|
Formy náhradní rodinné péče v ČR
NAUŠOVÁ, Jitka
Práce se zabývá základními formami náhradní rodinné péče v České republice. Obsahuje stručnou historii osvojení i pěstounské péče. Definuje rodinu, její význam a funkce. Uvádí poruchy rodiny i rodičovství. Objasňuje jak kritéria pro umístění dítěte do náhradní rodinné péče, tak i pro výběr žadatelů o ní. Seznamuje nás s postupem při žádosti o náhradní rodinnou péči. V této práci najdeme i právní normy jenž ji umožňují. V neposlední řadě uvádí i druhy dávek pěstounské péče.
|
|
Pěstounská péče v klasických českých pěstounských rodinách a pěstounská péče ve speciálních zařízeních pro pěstounskou péči - velké pěstounské rodiny. Porovnání obou forem.
WENDLIGOVÁ, Michaela
Práce je sondou do obrazu náhradní rodinné péče v České republice se zaměřením na pěstounskou péči. V teoretické části popisuje obraz náhradní péče o děti, které se ocitají mimo vlastní rodinu, zabývá se vitálními potřebami dětí a psychickou deprivací. Nahlíží do situace matek, které se vzdávají svého dítěte a do některých aspektů sociální práce v této oblasti. Praktická část je kvalitativním výzkumem, který porovnává pěstounskou péči v klasických českých pěstounských rodinách a pěstounskou péči ve speciálních zařízeních pro pěstounskou péči {--} velké pěstounské rodiny. Výzkumná šetření jsou provedena z pohledu dospívajících dětí v pěstounské péči a výzkum vychází z principů moderní (profesionální) pěstounské péče. Výzkumné šetření obsahuje šest rozhovorů s dětmi z klasických rodin a čtyři s dětmi ze speciálních zařízení. Sondují, jak prožívají děti v pěstounské péči vztah k pěstounům a jaká v rodinách vládne atmosféra, jak se staví děti v pěstounské péči k biologické rodině a porovnávají, jak prožívají tyto aspekty děti v klasických českých pěstounských rodinách a děti ve speciálních zařízeních pro pěstounskou péči (SOS vesničkami se výzkum nezabývá). Zda je pěstounská péče dobrá, nezávisí tolik na tom, zda je vykonávána v klasické pěstounské rodině nebo v zařízení. Závisí především na osobě pěstouna, zda je schopen si vytvořit k dítěti pozitivní vztah, zda je schopen dítě bezpodmínečně přijmout.
|
|
Zdravotně sociální pohled na infertilitu, možnosti řešení neplodnosti
ZAVADILOVÁ, Zuzana
Lidská neplodnost je podle Světové zdravotnické organizace považována za nemoc. Je definována jako stav, kdy při pravidelném pohlavním styku nedojde v průběhu jednoho roku k otěhotnění. Cílem práce je popsat, jak lidé prožívají po fyzické i psychické stránce situaci diagnostiky a léčby infertility. Dalším cílem práce je, aby tato diplomová práce sloužila jako studijní materiál pro zdravotnické a sociální pracovníky z oblasti reprodukční medicíny a zároveň jako informační materiál pro osoby mající problém s otěhotněním a donošením zdravého dítěte. Zvolená výzkumná strategie je kvalitativní. Ve své práci jsem použila metodu CAMI {--} rozhovor pomocí počítače s využitím internetu. Soubor tvoří účastníci diskusního fóra na internetových stránkách www.neplodnost.cz . Soubor jsem kontaktovala dvěma způsoby. První způsob byl, že jsem si založila diskusi na téma Diplomová práce a zde jsem požádala účastníky aby mi pomohli s diplomovou prací na téma Zdravotně sociální pohled na infertilitu, možnosti řešení neplodnosti. Nastínila jsem co bych ráda od účastníku zjistila a že bych byla moc ráda za jejich ochotu. Druhý způsob byl, že jsem přímo na těchto internetových stránkách oslovila náhodně vybranou osobu a zeptala se jí zda je ochotna mi pomoci s výzkumem do diplomové práce.
|
|
Možnosti a meze náhradní rodinné péče
PRÁŠILOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá významem náhradní rodinné péče o děti v České republice. Teoretická část charakterizuje možnosti náhradní rodinnou péče, význam rodiny a jejího prostředí. Dále popisuje rizikové a protektivní faktory a náhradní rodinu, zabývá se ústavní péčí o děti a možnými problémy při socializaci dítěte. Praktická část obsahuje kazuistiku a srovnání dvou zvolených případů : případ úspěšné a neúspěšné náhradní rodinné péče. Oba dva případy mají dobrý záměr. Poskytují bližší pohled do problematiky náhradní rodinné péče. Kvalita náhradní rodinné péče nesouvisí jen s těmi, kteří se rozhodnou vzít si opuštěné dítě do rodiny, ale také spočívá na samotné dítěti a v neposlední řadě na schopnosti pracovníků orgánů vykonávajících náhradní rodinnou péči.
|
|
Náhradní rodinná péče romských dětí
GRAFNETTEROVÁ, Lucie
Práce se zabývá problematikou náhradní rodinné péče romských dětí. Teoretická část nejprve informuje o tom, jak vysoké procento romských dětí se ocitá v ústavní výchově a možné příčiny, proč se tom tak děje. Dále se práce zabývá jednotlivými možnostmi náhradní rodinné péče romských dětí (jako je například pěstounská péče, adopce, mezinárodní osvojení). V praktické části provádím analýzu mého rozhovoru s rodinou, která má v pěstounské péči čtyři romské děti. V rozhovoru se mi potvrdilo mnoho faktů, které popisuji v teoretické části své práce. Proto ve výzkumné části bakalářské práce rozebírám jednotlivé informace, které jsem z rohovoru získala.
|
|
Romské dítě v náhradní rodinné péči
BEČVÁŘOVÁ, Petra
Tím nejlepším výchovným i životním prostředím pro dítě je dobře fungující rodina. Některé děti však nemají to štěstí vyrůstat ve své vlastní rodině. Náhradní rodinná péče je forma péče o děti, kdy je dítě vychováváno "náhradními" rodiči v prostředí, které se nejvíce podobá životu v přirozené rodině. Tou je u nás zejména osvojení a pěstounská péče. Tato diplomová práce je zaměřena na romské dítě a na jeho šanci získat "novou" rodinu. V teoretické části se tedy věnuji romskému etniku a problematice náhradní rodinné péče, část praktická je zaměřena na toleranci žadatelů o náhradní rodinnou péči k přijetí dítěte romského etnika, případně dítěte poloromského.
|
|
Pěstounská péče u dětí s handicapem
JEŽKOVÁ, Lucie
Náhradní rodinná péče je forma péče o opuštěné či osiřelé děti, kdy je dítě vychováváno {\clqq}náhradními`` rodiči v prostředí, které se nejvíce podobá životu v přirozené rodině. V České republice existují různé formy náhradní rodinné péče, zejména se jedná o osvojení a pěstounskou péči. Zprostředkováním pěstounské péče se rozumí vyhledávání dětí vhodných ke svěření do pěstounské péče a nalezení vhodných pěstounů pro tyto děti. Existuje několik skupin dětí vhodných pro pěstounskou péči a mezi ně patří také děti s různým handicapem. Handicap znamená překážku, nesnáz, znevýhodnění či nepříznivou situaci, která vyplývá z omezené schopnosti nebo dokonce nezpůsobilosti jedince uplatnit se stejně dobře, jak se daří jiným lidem. Cílem této diplomové práce bylo zjištění stavu pěstounské péče v zahraničí a porovnání pěstounské péče u dětí s handicapem v kraji Jihočeském a kraji Plzeňském. Na základě těchto cílů byly stanoveny dvě hypotézy. První: Variabilita forem pěstounské péče v České republice není optimální ve srovnání se zahraničím. Druhá: Výsledky porovnání dat obou zkoumaných krajů se nebudou zásadně lišit. K výzkumu byla použita metoda sekundární analýzy dat. K získání dat bylo využito studium dostupné odborné literatury a evidence pěstounských rodin pracovišť Náhradní rodinné péče Krajského úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích a Krajského úřadu Plzeňského kraje v Plzni. Potřebné údaje byly čerpány ze spisové dokumentace pěstounů a z dokumentace dětí svěřených do pěstounské péče za období let 2001-2005. Stanovené cíle byly splněny. První hypotéza byla potvrzena. Druhá hypotéza nebyla potvrzena. Výzkumem bylo zjištěno, že v některých evropských zemích již došlo k realizaci dalších forem pěstounské péče {--} především profesionální pěstounské péče. Ta ještě v naší zemi nefunguje, ale vzhledem ke klesajícímu počtu zájemců o pěstounskou péči by možná byla řešením této situace. Dále přinesl výzkum zjištění, že pěstouni i děti obou zkoumaných krajů se téměř neliší v individuálních charakteristikách. Výrazně se ale liší počty pěstounů, které přijaly dítě do pěstounské péče. Stejně tomu tak je u počtu dětí umístěných do pěstounské péče. Přínos této práce pro zdravotně sociální oblast spočívá ve vytvoření statistického přehledu za období let 2001-2005 a ve zjištění charakteristik pěstounů, které mohou posloužit při vyhledávání nových pěstounů.
|
|
NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE Z POHLEDU SDĚLOVÁNÍ PRAVDY O OSVOJENÍ
HOUŠKOVÁ, Blanka
Cílem práce bylo zjistit názory sociálních pracovníků NRP oddělení SPOD obecních úřadů obce s rozšířenou působností v Jihočeském kraji na sdělování pravdy o osvojení. Druhým cílem bylo zmapovat postoje žadatelů o osvojení v evidenci Krajského úřadu Jihočeského kraje na tuto problematiku. První část práce je zaměřena na teoretický rozbor náhradní rodinné péče a problematiky sdělování pravdy o osvojení. Druhá část je zaměřena na zpracování dotazníků získaných od sociálních pracovníků NRP oddělení SPOD obecních úřadů obce s rozšířenou působností v Jihočeském kraji a na sekundární analýzu dat získaných Krajským úřadem Jihočeského kraje od žadatelů o osvojení za rok 2006.
|
|
Postoj veřejnosti k náhradní rodinné péči
NESNÍDALOVÁ, Klára
Práce se zabývá postojem veřejnosti k náhradní rodinné péči. Jedním z vážných problémů naší společnosti je skutečnost, že existuje řada dětí o které se jejich biologičtí rodiče nechtějí či nemohou starat a na straně druhé neustále se z různých příčin zvyšuje počet partnerství, která jsou bezdětná, ač si přejí mít dítě. S tím zákonitě vyvstává otázka, jak řešit případnou neplodnost. V České republice žije, podobně jako v jiných evropských zemích, 1% dětí (cca 20.000 dětí), které nemohou vyrůstat ve své vlastní rodině. Pouze 2% z této skupiny jsou úplní sirotci, kdežto 98% jich tedy svou vlastní rodinu má, ale ta se o ně z nejrůznějších důvodů nemohou nebo nechtějí starat. Proto jsem si vybrala jako cíl své diplomové práce zmapovat, jak jsou občané naší společnosti informování o jedné z možností řešení neplodnosti - přijmout cizí dítě do náhradní rodinné péče. Zaměřila jsem se pomocí dotazníků na různé věkové i vzdělanostní skupiny. Respondenti vyjadřovali svoje názory na řešení neplodnosti v kontextu informací obecných (co je to NRP, jaké jsou typy NRP, kdo pomáhá při řešení problému, jaké jsou způsoby řešení, rozdíl mezi adopcí a pěstounskou péčí, osvěta o NRP) a specifických (vlastní ochota k přijmutí dítěte do NRP, závislost dítěte na pohlaví, somatických, intelektových předpokladech, ochota přijetí dětí jiného etnika). I když mezi respondenty bylo dvojnásobek žen, cítí se více neúspěchem mít vlastní dítě zasaženy.
|
|
Povědomí učitelů o problematice dětí v pěstounské péči
DVOŘÁKOVÁ, Martina
Diplomová práce se věnuje problematice dětí v náhradní rodině z pohledu učitelů. Výchova dítěte v náhradní rodině (adoptivní či pěstounské) má svá specifika a přináší řadu problémů, které vyplývají například z možné deprivace dítěte v průběhu jeho raného vývoje. Svá specifika má samozřejmě i vzdělávání a školní příprava dítěte. Proto je důležité, aby učitelé měli dostatečné vědomosti v této oblasti. V teoretické části se práce zaměřuje na charakteristiku náhradní rodinné péče, na problematiku psychické deprivace a subdeprivace, její příčiny, projevy a diagnostiku. Věnuje se také charakteristikám související se vzděláváním dětí psychicky deprivovaných a subdeprivovaných. Bylo provedeno šetření pomocí metody ohniskových skupin s cílem zjistit povědomí učitelů o náhradní rodinné péči, jejich postoje, názory, očekávání, zkušenosti, porozumění problematice psychické deprivace a subdeprivace. Průzkum byl proveden u dvou skupin: zkušených učitelů z praxe a budoucích učitelů (studentů). Další část tvoří kasuistiky dvou pěstounských rodin se zaměřením na fungování spolupráce mezi rodinou a školou. Získané výsledky mohou být východiskem pro další výzkum a zdrojem námětů pro případné doplnění vzdělávacích programů pedagogického studia.
|