|
|
Páni z Hradce a Slavatové z Chlumu a Košumberka v polovině 16. století
BLÁHOVÁ, Gabriela
Předkládaná diplomová práce se zabývá dvěma šlechtickými rody v polovině 16. století. Zaměřuje se na jejich propojení a vztahy dvou nejvýznamnějších představitelů rodů - Jáchyma z Hradce a Diviše Slavaty z Chlumu a Košumberka. První kapitola přibližuje dosavadní bádání o šlechtě v raném novověku. Následně je vylíčen každodenní život šlechtice. Druhá kapitola se zabývá pány z Hradce s důrazem na osobnost Jáchyma. V další kapitole je pojednáno o Slavatech z Chlumu a Košumberka a o Diviši Slavatovi. Poslední kapitola tvoří jádro diplomové práce. Popisuje formální znaky Divišovy korespondence švagrovi Jáchymovi a analyzuje témata dopisů. Součástí diplomové práce je také edice této korespondence.
|
|
|
Vlivní a vzpurní páni z Hradce v době husitské
Schejbalová, Dominika ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám rodem pánů z Hradce, kteří v 15. století ostře vystupovali proti Jiřímu z Poděbrad, a zároveň působili ve významných diplomatických kruzích, většinou po boku panovníků Českého království. Hlavním bodem mé práce je Menhart II. z Hradce, významný diplomat a šlechtic, jenž byl výraznou osobností husitské doby. Dále se zaměřuji na Oldřicha V. z Hradce, jejž bojoval ve věcech svého otce a Jindřicha IV. z Hradce, který se též objevoval v jednotě zbrojící proti Jiřímu z Poděbrad. Práci doplňují Jednoty strakonické a zelenohorské, jež vznikly během jednotlivých sporů.
|
|
| |
|
| |
|
|
Sňatek Adama II. z Hradce a Kateřiny z Montfortu
ŘÍHOVÁ, Jana
Předkládaná práce se zabývá svatbou Adama II. z Hradce s Kateřinou z Montfortu. V souvislosti s raně novověkými sňatkovými strategiemi odůvodňuje výběr nevěsty, který hrál ve šlechtickém prostředí důležitou roli nejen pro manželský pár, ale také pro jejich široké sociální okolí. Dále se zaměřuje na celý rituál svatebních oslav od výprosu nevěsty až po její přínos na jindřichohradecký zámek roku 1574. V této slavnosti se odrážela potřeba šlechtice reprezentovat svůj urozený stav. Adam II. z Hradce na ní vynaložil velké množství finančních prostředků, přestože jeho panství bylo vysoce zadluženo. Práce analyzuje také oslavné svatební básně, které vytvořili na počest novomanželů humanističtí básníci. Latinská poezie odkazuje na urozenost a starobylost rodu pánů z Hradce a klade důraz na pokračování rodu, které mohlo být zaručeno jedině společnými potomky. Sňatek je sledován v politickém a náboženském kontextu doby, protože úzce souvisí s četnými vazbami pánů z Hradce k habsburskému dvoru a také s pozdějším náboženským vývojem v Jindřichově Hradci, který se díky působení Kateřiny z Montfortu ubíral katolickým směrem.
|
|
|
Fresková výmalba zámku v Žirovnici
SEVEROVÁ, Markéta
Nástěnná výmalba zámku v Žirovnici je považována za jedno z nejzajímavějších a nejrozsáhlejších děl 15. století, díky kterému se tehdejší majitel Žirovnice, kutnohorský důlní podnikatel Vencelík z Vrchovišť, zařadil mezi své urozené jihočeské sousedy. Na výzdobu svého nového sídla si povolal malíře vynikajících kvalit, který je v uměleckohistorické literatuře doposud nazýván Mistrem nástěnné žirovnické malby. S tímto autorem je spojována také výzdoba na zámku v Jindřichově Hradci, jisté analogie vykazují také nástěnné malby na hradě Švihově. Kvůli původu objednavatele této originální středověké zakázky, je v souvislosti s žirovnickou výzdobou zmiňována Smíškovská kaple v chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře. Zámek Žirovnice se dodnes pyšní velmi dobře dochovanou výmalbou v tzv. Zelené světnici, která je považována za ustálený typ světského interiéru pozdně gotického období, a tudíž se na ni pohlíží jako na nejvýraznější hmotný projev mentality české šlechty pohusitského období. Jednu z prvních tzv. Zelených světnic najdeme na zámku v Blatné a také na hradě Zvíkově.
|
host ::
RSS.