|
|
Černínové z Chudenic a jejich sídla v západních Čechách v 17. století
KONČAL, Štěpán
Tato kvalifikační práce se zabývá rodem Černínů z Chudenic, který až do českého stavovského povstání 1618-1620 nepatřil k významným českým šlechtickým rodinám. Ovšem zmíněná revolta ukončená bitvou na Bílé hoře spolu s následnými konfiskacemi majetku poražených byly zlomovými body v dějinách černínského rodu. Díky loajalitě některých zástupců rodu a pobělohorským konfiskacím, které pomohly rozmachu černínského rodu, se Černínové z Chudenic zařadili mezi nejbohatší a nejvlivnější šlechtické rody v pobělohorských Čechách. Tato práce zprvu stručně pojednává o historii rodu. Dále zkoumá síť černínských sídel a držav během 17. století se zvláštním zaměřením na západní Čechy, ze kterých rod pocházel.
|
|
|
Rezidenční síť Ottavia II. Piccolominiho
SOUČEK, Martin
Předkládaná diplomová práce využívá moderních teoretických východisek, která se v posledních letech uplatnila při výzkumu hmotné kultury a rezidenčních sítí šlechtických sídel. Heuristicky vychází ze souboru badatelsky dosud nevyužitých pramenů, jež jsou uloženy především ve Státním oblastním archivu Zámrsk, Rodinném archivu Piccolominiů, Náchod, 1431-1881. Práce je vystavěna na rozboru dochovaného zámeckého inventáře z roku 1732, palácového inventáře z roku 1739, účetních záznamů ze třicátých let 18. století a zpráv piccolominského agenta Adalberta Antonína Gayera. Autor se zajímá nejen o hmotné vybavení rezidencí Ottavia II. Piccolominiho (1698-1757) v Náchodě, Ratibořicích a Praze, ale klade si otázky ohledně každodenního chodu jednotlivých sídel. Pozornost věnuje rovněž osobám, které tyto objekty obývaly.
|
|
|
Rezidenční strategie Adama Františka ze Schwarzenbergu na příkladu panství Hluboká nad Vltavou počátkem 18. století
IVANEGA, Jan
Diplomová práce Rezidenční strategie Adama Františka ze Schwarzenbergu na příkladu panství Hluboká nad Vltavou počátkem 18. století je zaměřena na zkoumání využívání panství Hluboká nad Vltavou za Adama Františka ze Schwarzenbergu. Těžištěm rozpravy je výklad o třech vrchností využívaných objektech ? zámku v Hluboké nad Vltavou, loveckém zámku Ohrada a lázeňském komplexu v Libníči. Studie vychází z analýzy korespondence, plánového a účetního pramenného materiálu. V práci dokládám, že panství Hluboká nad Vltavou bylo v období před nabytím eggenberského dědictví (1719) hlavním českým majetkem rodu. Jeho význam, daný mimo jiné vhodnou zeměpisnou polohou, byl zdůrazněn budováním loveckého zámku Ohrada. Sloužil například k uskladnění loveckých potřeb, jež byly využívány i na ostatních jihočeských panstvích. Za další doklady předního postavení Hluboké nad Vltavou pokládám rozsáhlé úpravy tamního zámeckého areálu a výstavbu votivní kaple v postupně rozšiřovaných libníčských lázních sloužících obyvatelům všech dotčených panství. Po získání eggenberských statků se těžiště pobytů vrchnosti v jižních Čechách přesunulo do Českého Krumlova, přičemž po smrti Adama Františka ze Schwarzenbergu hlubocké panství ztratilo své dosavadní postavení.
|
|
|
Pavel Ignác Bayer, Adam František ze Schwarzenbergu a zámek Ohrada. Lovecký zámek jako součást rezidenční sítě barokního šlechtice
IVANEGA, Jan
Bakalářská práce Pavel Ignác Bayer, Adam František ze Schwarzenbergu a zámek Ohrada. Lovecký zámek jako součást rezidenční sítě barokního šlechtice je zaměřena na zkoumání loveckého zámku Ohrada v širších kulturně historických souvislostech. Zájem Jana Ivanegy směřuje ke zkoumání myšlenkového světa stavebníka Adama Františka ze Schwarzenbergu a jeho odrazu v konkrétní stavební úloze budování Ohrady. Analýza pramenné základny (korespondence, účty, plány ze SOA Třeboň) ukázala, že budování zámku Ohrada nebylo tvůrčím aktem jedince, ale průnikem působení celé řady činitelů, od vůle stavebníka přes hospodářské možnosti panství až ke schopnostem stavitele a provádějících řemeslníků. Dosud neznámých inventářů autor využil k rekonstrukci původní podoby a fungování jednotlivých částí komplexu a jeho zasazení do širšího krajinného rámce. Práci uzavírá zamyšlení nad možným využíváním Ohrady po dokončení výstavby a jejím místem v rámci schwarzenberské rezidenční sítě.
|
host ::
RSS.