|
|
Frekvence příjmu mléčné krmné směsi v průběhu dne a její vliv na růst u telat českého strakatého skotu
Vozihnojová, Dominika
V této diplomové práci byla provedena analýza frekvence příjmu mléčné krmné směsi během dne a její vliv na růst telat českého strakatého skotu. Analýza probíhala ve velkokapacitním teletníku v Kelčicích, který spadá pod HD Určice. Monitoring, který trval a 12 měsíců (od března 2022 do března 2023), zahrnoval sledování denního příjmu mléčné krmné směsi. Telata byla zvážena v den naskladnění do přijímacího pavilonu a znova při vyskladnění a ukončení období mléčné výživy. V průběhu sledování byla měřena teplota (°C) a relativní vlhkosti vzduchu (%) v teletníku pomocí HOBO čidla. Býčci vykazovali větší přírůstek (o 0,06 kg) ve srovnání s jalovičkami při stejném příjmu mléčné krmné směsi (P < 0,01). Největší přírůstek byl zaznamenán u telat, která přijala v průměru denně 7,1 a více litrů MKS (P < 0,01). Byl taktéž vypozorován vliv počtu krmných dnů, kdy telata dosahovala větších průměrných denních přírůstku při delším pobytu v příjmovém pavilonu (P < 0,01). Bylo vysledováno, že teploty nad 20 °C působily na telata negativně, což se ukazovalo na průměrném denním přírůstku, který byl nejmenší při největším příjmu MKS. Naopak nejvíce telatům vyhovovala teplota 0-5 °C.
|
|
|
Růstové schopnosti plemene limousine ve vybraném chovu
KAČÍREK, Pavel
Cílem bakalářské práce bylo sledování a hodnocení růstové schopnosti na rodinné farmě v Novém Kostelci. Hodnocení růstové schopnosti bylo provedeno celkem u 56 plemenných zvířat plemene limousine. U každého ze zvířat bylo provedeno vážení ve 120, 210 a 365 dnech věku. Při vyhodnocování růstové schopnosti býků bylo zjištěno, že nejvyšší růstové schopnosti u býků v období od narození do 120 dnů bylo dosaženo v roce 2021, kdy průměrná hmotnost býků byla 200,36 kg a průměrný denní přírůstek za dané období činil 1,286 kg, v období od 120 do 210 dnů bylo dosaženo nejlepší růstové schopnosti v roce 2022, kdy průměrná hmotnost býků činila ve 210 dnech 330,84 kg a průměrný denní přírůstek od narození byl 1,464 kg, v období od 210 do 365 dnů bylo nejlepší růstové schopnosti u býků dosaženo v roce 2022, kdy průměrná hmotnost býků byla 524,08 kg a průměrný denní přírůstek za dané období činil 1,218 kg. Nejvyšší průměrný denní přírůstek býků od narození byl zjištěn v roce 2022, kdy činil 1,278 kg. Při vyhodnocování růstové schopnosti jalovic bylo zjištěno, že nejvyšší růstové schopnosti v období od narození do 120 dní věku bylo dosaženo, v roce 2021, kdy průměrná hmotnost byla 168,57 kg a průměrný denní přírůstek za dané období byl 1,033 kg, v období od 120 do 210 dnů věku bylo dosaženo nejlepší růstové schopnosti v roce 2021, kdy průměrná hmotnost ve věku 210 dnů byla 292 kg a průměrný denní přírůstek za dané období byl 1,366 kg, v období od 210 dnů do 365 dnů věku byla nejlepší růstová schopnost zjištěna v roce 2021, kdy průměrná hmotnost jalovic byla 420,16 kg a průměrný denní přírůstek za dané období činil 0,830 kg. Nejvyšší průměrný denní přírůstek od narození u jalovic byl dosažen v roce 2021, kdy se dostal na hodnotu 1,057 kg.
|
|
|
Porovnání užitkových vlastností mezi plemeny králíků velký světlý stříbřitý a kalifornský
Sysel, Zdeněk
V literární části se bakalářská práce zabývá historií chovu králíků a jejich stavů v České republice. Dále je zde zmíněno rozdělení plemen na základě jejich hmotností a využívaná technologie chovu v drobnochovu i faremním chovu. Část je věnována užitkovým vlastnostem, jako je růstová schopnost a jatečná výtěžnost. V návaznosti na užitkové vlastnosti je charakterizováno králičí maso a produkce kožek. V experimentální části je popsáno porovnání užitkových vlastností plemen Kalifornský a Velký světle stříbřitý v drobnochovu. Pozorovaní jedinci byli od 6. týdne po narození pravidelně váženi a v 18. týdnech poraženi. Lepších denních přírůstků dosahovalo plemeno Velký světlý stříbřitý, a to 35,84 g před odstavem a 22,25 g po odstavu. Nejvyšší přírůstky byly u obou plemen zaznamenány v období 7. – 11. týdnech věku. Po porážce byla vypočítána jatečná výtěžnost a jatečně upravená těla obou plemen opět porovnána. Průměrná porážková hmotnost Kalifornského plemene činila 2262 g a jatečná výtěžnost 54 %. U plemene Velký světle stříbřitý byla navážena průměrná porážková hmotnost 2777 g a jatečná výtěžnost vypočtena na 56 %. Plemeno Kalifornské vynikalo váhovou vyrovnaností jedinců bez ohledu na pohlaví, u plemene VSS byla lepší růstová schopnost pozorována u samic.
|
|
|
Moderní trendy ve výživě telat
VLÁŠEK, Pavel
Myšlenkou zpracování této bakalářské práce bylo zpracování literárního přehledu týkajícího se vývoje morfologie trávicího ústrojí telat, onemocnění a způsobu jejich odchovu a krmení. Dále pojednává o krmných aditivech-probiotika, prebiotika, synbiotika a fytobiotika. Praktická část se zabývá vlivem probiotických aditiv na zdravotní stav a přírůstky telat. Do pokusu bylo zařazeno celkově 14 telat, kontinuálně rozdělených do dvou skupin po 7 a to kontrolní a pokusné. Obě skupiny byly váženy při narození a následně každý týden až do věku 8 týdnů. V průběhu odchovu byla sledována i četnost výskytu průjmového onemocnění. Z výsledků pokusu je zřejmý pozitivní vliv kombinace Lactobacillus sporogenes, Enterococcus faecalis a Bifidobacterium bifidum na snížení výskytu průjmů a zvýšení průměrného absolutního přírůstku, ačkoliv nebyl statisticky významný (P>0,05).
|
|
|
Hodnocení růstové schopnosti telat plemene galloway ve vybraném stádě masného skotu
KARAS, Aleš
Cílem práce bylo zhodnotit růstovou schopnost telat plemene galloway ve vybraném podniku. Zdrojem dat byla KUMP a sledované období bylo od roku 2005 do roku 2020 tedy celkem 16 let. V práci byly sledovány ukazatele růstové schopnosti, konkrétně pak dosažené hmotnosti ve 120 a 210 dnech s přírůstky v průběhu jednotlivých kontrolních let za celé sledované období a jejich porovnání mezi býčky a jalovičkami. Dále pak vliv na tyto schopnosti každého plemenného býka, který byl ve stádě aktivní a vliv počtu otelení plemenic neboli jejich parity. Na závěr konečné porovnání dosažených hodnot ve sledovaného podniku s průměrem v ČR. Byly zjištěny velké rozdíly mezi býky a jalovicemi, kdy býci dosahovali v průměru o 10 % vyšších hmotností a přírůstků než jalovičky. Taktéž byl zjištěn významný vliv pořadím otelení, přičemž do 6. otelení se růstové schopnosti telat zlepšují, díky zlepšující se mléčnosti krav. Patrný je také vliv užitého plemenného býka, kdy největší rozdíl mezi minimální a maximální dosaženou průměrnou hmotností v 210 dnech činil u jalovic 38 kg a u býků 54 kg.
|
|
|
Vliv způsobu odchovu telat holštýnského plemene skotu na jejich další růstovou schopnost
Čunderle, Jan
Předložená bakalářská práce si klade za cíl, analyzovat a vyhodnotit vliv způsobu odchovu telat holštýnského plemene skotu na jejich další růstovou schopnost. Sledování probíhalo u 24 kusů telat jalovic holštýnského plemene, ve dvou opakováních v různých ročních obdobích (jaro a podzim). Jedna polovina telat byla krmena nativním mlékem a druhá mléčnou krmnou směsí. Sledování probíhalo opakovaným vážením v sedmidenních intervalech. Výsledné hodnoty přírůstků u telat na mléčné krmné směsi jsou průměrně 0,79 kg/den (1. období 0,81 kg/den, 2. období 0,77 kg/den), u nativního mléka jsou průměrné přírůstky 0,76 kg/den (1. období 0,83 kg/den, 2. období 0,69 kg/den). Ze zjištěných výsledků je možné odvodit minimální rozdíl v užitkovosti sledovaných telat.
|
|
|
Zhodnocení růstové schopnosti telat na vybrané rodinné farmě
Pokorná, Jana
Bakalářská práce se zabývá růstovou schopností telat na vybrané rodinné farmě a je rozdělena do dvou částí. V teoretické části je definován význam chovu skotu a uka-zatelé masné užitkovosti, jako je výkrmnost jatečného skotu a jatečná hodnota. Dále jsou popsány vlivy působící na masnou užitkovost, mezi které patří pohlaví, plemenná příslušnost, systém ustájení, výživa, krmení a další. Druhá část bakalářské práce je za-měřena na pokus, který byl zaměřen na vybranou skupinu býků na mléčné i rostlinné výživě, u nichž bylo provedeno vážení a pozorování, na základě kterého jsou vypočítá-ny průměrné denní přírůstky. Závěrem této studie bylo zjištěno, že je na farmě dosaho-váno velmi příznivých přírůstků. Ve výkrmu telat na mléčné výživě dosahoval přírůstek 1,83 kg/den a v intenzivním výkrmu do vyšších porážkových hmotností se přírůstek pohyboval okolo 1,86 kg/den.
|
|
|
Zhodnocení intenzity růstu selat
Metnarová, Eva
Bakalářská práce popisuje ukazatele, které jsou při hodnocení růstu a odchovu prasat důležité. Na úvod bakalářské práce se zmíním o významu prasat a jejich růstu a vývinu, co je to výkrmnost a jatečná hodnota a faktory, které ovlivňují tyto ukazatele. V práci bude popsán odchov selat a vývojové zvláštnosti selat po narození. V druhé polovině se práce zabývá experimentem na vytvořené pokusné skupině selat ve vybraném chovu prasat a na základě zjištěných hodnot při individuálním vážení selat bude stanovena jejich intenzita růstu za sledovaná období.
|
|
|
Odchov telat s použitím různých dávek mléka
Paulíčková, Michaela
Cílem diplomové práce bylo porovnat vliv krmení odlišnými dávkami mléka na zdravotní stav, hmotnost a hmotnostní přírůstky telat, konzistenci výkalů, krevní parametry a vliv na přírůstky při rostlinné výživě. Experiment diplomové práce byl uskutečněn na 2 skupinách telat (n = 30) kdy první skupině (pokusná) bylo podáváno celkem 6 litrů mléka za den a druhé skupině (kontrolní) 10 litrů za den. Telata byla krmena 2x denně a po celou dobu měla k dispozici pitnou vodu a startér. Po porodu byla telata napojena kolostrem do 2 hodin a celkem 3 dny byla na mlezivové výživě, do experimentu byla zařazena 4. den, kdy byla vážena a přecházela na mléčnou krmnou směs. Druhé vážení proběhlo při ukončení pokusu a to ve věku 38 dní. Třetí vážení proběhlo na rostlinné výživě ve věku 155 dní. Průměrná počáteční hmotnost všech telat byla 33,5 kg. Konečná hmotnost byla statisticky průkazně nižší u pokusné skupiny, kdy průměrná konečná hmotnost byla 57,8 kg a u kontrolní skupiny 65,9 kg. Průměrný celkový hmotnostní přírůstek u pokusné skupiny byl 26,4 kg a u kontrolní 30,3 kg. Příjem startéru byl statisticky průkazně vyšší u pokusné skupiny. Pokusná skupina měla lepší hodnocení konzistence výkalů. U druhého odběru krve měla pokusná skupina hladinu ?-glutamyltransferázy v krvi nad referenčním rozmezím a to 0,62 µkat/l a statisticky byl prokázán rozdíl mezi pokusnou a kontrolní skupinou. Statisticky průkazná byla vyšší hladina albuminů u kontrolní skupiny při druhém odběru. Výsledky experimentu jednoznačně nedokladují lepší nebo horší efekt krmení různých dávek mléka v období mléčné výživy, vyšší dávky mléka zajistily vyšší přírůstky v období mléčné výživy, což ale znamená vyšší ekonomické náklady.
|
|
|
Vyhodnocení reprodukčních schopností a růstu potomstva u plemene Masný simentál
Chytka, Vladimír
Masný simentál je masné plemeno, které je chováno téměř po celém světě. V České republice je třetí nejrozšířenější z masných plemen v počtu krav. Nejvíce plemenných býků tohoto plemene působí v přirozené plemenitbě, což potvrzuje jeho oblíbenost v užitkovém křížení. Tato diplomová práce byla zaměřena na růstovou schopnost a vyhodnocení reprodukčních ukazatelů na pěti farmách zabývajících se chovem tohoto plemene v kontrole užitkovosti. Byl sledován vliv chovatelských podmínek, pohlaví, způsobu plemenitby, pořadí otelení na hmotnost telete při porodu, ve 120, 210 a 365 dnech. Dále byla zjišťována délka mezidobí, věk při prvním otelení a pořadí otelení krav ve stádě jednotlivých chovatelů. Vliv chovatelských podmínek, způsobu plemenitby, pohlaví a pořadí otelení dosahoval statisticky vysoce průkazných (p ˂ 0,01) hodnot. Rozdíl mezi telaty narozených po inseminačních býcích oproti telatům narozených po býkovi z přirozené plemenitby byl ve 210 dnech stáří rozdíl 25 kg. Býčci dosahovali vyšších hmotností ve všech sledovaných obdobích (120, 210 a 365 dní). Rozdíl mezi průměrnou roční hmotností býka a jalovice činil 146 kg. Byl zjištěn statisticky významný rozdíl (p ˂ 0,01) mezi hmotnostmi telat od prvotelek a od krav na druhém a dalším teleti. Průměrný věk při prvním otelení u hodnocených farem je 954 dní, což potvrzuje současný trend, ovšem je v rozporu s chovným cílem tohoto plemene.
|
host ::
RSS.