|
|
Městské muzeum Polná jako místo paměti a jeho přínos pro místní komunitu
Vyskočilová, Alena ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Baštecká, Bohumila (oponent)
Práce se zabývá působením místních muzejníků na občanskou komunitu města Polné v průběhu období více než 120 let existence muzea. Východiskem pro reflexi je perspektiva kolektivní paměti Maurice Halbwachse. Teoretická část předkládá různé pohledy na individuální a kolektivní paměť a souvislost paměti s budováním identity jednotlivce i komunity. Zohledňuje přitom význam místa jako faktoru stability a jeho proměn v čase jako důsledku působení lidí. Text se věnuje fenoménu sběratelství z historického pohledu, shrnuje základní momenty vývoje od sběratelství k muzejnictví a vzniku muzejních institucí. Analýza dokumentů mapuje časový průběh vývoje muzea v měnících se společenských a právních podmínkách. Zaměřuje se zejména na vůdčí osobnosti muzea a jejich interakce s komunitou místních obyvatel. Tento proces sleduje napříč několika generacemi. Analýza dokumentů je ilustrována ukázkami z rozhovorů s aktéry muzejního dění v Polné od 60. let 20. století. Cílem práce je reflektovat muzeum v Polné jako místo paměti a jeho přínos pro místní komunitu.
|
|
|
Barrandovské Terasy jako místo paměti
Veselá, Jaroslava ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se zaměřuje na zobrazení multifunkčního areálu Barrandovských Teras jako místa paměti a pomocí analýzy prostředků veřejné kultury - článků, dokumentů, fotografií a vzpomínek směřuje k poznatkům, jakou měrou informace o jejich existenci a fungování ve společnosti rezonovaly. Prostřednictvím reflektování metodologie historiků zajímajících se o obor studia konceptu kolektivní paměti a míst paměti práce zprostředkovává problematiku aktuální prezentace areálu Teras na Barrandově a její ozvuky ve veřejném prostoru.
|
|
|
Obraz upálení mistra Jana Husa v současné české společnosti
Chládková, Kateřina ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá tématem zobrazování Jana Husa v souvislosti s šestistým výročím jeho upálení v roce 2015. Zaměřuje se především na způsob performace Jana Husa v jednotlivých médiích a také vlivem povahy médií na Husův výsledný obraz. Jako hlavní zdroj využívá práce reprezentace tří médií: výstavu Husitského muzea v Táboře Jan Hus 1415/2015, film Jiřího Svobody Jan Hus a román Vlastimila Vondrušky Husitská epopej I. Prostřednictvím komparace se staršími reprezentacemi analyzuje práce charakter současné vzpomínkové praxe. Dále práce sleduje mechanismy, jimiž se jednotlivé reprezentace v rámci vzpomínkové kultury pokoušejí prosadit. Při analýze pramenů vychází z konceptu Cultural Memory Studies (Jan Assmann, Astrid Erll, Aleida Assmann) a z konceptu míst paměti Pierra Nory. Klíčová slova: Jan Hus, kulturní paměť, místo paměti, nová média, politika paměti, historická kultura
|
|
|
Vyšehradský hřbitov: místo paměti národa
Babíčková, Lucie ; Halbich, Marek (vedoucí práce) ; Pauknerová, Karolína (oponent)
Vyšehradský hřbitov: místo paměti národa Abstrakt, česky Lucie Babíčková V úvodu se práce zabývá historií hřbitova na Vyšehradě a vybraným sociálním životem tohoto hřbitova. Například několika dodatečnými pohřby na tomto hřbitově (Vlasty Buriana), několika vybranými pietními akty (Karla Čapka nebo Bedřicha Smetany) a spolkem Svatobor, který stál za založením tohoto hřbitova. Dále se práce věnuje tomu, jak areál Vyšehradu vnímají návštěvníci a jak rozlišují jednotlivé části areálu - především park a hřbitov. V této části práce vycházím především z teze Pierra Nory, že národy skrze národní monumenty (nebo tzv. místa paměti), mezi které může být bezpochyby řazen i Vyšehrad, mohou uctívat samy sebe. Práce se také stručně zabývá několika událostmi vyzdvihující důležitost hřbitova na Vyšehradě nebo několika motivy k návštěvě vyšehradského areálu, kdy pracuji především s typologií Johna Urryho.
|
|
| |
host ::
RSS.