároveň bylo zjištěno, že většina lidí si uvědomuje své rezervy v dodržování těchto pravidel. Ukazuje se také, že v oblastech komplikací tromboembolické nemoci nejsou vědomosti informantů dostačující. Na základě výsledků bylo sestaveno doporučení pro praxi zaměřené na podporu významu pohybu v prevenci a ke zdůraznění prevence v rámci výchovy ke zdraví.
Prevence kolorektálního karcinomu očima laické veřejnosti v Plzeňském kraji
KOTÁBOVÁ, Anna
Bakalářská práce se zabývá problematikou informovanosti veřejnosti o onemocnění kolorektálního karcinomu a jeho prevenci. Cílem práce bylo zmapovat znalosti laické veřejnosti o prevenci kolorektálního karcinomu v Plzeňském kraji. Teoretická část práce se zabývá anatomií a fyziologií tlustého střeva a samotným onemocněním. Je zaměřena na projevy nádorového onemocnění, dále pak vyšetřovací metody a možnosti léčby. Velký důraz je kladen na projekty prevence, protože prevence u kolorektálního karcinomu je zcela zásadní. Výzkumná část byla zpracována metodou kvalitativního výzkumu pomocí techniky polostrukturovaného rozhovoru. Informanti byli vybráni náhodně metodou sněhové koule (tzv. Snowball Sampling). Rozhovory byly provedeny na základě předem připravených otázek. Výzkumný soubor tvořilo celkem dvacet informantů z Plzeňského kraje. Rozhovory byly nahrávány a následně písemně zpracovány metodou tužka-papír. Ze získaných informací vyplynulo, že většina informantů zná příčiny, projevy a rizikové faktory, které souvisí se vznikem kolorektálního karcinomu. Nicméně i přesto naši informanti podceňují hlavně primární prevenci. Odpovědi ukazují, že by informanti byli ochotni změnit svůj životní styl až tehdy, když by onemocněl někdo z jejich blízkých. U informantů nad 50 let se ukazuje, že mají dodatečné informace o prevenci kolorektálního karcinomu. Při rozhodování o zapojení do screeningového vyšetření a podstoupení testu na okultní krvácení hraje významnou roli pohlaví informantů. Ženy dle výzkumu přijímají preventivní opatření více než muži. Všichni informanti přikládají prevenci velmi podstatný význam. Výzkum prokázal potřebu informovat a motivovat pacienty k primární a sekundární prevenci. Výstupem této práce je zpracování návrhu karty, která by mohla být využita v rámci krátké intervence o prevenci kolorektálního karcinomu.
Užívání návykových látek a hodnocení preventivních aktivit u studentů SŠ Vimperk
JINDRA, Jaromír
Tato práce se zabývá užíváním návykových látek studenty střední školy a hodnocením preventivních aktivit. Jejím úkolem je zjistit názory a zkušenosti studentů s návykovými látkami a preventivními aktivitami. Byl zvolen následující cíl práce: "Zjištění rizikových faktorů chování studentů v důsledku užívání návykových látek a hodnocení primární prevence rizikového chování." Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část, kdy v teoretické části je ve zkratce popsána prevence rizikového chování a nejčastěji užívané návykové látky. Konkrétně byly popisovány oblasti rizikových a protektivních faktorů, primární prevence rizikového chování, školská a drogová prevence, účinky návykových látek a jejich vztah k rizikovému chování. Praktická část je zpracována pomocí kvantitativní strategie, a to statistickou metodou, kdy technikou sběru dat bylo využito dotazníkového šetření, prováděného mezi studenty střední školy Vimperk. Z výsledků výzkumu je patrné, že nejzásadnějším rizikovým faktorem působícím na studenty je jejich nejbližší sociální okolí, tedy rodina, kamarádi a vrstevníci. Prevence je efektivní v oblasti užívání tvrdých drog, což nelze říct v případě tabákových cigaret, alkoholických nápojů a marihuany. Výsledky práce mohou sloužit jako zmapování současné situace rizikového chování v důsledku užívání návykových látek s využitím pro další výzkum a jako komparativní materiál. Dále mohou sloužit jako podklad pro praktické využití při tvorbě preventivních programů a ke zlepšení primární prevence.
Nefarmakologické postupy v léčbě cévní mozkové příhody - role sestry
PAZOUR, Petr
Cévní mozkové příhody přitahovaly pozornost lékařů od dávných dob. Cévní mozkové příhody jsou celosvětovým problém a jedním z nejčastějších příčin morbidity a mortality, ale také jednou z příčin dlouhodobé invalidity. V minulých letech začala být cévní mozková příhoda urgentním stavem. Dělení cévních mozkových příhod na ischemické a hemoragické se stalo běžným. U ischemických příhod byl prokázán efekt akutní, následné a rehabilitační péče v iktových centrech, také byl prokázán efekt revaskularizační terapie. Díky moderním metodám léčby mozkových příhod jsme se posunuli vpřed. Cílem diplomové práce je popsat nefarmakologické postupy v léčbě cévní mozkové příhody a zdůraznit jejich velký význam při rekonvalescenci pacienta, jejichž široké spektrum umožňuje některým pacientům úplný nebo částečný návrat do běžného života. U pacientů s vyšší mírou invalidity napomáhají ke zvýšení kvality jejich života. Důležitou součástí celého spektra péče je přítomnost všeobecné sestry, která zajišťuje nepřetržitou péči o pacienta jak po fyzické, tak psychické stránce. Nedílnou součástí práce sestry je uspokojování základních potřeb pacienta. Pro dosažení cíle byl zvolen kvalitativní výzkum. Výzkumné šetření bude realizováno prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru s nelékařskými zdravotnickými pracovníky, kteří pečují o pacienty po cévní mozkové příhodě na neurologickém oddělení jedné z okresních nemocnic Kraje Vysočina. Z výzkumu vyplývá, že na zkoumaném oddělení nelékařští pracovníci znají svoji roli v edukaci pacienta po cévní mozkové příhodě. Mezi nejčastěji používané formy edukace řadí nelékařští pracovníci vysvětlování a názornou ukázku. Výstup diplomové práce zabývající se nefarmakologickými postupy v léčbě cévní mozkové příhody - role sestry, má sloužit jako náhled na danou problematiku a poukázat na důležitost prevence a rozsah nefarmakologických postupů.
Zdravý životní styl v pojetí dnešní mládeže
KOVAŘÍKOVÁ, Leontina
Bakalářská práce se zabývá pojetím zdravého životního stylu současné mládeže. Teoretická část se zaměřuje na životní styl konkrétně ve třech vybraných kategoriích napříč biologickými a psychosociálními složkami životního stylu. Z biologické složky zdravého životního stylu je to pohybová aktivita a rizikové faktory zdravého životního stylu. Z psychosociální pak duševní hygiena. Praktická část se zaměřuje na pojem "zdraví". Z výsledků kvalitativního výzkumu jsou zde zaznamenány subjektivní pohledy mladých dospělých pocházejících z různých kontinentů na problematiku zdraví a následně také jejich motivy ke zdravému/nezdravému stylu života.
Významné genetické faktory asociované s výskytem vybraných psychiatrických diagnóz v české populaci
KUTILOVÁ, Tereza
Cílem této diplomové práce bylo shrnout obecné poznatky o demenci a jejích rizikových faktorech. V experimentální části práce byl vyšetřen u vybraných jedinců výskyt genotypových frekvencí pro geny APOE, MTHFR a COMT. Tyto geny jsou spojovány s demencí a Alzheimerovou chorobou. Dalším cílem bylo nalézt možnou asociaci mezi těmito geny a rizikovými faktory demence.
Vliv rizikových faktorů spojených s rodinným systémem na rozvoj poruch spojených s užíváním návykových látek u potomků - případová práce
Krejsa, Bohumil ; Kalina, Kamil (vedoucí práce) ; Kuda, Aleš (oponent)
Úvod: Výzkumná práce zkoumá, vliv rizikových faktorů vyskytujících se v rodinném systému na rozvoj závislosti na návykových látkách u potomka. Celá diplomová práce je rozdělena na dvě části, na teoretickou a praktickou část. V teoretické části práce jsou popsány základy rodinného systému a jeho poruchy. Jsou zde popisovány rodičovské role a rizika rodinného prostředí a jejich následný vliv na výchovu dítěte. Dále práce popisuje rodinné faktory ovlivňující rodinné prostředí. V závěru teoretické části, jsou popisovány typy rizikových a protektivních faktorů ovlivňující vznik závislosti u potomka. Praktická část je založena na kvalitativním výzkumu. Výzkum je prováděn formou pěti případových studií, s respondenty absolvující ústavní léčbu se závislostní poruchou. Cíl: Cílem výzkumné práce je popsat v několika případových pracích přehled rodinných rizikových a protektivních faktorů, které mohou predikovat (předpovídat) výskyt užívání alkoholu u dětí a dospívajících. Metody: K získání dat bylo použito polostrukturovaných rozhovorů, které byly následně analyzovány metodou tvorby trsů. Výsledky: Z výsledků této diplomové práce vyplývá, že u všech zkoumaných případových studií se ve větší míře objevily rizikové a protektivní faktory popisovány v teoretické části této diplomové práce. V největší míře se v...
Prevalence užívání návykových látek v dětských domovech
Portmannová, Jana ; Harsa, Pavel (vedoucí práce) ; Kmoch, Vladimír (oponent)
Východiska: Užívání návykových látek je u mladých dospělých stále aktuálním tématem, stejně tak jako primární prevence, na kterou je potřeba klást velký důraz. Děti v dětských domovech jsou vzhledem k nepřítomnosti plnohodnotných rodičů ohrožená skupina, můžou mít i určité psychické problémy. Cíl: Cílem této práce je zmapování užívání návykových látek v dětském domově u rezidentů v institucích a z pohledu pracovníka přiblížit, jak jsou problémy spojené s návykovými látkami řešeny. Metody: Ke sběru dat byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu ve formě dotazníkového šetření. Data byla sbírána po dobu dvou měsíců a následně vyhodnocena pomocí aplikace Google Forms a Microsoft Office Word. Byly osloveny dvě cílové skupiny - klienti dětských domovů a jeden zástupce za pracovníky pro daný dětský domov. Výsledky: Pomocí dotazníku bylo zjištěno, že většina dětí v dětských domovech návykovou látku užila, většina je na některé návykové látce závislá a v dětských domovech se v nějaké podobě vyskytuje forma primární prevence zaměřená na návykové látky. Závěr: Děti v dětských domovech jsou riziková skupina, je u nich potřeba dbát na primární prevenci a rizikové faktory. Klíčová slova: Návykové látky, primární prevence, dětský domov, riziková skupina, rizikové faktory
Výskyt distorzí hlezenních kloubů u hráčů a hráček basketbalu ve vztahu k vybraným faktorům
Svatošová, Veronika ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Kučerová, Ilona (oponent)
Název: Výskyt distorzí hlezenních kloubů u hráčů a hráček basketbalu ve vztahu vybraným faktorům Cíle: Cílem diplomové práce je zhodnotit vztah mezi vybranými rizikovými faktory výskytem distorzí hlezenních kloubů u hráčů a hráček basketbalu ve věkovém rozmezí 40 let, kteří se v sezóně 2019/2020 aktivně účastnili ligových soutěží od oblastního přeboru po nejvyšší ligu v České republice Teoretická část je zpracována formou rešerše z tuzemské a zahraniční literatury. V praktické části je využita metoda kvantitativního výzkumu formou deskriptivní analýzy. Data byla získávána prostřednictvím anonymního nestandardizovaného dotazníku, který byl rozeslán mezi hráče a hráčky basketbalu, kteří se v sezóně 2019/2020 aktivně účastnili různých ligových soutěží od oblastního přeboru po nejvyšší ligu v České republice. Analyzovala se data od hráčů a hráček basketbalu, která se týkala zejména různých rizikových faktorů vzniku distorze hlezenních kloubů vyplněných dotazníků byla zpracována pomocí popisné statistiky v zjištění vlivu jednotlivých proměnných na výskyt distorze byl použit model logistické e (logit). Model logistické regrese byl odhadnut pro každou hypotézu pomocí statistického software Gretl. Výsledky: ýsledky ukázaly, že na vznik distorze hlezenního kloubu mají primárně 4 rizikové faktory. Mezi ně patří...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 446 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.