|
|
Stanovení výše pojistného plnění za škodu na rodinném domě v Hronově způsobenou tíhou sněhu
Beránková, Martina ; Puchýř, Bohumil (oponent) ; Šmahel, Milan (vedoucí práce)
Cílem mé diplomové práce je nastínit problematiku likvidace pojistných událostí, stanovit výši pojistného plnění za škodu způsobenou tíhou sněhu a také ujasnit základní pojmy z oblasti oceňování nemovitostí. V úvodu práce definuji základní pojmy spojené s daným tématem. Následně uvedu čtenáře do problematiky oceňování nemovitostí, definuji základní pojmy, metody oceňování a popis oceňování. V další navazující části své práce zmíním podstatu likvidační činnosti pojišťovny, produkty související s pojištěním majetku, osoby zainteresované do likvidace pojistné události a v neposlední řadě přiblížím samotný postup likvidace pojistných událostí. Avšak nejde jen o strohý výčet veškerých operací spojených s tímto tématem, ale o to, aby se čtenář lépe orientoval v tom, jak postupovat, a znal základní pojmy s touto problematikou spojené. V poslední praktické části se zaměřím právě na stanovení výše pojistného plnění za škodu způsobenou tíhou sněhu podle přiměřených nákladů a na uvedení pojištěné nemovitosti do původního (provozuschopného) stavu
|
|
| |
|
|
Výskyt a složení mlhy v České republice
Esterlová, Jana ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Stráník, Vojtěch (oponent)
Tato práce pojednává o výskytu mlhy na území České republiky a o jejím složení. Zabývá se současným stavem i historickým vývojem (přibližně od druhé poloviny 20. století). Práce je rozdělena na dvě části. První částí je rešerše odborné literatury, která shrnuje výsledky již proběhlých studií, vysvětluje pojmy spojené s mlhou a přibližuje metody užívané pro kvantifikaci mlhy. Druhá část obsahuje výsledky vlastní studie pro městskou stanici Praha- Libuš (1971-2015) a horskou stanici Churáňov (Šumava, 1961-2015). Mlha je často podceňovaným fenoménem, který má prokazatelný vliv na vodní bilanci a přispívá k atmosférické depozici, a to zejména v horských oblastech, kde je četnost jejího výskytu vyšší. Složení mlhy se za sledované období proměňuje. Nejhojnějšími ionty jsou ve většině případů NO3 - , NH4 + , SO4 2- , Cl- a Ca2+ . V souvislosti se snižováním celkového znečištění ovzduší dochází i ke snižování koncentrací polutantů v mlze. Nižší obsah těchto částic možná souvisí i s nižším výskytem mlhy v městských a jiných dříve hojně znečištěných oblastech kvůli menšímu množství kondenzačních jader, který je patrný v Praze-Libuši. V souvislosti s globálním oteplováním se spekuluje o snížení četnosti mlhy i v čistých oblastech, které se však v mnou studované lokalitě Churáňova neprojevilo v ročních ani...
|
|
|
Beta-hemolytické streptokoky v horních cestách dýchacích
HOUDKOVÁ, Michaela
Tato práce je o beta-hemolytických streptokokách vyskytujících se u lidí v horních cestách dýchacích. Zabývá se jejich výskytem a nemocemi, které způsobují. Hlavně tedy beta-hemolytický streptokok skupiny A (Streptococcus pyogenes). V praktické části je rozepsán odběr vzorků, v tomto případě výtěrů z krku a jejich další zpracování v mikrobiologické laboratoři.
|
|
|
Výskyt a složení mlhy v České republice
Esterlová, Jana ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Stráník, Vojtěch (oponent)
Tato práce pojednává o výskytu mlhy na území České republiky a o jejím složení. Zabývá se současným stavem i historickým vývojem (přibližně od druhé poloviny 20. století). Práce je rozdělena na dvě části. První částí je rešerše odborné literatury, která shrnuje výsledky již proběhlých studií, vysvětluje pojmy spojené s mlhou a přibližuje metody užívané pro kvantifikaci mlhy. Druhá část obsahuje výsledky vlastní studie pro městskou stanici Praha- Libuš (1971-2015) a horskou stanici Churáňov (Šumava, 1961-2015). Mlha je často podceňovaným fenoménem, který má prokazatelný vliv na vodní bilanci a přispívá k atmosférické depozici, a to zejména v horských oblastech, kde je četnost jejího výskytu vyšší. Složení mlhy se za sledované období proměňuje. Nejhojnějšími ionty jsou ve většině případů NO3 - , NH4 + , SO4 2- , Cl- a Ca2+ . V souvislosti se snižováním celkového znečištění ovzduší dochází i ke snižování koncentrací polutantů v mlze. Nižší obsah těchto částic možná souvisí i s nižším výskytem mlhy v městských a jiných dříve hojně znečištěných oblastech kvůli menšímu množství kondenzačních jader, který je patrný v Praze-Libuši. V souvislosti s globálním oteplováním se spekuluje o snížení četnosti mlhy i v čistých oblastech, které se však v mnou studované lokalitě Churáňova neprojevilo v ročních ani...
|
|
|
Stanovení výše pojistného plnění za škodu na rodinném domě v Hronově způsobenou tíhou sněhu
Beránková, Martina ; Puchýř, Bohumil (oponent) ; Šmahel, Milan (vedoucí práce)
Cílem mé diplomové práce je nastínit problematiku likvidace pojistných událostí, stanovit výši pojistného plnění za škodu způsobenou tíhou sněhu a také ujasnit základní pojmy z oblasti oceňování nemovitostí. V úvodu práce definuji základní pojmy spojené s daným tématem. Následně uvedu čtenáře do problematiky oceňování nemovitostí, definuji základní pojmy, metody oceňování a popis oceňování. V další navazující části své práce zmíním podstatu likvidační činnosti pojišťovny, produkty související s pojištěním majetku, osoby zainteresované do likvidace pojistné události a v neposlední řadě přiblížím samotný postup likvidace pojistných událostí. Avšak nejde jen o strohý výčet veškerých operací spojených s tímto tématem, ale o to, aby se čtenář lépe orientoval v tom, jak postupovat, a znal základní pojmy s touto problematikou spojené. V poslední praktické části se zaměřím právě na stanovení výše pojistného plnění za škodu způsobenou tíhou sněhu podle přiměřených nákladů a na uvedení pojištěné nemovitosti do původního (provozuschopného) stavu
|
|
|
Výskyt motolice velké Fasciolodies magna u jelenovitých v jižních Čechách
VERNEROVÁ, Kateřina
Motolice velká Fascioloides magna je největším zástupcem motolic v České republice. Tento původně severoamerický parazit byl do Evropy dovezen s jeleny wapiti v 60. letech 19. století. Od té doby F. magna značně rozšířila areál svého výskytu i hostitelské spektrum. Na území České republiky byl výskyt tohoto parazita poprvé zaznamenán v roce 1930 u daňka evropského uloveného ve středních Čechách. Začátkem 60. let však začal stoupat počet pozitivních nálezů u spárkaté zvěře. V posledním desetiletí bylo pozorováno rozšíření oblastí výskytu této motolice v jižních Čechách. Proto jsem se rozhodla provést od března 2009 do ledna 2010 vyšetření s cílem zhodnotit současný výskyt F. magna u jelenovitých v jižních Čechách. Celkem bylo nasbíráno a vyšetřeno 74 vzorků trusu jelena lesního ze třech různých lokalit, z Českobudějovicka, Třeboňska a Národního parku Šumava, přičemž pouze u jednoho vzorku, a to z NP Šumava byla prokázána vajíčka F. magna. Dále jsem vyšetřila játra 11 jelenů lesních ulovených v oblasti NP Šumava, která vykazovala makroskopické patologické změny. Ve všech vyšetřených játrech byla zjištěna motolice F. magna v počtech od 1 do 72. Z dosažených výsledků vyplývá, že problematika výskytu F. magna je u nás stále aktuální a do budoucna je třeba počítat s rozšiřujícím se areálem výskytu tohoto parazita. Osvěta mezi mysliveckou veřejností a využití informací od proškolených osob, které provádějí prvotní vyšetření zvěře po ulovení, jsou možnými způsoby, jak podchytit výskyt a šíření tohoto závažného parazita u spárkaté zvěře.
|
host ::
RSS.