|
|
Projevy deflektivizace v současné češtině - tendence k nesklonnosti některých křestních jmen ve spojení s příjmeními
Kripnerová, Nella ; Sojka, Pavel (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou deflektivizace v současné češtině, a to konkrétně tendencí neskloňovat některá křestní jména ve spojení s příjmeními. V teoretické části se zaměřuje na dynamiku vývoje současné češtiny, vysvětluje pojmy norma a kodifikace, popisuje variantní tvary v jazyce a objasňuje příčiny jazykových změn. Následně definuje poměrně novou tendenci - deflektivizaci a uvádí některé její konkrétní příklady. V souvislosti s neskloňováním některých jmen objasňuje, jak by se taková jména měla skloňovat. Cílem praktické části je porovnat výsledky dotazníkového šetření, které si klade za cíl zjistit, v jaké míře se deflektivizační tendence projevují u české populace, s výsledky uváděnými v ČNK a zhodnotit, zda v současnosti převládá tendence tato jména skloňovat, či nikoliv. KLÍČOVÁ SLOVA Vývojové tendence současného jazyka, variantnost, jazyková norma, kodifikace, deflektivizace, skloňování, křestní jméno, příjmení
|
|
| |
|
|
Příjmení občanů obce Buk
JASANSKÁ, Sabina
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku antroponomastiky, konkrétně na příjmení občanů v místní části Buk u Jindřichova Hradce. Hlavním tématem je lingvistická analýza sebraného soupisu příjmení obyvatel z etymologického hlediska, u kterých je nebo historicky bylo evidováno trvalé bydliště v obci. Rozbor je vypracován na základě studia odborné literatury, která se zabývá onomastickou problematikou.
|
|
|
K problematice přechylování českých příjmení
HRADECKÁ, Sabina
Tématem bakalářské práce je přechylování českých příjmení. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Součástí teoretické části jsou kapitoly, které s přechylováním příjmení souvisí: gender a s ním související genderová lingvistika, genderové role a feminismus. V kapitole věnované feminismu se práce zabývá hlavně historickým vývojem a současným stavem. Samostatnou kapitolu pak tvoří přechylování. Práce se zaměřuje na to, proč přechylujeme a jakým způsobem tvoříme přechylované tvary. Praktickou část práce tvoří výzkum, který je zpracován pomocí anonymního dotazníku. Cílem výzkumu je zjistit názor obyvatelstva různých věkových kategorií na danou problematiku.
|
|
|
Postoje Čechů k přechylování ženských příjmení
Amrichová, Katalin ; Sojka, Pavel (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Cílem této práce je analýza postojů české veřejnosti k přechylování ženských příjmení. Obsahem teoretické části je historie vzniku příjmení, pohled na přechylování příjmení v minulosti i současné názory odborníků na tuto problematiku. Podrobně jsou rozebrány argumenty pro a proti přechylování. Dále jsou zde uvedeny zákonné úpravy, které problematiku přechylování ženských příjmení nyní řeší, i jejich vývoj v minulosti a srovnání s právními úpravami některých dalších evropských zemí. Součástí teoretické části jsou také pravidla, jimiž se přechylování řídí. Empirická část je založena na výzkumu, který proběhl na základě elektronického dotazníkového šetření. Jeho cílem bylo zjistit, jaké jsou preference respondentů ohledně přechýlených či nepřechýlených podob ženských příjmení, ale také nakolik jsou tolerantní vůči formám příjmení, které nepreferují. Zjišťování postojů se týkalo jak příjmení českých žen, tak i cizinek. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že respondenti jsou vůči nepřechylování příjmení českých žen poměrně tolerantní, co se týče preferencí, jsou však značně konzervativní. Naprostá většina preferuje užívání přechýleného příjmení, po sňatku pak dávají přednost volbě přechýleného manželova příjmení. Jiná je situace u příjmení cizinek, u nichž preference naznačují značný příklon k užívání...
|
|
|
Narození dítěte - rituály, zvyky
Hokeová, Lucie ; Dvořáková, Markéta (vedoucí práce) ; Kubišová, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje narození dítěte v české rodině a společnosti v devadesátých letech dvacátého století a na počátku století dvacátého prvního. Jednotlivé kapitoly a podkapitoly nás provádějí obdobími souvisejícími s narozením a zabývají se rituály, zvyky a úkony, které se váží k příchodu nového života na svět. Práce je rozdělena do třech hlavních oblastí, a to těhotenství, porod a šestinedělí. V části těhotenství se podíváme, jak se čekání na nový život odráží v jazyce, pověrách a různých praktikách a jaké nezbytnosti je třeba vykonat před narozením dítěte, především se zaměříme na výběr jména a příjmení. Do této části byla zařazena i kapitola pojednávající o preferenci pohlaví dítěte a hodnotách, které česká společnost s dítětem spojuje. Ve druhé části porod se podíváme na vnímání porodu jako bolesti, na jeho průběh a na první úkony, které jsou nutné po narození vykonat. Byly sem zařazeny i kapitoly o mateřství, otcovství a rodině, neboť narození zakládá nový, celoživotní vztah dítě a rodiče. V poslední části šestinedělí se zaměříme na vytváření sociální identity dítěte, na vymezení novorozence jako právního subjektu a na rituály, které zařazují dítě do společenství obce a církve, tedy na vítání občánků a na křest. Klíčová slova: těhotenství, pověry, jméno, příjmení, porod, rodný...
|
|
|
Webový geoinformační systém rozložení příjmení v Česku
Šístek, Petr ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Žáková, Zuzana (oponent)
Zpracování současných a historických dat příjmení na území Čech v GIS Abstrakt Hlavním cílem práce je zpracování současných i historických dat příjmení obyvatel Čech a jejich následné porovnání. Za účelem tohoto srovnání byly vytvořeny typologicky shodné databáze. Srovnání současných dat příjmení a historických dat čerpaných z berní ruly z roku 1654 je prováděno přes územní jednotky soudních okresů z roku 1930 a bylo využito metod a výsledků dřívějších výzkumů Novotného a Cheshire (2012). Samotná analýza se zabývá vybranými příjmeními a porovnává současná data s historickými s využitím lokalizačních kvocientů. Výsledky srovnání byly vizualizovány v prostředí ArcGIS. V závěru práce jsou diskutovány rozdíly rozmístění příjmení v Čechách v současnosti a v historii a předkládány možnosti dalšího využití zpracovaných dat. Klíčová slova: příjmení, berní rula, soudní okresy, lokalizační kvocient
|
|
|
Příjmení ve městě Dačice
COUFALOVÁ, Lenka
Tato diplomová práce se zabývá onomastickým tématem, konkrétně oblastí antroponomastiky, která se věnuje původu, tvoření, četnosti a povaze osobních jmen. Cílem této práce je rozbor nejčastěji se vyskytujících antroponym v oblasti města Dačic. Rozbor a klasifikace získaného materiálu jsou provedeny na základě studia odborné literatury zabývající se onomastickou problematikou.
|
|
|
Příjmení, jména po chalupě a přezdívky v obci Tajanov
ŽEŽULOVÁ, Magdalena
Tématem bakalářské práce je antroponomastika západočeské obce Tajanov. Cílem práce je analýza shromážděných proprií. Na základě odborné literatury jsem analyzovala příjmení, jména po chalupě a přezdívky. Materiál k rozboru jsem získala ze soupisu voličů a z almanachu k 700. výročí založení obce. Využila jsem také explorační metody a formou rozhovoru jsem zjistila další potřebné informace. Všechna příjmení, jména po chalupě i přezdívky dělím ve výzkumné části práce do kategorií podle různých hledisek. Ve shrnutí provádím statistické hodnocení nashromážděných dat.
|
|
|
Německá příjmení v Netolicích a jejich integrace do českého jazyka
HAZUKOVÁ, Veronika
Práce se zabývá německými příjmeními u Čechů v obci Netolice a jejich integrací do češtiny. Netolice jsou typickým zástupcem české obce, byť jsou obklopeny tzv. Zlatou stezkou přinášející příliv německého obyvatelstva a němčiny. Práce obsahuje popis historie obce Netolice k prokázání jejího českého rázu. Dále se zabývá tvorbou materiálové databáze (německých příjmení u Čechů v obci Netolice) z dostupných materiálových pramenů, které musely být aktuální, jelikož se jedná o popis současného stavu integrace německých příjmení u Čechů v obci Netolice. Následně je uveden výčet současných německých příjmení u Čechů v obci Netolice, na kterém je popsán aktuální stav jejich integrace. Popis se člení na integraci pravopisnou a morfologickou. Integrace morfologická je dělena ještě na dvě části, a to na tvaroslovnou a slovotvornou.
|
host ::
RSS.