Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vápenné malty modifikované jemně mletým cihelným střepem
Šmerdová, Ludmila ; Vyšvařil, Martin (oponent) ; Rovnaníková, Pavla (vedoucí práce)
Přírodní pucolánové materiály hrály významnou roli již v antickém stavitelství. V posledních desetiletích a dnes nacházejí své uplatnění zejména umělé pucolány, které se přidávají jako příměs do malt a betonů za účelem zlepšení některých, zejména mechanických vlastností. V diplomové práci je studován pucolán typu jemného cihelného prachu, který je vedlejším produktem při výrobě kalibrovaných cihel. Vedle sledování pucolánové aktivity cihelného prachu jsou zde zkoumány vlastnosti vápenných malt s různými podíly cihelného prachu jako příměsi či částečné náhrady vápna. Sledován je především jeho vliv na konzistenci těchto malt, nasákavost, pevnosti v čase či lomově-mechanické parametry malt. Výsledky ukazují na možný potenciál využití tohoto zdroje pucolánové příměsi do vápenných malt a omítek, které se dnes používají především pro opravy fasád historických objektů.
Možnosti redukce emisí CO2 produkovaných při výrobě portlandských cementů.
Dobrovolný, Petr ; Fridrichová, Marcela (oponent) ; Dvořák, Karel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje snížení emisí CO2 při výrobě portlandských cementů pomocí příměsi II. druhu. Zkoumá možnosti využití skelného recyklátu jako hydraulicky aktivní látky, závislost pucolanity na dosaženém měrném povrchu a způsobu mletí. Takto vzniklá příměs je zkoumána z chemického, mineralogického a technologického hlediska.
Redukce emisí CO2 při výrobě směsných Portlandských cementů.
Dočkal, Jakub ; Fridrichová, Marcela (oponent) ; Dvořák, Karel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje snížení emisí CO2 při výrobě směsných portlandských cementů. Zkoumá možnosti využití skelného recyklátu jako hydraulicky aktivní látky, závislost použití intenzifikátorů mletí na dosaženém měrném povrchu a pucolanitu. Takto vzniklá příměs je zkoumána z chemického, mineralogického a technologického hlediska.
Vysokopecní strusky jako součást hydraulických pojiv
Velebný, Josef ; Faltus, Miloš (vedoucí práce) ; Kuchařová, Aneta (oponent)
Cílem této práce je zhodnocení vysokopecních strusek jako příměsi do hydraulických pojiv. Tyto příměsi kladně ovlivňují mechanické, chemické i fázové vlastnosti cementů a pojiv na jejich bázi. Byly provedeny základní strukturní a chemické rozbory studovaných strusek a referenčního cementu a strukturní rozbory hydratovaných pojiv na jejich bázi. Dále se tato práce zabývá zkoušením a srovnáním mechanických vlastností maltových zkušebních těles na bázi referenčního portlandského cementu samotného a s přídavkem jemně mleté granulované a vzduchem chlazené vysokopecní strusky a vývojem těchto vlastností v čase. Následně jsou tyto výsledky srovnávány a učiněny vývody o využitelnosti studovaných materiálů pro výrobu hydraulických pojiv ve srovnání s cementy bez přídavků strusek v závislosti na čase. Zkoušení mechanických vlastností dle příslušné normy ČSN EN 12390. Pozornost je věnována zejména vývoji pevnosti v tlaku a tahu za ohybu. Pro studium fázového a chemického složení studovaných materiálů a hydratovaných pojiv na jejich bázi bylo použito metod XRD a XRF analýzy. Klíčová slova: Struska, portlandský slinek, hydraulické pojivo, portlandský cement, vysokopecní struska, fázové složení, skelná fáze, latentní hydraulicita, pucolanita, alkalická aktivace, jemné mletí.
Možnosti využití skelného recyklátu pro přípravu směsných cementů
Dobrovolný, Petr ; Všianský,, Dalibor (oponent) ; Dvořák, Karel (vedoucí práce)
Tato práce se věnuje možnosti využití skelného recyklátu při výrobě směsných portlandských cementů. Zkoumá možnosti zlepšení pucolánových vlastností skelného recyklátu pomocí nových způsobů mletí, vznik aglomerátů materiálu během průběhu mletí a jejich následný vliv na hydratační proces pojiva. Rovněž je řešena optimalizace procesu mletí s ohledem na opotřebení mlecích těles, energetickou náročnost mletí a maximalizaci výkonu mlýna.
Vápenné malty modifikované jemně mletým cihelným střepem
Šmerdová, Ludmila ; Vyšvařil, Martin (oponent) ; Rovnaníková, Pavla (vedoucí práce)
Přírodní pucolánové materiály hrály významnou roli již v antickém stavitelství. V posledních desetiletích a dnes nacházejí své uplatnění zejména umělé pucolány, které se přidávají jako příměs do malt a betonů za účelem zlepšení některých, zejména mechanických vlastností. V diplomové práci je studován pucolán typu jemného cihelného prachu, který je vedlejším produktem při výrobě kalibrovaných cihel. Vedle sledování pucolánové aktivity cihelného prachu jsou zde zkoumány vlastnosti vápenných malt s různými podíly cihelného prachu jako příměsi či částečné náhrady vápna. Sledován je především jeho vliv na konzistenci těchto malt, nasákavost, pevnosti v čase či lomově-mechanické parametry malt. Výsledky ukazují na možný potenciál využití tohoto zdroje pucolánové příměsi do vápenných malt a omítek, které se dnes používají především pro opravy fasád historických objektů.
Redukce emisí CO2 při výrobě směsných Portlandských cementů.
Dočkal, Jakub ; Fridrichová, Marcela (oponent) ; Dvořák, Karel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje snížení emisí CO2 při výrobě směsných portlandských cementů. Zkoumá možnosti využití skelného recyklátu jako hydraulicky aktivní látky, závislost použití intenzifikátorů mletí na dosaženém měrném povrchu a pucolanitu. Takto vzniklá příměs je zkoumána z chemického, mineralogického a technologického hlediska.
Možnosti redukce emisí CO2 produkovaných při výrobě portlandských cementů.
Dobrovolný, Petr ; Fridrichová, Marcela (oponent) ; Dvořák, Karel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje snížení emisí CO2 při výrobě portlandských cementů pomocí příměsi II. druhu. Zkoumá možnosti využití skelného recyklátu jako hydraulicky aktivní látky, závislost pucolanity na dosaženém měrném povrchu a způsobu mletí. Takto vzniklá příměs je zkoumána z chemického, mineralogického a technologického hlediska.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.